Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Metamorphosis

vecicka2

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

MetamorphosisNázev = proměna. Ale nebude to v tom ortodoxním duchu, na který jste (jsme) zvyklí. Jelikož mě nehorázně štve dokonalost ústředního páru, rozhodla jsem si ho trochu poupravit. Bella nám trochu víc zkřehla a Edwarda... řekněme, že ho přemohla příroda (vždyť je to jenom chlap). A malý nudný bonus, dozvíte se, jak mě to napadlo. :D Viz níž... :)

02.03.2011 (16:00) • Rajce1 • FanFiction jednodílné • komentováno 1× • zobrazeno 3539×

Jak to vzniklo: Tak nějak jsem se rozhodla pomalu začít číst knížky z maturitního kánonu... A začít nejlíp tak od začátku. Tak jsem sfoukla nějakou tu Genesis, Gilgameše jsem zatím nesehnala, ale mám rozečtené Proměny (Metamorphoses - takto vznikl název). Proměny od antického básníka Publia Ovidia Nasa... Jojo, jasně, nuda, bláblábla... :D Ale jak jste mohli zjistit, ty staré řecké mýty mám ráda (viz sedmá kapitola Bree...). Fajn, takže to čtu a dostávám se k proměně o Hermafrodítovi a Salmakis. Která je o... Hermafrodítovi a Salmakis... :D

On byl ten Hermafrodítos celkem dost pěkný borec. Syn bohyně krásy - Afrodité a posla bohů - Herma. A tak Hermafrodítos zas jednou coural kdesi kolem vody a po lesích... A v jednéj téj studánce, nebo kdesi u pramene, nebo kde to bylo sídlila najáda (= říční nymfa) Salmakis. A protože byl Hermafrodítos fakt pěkný, tak ho začala lákat k sobě. Hermafrodítos nechtěl, protože, cituji: nepoznal lásku. Nakonec se Salmakis schovala, Hermafrodítos se tak nějak zatoulal k té její studánce nebo pramenu. A tak nějak do té vody vstoupil. A teď zlom! Protože Salmakis ho vážně... ehm, chtěla, začala se po něm plazit (pardon, jiný výraz fakt nejde a přepisovat ten odstavec z knížky se mi nechce, z části proto, že je dlouhý, z části proto, že tomu pořádně nerozumím - je tam hafo přechodníků {takové to jsa, jsouc, jsouce} a podobných capin). Hermafrodítos se přirozeně bránil, ale Salmakis se nakonec podařilo ovinout ho úplně. Ale Hermafrodítos se jí málem vykroutil, tak vy... vyřkla, nebo líp, vykřikla k nebesům, že si přeje, aby se ona s Hermafrodítem spojila v jedno tělo a nikdo je od sebe nikdy nemohl oddělit. Olympská parta její přání vyslyšela a „spojili jejich těla". Hermafrodítos ještě předtím stihl požádat rodiče o to, aby byl kterýkoliv muž, který se dotkne té vody, postižen stejně... To be continued. :P

Takže... Voděnka, pár, objetí... pomalu mi naskakovaly souvislosti se Stmíváním (ok, s Rozbřeskem). Suma sumárum mi nápad na tuto povídku dal vlastně Naso. Takže veškerou kritiku směřujte na něho! :D

Dost keců, pěkné počtení. :)

Nepodstatná poznámka: Začátek je z Rozbřesku, scéna, kdy oba stojí ve vodě, a bylo tam něco ve smyslu: „...pak si mě stáhl hloub."

 

Metamorphosis

 

Jemně mě chytl za ruce a přitáhl si mě k sobě blíž. Znervózněla jsem daleko víc, než bych si myslela, že je možné. Naráz jsem zase byla vyplašená holčička. Srdce se mi rozbušilo tak rychle, až jsem se bála, že mi vyskočí z hrudi. Snažila jsem se nedat na sobě nic znát. Jako bych zneklidněla bez jakýchkoliv vnějších projevů. Jenom jakýsi mlhavý, třepotavý pocit... Nebo lépe, náznak pocitu...

Přesvědčovala jsem sama sebe, pokoušela se o to. Patříme k sobě. Miluju ho a on mě, i když to moc nechápu. Stojím tu nahá ve vodě s „životním" partnerem a čekám, až se uskuteční to, co už tak dlouho chci. Chci... Jistě, že ano! Ne proto, že bych musela, nebo proto, že už si na to přijdu dostatečně stará... ale z lásky, samozřejmě. A navíc... Bylo mi tak trochu trapné teď začít couvat, když už jsem si to doslova vybojovala. Svou část dohody, totiž svatbu, jsem splnila a teď byla řada na něm. A říct to slůvko, jediné prosté „ano", ani nebylo tak strašné, jak jsem se bála.

To spíš tady, teď, tahle situace... Bojím se toho, daleko víc, než jsem se bála svatby. Chtěla jsem to, to ano... ale ten strach byl větší. A přitom úplně zbytečný, znovu jsem do sebe začala hučet. On se taky bál, říkal to... ale z jiného důvodu, myslel, že mi může ublížit, že přeceňuji jeho sebeovládání. Myslím si o tom svoje. Ale očividně byl ochotný se o to pokusit, pokud si ho vezmu. A já jsem si ho vzala.     

Proč bych se měla něčeho bát? O nic nejde... téměř. Možná že kdybychom žili v jeho době oba dva, rozebíralo by se to víc... ale dnes? Nijak moc se to neřeší.

Tento vnitřní boj jsem sváděla asi o něco déle, než by se hodilo. Jenom jsem tak stála v jeho objetí a mírně se usmívala stejně jako on. Když usoudil, že nečinně stojíme už dostatečně dlouho, znovu si mě přitáhl blíž. Zcela výjimečně nebyl zaražen mým mlčením, neptal se, jestli se něco děje. Přitom teď bych po tom tak toužila. Bez podnětu se mu ale asi nevypovídám, obrazně zatnu zuby a nějak to vydržím.

Snažila jsem se koncentrovat na něco jiného, ale najednou mi v jeho náruči bylo podivně úzko. Jeho pevné, chladné tělo sice bylo v kontrastu s vlažnou vodou příjemné, ale přišlo mi, že mě svírá až moc...

Hodila jsem to za hlavu. Naráz mi bylo všechno jedno. Opřela jsem se mu jednou rukou o hruď a nenasytně spojila naše rty. Políbil mě daleko vášnivěji než kdykoliv předtím. Opět mě to trochu vyplašilo. Abych byla upřímná, trochu víc... A moc tomu ani nedodalo to, že si mě k sobě natiskl co nejpevněji a napůl mě vyzdvihl z vody. Najednou jsem byla podivně rozhodná.

„Počkej..." přerušila jsem ho váhavě. Tázavě se na mě podíval, ale postavil mě zpátky. Uhnula jsem před jeho pohledem a neslyšně špitla:

„Ještě ne... prosím..." Prstem mi zvedl bradu a donutil mě tak vpít se očima do jeho. Byly temně černé, téměř jako před lovem. Chtěla jsem zrak zase odvrátit, ale něco mě donutilo zůstat. Bylo to jiné, než když byl nějakou dobu bez krve... Tohle byl pohled lačnící po něčem jiném. Děsilo mě to. V jeho očích, těch dokonalých, zlatých, něžných očích, se nyní zrcadlil přes sto let potlačovaný chtíč. A najednou jsem věděla, co bude následovat. Sevřel mě v ocelovém objetí - přesto tak, aby mi neublížil. Ale právě bych byla tisíckrát radši, kdyby mi zlámal všechny kosti. Zhluboka jsem se nadechla a hodlala začít křičet. Vím, že mi to nepomůže, tady mě nikdo nemá nejmenší šanci uslyšet, ale potřebovala jsem to ze sebe nějak dostat. Skončila jsem dřív, než jsem vůbec mohla začít. Umlčel mě dravým, chtivým polibkem. A pak se to stalo.
Vzal si mě násilím.

***

Probrala jsem se daleko později v domě na ostrově. Nechtěla... Nemohla jsem uvěřit tomu, že to opravdu udělal. Třeba to byl jenom sen... Seděl na posteli nedaleko ode mě... a jeho provinilý pohled mluvil za vše. A zároveň jsem měla veškeré pohodlí... Probrala jsem se v posteli, nadýchané peřiny, na nočním stolku mě čekala snídaně... Ano, jakoby to mělo něco kompenzovat. Uměle vyvolaný klid. Jídla jsem se ani netkla. Pomalu, opatrně ke mně cukl rukou. Okamžitě jsem se stáhla a trochu mu uhnula. Nepřekvapilo ho to. Dál mě provrtával pohledem.

„Budeš mi schopná někdy odpustit?"

 

 

Tak, v čemže byla ta slibovaná proměna? Pokud jsem vám to ještě neřekla, můžete třikrát hádat... :D



Mary Kate (08:05 PM) :
*jemně vezme do svých rtů jeho dolní*
Edward Massen (08:08 PM) :
*pousměje se a naoplátku si začne hrát s jejím horním*
Mary Kate (08:09 PM) :
*chvíli si s ním pohrává, potom malinko přitvrdí*
Edward Massen (08:11 PM) :
*trochu si ji na sobě posune a "nasadí"*
Mary Kate (08:12 PM) :
*dlouze mu vzdechne do úst a llačně ho políbí*
Edward Massen (08:13 PM) :
Doufám, že ta stěna něco vydrží...*a stejně jí začne vracet*
Mary Kate (08:14 PM) :
musí...*vydechne tiše a dál ho líbá*
Edward Massen (08:16 PM) :
*začne se pohybovat a dravě, chtivě ji líbat*

Autor: Rajce1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Metamorphosis:

 1
1. avril639
18.04.2012 [18:22]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře