Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Překvapení - část 3.

Překvapení - část 3.Jak to celé dopadne? Posledních 1000 (a pár navíc) slov mého příběhu.

Sarah byla už tři dny pryč. Carlisle pochopil, že hledání viníka by pouze rozvrátilo rodinu, a tak se tím přestal zabývat. Rosalie od té doby, co malá odjela s Esmé a Carlislem do nemocnice, s nikým nepromluvila a střídavě se vztekala a smutnila ve svém pokoji, kam nepustila ani Emmetta. Esmé se plně věnovala přípravě domů na Aljašce, kam se máme asi za tři měsíce stěhovat, abychom tam stihli nastoupit na vysokou školu, Renesmé sehnal Jasper maturitní diplom i zapsání v databázi na nějaké střední škole na Floridě a Jake odmaturoval na střední v rezervaci už před třemi lety. Navíc už Carlisle vypadá velmi mladě na svůj věk, takže je nejvyšší čas přesunout se zase jinam. Alice a Jazz odjeli kupovat akcie na burzu do New Yorku. Emmett většinu času zírá na televizi a čeká, až ho Rose pustí do ložnice. Já se starám o Renesmé a Jakea, který se nasáčkoval do naší chaloupky, a Edward se stále neozval. Pokud stále zapíjí svůj žal a vztek pumami a medvědy, tak za chvíli musí prasknout a pokud… Nemysli na to!

Málem jsem zapomněla, už vím, kdo Sarah odložil v lese. Byla to Rosalie.

Důvodů je několik:

  1. Říkala, že chystá překvapení pro Alici a Jaspera, kteří mají pozítří dvacáté výročí od poslední svatby, a tak chtěla, abych jí půjčila část svého štítu – a já jí ho opravdu půjčila – Alice nemohla nic vidět a ani Edward nemohl přijít na to, že něco takového, jako je krádež dítěte, chystá.
  2. Od Jaka vím, že si půjčila /ukradla/ jeho oblečení – to vysvětluje ten vlčí odér na místě, kde Sarah ležela, a nepřítomnost upíří vůně.
  3. Moc by chtěla další dítě a lidský život.
  4. Jako jediná nechtěla malou Sarah vrátit – dokonce to chvíli vypadalo, že se bude prát s Emmettem, aby ji „ochránila“ před transportem zpět do nemocnice.
  5. Už tři dny nevylezla ze svého pokoje a, i když jsem už stáhla svůj štít, Alice stále neví o žádné oslavě výročí.

Všechno do sebe tedy perfektně zapadá – jen nevím, jestli se s tím mám někomu svěřit.

„Mami,“ oslovila mě Ness, „jsi v pohodě? Co se děje? Jake je někde se smečkou, takže jestli je něco s čím ti můžu pomoct…“

„Zlatíčko, jsi moc hodná, ale to nebude třeba,“ odvětila jsem.

„Ehm, dobře no, když myslíš,“ opáčila mi.

„Nebuď drzá!“ zlobila jsem se na oko.

„Já nejsem drzá,“ hájila se, „mimochodem, kde je taťka?“ To už moje nervy nevydržely, asi bych i brečela, kdybych měla slzy, a tak jsem jí všechno vyklopila – jak to bylo se Sarah od začátku až do konce. Ness mě konejšivě objala, spěšně se rozloučila a spěchala za Esmé na oběd. Já jsem zůstala sama, chvíli jsem si četla Na větrné hůrce, ale pak jsem se rozběhla za Ness k vile.

„Rosalie, můžeš mi, prosím tě, vysvětlil, co sis jako myslela?“ slyšela jsem už z dálky Carlislea, jak křičí na Rose.

„Ness, já tě roztrhnu jak hada!“ procedila jsem mezi zuby.

„To nedělej, byla by jí škoda,“ odpověděl mi Edwardův hlas. Počkat! Edwardův hlas? Otočila jsem se a viděla svého manžela, jak se, jako by nic, opírá o kmen stromu a pozoruje mě.

„Ewdarde?!“ nabroušeně jsem ho oslovila.

„Ano, lásko?“ odpověděl a nevšímal si mé nálady, což mě rozčertilo ještě víc.

„Sakra, ty si na týden zmizíš, nedáš o sobě vědět ani blbou SMSkou, a pak se tady zjevíš a místo nějakého vysvětlení nebo pozdravu proneseš dvě slova, jako kdyby se nechumelilo? Nechápeš, jak moc jsem se o tebe bála?“ Můj vztek pomalu přecházel v žal. Edward jen stál a mlčel. Ve vile Rosalie vyprávěla, jak to všechno bylo s malou Sarah. V lese zahoukala sova. „Tak sakra řekni něco!“ štěkla jsem vytočeně.

„Promiň?“ řekl nejistě.

„Kdo jsi a co jsi udělal s mým manželem?“ Moje nálada balancovala na trojmezí smutku, vzteku a zoufalství.

„Bello, lásko, nech si to všechno prosím vysvětlil,“ udělal krok blíž ke mně, „byl jsem na Aljašce zařizovat pár věcí ohledně domu a potkali mě denalijští a trvali na tom, abych pár dní zůstal a pomohl jim vyřešit problém s Tanyou.“

„Tanyou?“ prskla jsem.

„Bells, ona upustila od vegetariánství kvůli muži, který ji vytočil tak, že mu vyvraždila rituálně a velmi krutě celou rodinu a všechny stopy nastražila tak, aby si všichni mysleli, že to provedl ten chudák – mě prosili o to, abych zjistil, co jí udělal,“ vysvětloval celou situaci.

„Ehm, a co to bylo?“

„Nějaká zvědavá, ne?“ rýpl si, „odmítl její pozvání na večeři, že mají s manželkou páté výročí od svatby.“

„Aha,“ hlesla jsem. Tanya byla vždycky poněkud horká hlava, ale že vzteky udělá tohle? Myslím, že to má ještě jistou spojitost s Edwardem, ale to je pro tuhle chvíli vedlejší.

„Jen mi, prosím tě, vysvětli, proč ses neozval,“ naléhala jsem.

„Mobil jsem vytrousil cestou a v Denali nebylo času nazbyt,“ omluvně pokrčil ramena, přikročil ke mně a objal mě.

„Lásko?“ oslovil mě Edward, „hodláme takhle stát ještě dlouho? Ostatní na nás už čekají.“

„Hm,“ zavrněla jsem a přimáčkla se k němu ještě blíž. Pak jsem si to uvědomila. „Na nás?“ vykřikla jsem. „Tys to měl všechno až moc dobře naplánovaný!“ obvinila jsem ho. Nehájil se. „Takže, abych nežila ve lži,“ začala jsem si nahlas urovnávat myšlenky. Ale Edward mě přerušil: „Byl jsem na Aljašce a denalijské jsem pouze navštívil. Můj týdenní odjezd byl plánovaný, ale věděly o tom jen Alice s Renesmé a Rose mi svým nepochopitelným činem dala dokonalou záminku, stačí?“ Políbil mě a táhl mě směrem k vile. Nějak jsem to nestíhala všechno pobrat, a tak, když jsme se zastavili před vilou, tiše jsem se zeptala: „Takže Tanya nikoho nezmasakrovala?“

„Ne, ne, lásko,“ smál se.

„Ještě mám jednu otázku,“ špitla jsem.

„Jsem jedno velké ucho,“ smál se stále Edward.

„Proč jsi to všechno organizoval?“ Očima mu prolétl smutek.

„Bello, ty opravdu nevíš, co je dnes za den?“

„Ehm, sobota? Tuším.“

„Neděle,“ opravil mě jako malé dítě, „ale to jsem nemyslel.“

„Proč bys kvůli Nessiiným narozeninám odjížděl na tak dlouho a ještě jí to říkal?“ přemýšlela jsem nahlas. To už mu ruply nervy a dotáhl mě dovnitř vily, kde v obýváku stáli všichni členové mé upírsko-vlčí rodiny. Než jsem stihla cokoli říct, vykřikli sborově: „Překvapení!“

„Všechno nejlepší k 23. narozeninám, lásko,“ pošeptal mi do ucha Edward a políbil mě.

 

Doufám, že se vám líbilo. Každé hodnocení mě potěší.

Děkuji všem, co se prokousali až sem.

 

Pro ty, co by si chtěli (znovu) přečíst předchozí části: 1. část, 2. část


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Překvapení - část 3.:

 1
01.07.2016 [11:19]

EsmeCullen117Opět úžasné Emoticon Emoticon Emoticon Těším se na další tvé povídky Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!