Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » My dear

BD2 behind the scenes


My dearPůvodně to měla být poezie, ale nakonec se z toho vyklubala tato krátká jednorázovka. Ale nebojte, veršů se zde také dočkáte. A o čem je? Bella jde na hřbitov. Za kým? To vám nepovím...
Věnováno BreeTanner a všem ostatním, kteří čtou mé poezie.

Edwarde, má lásko jediná,

jak bych Ti zas chtěla složit hlavu do klína.

Jenže to není možné, já vím,

a tak o tom alespoň sním.

Jistě jsi vlastní důvody měl,

když jsi z mého života odešel.

Za to tě neodsuzuji ani náhodou,

přestože je mi příčina záhadou.

Prý mě nemiluješ, však to ti mám věřit?

Nedovedeš své pravé pocity dobře střežit.

Mám tě přečteného, každé slovo

a vím, že to nebyl důvod toho,

proč jsi jednoho dne zmizel

a mě přepadla svízel.

Vím, že už se nikdy nemůžeš vrátit,

a proto chci i své soužení zkrátit.

Dnes odpoledne ukončím své trápení.

Už jen chvíli! Tak měj strpení!

Až se dopustím se své vraždy,

budeme již spolu navždy.

Naučil jsi mě žít, tisíce díků.

A teď si též kvůli Tobě vrazím do srdce dýku.

Navždy Tvá

Bella

 

Tento dopis psaný mou rukou jsem teď žmoulala v prstech a přestože jsem byla pevně rozhodnutá, činilo mi veliké potíže to rozhodnutí uskutečnit. Je to dobrý nápad? Můžu to udělat Charliemu? A Renée? Tyto otázky mi vířily myslí a já na ně chtěla znát odpověď. To mi však nebylo dopřáno.

 

Prošla jsem starou mosaznou brankou a ocitla se u cíle dnešní cesty. Na hřbitově… Zase mě přepadl ten tíživý pocit jako pokaždé, když jsem byla na tomto místě, a jak jsem se blížila k jeho hrobu, stále narůstal. Když jsem stanula před místem jeho posledního odpočinku, už se to nedalo snést. Po tváři mi skanula první slza a tu v rychlém sledu následovaly další. Jako malé perličky dopadaly na mokrou půdu a okamžitě se do ní vsakovaly, až bylo k podivu, jak se tam ještě mohou vejít a nezůstanou jako malé ostrůvky bolesti nehybně ležet na tmavé hlíně. Ale vlastně jsem ty slzy chápala. Jako by nechtěly dál vidět utrpení, kterého bylo na tomto místě požehnaně, a tak se schovávaly hluboko pod nohy truchlících pozůstalých. Jak ráda bych byla jednou z nich…

 

Ale nic z toho, co teď prožívám, by nebylo, kdybych byla rychlejší. Kdybych ho včas zastavila, nemusel by být pohřbený v této zemi a já bych za něj každý den neronila slzy. Byli bychom někde spolu a užívali si přítomnosti toho druhého. Ale to bylo bohužel jen v mých představách… Já totiž pomalá byla a oni ho přímo před mýma očima roztrhali.

 

V tom okamžiku jsem utnula proud mých vzpomínek, příliš to bolelo. Položila jsem dopis na mramorovou desku s nápisem Zde odpočívá milující a milovaný syn a přítel. Navždy budeš mít místo v našich srdcích. Byl to nádherný hrob, ale co to je za malou útěchu, když toho, kdo v něm před více než rokem spočinul, nám to stejně nevrátí?

 

Klekla jsem si a v kapse nahmátla sirky, abych zapálila svíčku, kterou zřejmě musela uhasit bouřka, co se dnes v noci přehnala přes město a přilehlé okolí. Knot byl stále vlhký a už jsem to chtěla vzdát, když konečně chytl a vzplál malým plamínkem. A jako by ve mně rozžehl dávno zapomenuté pocity, po dlouhé době jsem opět pocítila radost.

 

Najednou jsem věděla odpověď na své otázky: ne. Není to dobrý nápad, nemůžu to udělat Charliemu ani Renée. Může se zdát, že smrt řeší vše, ale opak je pravdou. Když se jeden člověk připraví o život, zanechá po sobě mnohem víc zoufalství, než prožíval on sám a takto by to pokračovalo stále dál a dál, dokud by nebyla Země jen jedna velká koule utrpení. A já to teď naštěstí vím. Kdyby to věděl i Edward, nemusela bych dnes klečet na tomto místě plném smutku, ale  užívat si někde na kilometry vzdálené louce jeho polibky, jeho doteky.

 

Ale on to nevěděl, a proto já musím být ta silná a postavit se čelem věcem, co mě čekají, přestože to nebude jednoduché a mnohokrát budu chtít svůj názor přehodnotit. Musím jít dál, musím se posunout vpřed. A já to dokáži, vždyť jsem chodila s upírem!

 

Překvapilo mě, že pomyšlení na něj mi už nezpůsobovalo žádnou bolest. Pokusila jsem se o úsměv a po chvíli mé ztuhlé svaly opravdu uposlechly. Zhluboka jsem se nadechla a užívala si ten pocit volnosti, který mi byl po tak dlouhou dobu odepřen.

 

Sebrala jsem svůj dopis a strčila si jej hluboko do kapsy. Teď už nemělo smysl jej sem dávat. Vstala jsem a naposledy upřela zrak na jméno muže, který mi převrátil život vzhůru nohama. Edward Cullen… Byl by na mě pyšný. Pak jsem se stále s úsměvem na rtech otočila a namířila si to k východu. Lidé, které jsem cestou míjela, se na mě dívali s udivenými a někdy dokonce i se zhnusenými výrazy. Jak by ne, muselo jim připadat zvláštní, když se po hřbitově procházela dívka, kolem které se přímo rozlévaly vlny štěstí. Ach, kdyby věděli…

Prošla jsem stejnou brankou jako ani ne před hodinou, a když jsem si vzpomněla, jak jsem se tenkrát cítila, chtělo se mi smát. Jak se může člověk za tak krátký čas změnit? Když jsem míjela odpadkový koš, zastavila jsem se, sáhla do kapsy a vyhodila teď již bezcennou obálku. Tam je její místo, tam patří.

 

A jako by to byla poslední zátěž na mém srdci, mohla jsem najednou zase plně vnímat krásy života. Užívala jsem si studený vánek lehce se otírající o mé rty a tváře. Přesně takto jsem se cítila, když jsem byla s Edwardem. A pak mi to došlo… On tady je! Je všude! Ve stromech, v lidech míjejících mě bez povšimnutí, ve zvířatech. Je to ten vánek, co mi dává ledové polibky na celou tvář. Rozesmála jsem se naplno.

 

„Edwarde! Miluji tě!“ křičela jsem a pak tišeji dodala: „Navždy budeš mít místo v mém srdci…“

Stále s dobrou náladou jsem se vydala cestou k domovu, ignorujíc kolemjdoucí, kteří se na mě dívali, jako kdybych se zbláznila. Možná měli pravdu…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek My dear:

 1 2 3   Další »
28.05.2012 [13:32]

krásné, smutné a dobrý konec v rámci možností Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

07.04.2012 [14:47]

navratilovaverusaŮžasné!Ten začátek k tomu krásně padl.Obdivuji Bellu i když je to jen příběh že to dokázala.Já chápu co cítilaa naprosto souhlasím s tím co udělala, já bych to nedokázala, udělala dobře že neodešla, způsobila by tím jen další bolest...
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.01.2012 [17:37]

BellaSwan1994To bylo tak krásné. Velice smutné. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19. Twinkle
08.10.2011 [17:10]

Já vím, já vím...
Musím dohánět, ale tohle jsem si musela prostě přečíst ještě jednou...
Asi se to stalo jednou z mých nejoblíbenějších jednorázovek od tebe, tak rychle využiju toho, že můžu komentovat, než mě mamka vyžene od počítače s tím, že je její a že potřebuje pracovat Emoticon Emoticon Emoticon
A jako předtím, zase mě to neskutečně hluboce zasáhlo... Bella je vážně úžasná osobnost, tak zvláštní... Myslím, že já bych takhle dlouho truchlit nedokázala, stejně jako takhle rychle být znovu šťastná...
Ale ona není já... Emoticon Emoticon Zase odbočuju od tématu, do prčic...
A ten konec, jak vyhodila tu obálku... Aaach jo, jde ze hřbitova vytlemená... chudinka, divím se, že jí na ulici někdo nezastavil a nenabídl jí, že jí dá číslo na psychiatrický léčebný ústav...
Vážně moc krásné, vychutnala jsem si to...

30.08.2011 [18:01]

DarkFirefliesTý bláho Emoticon , tak to je hustý (promiň mi ten výraz Emoticon ). Ten začátek (myslím ty verše) byl užásný. Nechápu, jak někdo dokáže napsat jakoukoliv báseň, natož tak úžasnou (já totiž jsem na poezii trošku... tupá? Emoticon ). A ten zbytek? Ten byl snad ještě lepší. Jsem ráda, že se nakonec nerozhodla pro sebevraždu, i když to pro ni muselo být jistě velmi, velmi těžké. Myslím, že jsi krásně vystihla pocity, i myšlenkové pochody. S tou poezií to rozhodně byl geniální celek. Píšeš krásně! Promiň, napsala bych k tomu více, ale jdu si od tebe přečíst něco dalšího Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.06.2011 [21:09]

BreeTanner Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Moc děkuji za věnování.

16. Pája
19.06.2011 [20:54]

Prej krátká jo??? Emoticon

15. alicecool
16.06.2011 [22:00]

Krásný Emoticon

14. kikuska
13.06.2011 [19:02]

to bolo pekné ... skončilo to nakoniec celkom pekne i keď ma mrzí že Edward zomrel teda ak sa to tak dá povedať Emoticon Emoticon Emoticon

13. Twinkle
13.06.2011 [15:13]

Johéééééééééé!
Panebože, to byla taková krása! Ta básnička na začátku... byla nádherná, ale jen tak jsem jí přelétla pohledem, protože jsem byla opravdu šíleně zvědavá na tu jednorázovku... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
No, a řekněme... měla jsem důvod. Asi první tři minuty jsem na to zírala jak debil... Bella? Hřbitov? Edward? Mrtvej?!?!?! Emoticon Emoticon Emoticon
A potom... ach, to bylo tak dokonalé... ta slova, ty pocity, ta něha, klid, mír, smutek, radost, štěstí... tolik emocí z toho vyzařovalo! Četla jsem se zatajeným dechem, plakala jsem, prožívala jsem tu bolest s ní. A potom... jak si uvědomila, že on je pořád s ní, v jejím srdci... moje vlastní srdce mi málem vyskočilo z hrudi, jak se freneticky rozbušilo. Nedivím se jí, že zešílela, já bych zřejmě prožívala něco podobného, ale vyrovnala se s tím dobře... víc než dobře, skvěle a po svém. Ta láska, touha po něčem, co nemůže mít...
Uvědomila si jednu velice důležitou věc. Myslím si, že Edward by na ní byl doopravdy pyšný. Bylo to neuvěřitelně překrásné, nádherné, a nedivím se, že jsi za ní dostala práva...
Četla jsem naprosto soustředěně, nevnímala jsem vůbec okolí, naprosto jsem se vžila do děje, do té situace...
A potom, když jsem se dostala na konec vyvaleně jsem koukala, kde to jsem a co se děje... nejradši bych četla dál Emoticon Emoticon Emoticon
No... prostě dokonalost, a ten komentář bude asi vážně sakra dlouhý, nezlob se na mě, prosím... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!