Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Arova princezna - 11. kapitola

07.03.2012 (07:00) • baroslava • FanFiction na pokračování • komentováno 16× • zobrazeno 6214×

Arova princezna

11. kapitola

Pohled Isabell:

Ležela jsem ve svém pokoji na pohovce a přemýšlela. Co když mě pořád miluje? Nevím, jestli mu po tom všem můžu věřit. Opustil mě. Nevím. Srdce říká: jdi za svou láskou, a hlava říká: buď opatrná! Už jednou ti ublížil!

„Upíři! Škola volá!” slyšela jsem Alici hulákat v obývacím pokoji.

Jak to teď udělám s podobou? Sakra. Budu muset být zase blondýna. Rychle jsem se osprchovala a vyfoukala vlasy do vln. Oblékla jsem si bílou džínovou minisukni, tyrkysové tričko s flitry a přes to přehodila bílé sáčko. Ještě chyběly bílé boty na podpatku a kabelka. Lehce jsem se namalovala a nechala vlasy rozpuštěné.

Vyšla jsem z pokoje a kráčela po schodech do obývacího pokoje.

„Konečně. Čekáme jen na tebe,” vyhrkla Alice.

„Jo, ale bála se tě popohnat,” chichotal se Emmett.

Chytla jsem Alici jednou rukou za ramena.

„Alice, neznamená, že když mám víc darů než vy všichni dohromady, že se mě budeš bát!” řekla jsem. „Jsem to pořád já!”

„Jen máš lepší vkus a baví tě nakupování,” smála se Alice a já se k ní přidala.

„Alice, Rose, mohly byste dnes do školy jet se mnou?” řekla jsem, protože jsem měla určitý plán.

„Jasně,” řekly najednou.

„Dnes mám dobrou náladu. Takže budu dělat dobré skutky! Jaspere, nechceš malý dárek?”

Otočila jsem se na něj. I když je Jasperovi přes dvě stě let, pořád má problémy se sebeovládáním.

„Proč já?” zeptal se zaskočeně.

„Protože se ti to bude hodit do budoucna! Věř mi! Neukousnu tě,” řekla jsem.

Alice ho postrčila „Jen jdi.“

„Dobře. Co mám dělat?” zeptal se.

„Stoupni si přede mě, zavři oči a pokus se na nic nemyslet!” řekla jsem.

Zvedla jsem ruce a přiložila mu je na spánky. Soustředila jsem všechnu svou sílu na předání daru sebeovládání. Cítila jsem proud energie, který mnou prostupoval. Jasper to také cítil. Začal se mírně chvět.

„Vydrž. To je dobré znamení.”

Najednou nával energie explodoval v mém těle a po malých částkách se přesouval do Jaspera. Když jsem necítila nic, odtáhla jsem se.

„Hotovo.”

Všichni nevěřícně koukali.

„Co jsi udělala?” zeptal se.

Usmála jsem se. „Uvidíš! Musíme do školy!” řekla jsem a odešla s holkami k mé krásce.

Nasedly jsme a vyjely.

„Bello? Co jsi udělala?” zeptala se Alice.

„Neboj, bude se ti to líbit.”

Dojely jsme na školní parkoviště. Vystoupila jsem a hnala se ke zbytku rodiny.

„Tak, Jaspere, teď se zhluboka nadechni,” řekla jsem sebejistě.

Podle mých instrukcí to udělal. Strnul.

„Jááá… Jejich krev mě odpuzuje! Jak jsi to udělala?” vykoktal.

„Předala jsem ti dar sebeovládání.”

„Děkuji ti. Je to skvělé. Alice, chápeš to? Bolí mě v krku, ale jako kdybych měl chřipku!”

„To je skvělé, miláčku,” řekla Alice a v duchu mi děkovala.

„Tak. Je čas na další dobrý skutek. Sice nevím jaký, ale něco už vymyslím. Uvidíme se ve třídě. Pa,” řekla jsem a kráčela do třídy, kde jsem měla první hodinu matematiky. Posadila jsem se na své obvyklé místo vedle Tess.

„Ahoj, jak ses měla?” zeptala jsem se.

„Dobře, díky.”

Do třídy vrazil učitel a začal probírat rovnice o dvou neznámých. V mysli mé kamarádky Tess jsem zjistila, že je zamilovaná do Dereka. Je to milý a hezký kluk, který sedí v lavici před námi. V jeho mysli jsem našla totéž. Super. Bella - dohazovačka. Z mého přemýšlení mě vytrhla Tess.

„Isabello? Edward se na tebe neustále usmívá!” řekla potichu.

Otočila jsem se na Edwarda, který se usmíval. Taky jsem se usmála.

„Asi je do tebe zamilovaný!” šeptala.

„Nevím?! Možná?!” řekla jsem.

„A ty? Máš ho ráda?” zeptala se Tess a já cítila Edwardův pohled na zádech.

„Ano, mám, ale nevím, jestli mu můžu věřit,” řekla jsem.

Potom jsme se už nebavily a já poslouchala Edwarda s Alicí.

„Vidíš, má tě ráda!” řekla Alice.

„Jo, ale neví, jestli mi může věřit,” řekl Edward zničeně.

„Edwarde Cullene, postav se k tomu jako chlap a začni jednat!” odfrkla Alice.

Další tři hodiny jsem vymýšlela plán, jak je dát dohromady, a přišla jsem na něco extra. Zrovna zazvonilo na přestávku na oběd.

Popadla jsem Tess za ruku. „Pojď, dnes budeš obědvat s námi,” řekla jsem přesvědčivě a ona přikývla.

Nabraly jsme si na tácy jídlo a já Tess táhla za sebou k našemu stolu.

„Lidi, tohle je moje kamarádka Tess. Tess, tohle jsou mí adoptivní sourozenci Rose, Emmett, Alice, Jasper a Edward,” představila jsem nás.

„Ahoj,” řekla Tess.

„Ahoj,” řekla sborově má rodina. Sedly jsme si ke stolu a položily tácy. Sundala jsem ze sebe štít, aby Alice viděla mé rozhodnutí. Za chvíli se smála od ucha k uchu. Zaštítila jsem se a otočila na Tess.

„Máš dnes a zítra čas?”

„Jasně.”

„Super. A myslíš, že tě rodiče zítra pustí ven do jedenácti?”

„Jo,” řekla a tvářila se zaskočeně.

Obrátila jsem se na Alice. „Zvládneš vše přichystat na zítra?”

„Jasně,” zatleskala.

„Protože zítra pořádáme párty!” řekla jsem vesele.

„A dnes s Rose a Alicí ti pojedeme vybrat nějaké oblečení,” řekla jsem

Náhle se Alice postavila na židli.

„Lidi! Dávejte pozor! Zítra od sedmi hodin pořádáme u nás doma večírek! Zváni jsou všichni!” řekla Alice nahlas, aby ji každý slyšel, a posadila se.

Odpadly nám dvě hodiny, takže pojedeme hned.

„Alice? Tady máš klíčky od auta a počkejte s Tess u něj na mě. Musím ještě něco zařídit,” řekla jsem a podala jí je.

Zvedla jsem se od stolu a tác položila na odkládací pult. Hledala jsem Dereka. Zrovna odcházel na parkoviště. Doběhla jsem ho.

„Ahoj. Já jsem Bella,” představila jsem se.

„Ahoj. Derek.”

„Víš, chtěla bych, abys přišel na večírek.”

„Jasně, přijdu.”

„Všimla jsem si, že mezi tebou a Tess přeskočila jiskra! Chtěla bych ti říct, aby ses nebál jí to dát najevo. Ona to cítí stejně.”

„Díky. Pokusím se,” řekl a usmál se.

„Tak pa,” rozloučila jsem se a on kývl.

Po šílených nákupech jsme se vrátily domů. Tess jsme koupily světle fialové šaty na ramínkách. Nejdříve protestovala, abych to platila, ale nakonec se s tím smířila. Sobě jsem vybrala sytě červené krátké šaty. V centru jsme se celkem zdržely, protože Alice nakupovala výzdobu, jídlo a pití. Po cestě domů jsme se stavily v Kopi-centrum, kde jsme nechaly udělat mapu cesty k nám domů.

Druhý den jsme je všechny rozdaly spolužákům, kteří byli nadšení. Alice celý zbytek dne stěhovala nábytek v obýváku a vyzdobovala ho. Shodli jsme se, že Emmett bude DJ. Tess jsme řekli, ať přijde v pět, abychom ji připravili. Někdo zazvonil.

Lidskou rychlostí jsem šla otevřít.

„Ahoj.”

„Ahoj. Vypadá to tu úžasně!” řekla zaskočeně.

„To je práce Alice.”

„Holky, je tu návštěva a čeká na vaši skvělou práci!” volala jsem.

„Ahoj. Tak jdeme na to,” řekla Alice vesele.

Šli jsme do mého pokoje, kde jí Rose učesala a Alice namalovala. Já ji oblékla do skvostných šatů a obula fialové boty na podpatku. Byla nádherná.

„Hotovo. Můžeš se kouknout!” řekla jsem jí a vedla k zrcadlu.

„Já jsem nádherná!” vydechla úžasem.

„To jsi a teď se připravím já.”

Udělala jsem si hnědé oční linky a nanesla řasenku. Rozčesala jsem si vlasy, které jsem nechala lehce pohozené. Navlékla se do červených šatů a obula boty. Najednou mi vlítla do pokoje Alice.

„Bello, prosím, mohla by jsi pomoct Edwardovi s oblečením? Za chvíli jsou tu hosti a já musím udělat ještě tolik věcí!” vychrlila na mě.

„No, tak jo,” řekla jsem.

,,Tess, klidně jdi dolů a bav se. Jsem tam hned!”

Vyšla jsem z pokoje a zaťukala na Edwardovy dveře.

„Dále!“ uslyšela jsem a já otevřela.

„Ahoj. Prý ti mám pomoct s oblečením?!”

„Jestli budeš tak hodná? Vypadáš překrásně!” odvětil a kdyby byl kluk, určitě by slintal.

„Děkuji. Ty budeš taky!”

Přešla jsem k šatně a probírala se oblečením.

„Vezmi si tyhle džíny a černou košili!” Podala jsem mu tmavě modré džíny a vršek.

Odešel do koupelny se převléct. Vyšel.

„Super! Vypadáš dobře. Jen ti ohrnu rukávy.”

Přistoupila jsem k němu a zachytila omamnou vůni, která mě lákala. Hlava říkala: Bello, dávej si pozor! Zavrtěla jsem hlavou, abych se vymanila z jeho vůně. Ohrnula jsem mu rukávy.

„Děkuju,” řekl.

„Nemáš zač. Uvidíme se dole,“ řekla jsem a odešla do obývacího pokoje, kam přicházeli první hosté.

Emmett hrál ploužák a páry tančily na připraveném parketu. Zrovna jsem míjela Dereka. Vzala jsem ho za rámě.

„Pojď se mnou,” řekla jsem a hledala Tess. Zrovna byla u pultu s pitím.

„Tess, tady Derek by tě chtěl požádat o tanec,” řekla jsem a mrkla na něj.

„Tess, nešla bys se mnou tančit?” řekl nesměle.

„Jistě,” řekla a tetelila se blahem.

Po hodině z něho spadl všechen stud a řekl jí své pocity.

„Ano, chtěla bych s tebou chodit,” řekla sebejistě Tess a nakláněla se k prvnímu polibku. Spojili své rty a já si tleskala pro radost.

„To ti vyšlo,” řekla Alice.

„Dobrých skutků není nikdy dost,” řekla jsem. Edward stál zrovna u Emmetta a já zaslechla konec rozhovoru.

„Musíš jí to dokázat. Já nevím, vyřvi to do světa. Už to mám. Počkej,” řekl Emmett zadumaně.

„Dámy a pánové, prosím o chvíli ticha,” hulákal Emmett do mikrofonu. „Můj bratr Edward by rád něco řekl.” Předal mikrofon Edwardovi.

„No. Je tu jedna dívka, kterou moc miluji a omlouvám se za to, co jsem jí provedl. Bello, miluju tě a chtěl bych začít náš vztah od znova. Vím, že mi nevěříš, ale já bez tebe nemohu a nechci žít,” dokončil projev.

Začala hrát hudba a já stála přikovaná v podlaze. On to vážně vyřval do světa. Je to blázen, ale blázen, který mě miluje. Moje srdce tluče jen pro něj. Kdyby nebylo mrtvé! Tak proč bych si nalhávala opak? Mezitím ke mně Edward došel a spolužáci po nás pokukovali. Edward mě chytl za ruku, kterou hladil přes hřbet. Nezmohla jsem se na žádné slovo.

„Bello?” zeptal se.

„Hm?” Byla má rozumná odpověď.

Pořád jsem byla v transu. Chytla jsem ho za ruku a propletla jsem si s ním prsty.

„Pojď,” řekla jsem a vedla ho do svého pokoje, kde jsem nabyla svou pravou podobu. Přistoupila jsem k němu. Rukou mi pohladil tvář, která elektrizovala po jeho doteku. Aspoň tohle se nezměnilo.

„Myslel si to vážně?” řekla jsem rozpačitě.

„Ano. Miluji tě. Moc. Chtěla bys se mnou chodit?” zeptal se na otázku, kterou jsem si přála slyšet.

Rukou jsem obkreslila tvar jeho rtů. Toužila jsem po něm. Po polibku.

„Ano,” řekla jsem a nakláněla se k tomu, co jsem potřebovala.

Zavřela jsem oči a čekala na spojení našich rtů, které byly pro mě měkké a teplé. Zaplavila mě vlna štěstí. Ruku jsem mu dala do vlasů a vychutnávala si každý milimetr jeho úst. Líbal něžně a rozpačitě. Moje tělo ho potřebovalo. Každý kousek mé kůže po něm prahl. Sundala jsem štít, aby věděl, na co myslím. V polibku se usmál a přitáhl si mě víc k sobě. Oba jsme to chtěli. Hladil mě po zádech a po krku. V zápalu chtíče jsme se svalili na pohovku. Zaštítila jsem se a maličko odtáhla. Čelo jsem si položila o jeho.

„Asi bychom neměli tak pospíchat, když jsme spolu začali teď chodit,” řekla jsem potichu.

„Máš pravdu.”

„Miluju tě, Edwarde Cullene,” zašeptala jsem mu do ouška.

„Taky tě miluju, Isabello Swanová,” řekl mi a otřel se mi něžně o ústa.

Vzala jsem na sebe podobu blondýny a propletla si s ním prsty. Vyšli jsme z pokoje a kráčeli dolů po schodech. Zábava byla v plném proudu, když všichni začali tleskat a výskat: „Hurá!”

Otočila jsem se na Edwarda a usmála se. Oba jsme se uklonili a sešli k Emmettovi.

„No konečně. Vám to trvalo,” chichotal se Emmett.

Spokojeně jsem omotala ruce kolem pasu Edwarda a opřela hlavu o jeho hruď.

„Bello? Děkuju. Alice mi řekla, že jsi ten večírek uspořádala proto, abychom s Derekem spolu začali chodit. A ještě jednou děkuju. Tohle je nejkrásnější den na světě,” řekla Tess vděčně.

„Nemáš zač. Pro mě je taky úžasný.”

Zvedla jsem hlavu nahoru, kde na mě čekal úsměv mé jediné lásky v celé mé věčnosti.

12. kapitola + epilog

Autor: baroslava (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Arova princezna - 11. kapitola: