Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alice? Co se s tebou děje? - Prolog + 1. kapitola

Alice? Co se s tebou děje? - Prolog + 1. kapitolaIsabella Swanová bydlí se svou sestrou Alice ve Forks. Bella je uzavřená spíše do sebe, zatímco její sestra je pěkné kvítko. Holky mají dary, ale přitom jsou lidé. Jednoho dne Alice dostane vizi o záhadném „anděli“, který se seznámí s Bellou. Ale Belle to nehodlá říct. Jak to nakonec dopadne? Alice se začne chovat nějak divně. Ale proč? To se dozvíte v téhle povídce.

Prolog

Narodila jsem se v New Yorku. Má matka zemřela při porodu. Teď bydlím ve Forks. V malém deštivém městečku. Ale na začátek, bych se Vám měla asi představit. Jmenuji se Isabella Swanová. Je mi 17 let. Bydlím se svojí mladší sestřičkou Alice v deštivém městečku jménem Forks. Jistě, je to sice deštivé městečko, ale nám se tady moc líbí. Abych vám pravdu řekla, já a má sestra nejsme obyčejné. Já mám psychický i fyzický štít. Dokážu odrazit jakýkoli dar. Alice má dar vidět do budoucnosti. Ano, ve světě neexistujeme pouze my, lidé, ale také upíři.

Poslední dobou se Alice chová nějak podivně. Když jsme byly malé, byly jsme nerozlučná dvojka. Ale teď se Alice nějak změnila. Nedávno dostala nějakou vizi. Když jsem se jí na to zeptala, odpověděla mi, že otvírají nový obchoďák v Port Angeles. No jo, Alice a ta její nákupní horečka. Ale i tak se mi to nějak nezdá. Od té doby je pořád taková zamlklá a moc se se mnou nebaví. Já si zatím užívám krásného sluníčka. Je poslední týden v srpnu a poté musíme chodit zase do školy. Tenhle rok mají přijet nějací noví studenti. Prý adoptované děti doktora. Zatím jsem je neviděla, ale uvidíme, jak se budou chovat. Přistěhovali se z New Yorku. Tak uvidíme, jak to celé nakonec dopadne…

1. kapitola

Pohled Bella:

Dnes je poslední den v srpnu. Zítra už musíme do školy. Alice mě chce zase vytáhnout na nákupy. Říkala, že musí koupit nové oblečení. Vždyť jsme byly nakupovat před týdnem. Alice to nikdy nebude stačit. Jednou se na ni naštvu a podpálím jí tu její obrovskou šatnu.

„To teda neuděláš!“ No jo, Alice a ty její vize.

„Tak nemusíme chodit nakupovat horu oblečení každý týden. Vždyť to za chvíli nebudeme moci kam dát!“ rozčilovala jsem se.

„Ale neboj se. Vždy je dost místa na oblečení. A navíc. Tenhle školní rok musíš vypadat krásně, sestřičko. Něco tě čeká. Ale co to je, to ti neřeknu!“

„Tak dobře, ale nebudeme tam moc dlouho. Slibuješ??“

Chvíli nic neříkala, ale po chvíli se mi dostavila odpověď. „To víš, že ti to slíbím. Kdybych ti to neslíbila, tak bys se mnou už nikam nešla. A to by se mi teda vůbec nelíbilo. Protože příští týden mají být slevy v obchoďáku!“

Už jsem si myslela, že se něco stalo s naší Alice. To by nebyla ona, kdyby zase nechtěla jít nakupovat.

Neměla jsem co dělat. Alice si dělala pořádek ve své obrovské skříni. Tak jsem si vzala svou oblíbenou knížku, lehla si na postel a ponořila se do příběhu. Byla jsem tak začtená do knihy, že jsem se lekla, když Alice přišla do mého pokoje a začala na mě křičet.

„Isabello, co jsem ti řekla?! Před půl hodinou jsi měla být nachystaná na nákupy. A co ty děláš? Válíš se po posteli s knížkou v ruce. Jak dlouho mám na tebe ještě čekat?“

„Alice promiň, ale já jsem zapomněla na čas. Asi jsem se začetla. Tak já se nachystám a můžeme jet. Ano?“ zeptala jsem se opatrně Alice.

„Tak dobře. Ale ať jsi do deseti minut dole! Nebudu čekat věčnost!“ Odcházela.

„No jo, furt,“ mumlala jsem si pro sebe.

„Já to slyšela!“ Odešla a nezapomněla za sebou prásknout dveřmi.

Tak jo. To abych se chystala, jinak mě Alice přetrhne jako hada. Ještěže táta není doma. Každý den pracuje až do večera. Dělá místního šerifa. Ale aspoň je tu výhoda, že když něco s Alice provedeme, tak to moc neschytáme. I když to ví jako první v celém městě.

„Isabello! Pohni si! Už jenom pět minut!“ Zase Alice.

Jelikož bylo venku opravdu teplo, tak jsem si oblíkla obyčejné bíle tílko, k tomu riflovou sukni a boty na podpatku. Věděla jsem, že Alice bude ráda za ty boty. Nikdy jsem podpatky nenosila. Jen do té doby, než mi Alice všechny boty vyházela, a řekla, že dokud nebudu nosit boty na podpatku, tak mi jiné nekoupí.

Sešla jsem do obýváku. Alice už na mě čekala.

„No to je dost, že už jdeš. Už jsem si myslela, že pro tebe budu muset zajít.“ Začala jsem se u toho tak smát. Ten její výraz v obličeji, když mi to říkala. Nakonec to nevydržela a začala se smát se mnou. Po chvilce jsme už vyrazily do garáže pro naše autíčko. Táta nám ho koupil, když nám bylo šestnáct. Vyrazily jsme do města, když v tom…

 


 

PS: Je to má první povídka, tak bych byla ráda za nějaký ten komentář. Doufám, že se Vám to líbilo.


Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alice? Co se s tebou děje? - Prolog + 1. kapitola:

 1
4. Janča148
11.09.2013 [20:12]

C-c-co to bylo ?No dovol já se tu napínám jak bezdomovec když se potká s miliardářem a ono prd ... Tohle nedělej Emoticon Ale tak si to přečtu v další kapče Emoticon Děkuji Emoticon EmoticonEmoticon

07.04.2013 [14:10]

Sam2002hele tohle nedělej Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon ale jinak moc hezká kapča Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Elbaci
31.10.2011 [21:02]

Páni... Zajímavý nápad Emoticon Škoda, že jsem se k tomu dostala až teď a nemůžu tě otravovat, aby přibyla další kapitolka! Emoticon Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
P.s. Omlouvám se hlouposti, které budu kecat v komentářích! Emoticon Emoticon

21.06.2011 [6:53]

MatikEsmeCullenJe to zaujímeve ... Som zvedavá, čo sa stane Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!