Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Utajená identita

Stephenie Meyer


Utajená identitaTak tu mám asi po roce zase povídku... Docela jsem "kašlala" na psaní a ani tuhle povídku jsem nenapsala teď, ale vytáhla jsem ji z dob, kdy jsem na psaní měla ještě čas. Není nic moc... Ale snad si ji někdo přečte... Předem děkuji za jakýkoliv komentář. Vaše LC... :*

Žijeme v době, kdy mají všichni Facebook. Kdo nemá Facebook, jako by neexistoval. A tak jsem se rozhodl, že si ho taky založím. Bylo to jednoduché a po pár týdnech složitým přidávání přátel, jsem se odvážil zadat do vyhledávače jedno jméno. Isabella.

Je to už dlouho, co jsem od ní odešel, odpustil ji. Ale ona je šťastná - určitě je. Když jí už nepatřím do života, tak může žít jako obyčejný člověk. Poslední, co o ní vím, je, že začala chodit s Jacobem Blackem, ale potom Alice přestala sledovat její budoucnost. Požádal jsem ji o to. Stačilo mi, že je šťastná s Jacobem. Avšak já jsem šťastný nebyl. Šťastným mě mohla udělat jedině ona. Kdybych neměl moji milující rodinu, tak už bych dávno odjel do Itálie, ale nemůžu, jak kvůli nim tak kvůli ní. Kdyby byla nešťastná, tak se pro ni vrátím...

Do vyhledávače jsem zadal Isabella Swan, ale nic. Potom, ač nerad Isabella Black, ale taky nic. Nakonec jsem ji našel jenom pod prostém Bella. Její profilovka - já společně s ní ten večer, co jsem se rozhodl, že musím odejít. Ach, tak na mě nezapomněla. Ale co Jacob?

Její stav? Nezadaná. Co se asi stalo?

Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl, že si ji přidám do přátel. Samozřejmě ne jako Edward Cullen. Vymyslel jsem jiné jméno a kompletně předělal svůj profil. Fotku jsem smazal a byl jsem raději bez profilovky. Moje nové jméno bylo Michael Flatch. Nepozná, že jsem to já. Poté jsem si ji přidal.

Čekal jsem, až si mě přidá. Večer, když jsem se konečně přihlásil, tak jsem měl upozornění: Bella přijala vaši žádost o přátelství.

Byla online. Rozhodl jsem se, že jí tedy napíšu:

„Ahoj.“

„Čau, my se známe?“

„No... Vlastně ne, ale to nevadí.“

„Aha, no tak já jsem Bella.“

„Já Michael.“

Psali jsme si dlouho do večera, ptal jsem si jí na její zájmy, co dělá a kde žije. Stejně jako ona mě. Většinu věcí jsem si musel vymyslet, bohužel.

Ona žije pořád ve Forks, její otec zemřel na rakovinu. Ach Charlie... Pracuje v místní knihovně, studovala psychologii, ale teď přešla na archeologii. Řekl jsem jí, že se také zajímám o historii. Takže jsme vedli nekonečné konverzace o dějinách. Hlavně se zaměřuje na počátek 20. století. Doba mého zrození, má to nějakou souvislost?

Psali jsme si pořád - každý den až dlouho do noci. Vždycky jsme si měli o něčem povídat. Až jednou jsem narazil na otázku, která mě zajímala ze všech nejvíc. To ho večera jsem se jí odvážil, položit právě tuto otázku. 

„Ahojky, Michaele.“

„Ahoj, Bello.“

„Včera jsme to pěkně protáhli, vůbec jsem nespala, ale nevadí mi to. Ráda si s tebou píšu.“

„To jsem rád, já taky.“

„Tak o čem se budeme bavit dneska?“

„Chtěl bych se tě na něco zeptat.“

„Ptej se.“

„Co ty a kluci? Máš nějakého, nebo měla jsi?“

Dlouho neodepisovala.

„Jsi tu? Promiň, jestli jsem se zeptal na něco, co nechceš. Nebudeme se o tom bavit.“

„Ne, už se známe dlouho, ale víš... Nikomu jsem to ještě neřekla.“

„Jestli o tom nechceš mluvit, tak nemusíš.“

„Ne, řeknu ti to.

Víš, když jsem se sem přestěhovala, tak jsem na škole potkala kluka jménem Edward. Po nějaké době jsme spolu začali chodit, ale nikdy mi to nepřipadalo jako obyčejný vztah, i když jsem do té doby lásku skoro nezažila. Milovala jsem ho a byla jsem přesvědčená, že je to moje pravá láska. Úžasně jsme si rozuměli, měl velkou rodinu. Jeho sestra Alice pro mě byla jako sestra, nejlepší kamarádka. S jeho bratry jsem si taky rozuměla a i s rodiči. Milovala jsem je všechny, i Rosalie, která se ke mně vždy chovala chladně.

S Edwardem to bylo dokonalé. Nejkrásnější období mého života.

Potom mě Edward opustil. Řekl mi, že už mě nemiluje. A můj život se sesypal jako domeček z karet. Bylo to hrozné... Ani teď to není dobré a už nikdy nebude. Už nikdy nebude moje srdce slepené. Ale co ti to budu povídat, tebe to stejně nezajímá...“

„Zajímá. Povídej prosím...“  

Byl jsem šokovaný...

„Potom mě otec donutil, abych si našla alespoň nějaké kamarády, a tak jsem začala kamarádit s Jacobem. Nikdy pro mě nebyl víc, než jen kamarád.

Ale nějak se do mě zamiloval, a tak jsem s ním začala chodit. Bez Edwarda jsem to nezvládala. Nemohla jsem na něj zapomenout.

Dokonce jsem se pokusila o sebevraždu. Ale otec mě našel a já skončila v nemocnici. Zachránili mě. Bylo mi to jedno. Ale dostala jsem se z toho, proto jsem přestupovala z psychologie, teď už jsem psychologa potřebovala já. Pak jsem našla zalíbení v historii.

Edward mi stále chybí a pochybuji, že někdy bude den, abych na něj nemyslela, abych kvůli němu nebrečela. Ale co ti to tady vykládám, já a můj mizerný život. Povídej něco ty. Zapomeň na to.“

Nemůžu tomu uvěřit. Ona se vážně trápí? Co jsem to udělal, takhle jí ublížit?

„Bells...“ Chtěl jsem ji vidět, musím za ní.

„Jak jsi mi to řekl? Takhle mi nikdo neříká, už ne!“

„Bello, musím tě vidět.“

„Michaele? Co se děje? Vždyť bydlíš hrozně daleko!“

„Ne, lhal jsem ti, musím s tebou mluvit. Přijedu. Máš zítra čas?“

„Ano. Proč? Proč jsi mi lhal? Já to nechápu! Co se děje?“

„Dobře tak zítra, přijď prosím na tu louku, kam jste chodili s Edwardem. Musím jít. Ahoj.“

„Michaele? Jak víš... ty znáš Edwarda? Co? Ne... Dobře.“

 

Bella:

 

Co to má znamenat? On zná Edwarda? Ale jak? A ví i to, že je Edward upír? Ne, prosím, už ne. Nechci znovu trpět. Nepůjdu tam. Nesmím!

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Utajená identita:

07.04.2012 [0:10]

KacenQaCullenAhoj, článek jsem ti opravila, ale dávej si pozor na chyby, které ti již byly vypsány, některé se tam stále vyskytovaly, ačkoli je adminka uvedla. Díky. Emoticon

11.03.2012 [14:20]

NatyCullenAhoj, článek ti vracím, máš v něm příliš mnoho chyb:

* nefunguje ti perex obrázek, nahraj si jej proto do naší galerie a nastav určité rozměry

* píše se buď jedna tečka, nebo tři -> nikdy ne dvě
* každá věta končí tečkou, vykřičníkem nebo otazníkem
* za každým interpunkčním znaménkem následuje mezera - za čárkou, tečkou, vykřičníkem, otazníkem
* ji/jí
* samozdřejmě -> samozřejmě
* čárky
- kolem oslovení
- ve větě, kde je víc určitých sloves
- před zájmeny, spojkami, předložkami (aby, protože, kdyby, co)

Pokud si s opravou sama nevíš rady, kontaktuj někoho z Pomoci autorů, ten ti s opravou mile rád pomůže, díky. Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!