Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Loutka? Nikdy, chci víc!

ErbCullen

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Loutka? Nikdy, chci víc!Jane si uvědomí, jaký byl doposud její život. Pravda se většinou vyjeví pozdě, avšak u Jane to tak není. Rozhodne se. Uteče od dosavadního života. Uteče z Volterry. Co jí otevřelo oči?

16.01.2011 (21:00) • Dakota • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 1871×

V této povídce neexistoval Demetri, nebo Heidi. Přibližný čas, kdy se to odehrává, je asi pět let po rozbřesku.

_________________________________________________________________________

 

Temnota pohltila město a dala mi tak větší šanci, abych se dostala pryč. Je to přesně týden, co jsem si to uvědomila. Byla jsem jen loutka. Kamenná loutka, u které Aro tahá za provázky. A jelikož kámen nemá city, já je neměla taky. Nikdy jsem nepoznala lásku, radost nebo potěšení. Jen zděšení v očích mých obětí, smutek a bolest. Všichni mě vždy jen míjeli, nebyla jsem pro ně nic, jen ledová socha.

Zabíjela jsem mrtvé. Ať už jsem chtěla, nebo ne. Nemohla jsem se vzepřít. Vlastně jsem ani neměla proč. Vždyť mi nepřišlo nic podivné. Jednala jsem přeci v zájmu dobra. Ti, kteří se mi dostali do rukou, přeci porušovali zákony. Stavěli se na odiv, byli moc nápadní. Proč by mi mělo přijít divné zabíjení vzbouřenců? Až později mi došlo, že se Aro bojí vzpoury. I všemocný vládce upírů má strach. Ani si nedokáže získat úctu a autoritu přirozeným způsobem, jen pomocí Chelsea. Jediné, co se váže ke jménu Volturi, je strach a krutost. Já sama jsem tomu hodně přispěla. Svou mocí jsem mučila odsouzence. Nevěděla jsem, jak se cítí, nevěděla jsem, čím se provinili. Nevěděla jsem nic z toho a popravdě mi to bylo jedno. Kdybych se něčím prohřešila já, Aro by mi nejspíše dal druhou šanci. Nemohl by přeci promrhat jeden za svých klenotů. To by on nikdy neudělal. Byla jsem jeho mazlíček jako korunní klenot uprostřed už ne tak lesklých pokladů. I když teď už jsem si nebyla tak jistá.

Oddechla jsem si. To už se nebude opakovat. Už jen pár set metrů a budu volná. Přede mnou jsem viděla hradby jako poslední překážku před tím, než se nadechnu volnosti. Mimo hradby jsem byla už mockrát, ale vždy jsem byla spoutaná okovy, které jsem nemohla sundat. Teď, když spadly, vidím vše jinak. Musela jsem uniknout pryč. Vzpomněla jsem si, jak jsem prozřela.

Aro si nás všechny zavolal do velkého sálu. Muselo se dít něco velkého, když se scházel celý hrad. Vešla jsem do ztichlé místnosti plné upírů. Všechny zraky se upíraly k trůnům, kde seděla velká trojka. Aro vstal. To, co řekl, jsem si pamatovala slovo od slova.

„Určitě si říkáte, proč jsem vás sem zavolal. Důvod je prostý. Někdo z vás porušil pravidla. Někoho z vás viděli a teď se o tom šíří věsti. Nevím, kdo to byl, a proto jste tu. Jeden po druhém přistoupíte a já vás přečtu,“ ukončil svou řeč.

Postupně k němu všichni přicházeli a on se jich dotknul, aby na ně mohl použít svou moc. U nikoho nebylo nic zvláštního. Přišla řada na mě. Jako každý jiný jsem k němu přistoupila a vložila svou ruku do té jeho. Prohraboval se v mých vzpomínkách a nebral ohled na soukromí. Pustil mou ruku, jelikož nic nenašel. Po mně šel Afton. Jeho věčný úsměv byl ten tam. Arovi stačil jediný krátký dotek, aby zjistil to, co zjistit chtěl.

„Věděl jsi o tom a nic jsi neudělal.“ Poté se otočil k ostatním. „Pravidla našeho světa jsou jasná. Porušil je a neudělal nic, čím by to mohl napravit. Jeden z nás a nectí pravidla. Jeden z Volturiů a riskuje prozrazení. Navíc talentovaný. Rozsudek je předem daný. Felixi?“ zavolal ho k sobě.

V tu chvíli jsem nemohla uvěřit vlastním uším. Aro chce zničit jednoho ze svých talentů. Zrovna Aftonův dar nám byl užitečný. Jeho schopnost omráčit pouhou myšlenkou nám byla hodně užitečná. Osvědčilo se to v mnoha situacích. Jeho dar byl pro Ara asi tak důležitý jako můj, nebo Alecův. Felix se ho chystal zničit a já zahlédla Chelsea, kterou pevně držel jiný upír, aby mu nešla na pomoc, protože by to byla i její smrt. Tato scéna se mi vryla do paměti.

Neslyšně jsem překonala hradby. Neměla jsem čas zůstat a vychutnat si tu volnost. Musela jsem co nejrychleji utéct. Věděla jsem přesně, kam chci.

Mé moci nikdo neodolal kromě jedné. Díky ní jsem si vzpomněla na rodinu Cullenů. Jejich styl života mi v této chvíli nepřipadal tak strašný. Žili v souladu s lidmi. Zabíjeli jen zvířata, což jsem si nedokázala představit, ale zas tak strašné to být nemůže. Jediné, čeho jsem se bála, bylo, jak mě přijmou. Doufám, že mě alespoň vyslechnou. Možná pochopí a přijmou moji omluvu. S tímto přáním jsem se vydala na cestu k nim.

 

_________________________________________________________________________

Jednorázovku bych chtěla věnovat:

AndyAlice za to, že tu je. Za její povzbudivá slova a příjemné chvíle strávené povídáním s ní.

A mojí mladší sestře, která ráno plácla námět této povídky, aniž by věděla, že to opravdu napíšu.

_________________________________________________________________________

 

Moje shrnutí

Autor: Dakota (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Loutka? Nikdy, chci víc!:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře