Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Povídka od Darkgirlofangel

20.05.2009 (08:50) • darkgirlofangel • FanFiction jednodílné • komentováno 1× • zobrazeno 2346×

Prázdniny ve Forks

Jmenuji se Isabella Swan, ale všichni mi říkají Bella. Žiju s matkou René a jejím novým manželem Phylem ve Phoenixu. Každý den mě probouzejí sluneční paprsky, které dopadají na mou postel. Škola skončila a já dodělala druhák. Naštěstí jsou prázdniny a já si je užívám. S Sharon, svojí nejlepší kamarádkou, jsme každý den někde u bazénu, kde se potápíme, plaveme a děláme blbosti. Škodou ale je, že Sharon odjíždí se svými rodiči a bratrem Tomem na Havaj, kde budou do konce prázdnin, takže tu zůstanu sama. Napadlo mě, že bych mohla jet za svým biologickým otcem Charliem do Forks. Je to malé městečko, sluníčko tam svítí bezmála 20dní v roce, ale jinak je tam pěkně. Jen co jsem to oznámila mámě, už mi balila věci, protože bych jí s Phylem dělala křena na jejich líbánkách v Karibiku.

Když už jsem si dobalila, měla koupenou letenku, rozloučila jsem se s mámou, Phylem a nakonec i s Sharon. Tu jsem zastihla tak tak.

Když jsem přistála na letišti v Seattlu, Charlie už na mě čekal. Byla jsem šťastná, že ho vidím a radostí ho objala. Vyrazili jsme a asi za hodinu jsme byli ve Forks. Měsíc a půl s Charliem, to bude zábava. Už se těším. Dorazili jsme k domu a já letěla do svého oblíbeného pokoje, kde jsem vyrůstala. Vybalila jsem si věci a šla za Charliem do kuchyně, kde připravoval špageti k večeři. Ihned jsem mu pomohla.

Ráno jsem se probudila asi kolem osmý. Vstala jsem, šla do koupelny, kde proběhla moje každoranní hygiena a potom šla do obýváku, kde se Charlie dívat na svůj oblíbený basebalový zápas. Snídani jsem měla připravenou na stole. Najedla jsem se a řekla Charliemu, že se jdu projít. Šla jsem do nedalekého lesa. Vzpomínám si, jak jsem si tam jako malá hrála. Nosila šišky, kůry a nějaké větvičky na hrad, který jsem si postavila u domu na pískovišti. Byla jsem zabraná do vůně lesu, když se v lese objevil mladý kluk s medovými vlasy.

,, Ahoj!“ pozdravil mě. Byl nádherný mohlo mu být nanejvýš 18. Měl krásné zlatohnědé oči, dokonalou pleť, dokonce i tělo. Nebo se mi to alespoň na první pohled zdálo. Když jsem se probrala z transu. Ihned jsem ho pozdravila.

,,Ahoj!“

,,Smím se zeptat, co děláš tak sama v lese?“

,,Možná to, co ty. Jsem tu na procházce. Už jsem tu několik let nebyla.“

,,Aha. Mimochodem já jsem Edward a ty jsi??“zeptal se mě.

,,Hmm…Já jsem Bella.“

,,Pěkné jméno. Můžu tě někam doprovodit??“

,,Proč ne?“

Jen tak jsem se procházeli po lese, neustále se mě na něco ptal.-Kde bydlím, jestli mám nějaké sourozence atd. Když jsem se na něco zeptala já, odpověděl mi, i když někdy odpověď nebyla taková, jakou jsem si přála. Přesto jsem byla spokojená. Asi po 3hodinách jsme došli na konec lesa.

,,Uvidíme se ještě?“ zeptal se.

,,Doufám že jo. Bylo mi s tebou příjemně. Ráda bych si to zopakovala“

,,Já taky. Co takhle zítra ve dvě tady??“

,,Jasně.“ Otočila jsem se k odchodu, když mě najednou chytla studená ruka. Otočila jsem se zpátky.

,,Promiň, ale na něco jsem zapomněl.“

,,A na co??“ Ani jsem se nenadála a políbil mě na tvář.

,,Díky“

,,Nemáš zač. Takže zítra??“

,,Ano.“

Když jsem se vrátila domů a udělala jsem oběd a potom celý zbytek dne přemýšlela o Edwardovi. Vždyť je tak oslňující, určitě musí mít nějakou holku, tak proč mě políbil?? Musím ale uznat, že to bylo nádherné, i když měl studené rty. Už jsem se těšila na zítra, kdy se s ním zase uvidím. Jak já se jen nemůžu dočkat.

Usla jsem asi kolem půlnoci a ráno byla brzo vzhůru. Osprchovala jsem se, vyčistila si zuby a nalíčila se. Odpoledne musím vypadat pěkně. Den se mi zdál až příliš dlouhý. Nakonec jsem se dočkala. Bylo půl druhé a já vyrazila. Šinula jsem si to pěkně k lesu, kde na mě čekal. Už z dáli jsem ho poznala. Byl tam. Byl tam on, který vypadá jako anděl.

,,Ahoj Bello!“

,,Ahoj Edwarde!“

,,Jak jsi se vyspala??“optal se.

,,No, já dobře. A jak ty??“

,,Já skvěle. Myslel jsem na tebe.“

„Já na tebe překvapivě taky.“

,,To jsem rád.“

,,To já taky.“

Den ubíhal strašně rychle. Večer jsme se rozloučili. Tentokrát mě políbil na rty. Bylo to neuvěřitelně vzrušující. Náš polibek neskutečně vášnivý. Bohužel musel skončit, i když jsem nechtěla.

Takto to probíhalo skoro měsíc a půl. Nikdo nevěděl, že se sházíme, kromě jeho rodiny. Adoptivního otce Carlisle, adoptivní matky Esme a jeho nevlastních sourozenců Alice, Jaspera, Emetta a Rosalie.

Byli to nejpříjemnější lidi, který jsem znala. Tedy až na Alici. Byla skvělá, ráda jsem si s ní povídala a neustále mě nutila na nákupy oblečení.

S Edwardem jsme byli skoro pokaždé spolu. Jen mi bylo divné, že když svítí sluníčko, neobjeví se. Když jsem se ho na to zeptala, nikdy mi neopověděl. Pomalu se blížil den mého odjezdu do Phoenixu. Ani jeden z nás si nechtěl připustit, že už se neuvidíme. Tedy, uvidíme se jen tehdy, když přijedu do Forks.

Nastal den mého odjezdu. Jak mě se jen nechtělo. Nejdříve jsem se rozloučila s Edwardovou rodinou a potom s Edwardem. To bylo nejkrutější v mém životě. Políbili jsme se ještě vášnivěji než poprvé. Líbali jsme se asi pět minut, až jsem to přerušila, protože jsem musela jít rozloučit se ještě s Charliem. Odvezl mě na letiště, rozloučili jsme se a já nastoupila do letadla. Cesta ubíhala poměrně rychle. Po přistání na mě na letišti čekal máma s Phylem. Přijeli jsme k našemu domu. Když jsem přišla do svého pokoje, měla jsem zbalené všechny věci.

,,Mami, proč mám zbalený všechny věci??“volala jsem na ní.

,,Ach Bells, je mi to líto, ale budeme se stěhovat. Phyl dostal práci na Floridě a tak tam pojedeme sním. Promiň, že jsem ti to neřekla dřív, ale dozvěděla jsem se to včera.“

,, Ale já nechci na Floridu.“

,,Ale Bells, to přežiješ.“

,, Nepřežiju. A když už se mám stěhovat, tak za tátou do Forks. To je moje poslední slovo!“napůl jsem na ni křičela.

,,Tak dobře. Ale když to tam nevydržíš, přijedeš za námi na Floridu. Je to jasný?“

,,Je. Zavolám tátovi, ať mě tam přihlásí do školy a že se k němu budu stěhovat.“

Zavolala jsem mu a Charlie byl nesmírně šťastný.

Rozloučila jsem se s mámou a Phylem a letěla směr Seattle. Charlie na mě jako obvykle čekal. Možná je to divné, ale už zítra nastupuju do školy a Edward neví, že tu jsem. To bude překvápko.

Provedla jsem ranní hygienu, vzala si džíny a černé tričko a vyrazila jsem do kuchyně udělat snídani. Osmahla jsem vajíčka. Když jsem dojedla a umyla nádobí i po Charliem, vzala jsem si tašku a šla k autu. Charlie mi ho pořídil, že u něj budu. Vyrazila jsem do školy, která byla asi 10minut od Charlieho domu. Zaparkovala jsem a vydala se k přijímací místnosti. Paní mi dala nějaký papíry na vyplnění, které jsem jí po tom vrátila. První hodinu jsem měla španělštinu. Učitel mě představil a řekl mi, ať se posadím vedle nějaké dívky, která se jmenovala Angela. Vypadala sympaticky. Zbytek dne ubíhal v klidu. Nikoho z Edwardovy rodiny jsem nepotkala. Nastala přestávka na oběd. Neměla jsem moc hlad a tak jsem si koupila sodovku a jablko. Angela mi řekla, ať si k nim přisednu. Souhlasila jsem. Po chvíli přišla její kamarádka Jessica, která mi každého jmenovala. Asi o pět minut později přišli do jídelny. Jessica mi je představovala.

,,Ta malá je Alice a ten vedle ní je Jasper. Za nimi je Rosalie s Emettem. Jako poslední jde Edward, který nemá o žádnou zájem. I já jsem to zkoušela. Ale odmítl mě, bohužel. Je tak sladkej, vypadá naprosto úžasně, jeho postava je dokonalá. Óóóó, já ho chci???“Z jejího líčení jsem pochopila, že Edwarda miluje nebo se jí aspoň hrozně líbí. Vstala jsem.

,,Kam jdeš??“ihned vyzvídala Jessica.

,,Ale, něco si potřebuju zařídit. Měj se.“

,,Aha, no škoda. Tak čau. Určitě se ještě potkáme.“

Zamířila jsem si to ke stolu, kde seděl on a jeho rodina. Jen co mě zpozoroval, vstal a přišel ke mně blíž.

,,Bells, co tu děláš??“ptal se s překvapivým výrazem.

,,No víš, máma se s Phylem odstěhovali na Floridu a mně se tam nechtělo, tak jsem se přestěhovala sem.“

,,Rád tě vidím a jsem rád, že tu budeš.“

,,To já taky. Miluju tě.“

,,Já tebe taky a dokonce ještě víc, než si dokážeš představit.“ To už jsem se neudržela a políbila ho. Celá jídelna na nás zírala, jako když vidí padat trakaře. Když jsme se od sebe odpoutali, slyšela jsem Jessicu. ,,Ta mrcha. Je tu ani ne den a už se líbá s nejkrásnějším klukem na škole. To není možný.“ Nadávala. Všichni jsme se tomu smáli. Po nějaké době jsem zjistila, že Edward je upír a ihned ho požádala, aby mě proměnil, že chci být jako on. On moje přání splnil s podmínkou, že si ho musím vzít. Souhlasila jsem. Měli jsme nádhernou svatbu u něj doma. Samozřejmě ji zařizovala Alice-jak jinak. A žili jsme spolu až na věky věků.

Autor: darkgirlofangel, v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Povídka od Darkgirlofangel: