Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction parodie » Zubní protéza pro Edwarda - 2. kapitola

14.06.2012 (19:30) • alanisealicecullen, Lenusilka • FanFiction parodie • komentováno 8× • zobrazeno 2938×

Emmett:

„Tady taky není,“ ohlásil jsem Jasperovi výsledek svého hledání a zavřel pračku.

„Zkus to pod postelí. Já se jdu podívat do Chevyho, které má Bella,“ zaúkoloval mě Jasper.

„Do té rachotiny? Co by tam dělal?“ podivil jsem se.

„Je to Edward,“ povzdechl si. Musel jsem uznat, že má pravdu a šel hledat do jejich ložnice. V ložnici to páchlo Bellou, Edwardem a jejich noční činností. Dokázal jsem si to živě představit. Fuj. Klekl jsem si na zem a podíval se pod postel. Zela prázdnotou až…

Zašmátral jsem rukou pod postel a vytáhl nalezený předmět na světlo. Když jsem konečně poznal, co to je, dal jsem si to do kapsy. Mohlo by se mi to hodit. Se škodolibým úsměvem jsem odcházel z ložnice.

***

Právě jsem scházel ze schodů, když přijela Esmé a Bella ze supermarketu. Sedl jsem si na pohovku vedle Jaspera a koukal na zápas.

„Kde jsou holky?“ zeptala se nás Esmé z kuchyně zatímco vyrovnávala nákup.

„Slevy v butiku, ale odpoledne tam budou,“ zamručeli jsme oba zklamaně.

„Co se oba tváříte jak Jake, když zmokne?“ zeptala se Bella, která seděla v křesle a listovala časopisem.

„Spíš jak zmoklý pes, ne?“ otázal se nechápavě Jasper.

„Zmoklý pes nebo vlkodlak? Rozdíl v tom není.“ Pokrčila rameny. Svalil jsem se smíchy na zem a Jasper mě následoval. Když jsem se dostatečně nasmál, tak jsem prásknul Edwarda, že se někam schoval, aby nemusel jít na tu soutěž, a my ho nemůžeme najít. Bella se na nás nechápavě podívala.

„A jít po pachu vás nenapadlo, že?“ řekla a protočila oči v sloup. Plácl jsem se do čela a otočil se na Jaspera.

„A já si říkal, co tady tak smrdí.“

***

Upíří rychlostí jsme všichni šli po stopě. Stopa končila na půdě před starožitnou skříní. Vztekle jsem rozrazil dveře skříně a tam na dně seděl Edward a četl si knížku s názvem Romeo a Julie. Líně zvedl hlavu a usmál se na mě.

Edward:

„Víš, jak dlouho jsme tě hledali? Tři hodiny. Prošvihl jsem kvůli tomu fotbalový zápas!“ vztekal se Emmett.

„Tak používejte příště hlavu,“ odsekl jsem ledabyle a šel k Belle, abych ji přivítal, ale ucukla mi.

„Jsi jako malej,“ plísnila mě.

„A víš, co nemůžou malý děti?“ ozval se Emm škodolibě.

„Tak to vypadá, že budeš spát před dveřmi na rohožce,“ přidal se Jazz.

„Myslíte, že Jake bere podnájemníky?“ pokračovala Bella

„Tak moment. Jestli budu klečet před dveřmi, tak jedině před svými a ne před Nessiinými.“ Měl bych jít nachytat nějaké blechy. Za mou dcerou nebude nikdo chodit a už vůbec ne nějaký čokl. Všichni se po mně nechápavě podívali.

„Protože v Jakově rohožce budou chlupy. A Emmettově zas důlky.“

Emm uraženě našpulil ústa, Jasper se tlemil a Bella se uculovala. Vlepil jsem jí rychlou pusu a pokřiveně se usmál. Bella se zamračila a přitáhla si mě blíž. Potvůrka jedna.

„Už si zase vyměňují DNA,“ prohlásí Emmett při odchodu.

„Hm, už je zase z toho venku, syčák jeden,“ přizvukoval Jazz.

Letmo jsme se usmáli a dále se věnovali jen sami sobě.

***

Když jsem scházel ze schodů s Bellou po boku, zasáhly mě Esméniny myšlenky. Šel jsem za ní do kuchyně.

„To nevadí, že ti to poradil Emmett. Je to skvělý dárek. Já jsem chtěl jen trošku narušit stereotyp,“ utěšil jsem ji a políbil mateřsky na líčko. Esmé se na mě vděčně usmála.

„Mimochodem, máš to, o co jsem tě požádal?“

„Ano, ale nechápu, na co to potřebuješ.“

Právě přijely holky z nákupů. Alice a Rose se vítaly se svými polovičkami a do kuchyně přišli Ness a Jacob. Ness se vymanila z náruče toho podvraťáka a běžela mě obejmout. Esmé mezitím vytáhla z nákupní tašky obojek a náhubek podala mi to.

„Na co ti to bude?“ zeptala se mě moje roztomilá dcerku.

„Nebudu platit pokutu, až mi ten čokl půjde po boku. Schová se totiž pod stůl a pomůže mi.“ Spiklenecky jsem na ni zamrkal.

„No, tati… víš, on si prosadil, že se účastní,“ obeznámila mě Nessie. Jake se na mě zašklebil.

***

Parkoviště bylo narvané k prasknutí. Chvíli jsem seděl v autě a tiše se modlil, ale ani mé modlitby nebyly vyslyšeny a moje rodina tam stále stála.

„Můžete mi říct, komu mám poděkovat, že tu jsou všichni naši spolužáci?“ zeptal jsem. Bella vykročila a začala mě strategicky utěšovat. A šlo jí to dobře. Stačilo přečkat odpoledne.

Tak jdeme na to.

U vstupu jsem se nahlásil postarší paní, která mě zavedla do zákulisí. Samozřejmě se mnou nezapomněla flirtovat. Zatímco jsem se nudil v zákulisí, se má rodina výtečně bavila. Mí povedení bratři s tím prašivým psem chodili po areálu za spolužáky a nadšeně jim sdělovali, že se zúčastním. Kluci se mohli žárlivostí udávit, jakmile se ukázali v jejich zorném poli, a pro dívky málem museli zavolat sanitku. Všichni tři se v tomto úkolu, který vymyslel Jake, vyžívali, protože musím být přesvědčivější. A to je úkol nad moje herecké schopnosti, ale já se nevzdám.

Po dalších dvaceti minutách plných péče jedné ochotné stařenky, která jako zázrakem zapomněla na své revma a byla ochotná mi donášet každých pět minut sklenici vody, jsem uslyšel, jak uvaděč zahájil soutěž. Ze začátku jsem ho považoval za anděla, který mě vysvobodí z předpeklí v podobě stařenky, ale s každým zbytečným slovem byl pro mě samotný Lucifer. Mezitím se k nám dostal i Jake.

„Jak?“ vypálil jsem na něj.

„Talent, pijavice. To je to, co ty nikdy mít nebudeš,“ smál se mi, a tak jsem na něj potichu zavrčel.

„A našimi soutěžícími jsou Jacob Black, Edward Cullen, Harry Smith a Cassandra Reddová. A tak je prosím uvítejte potleskem,“ zazněl hlas zvenčí.

„Vždy druhý,“ zašklebil se a vyběhl ven.

„Ty? Máš pravdu,“ setřel jsem ho a vyšel jsem ze zákulisí.

Sednul jsem si na židli, která tu byla pro mě připravena, a rozhlédl se. V předních řadách se tlačily dívky ze školy. Za nimi stáli kluci odhodláni uchránit dívky přede mnou. V publiku jsem vyhledal svoji rodinu. Stáli úplně vzadu a kluci už vytahovali transparent s nápisem Edwarde, jsi jednička. Musel jsem se tomu usmát. Mezi tím nám přinesli mísy s hamburgery. Když jsem viděl tu horu jídla, myslel jsem si, že poprvé za svůj život to se mnou sekne o zem. Uvaděč to vzal zkrátka a začal odpočítávat.

Jakmile zazněla nula, nacpal jsem si první sousto do pusy. Bylo to tak odporné, že jsem se musel hodně přemáchat, abych vůbec polkl. Vy si neumíte ani představit, jak to chutnalo, ale přirovnal bych to k hřebíkům, cementu, papíru, žížale a kapustě. Samozřejmě vše najednou.

Už jsem měl v sobě desátý kousek a měl jsem chuť zabít všechny, co tu byli. A začal bych tím vořechem, co seděl vedle mně a měl v sobě dvakrát tolik než já, a pokračoval bych uvaděčem, který měl poznámky typu: Pane Cullene, vy se tváříte jako byste polykal jed na hraboše. Myslím, že se v blízké době náhodně potká jeho žena s milenkou. Ani jedna však neměla o té druhé ani tušení.

S velkou slávou jsme se blížili ke konci. Stejně jako moje trpělivost, která vzala za své, když Emm a Jazz obrátili svůj transparent a tam bylo napsáno: Jake je nejlepší, Eddie bude chodit kanály. Konečně byl tomu divadlu konec.

„A mně bude říkat, že jsem špatná herečka. Doufám, že jste to natočili, aby viděl svůj herecký výkon,“ prskala moje Bella. No jo, někdy je to pěkně otravné mít super sluch. Jako obvykle jedinou odezvou na to byl Emmettův smích.

„Jste hrozně zlí,“ rozčílila se moje dcera a zabodnula svůj nenávistný pohled na své strýce.

„Jsi hrozně úzkoprsá, jako tvoje matka,“ prohlásil Jasper a uhýbal políčkům od Belly a Rose.

„To teda nejsem. Už takhle to měl v kapse a vy jste mu chtěli dát hladovku. Pak by totiž nasadil rychlost křovinořezu,“ ohradila se dotčeně Ness a od Jakea vyšlo něco jako štěknutí.

Zatímco jsme se bavili, uvaděč vyhlásil výsledek a Jake si šel pro cenu. Jake vyzdvihl pohár nad hlavu a Emmett se snažil prodrat k podiu.

Ach ne!

Naneštěstí se mu to podařilo a dostal se k mikrofonu.

„Myslím, že si můj bratr si určitě zaslouží cenu útěchy,“ řekl hlasem podbarveným smíchem. Chvíli se dramaticky odmlčel.

„Naštěstí znám jednu strašně milou dámu, která mu posílá tohle,“ domluvil a zpod zad vytáhl… Černé tanga. Belliny tanga od večera. Tak a večer nebude sex ale táborák.

Moc se vám omlouváme, že to tak dlouho trvalo. Vaše komentáře nás velice potěšily. A co bude příště? Edward zažije menší kolaps. Z čeho? Na to si budete muset počkat do příště. 

Autor: alanisealicecullen (Shrnutí povídek), Lenusilka, v rubrice: FanFiction parodie

Sdílet

Diskuse pro článek Zubní protéza pro Edwarda - 2. kapitola: