Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Šťastný zachránce

TwoFaceLady


Jaké asi mohlo být seznámení Edwarda a Belly? Co kdyby se znali, ale vůbec o sobě nevěděli, že ten druhý existuje. Je to moje úplně první povídka, tak prosím buďte hodní. P.S.: Připomínám, že v téhle povídce je Edward upír a Bella je člověk.

Vracela jsem se domů kolem páté odpoledne. Tehdy bych spíše řekla, že to bylo v noci, protože už byla tma a na odpoledne v New Yorku to bylo hodně nezvyklé. Šla jsem docela pomalu, už jsem byla necelé tři bloky od mého bytu. Pomyslela jsem si a pokračovala dál. Zrovna jsem zatáčela za roh, když jsem si uvědomila, že jsem v neosvětlené části ulice. Byla jsem zvyklá chodit tu potmě, jenže něco mi říkalo, abych tudy dnes nechodila, že by se konečně ozval můj smysl pro přežití? Jenže já už byla prostě taková, jen jsem ten mrazivý pocit ignorovala a pokračovala dál bez ohlédnutí. Najednou mě něco tvrdého mě strholo stranu a já vykřikla.

Dopadla jsem na tvrdou zem, když jsem otočila hlavu ke straně, abych zjistila, co se stalo, tak jsem nekoukala na silnici, ale do karamelových očí, které na mě hleděly s obavou, jestli se mi nic při tom nárazu nestalo. Když jsem konečně dokázala odvrátit pohled od jeho očí a prohlédla si ho celého, tak teprve teď jsem zjistila, že předemnou stojí Edward Cullen. U nás ve škole to byl takový ten typ, které ho si hned všichni nevšimnou. Nevyčníval, nesnažil se prosadit, ale ani nepatřil k žádé skupině. U oběda vždy sedával sám, vždy před sebou měl plný tác jídla, ale nikdy nic nesnědl.

Vrátila jsem se zpět do současnoti a k osobě přede mnou. „Jsi v pořádku?“ zeptal se mě a první, co mě napadlo, bylo, že ne, ale odpovědela jsem mu

„Proč? Neměla bych snad být v pořádku? A co se vůbec stalo? Proč jsi mě strhl ze silnice? A vůbec, co tady děláš?“ vychrlila jsem na něj svoje otázky týkající se jeho osoby a čekala na jeho odpověď. Podíval se mi do očí otevřel pusu, že mi to vysvětlí, ale nakonec ji zase zavřel,zřejmě si všiml mého překvapeného výrazu a řekl mi „někde v soukromí“ a pomohl mi se zvednout. Já usoudila, že mi to řekne, ale nechce být na otevřeném prostranství, tak jsem mu nadiktovala adresu svého bytu a čekala, že půjdeme pěšky. Jenže Edward se otočil a vydal se opačným směrem, než jsem si to rozmyslela, zastavilo přede mnou stříbrné Volvo. Na straně spolujezdne se stáhlo okýnko a na místě řidiče seděl Edward, který se usmíval, jak měsíček na hnoji. „Co se tak směješ? Mně na tom nepřijde vtipného vůbec nic.“ Přestal se usmívat a otevřel mi dveře s tím, ať si nastoupím. Chtěla jsem ho potrestat mlčením, jenže jsem poznala známou písničku

„To je Clair de Lune?“ zeptal jsem se překvapeně

„Ty znáš Debussyho?“ opáčil stejně překvapeně.

Už jsem to ale nechala viset ve vzduchu, protože jsme zastavili před mým bytem, otevřela jsem dveře a šla odemykat vstupní dveře do bytu. Předpokládala jsem, že Edward půjde za mnou, šel ani jsem si neuvědomila, že jsme už u mě a on čeká jen na to, než odemknu. Pomalu jsem odemka a pozvala ho dál.

Šla jsem si udělat do kuchyně kafe a zeptala se ho, jestli taky něco nechce, jako obvykle nechtěl. Když jsem se vrátila, seděl už v obýváku na pohovce. Přisedla jsem si a přerušila ticho otázkami, které mě trápily od chvíle, co jsem astoupila k němu do auta.

„ Proč? A co se vůbec stalo? Proč jsi mě strhl ze silnice? A vůbec, co tady děláš?“ V podstatě to byly ty samé otázky jako tam venku, jediný rozdíl byl v tom, že tentokrát mi chtěl odpovědět. Podívala jsem se na něj a on začal odpovídat na mé otázky.

„Strhl jsem tě na stranu, protože tě málem srazilo auto. Byl jsem tam, protože jsem byl kousek od tebe ve svém autě, když jsem tě uviděl uvědomil jsem si, že ti už hodně dlouho chci něco říc.“ Nevěřícně jsem na něj koukala a přemýšlela, co by mi tak asi mohl někdo jako Edward chtít? Než jsem stačila odpovědět vyslovilta dvě slova, která pro mě tolik znamenala „Miluji tě.“

Odtáhla jsem se od něj, protože jsem seděla až nebezpečně blízko a podívala se mu zpříma do očí a konečně mu odpověděla jedinou upřímnou a v této situaci nejlepší odpovědí. „Taky tě miluju, už mockrát jsem ti to chtěla říct, jenže jsem se bála, že mě odmítneš.“ Teď na mě nevěřícně zíral zase on, chtěl nejspíš něco říct, jenže než stačil odpovědět, tak jsem naše rty spojila do toho nejúžasnějšího polibku. Odtáhl se a zašeptal: „Já bych tě nikdy neodmítl.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Šťastný zachránce:

 1
2. mej
20.12.2016 [14:19]

Bylo to hezké, ale přijde mi to, že na tuto scénku v autě a sražení je tu hodně... Ale jinak moc hezké pokračuj.. Emoticon Emoticon

19.12.2016 [20:10]

Alice1CZhltla jsem to na jeden nádech a najednou nic?! Bud je chyba u mě, anebo chystáš pokračování... Ale stejně to bylo ták krásné a vůbec, já zkrátka nemám slov! Emoticon A1C

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!