Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Za stínem pochybností

Cullen polštář


Za stínem pochybnostíKrátká jednorázová povídka o Jane... Proč je taková, jaká právě je? Co když ve svém lidském životě měla všechny ráda, ale stalo se něco, co ji změnilo? Prosím o komentáře... patulka13

„Janie! No tak! Co tam děláš?“ zavolala na mě má matka ze dveří našeho malého rodinného domku. Hrála jsem si s Joshem na písku, byli jsme nejlepší kamarádi, ale matka to neuznávala. Prý pro mě není dostatečně dobrý.

„Už jdu, matko!“ zavolala jsem na ni nazpátek, dala Joshovi malou pusu na tvář a utíkala rychle domů. Ve dveřích stála matka a zlostně si mě měřila.

„Co jsem ti o tom Rogersovic klukovi říkala?! Ještě jednou tě s ním uvidím a zakážu ti se s ním vídat!“ vyštěkla na mě hned a mně nebývalo nic jiného, než se jí podvolit.

„Ano, matko,“ odpověděla jsem jí sklesle a hned nato se rozutekla do svého pokoje. V pokoji jsem si lehla na svou postel a naštvaně nechala myšlenky volně poletovat. Proč je na mě matka tak zlá? To mi nedopřeje ani malou chvilku svobody? Mého nejlepšího kamaráda mi zakazuje...

Ozvalo se zaťukání na dveře mého pokoje.

„Dále,“ povzdechla jsem si po chvíli. Dovnitř vešel můj malý bráška Alec.

„Janie? Sestřičko, děje se něco?“ zeptal se opatrně, ale já jsem byla natolik naštvaná na matku, že jsem se ani v jeho přítomnosti neovládla. Ani to jeho oslovení „Janie“, kterým mě oslovuje vždy, když si chce o něčem promluvit. O něčem soukromém.

„Vypadni! Nechci s nikým mluvit!“ zakřičela jsem na něj vztekle a hodila po něm svůj polštář. Obratně ho chytil a přešel s ním ke mně, kde si sednul na postel, polštář mi vrátil zpátky na postel a chytil mě za ruce. Odstrčila jsem ho a polštář po něm znovu hodila.

„Sestřičko,“ začal odporovat, ale přerušila jsem ho.

„Řekla jsem, abys vypadnul!“ Vztekle jsem se na něj podívala a on se vzápětí skácel k zemi, kde křičel bolestí. Okamžitě jsem se k němu vrhla a vše přestalo. Dlouho jsme nad tím spolu uvažovali, ale vše nasvědčovalo tomu, že jsem to udělala já... Ano, ten den se poprvé objevila má moc. Matka o tom samozřejmě nevěděla, jen já a Alec, nikdo jiný.

Po pár letech jsme zjistili, že Alec má také moc... Dokáže lidi ochromit tak, že nic necítí, jsou jakoby v temnotě. Jenže já už jsem to nemohla vydržet, tajit to všechno a chtěla jsem to alespoň někomu říct. Alec byl proti, ale alespoň Joshovi jsem to říct musela. Nemohla jsem mu stále lhát. Byl to můj nejlepší kamarád, přítel, který o mně věděl vše. Měla jsem ho moc ráda... Slabé slovo... Já jsem ho totiž milovala.

Je pondělí... A v tento den jsme spolu s Alecem slavili naše šestnácté narozeniny. Ale nebyl to můj šťastný den jen kvůli narozeninám... Také proto, že jsem Joshovi chtěla říct pravdu o tom, co umíme.

Ráno jsem ho vytáhla už v šest hodin, chtěla jsem to mít už zasebou. Snad mě pochopí... Sednuli jsme si na lavičku, kterou jsme měli za domem, a mé myšlenky začaly pracovat... Jak mu to říct? Bude naštvaný? Nebo bude vystrašený? Uteče ode mě? Bude se mě bát? Zůstane se mnou, jako správný kamarád? Co když to někomu řekne? Bude mě nenávidět? Nebude se se mnou už nikdy v životě bavit? Snad se zachová podle svého srdce... Prosím, ať to dopadne dobře...

„Janie?“ Tak mi říkal... malá Janie. „Děje se snad něco? Trošku mě děsíš,“ pokračoval dál, ale hlavně opatrně, aby mě nějak nenaštval. Věděl, že někdy mívám opravdu špatnou náladu. Pousmála jsem se a chytnula ho za ruku.

„Nesmíš to nikomu říct,“ zašeptala jsem, ale moc se mi do toho nechtělo. Podívala jsem se na něj a pomyslela na jediné slovo... Bolest. Jedině tak jsem mu to mohla dokázat, že si nevymýšlím.

Josh se zhroutil na lavičku, muselo ho to bolet, i když nevydal ani hlásku. Okamžitě jsem s tím přestala a on se narovnal. Ještě chvilku jsme si o tom povídali, ale poté jsme už každý museli domů... Musela jsem se nachystat na oslavu.

Opravdu hodně jsem se těšila na další den, jenže... Netušila jsem, že by mi tohle Josh mohl udělat. Nařkl mě a mého milovaného bratra z čarodějnictví a jak to v té době bývalo, museli nás upálit na hranici.

Stáli jsme na hranici, zády k sobě...

„Alecu, promiň mi to, neměla jsem mu to říkat,“ šeptala jsem jen pro něj každou chvilkou. V očích jsem měla slzy, které už pomalu přetékaly. Do očí toho zrádce jsem se ani nemohla podívat a veškerá láska, kterou jsem k němu celá ta léta chovala, se změnila v nenávist.

Od té chvíle jsem ho nenáviděla a byla raději, kdyby uhořel spolu s námi.

Dřevo pod námi začalo hořet a já se začala opravdu bát. To nás opravdu nikdo nezachrání? Ani naše vlastní matka? Alec za nic nemůže... Měla bych tu stát sama, bez něj...

Plameny už nás pomalu začínaly olizovat, naše nohy už začaly pomalu hořet. Přes ty plameny nešlo nic vidět, ani ven na ostatní, na celé město.

Něco mě zatahalo za nohu a následně jsem byla v něčí náruči. Podívala jsem se na svého a bratrova zachránce, ale vzápětí jsem ztuhla. Jeho krvavě rudé oči doslova svítily v jeho bezbarvém obličeji.

„Promiň mi to,“ pronesl ten muž, než se mi zakousnul do krku. Ucítila jsem jen žár, spalující žár, který ovládal celé mé tělo...

 


Tuto jednorázovou povídku bych ráda věnovala PetřeCullen, která mi pomohla vymyslet název... Děkuji! :)

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Za stínem pochybností:

 1
6.
Smazat | Upravit | 09.12.2011 [20:20]

To bylo.................. (chvilka napětí) DOKONALÉ.

27.10.2011 [17:14]

PetraCullenTááááák konečně komentuji po tak dlouhé době a nezapomněla jsem heh! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Musím popřemýšlet, jak bych to vše obkecala, aby z toho vyšel dlouhý komentář. Emoticon Omlouvám se, že jsem se k tomu dostala až teď, ale v poslední době jsem měla toho hodně ve škole.Emoticon A ještě do toho vše Misha.Emoticon Emoticon Emoticon Však ty víš... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Povídka se mi moc líbila a byla fakticky úžasně napsaná! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Bylo mi Jane líto, že ji matka neschvalovala Joshe a že k ní byla krutá. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon A nakonec jak se jí a Alecovi začaly projevovat ty schopnosti a tak... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon ALe Josh byl zrádce! Emoticon Emoticon Emoticon Neměla mu to říkat, ale člověk se chybami učí! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Prostě super! :) A hlavně bych Ti chtěla poděkovat za věnování, které si vůbec nezasloužím! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Prostě jen tleskááám a klaním se ti! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Měla by sis na to začít zvykat, Paťul ;) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14.09.2011 [13:58]

DeedeeMoc povedené. Janie, zvláštní, jak drobná písmenková změna dokáže úplně změnit pohled na postavu. Mohla mít Jane nějakou dětskou lásku před přeměnou? Jistě. Skvělý nápad Emoticon Emoticon

13.09.2011 [20:07]

KatariEsmeCullenNo co sem ti řikala...! Píšeš úžasně...! Bylo to moc krásný...! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13.09.2011 [18:21]

DarkFirefliesVelice povedené Emoticon

13.09.2011 [14:43]

Kika57Páni! Opravdu moc se ti to povedlo. Jsem ráda, že mám tu možnost to číst jako první, ale děsně mě štve, že píšu komentář až teď. Původně jsem ho psala v mobilu, ale když jsem to pak kontrolovala, tak nic Emoticon
Jane mi je docela líto. Zklamala ji láska + nejlepší kamarád v jednom. Nejhorší na tom asi je, že ovlivnila i Aleca. Jediný, co mě překvapilo, že Alec nevyužil svou schopnost Emoticon Emoticon Oba dva mají jednu obrovskou smůlu... Jakou? Že žili v době čarodějnictví! Emoticon Moc se mi líbí veškerá tvá tvorba a toto není výjimka. Proto mě o to víc mrzí, žes nedostala práva... Ale snad to vyjde příště Emoticon Jsi fakt skvělá! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

PS: prvnííííííí! Emoticon
PPS: kdo ji vlastně kousl? Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!