Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Tohle je teprve začátek

Tohle je teprve začátekDalší jednorázová povídka, další možnost ke čtení. Celé je to z pohledu Edwarda, který uvažuje o svých pocitech. Snad si to užijete a bude se vám to líbit. Přeji příjemné čtení, vaše patulka13.

Pozoroval jsem ji už delší dobu. Nevím přesně, jak dlouho už to bylo, ale nevadilo mi to. Byl jsem rád, když byla šťastná ona. Když brečela, chtěl jsem brečet s ní. Kdykoliv se na její malinké tvářičce objevil ten nádherný dětský úsměv, usmál jsem se také. Ale přesto jsem to všechno zažíval sám. Nikdo z rodiny, samozřejmě kromě Alice, nevěděl, kde jsem. Všichni si totiž mysleli, že jsem někde na lovu, už tolikrát. Jak dlouho už to je? Týden, měsíc, rok... Nebo dokonce více let? To nevím... Ale jedním jsem si byl doopravdy jistý...

„Tvůj život teprve začíná, Isabello Swanová,“ zašeptal jsem směrem k té malé dívence, hrající si na písku. S těmito slovy jsem se otočil a běžel směrem do středu lesa. Když už si rodina myslí, že jsem celou dobu na lovu, tak jim to nemusím vyvracet. Ulovil jsem si asi tři pumy a ještě něco k tomu, hned poté jsem utíkal s větrem o závod domů.

***

„Edwarde, počítám s tím, že mi pomůžeš sbalit všechny věci,“ oznámila mi Esmé, jakmile jsem přišel domů. Ach ano, vlastně se stěhujeme. Prý někam na Aljašku k známým, Denaliovým, protože zde, v Phoenixu, už si lidé začínají všímat, že jsme stále stejní a podobně. Po čase už to začíná být až tak otravné, že byste nejraději odjeli hned. Jenže já tu potřeboval zůstat, nemohl jsem bez té holčičky vydržet. Bohužel, musím odjet i se svou rodinou někam hodně daleko... Někam, kde ona určitě není.

„Ano, mami,“ odpověděl jsem a zamyšleně dával do krabic věci, které mi přišly pod ruku. Ani ne za hodinku jsme už měli nebalených asi deset krabic, možná jich bylo i víc, ale komu by se to všechno chtěla spočítat?

Tak co? ozval se mi v hlavě hlas mé malé sestřičky. Zrovna scházela ze schodů a upřeně mě sledovala. Jemně jsem zakýval hlavou ve znamení nesouhlasu, že jí to teď, před Esmé, říct nemůžu.

Viděla tě? Zakýval jsem hlavou ze strany na stranu.

Máš o ni strach? To jsi teda uhodla! pomyslel jsem si ironicky a pokynul hlavou.

Edwarde, víš, že se nemáš čeho bát. Viděla jsem, že vše bude- zarazila se a najednou byly její myšlenky hrozně zmatené. Upír, dům, malá holčička sedící zády, obrovská kaluž krve. Víc jsem nestihl zaregistrovat, ale i to stačilo, abych byl během vteřinky společně s Alicí daleko v lese, abychom si mohli promluvit o samotě.

„Co to bylo?“ zeptal jsem se okamžitě, co jsem se stihl zorientovat. Stále ještě nevnímala, pořád měla vizi, ale já jsem potřeboval vědět odpověď. Co to mělo znamenat? Co to bylo za holčičku? Nebyla to snad malá Isabella, že ne?

„Alice!“ zatřásl jsem s ní, ale vzápětí jsem narazil zády do stromu, který stál asi metr za mnou.

„Tohle už nikdy nedělej! Nikdy, slyšíš?!“ osočil se na mě Jasper, který okamžitě začal Alici uklidňovat, aby mohla být v klidu. Pomalu jsem k oběma přistoupil a čekal, až se Alice probere. Proč to musí trvat ještě tak dlouho? Nervózně jsem poklepával nohou a zíral na Alici a její skelný pohled, který mívá u vizí. Po chvíli párkrát zamrkala a vystrašeně se na mě podívala, jako bych byl nějaký masochistický vrah.

„Za Bellou už nikdy nechoď, prosím,“ šeptla slabě, oči stále dokořán otevřené a poté zmizela i s Jasperem hlouběji do lesa. Nechoď za Bellou?! Co to mělo sakra znamenat?!

Naštvaně jsem se otočil a ten strom, na který jsem předtím narazil, jsem bez rozmýšlení vytrhl a zahodil daleko za hranice lesa. To snad není pravda, to mi nemůže říct, co viděla?! Byl jsem tak vytočený, že jsem neměl náladu se momentálně vracet domů. Jenže co dělat? Tady v lese jsem byl naštvaný ještě víc, než předtím! Ani chvilku jsem neváhal, nebral vědomí na Alicinu větu a během chviličky byl zase u toho domu, který jsem tak moc dobře znal. Poslední dobou jsem tu pořád, takže to tu znám jako svoje boty.

Ale pak jsem si to uvědomil... Ten dům... Byl stejný jako z Aliciny vize. Ta malá holčička, která seděla zády a hrála si na písku... Přesně tak teď seděla Isabella. Ten upír... To nemůže být... Nemůže to být pravda. Snažil jsem se přijít na to, jak ten upír vypadal, ale pak jsem si uvědomil, že ten upír vlastně nebyl upír. Byla to upírka... Měla blonďaté vlasy, střední postavu. Oddechl jsem si, že to nejsem já, že jsem Isabellu nepřišel zabít. Až pozdě jsem si všiml upírky stojící po mém pravém boku, která právě skočila na mou malou Isabellku a lačně se jí zakousla do hrdla.

„Ne!“ vykřikl jsem a okamžitě se snažil tu upírku od jejího tělo odtrhnout, ale marně. Byla silná, opravdu silná. Utrhl jsem jí i ruku, ale ona se nenechala, dál se krmila na malé Isabellce, která neměla ani potuchy, co se právě děje s jejím tělem, co se děje s její krví. Konečně jsem vetřelce, toho zabijáka, odtrhl od dívčina těla, ale příliš pozdě. Její tělíčko ochablo a místo písku měla pod sebou obrovskou kaluž krve... Vlastní krve.

Okamžitě jsem se vrhnul po té vražedkyni a přál si jen jediné... Její smrt. Ale když jsem ji k sobě otočil, abych jí mohl utrhnout hlavu, všiml jsem si, kdo to je.

„Tohle je teprve začátek, Edwarde,“ zašeptala sladce, otočila se a během chvilky byla pryč. Ne... Tohle nemůže být pravda... Proč já?! Poslední pohled na malou Isabellku jsem měl já... Tanya, ta mrcha, ji zabila!



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tohle je teprve začátek:

 1
13.12.2011 [18:39]

PetraCullenTy a ty! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon mám tě přizabit na místě?! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Ty sepíšeš takovou úžasnou jednorázovku a já zase nic nevím! :D Emoticon Emoticon Emoticon Pokusím se o trochu delší komentář, ale nic nezaručuju, protože ve škole mám toho nad hlavu. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon A profesoří se zbláznili v Rožnově! Emoticon Emoticon Emoticon A ty víš, že dojíždím a jsem pozdě doma. Emoticon Emoticon Emoticon No takže přesuneme se k povídce. Emoticon Emoticon Emoticon Moc dobře víš, jak Nagelovaného bručouna nemusím, ale hezky si to vše vystihla. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Kde se nabrali Cullenovi ve Phoenixu, když tam neustále svítí sluníčko? :D Tož záhada. :D Emoticon Emoticon Tak Eda už sledoval Bellu jako malou to teda! Emoticon Emoticon Alice byla na zabití! Emoticon To musel za Bells jít, když bala v nebezpečí? Emoticon Emoticon Rozcuch přišel o rozum! Emoticon Emoticon A mých pár posledních slov?! :D Musím souhlasit s ostatními, že Tanya je mrcha a ty si vážně super! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. BabčaS.
10.12.2011 [13:57]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

09.12.2011 [16:53]

KatariEsmeCullenOMG... tY vole... TAnya??? Vážně Tanya???? BOže já fakt nevim... Ou shit... Páni... ehm,... joi necham toho...! Takže bylo to dokonalý... vážně chudáák Eda a chudák Isabella... Tanya je mrcha... když to tak už musím říct... Vážně skvělý a ten nápad pááni... Tohle bych nikdy www.stmivani.eu/components/images/emoticons/smile09.gifnedokázala vymyslet.... Nádhera... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1.
Smazat | Upravit | 09.12.2011 [15:32]

Já nevím... Nevím, co si o tom mám myslet. Emoticon Přišlo mi to takové divné. Alice mohla Edwardovi přeci říci, proč k ní nemá chodit. Ani já to totiž nepobrala. Tak schválně, jestli mám pravdu. Emoticon
Tanya jela po Edwardovi (kdo, ale ne, že Emoticon ) a tak chtěla malou Bells sprovodit ze světa, protože věděla, že až bude starší, tak se s Edem vezmou atd. Alice, řekla Edovi, ať tam nechodí, páč by to akorát posílilo Tanyinu teorii. Ten ji neposlechl a kvůli tomu se tam přiřítila Tanay, aby...
Jestli to říkám (vlastně píšu) dobře, tak to je opravdu výborný i když smutný nápad. Jestli ne, tak jsem buď úpa blbá a nebo už nevím.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!