Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Stvoření Edwarda a Belly

21.04.2013 (16:00) • werca13 • FanFiction jednodílné • komentováno 5× • zobrazeno 1620×

Stvoření Edwarda a Belly

Jednou tak seděl Bůh na svém oblíbeném obláčku a koukal na ten skvost, který nedávno vytvořil. A jak se tak dívá, vidí, že je na té zemičce poněkud smutno.

Z ničeho nic dostane nápad, že by to mohl nějak oživit. Jenže přišla otázka. Jak?

Bůh si sundal z hlavy svatozář a začal tvořit. Měl štěstí, že se dala tvarovat jako plastelína.

Nejdříve si vymodeloval kulatou hlavu, kterou následně upravoval. Vzal si do ruky malý nožík a pomalu začal odkrajovat kusy svatozáře a tím vznikaly rysy čelisti. Bylo mu jasné, že chlapec bude mít ostře řezané rysy. Když byly tváře hotovy, přešel na oči. V postatě to nebylo nic jednoduchého. Musel vymodelovat dvě naprosto stejné oči, ale Bůh si s tím poradil. Jenže pak přišel první problém. Jak to udělat, aby je měl barevné? Jednoduše, odpověděl si Bůh. Vzal svou kouzelnou křídu a vytvořil zelenou a hnědou pastelku. Hnědou si ukryl pod polštář a zelenou začal vybarvovat chlapcovy oči. Jakmile je měl hotové, přešel trochu níž a vytvořil něco, čemu mnozí z nás říkáme nos.  Jako poslední vytvořil Bůh rty. Poté se jal řešit detaily jeho obličeje. Dodělal mu řasy, obočí a jiskru v očích. Nakonec chlapec potřeboval něco, čím bude slyšet. Uši.

Jako další Bůh vytvořil krk, na který připojil trup. Nezávisle na tom, modeloval končetiny, ruce a nohy. Prsty na horních končetinách udělal abnormálně dlouhé, aby to měl chlapec jednodušší. Když byly horní končetiny dodělané, nebyl problém připojit je ke zbytku těla. V připojování nastal problém až s dolními končetinami, a tak vznikl sval hýžďový, nebo-li v našem případě, nehorázně sexy zadek, na který se nemůžou vynadívat jak holky, tak kluci. Díky tomuto svalu mohl připojit dolní končetiny k trupu. Člověk měl být už hotový, ale Bohu se ještě nezdálo jeho tělo, tak ho trochu vylepšil.

Nakonec přidal ještě vlasy, bohužel nebo bohudík, se mu pomíchaly barvy, a tak vznikl bronzový odstín.

„Edward buď jméno tvé,“ zvolal Bůh, a jak řekl, tak se i stalo. „Budeš mi pomáhat řídit svět a tvou odměnou bude vše, na co si vzpomeneš,“ řekl Bůh.

O pár dní později

Edward už uměl zastat práci a měl vše, co od života potřeboval. Vodu, jídlo, vzduch a mimo věci potřebné k životu se Edward také naučil číst, psát a počítat. K jeho práci se mu to později hodilo. Mohl si spočítat zvířata na pastvě a nové přírůstky ve stádech. Musel se také ale starat o své tělo. Musel udržovat své svaly pořád ve stejné nebo lepší kondici, poněvadž tehdy to nebylo stejné jako dnes. V ráji totiž všichni chodili tak, jak je bůh stvořil. Ale aby se neřeklo, měl Edward přes své přirození list. Ačkoliv si Edward rozuměl se zvířaty a neměl s nimi problém, pocítil Edward něco, co bylo jemu neznámé. Samotu. Neměl a ani neznal nikoho jemu podobného a začal být z toho smutný. Na to, že má Bůh ovládat všechno na Zemi je trochu nevšímavý, a pak se nemáme divit, co všechno se na tom světě děje. No, to je teď jedno, nebudeme odbíhat od tématu. Takže Bůh si po určité, celkem dlouhé době všiml, že Edward už není jako dříve. Už není veselý a obětavý, teď se spíše straní všech okolo. A tak se Bůh rozhodl, že mu opatří nějakou společnost. K tomu ale potřeboval Edwardovu pomoc, netušil totiž, jak by měla vypadat.

A tak Bůh vystoupil ze svého obláčku na Zem a šel hledat Edwarda. Moc námahy mu to nedalo, seděl pod stromem a přemýšlel nad životem.

„Edwarde, budu potřebovat tvou pomoc. Pomůžeš mi vytvořit tvou společnici. Pokud ovšem chceš,“ řekl Bůh prostě.

Edward neváhal a vyskočil zpod stromu. Nadšeně mu odsouhlasil vše, co řekl. A tak se společně vydali na rozlehlou planinu nedaleko řeky.

Tam se Bůh rozhodl, že aby stvořil dalšího člověka, musí vytáhnout Edwardovi žebro, aby se mu společnice líbila, a aby měli podobný charakter.. A tak se i stalo. S žebrem to totiž bude jednodušší.

Edward se bohužel nezúčastnil tvoření dalšího člověka. Nemohl, ani kdyby chtěl. Spal totiž vyčerpáním. Tak moc se těšil na společnost, až z toho nespal. Do spánku se mu dostávaly představy, jak by mohla jeho společnice vypadat. Musím uznat, že chlapec měl velice bujnou fantazii.

Mezitím si Bůh lámal hlavu, jak by měla jeho družka vypadat. Nakonec se rozhodl, že zakomponuje některé Edwardovy představy.

Začal, stejně jako u Edwarda, hlavou. Dívce udělal něžnější, ne tak řezané, rysy. Dále pokračoval tím, že vytvořil velké oči. Vzpomněl si, že má pod polštářem hnědou pastelku, a že by ji mohl využít, aby vybarvil dívčiny oči. Tak se dal do práce. Když měl hotové oči, dokreslil jim dlouhé řasy a nad oči jemné obočí. Poté se jal udělat nos. Nebyl to ten orlí, jaký měl Edward, byl to poměrně malý nos s bambulkou na konci. Vypadala strašně roztomile. Nakonec si nechal rty. Oproti Edwardovým byly poměrně malé, ale zato plné. Bůh si vymyslel, že jim musí dát nějaké aroma. Rozhodl se pro jahody.

Jahody jsou šťavnaté, přesně jako její rty, pomyslel si. Samozřejmě nezapomněl na malá ouška. Když měl tvář hotovou, přidal ještě dlouhé mahagonové vlasy.

Poté začal modelovat trup a vytvářet končetiny. Ruce opět připojil stejně jako u Edwarda, ale u nohou musel zase použít onen legendární hýžďový sval. Ovšem nebyl tak velký jako u Edwarda, byl spíše menší a více do kulata. Na něj, jak už bylo zmíněno, připojil krásně vytvarované nohy. A poněvadž to byla žena, neměla mezi nohama to, co Edward.

Myslel si, že jeho práce je už hotová, a tak se na ni koukl, jenže mu něco nesedělo. Dívka nevypadala moc odlišně od Edwarda a taky potřebovala něco, čím by její případné děti dostávaly živiny. Přitom vůbec netušil, jak tím potěší Edwarda, ale k tomu se taky dostaneme. Takže Bůh vytvořil ňadra. Koukl na ni podruhé a byl spokojen. Rozhodl se Edwarda probudit, a tak se taky stalo.

„Isabella,“řekl Edward jen, co otevřel oči, jen, co ji uviděl. Isabella mírně zčervenala. „Jsem Edward a hrozně rád tě poznávám,“ řekl a místo aby se Isabelle díval do očí, tak se jí koukal na její obnažená ňadra. Právě se v něm projevil pravý chlap. Ne, že by to bylo Isabelle nepříjemné, ale chtěla s Edwardem mluvit z očí do očí, a tak si domalovala listy, aby skryla nežádoucí partie. Vtom se Edward vzpamatoval a nahodil štěněčí pohled jako omluvu.

„Ahoj, Edwarde, taky tě moc ráda poznávám a moc se mi líbí to jméno, které jsi mi dal, takže si ho nechám,“ řekla Isabella milým hláskem. Edward už to nemohl vydržet, byla tak dokonalá, musel to udělat. Chtěl to udělat už od první chvíle, co ji uviděl. Přišel k ní blíže a vrhl se na její rty. Nikdy by nevěřil, jakou slast mu to přinese. Její rty byly jako jahodová droga. Ona se tak nemohla nabažit Edwardových rtů. Zprvu byla v šoku, ale pak se ochotně přidala. Polibek začal být čím dal vášnivější a jejich ruce začali prozkoumávat tělo toho druhého.

„No, to bude ještě veselo. Neznají se ani hodinu a už se líbají. Myslím, že jsou si souzeni, ale tohle vidět nemusím,“ řekl Bůh a nechal Belle a Edwardovi trochu soukromí, stejně jako já.

Po nějaké době zjistil Eda, co všechno může s Bellou dělat a měli spolu tři děti. Bohužel až poté, co Bella uvěřila hadí samici Tanye, a byli vyhnáni z bran Edenu, protože snědli zakázané ovoce, jablko.

Bella byla odsouzena, stejně jako každá jiná žena po ní, rodit děti, a Edward byl odsouzen k tomu, aby se staral o svou rodinu, tak, jak by to měl dělat každý muž.

Edwardovi a Belle vůbec nevadilo, že byli vyhnáni z ráje, oni svůj vlastní ráj dovedli vykouzlit i sami, takže se jim žilo moc dobře.

Ale aby to neměli tak jednoduché, byli odsouzeni k věčnému životu na Zemi, jako neživá a kamenná monstra. Ovšem Bůh nepočítal s tím, že v každém je něco dobrého. I tihle upíři byli hodní.

Závěrem bych vás chtěla poprosit, hlavně ty, co čtou mojí povídku Zdravotní sestra? Ne bratr, aby do komentářů napsali, jestli by chtěli další kapitolu z pohledu Edwarda... To by bylo k tomu a jinak doufám, že se vám moje jednorázovka líbila. :) 

Autor: werca13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Stvoření Edwarda a Belly: