Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Láska v jednom lístku - 3. část


Láska v jednom lístku - 3. částTak poslední díl je na světě. Nessie se konečně setká s kluky z One Direction a ještě k tomu dostane bonus. ;) Sundance a Darca131

„Kluci, chtěl bych vám představit Renesmé. Je to dcera mojí kamarádky. Renesmé, tohle je Harry, Louis, Zayn, Liam a Niall,“ představil nás Jake. Se všemi jsem si potřásla rukama.
„Moc mě těší.“ Stěží jsem ze sebe dostala rozumnou větu. Pořád jsem nemohla uvěřit, že je vidím na vlastní oči! Asi se o mě pokouší infarkt.
„Nás taky,“ odpověděli všichni naráz a rozesmáli se.

„Jak se máš?“ ozval se Louis a sedl si na pohovku.

„Dobře, co ty?“ opětovala jsem mu otázku a opřela se o zeď za mnou. Snažila jsem si tenhle pohled vrýt do paměti.

„Super,“ pousmál se a prohlížel si mě od hlavy k patě.

„Já mám hlad,“ povzdechl si Niall a smutně se podíval na prázdný podnos.

Musela jsem se zasmát, protože všude po internetu koluje, že Niall má radši jídlo než holky. Ukázalo se, že je to pravda.

„Tak si vezmi můj sendvič, stejně na něj nemám chuť,“ navrhla jsem mu a vylovila jídlo z tašky. Celý se rozzářil, když ho uviděl, tak jsem mu ho hodila. Alice myslela na všechno.

„Jakeu, ta holka se mi líbí, té se drž,“ poradil mu Niall a celý šťastný se zakousl do darovaného sendviče.

„Jo, už ji nikdy nepustím,“ zasmál se indián, a aby to potvrdil, tak mi dal ruku kolem ramen.

„Hele, brouku, nejsi jedinej chlap v místnosti, tak se postav do řady,“ uzemnila jsem ho a jeho ruku se smíchem setřásla.

„Harry, konečně tě někdo nazval chlapem,“ radoval se Louis a válel se smíchy po pohovce.

„Jo, ale tebe všichni nazývají dítětem,“ oplatil mu to a ležérně se opřel o zeď nedaleko mě.

„Hej, lidi, nechte toho, máme návštěvu,“ okřikl je Zayn a ukázal na mě. Jenom jsem se potichu hihňala a hlavou házela sem tam jako na tenisovém zápase.

„Mě si nevšímejte, já se jen moc dobře bavím,“ smála jsem se, prostě to nebylo k zastavení.

„Hm, takhle holka by se mi líbila ve skupině,“ zasmál se Louis a poklepal na místo vedle sebe. „Klidně si sedni.“

„To je dobrý, já postojím,“ vyplázla jsem na něj jazyk a ukázala na svoje nohy. „Taky mám na čem.“

„Sorry, Louisi, ale trošku ti to nandala,“ zazubil se na něj Harry a taky mu ukázal jazyk.

Ještě chvíli jsme si povídali, smáli a udělali pár fotek. Byla s nimi neskutečná sranda. Tohle byl opravdu zážitek na celý život. Kluci byli milí, vtipní a pozorní – přesně tak, jak jsem si je vysnila.
„Už bychom měli asi jít, Nessie,“ řekl Jake a já okamžitě zesmutněla. Kluci se najednou taky přestali smát. V tu chvíli zábava skončila.
„No jo, asi měli,“ souhlasila jsem smutně.
„Rádi jsme tě poznali, Ness,“ pousmál se Niall.
„Však já vás taky, kluci,“ odpověděla jsem se smutkem v hlase. Bylo mi to moc líto, klidně bych tu s nimi zůstala až do konce světa. No, do té doby pro mě moji rodiče přijeli. Ach jo.
„Určitě se ještě uvidíme na nějakém našem koncertě,“ řekl nadějně Harry.
„No jasně, že se na nás přijdeš podívat, když jsme ta tvoje nejoblíbenější kapela?“ zeptal se se smíchem Zayn.
„Samozřejmě,“ odvětila jsem s úsměvem.
„Ty budeš mít vždycky přístup do zákulisí,“ řekl Louis. Od něj mě to hodně potěšilo, jelikož to je můj nejoblíbenější člen, i když to k ostatním klukům je asi trošku nefér.
„Ok. Díky, ale teď už vážně asi budeme muset jít, aby nám neuletělo letadlo,“ vysvětlila jsem jim a zamávala, ale oni vstali a šli mě jeden po druhém obejmout. Ze začátku jsem byla docela překvapená, ale objetí jsem jim opětovala. Tohle byl můj největší sen, ale o čem teď budu snít, když tenhle se mi splnil?
„Čau, Ness,“ řekli všichni najednou. Připadalo mi to jako déjà vu. Když jsem do téhle místnosti vešla, taky mě všichni pozdravili sborově.
„Ahoj, kluci.“

Cestou na letiště jsme byli úplně potichu. Jake se nejspíš zaobíral mou matkou a životem, který vedl, když ještě bydlel v rezervaci. Já jsem myslela na nejlepší den v mém životě – na dnešek. Jsem tak šťastná, že ani ten připitomělý úsměv nemůžu smazat z tváře. Co si asi o mně musí myslet řidič, když tu sedím s takovým hromotlukem a usmívám se jako měsíček na hnoji? Hm, asi to radši nechci vědět.

Když jsme přijeli k letištní hale, bylo už dost pozdě večer, ale uvnitř bylo víc než rušno. Všude proudily davy lidí a bylo jim jedno, že mě třeba ušlapou. Jake byl ale pozorný a prorážel mi cestu.

Let zpátky jsme si docela užili, tedy dokud jsme neusnula.

„Konečně jste zpátky, tak jsem se na vás těšila,“ zvolala mamka a běžela mě obejmout. Potom se podívala na Jacoba a trošku se zamračila. „Hm, moc ses nezměnil.“

„Ty taky ne,“ pousmál se na ni.

Všichni mě přišli obejmout, i když se ve dveřích trochu zarazili, asi nečekali, že se mnou přijede i Jake. Jenom mamka a Alice s tím byly nějak seznámeny. Vždyť jim vlastně volal.
„Ahoj, Nessie. Jak ses měla na koncertě? Jaké to bylo?“ začala se mě hned vyptávat teta Alice. Všechno jsem jim povyprávěla. Bylo to dost vyčerpávající, tak jsem hned po tom šla spát, protože jsem byla strašně unavená, ale pak mě probudila hádka.
„Jakeu, ty víš, že bys jí to měl říct!“ zakřičela mamka.
„Já vím, ale ono je tak těžké to někomu říct. Ani jí to pořádně neumím vysvětlit,“ řekl zoufale. Vůbec jsme nechápala, o čem se to baví, ale dál jsem poslouchala.

„Víš, že jí to jednou stejně budeš muset říct – buď teď, nebo později. Ale jednou stejně. Nejlepší by bylo, kdybys jí to řekl teď. Nessie nemá ráda, když jí někdo lže,“ prohodil táta jen tak do větru, jako by se o nic nejednalo. Vstala jsem z postele a šla dolů, protože teď už jsem věděla, že se jedná o mě. Jak řekl táta, nemám ráda, když mi někdo něco tají.
„Jakeu, co bys mi měl říct?“ zeptala jsem se a pomalu scházela ze schodiště. Všechny pohledy se stočily na mě.
„Nic,“ řekl, jako by se nic nestalo. Podívala jsem se na hodiny a zjistila, že je půl páté ráno. Co tu všichni dělají? Většinou bývají zalezlí v pokojích, aby mě nebudili.
„Nelži mi! Táta už ti říkal, že to nemám ráda, tak to nedělej!“ okřikla jsem ho podrážděně. Byla jsem nevyspalá, jelikož jsem šla spát až ve dvě hodiny, takže to bylo docela pochopitelné.

„Jakeu, řekni jí to,“ pošeptala mu ještě mamka, vzala taťku za ruku a odtáhla ho do kuchyně.

Nervózně se ošil a začal vysvětlovat. „Myslím, že o vlcích z rezervace jsi slyšela, ne? No, tak já se v něj taky měním. Bylo mi šestnáct a v tu dobu jsem byl zamilovaný do Bells,“ nevesele se zasmál a já doopravdy začala poslouchat, i když jsem to v plánu neměla. „Když se přeměníš, tak se u tebe vyvine takový šestý smysl. Říká se tomu otisk a je to docela vzácné. Když se podíváš na svou polovičku, najednou prostě budeš vědět, že ona je ta pravá. No, tohle se mi stalo s tebou. Otiskl jsem se do tebe a nehodlám to měnit,“ oznámil mi rezolutně a dost netrpělivě se na mě podíval. Nevěděla jsem, co mám říct.

Moc jsem nechápala, co otisk přesně znamená, ale pochopila jsem, že mě má nejspíš rád. Uch…

„Ale já… já nevím, co mám říct,“ dostala jsem ze sebe a musela si sednout. „Na tohle se potřebuju prospat,“ řekla jsem Jakeovi po chvíli a zvedala se z křesla.

Ani nevím, jak jsem se dostala do pokoje. Přemýšlela jsem nad tím, co mi řekl, a vůbec tomu nemohla uvěřit. Rezervace. Vlkodlaci. Otisk. Teď mi ještě někdo řekněte, že existují víly, mořské panny, jednorožci a můžete mě rovnou poslat do blázince. Ale proč by vlastně nemohli existovat vlkodlaci? Jsou upíři, tak můžou být i oni. Vyčerpáním ze všech těch informací jsem nakonec usnula. Naštěstí se mi žádný sen nezdál.

Ráno jsem se vzbudila a hned se šla zkulturnit do koupelny. Pak jsem sešla dolů na snídani, ale mamka ani Esmé tam nebyly. Tak tohle bylo divné. Ony mi vždycky dělávaly jídlo, ale teď tu nejsou. Hm…
„Mami?“ zakřičela jsem do domu, ale nic se neozývalo. Pokrčila jsem nad tím rameny a šla si udělat snídani sama. I s ní jsem si sedla ke stolu a začala jíst.

„Nejsou tady. Všichni odešli, abych ti to mohl ještě pořádně vysvětlit,“ ozval se ode dveří Jake.
„Dobře. Tak mi to teda všechno vysvětli,“ vyzvala jsem ho a ukousla si rohlíku.
„A co bys chtěla vědět?“ zeptal se.
„Vím, že si mi to už včera říkal, ale stejně to pořád nechápu. Říkal jsi, že podle toho poznáš svou pravou lásku? Takže je to něco jako láska na první pohled?“ řekla jsem svoji teorii a čekala na jeho odpověď.
„Něco v tom smyslu. Ono se to špatně vysvětluje.“
„A ty ses otiskl zrovna do mě?“ zeptala jsem se. Můj mozek to pořád odmítal pochopit.
„Ano,“ odpověděl bez váhání. No, tak to je něco. A co s tím mám jako dělat?

„A co z toho pro mě plyne?“

„Že se mě už nikdy nezbavíš,“ zasmál se sladce a vzal si suchý rohlík.

„Dej ho sem, já ti ho něčím namažu,“ řekla jsem a rohlík mu vzala dřív, než do něj stihl kousnout.

Stoupla jsem si k lince, vzala nůž a začala na pečivo patlat tavený sýr. Už jsem mu ho chtěla podat, ale zezadu mě objaly dvě silné paže a odmítaly mě pustit.

„Hej, neblbni, mám v ruce nůž,“ upozornila jsem ho, ale smála jsem se.

„To jsem ti neřekl, že my se hodně rychle uzdravujeme?“ pošeptal mi do ucha a dal mi pusu do vlasů. Nevydržela jsem to a v jeho náručí se otočila. Nevím, co mě to popadlo, prostě to znenadání přišlo.

Překvapeně se na mě podíval a ještě překvapenější byl, když jsem mu dala pusu. Byla to jen obyčejná a nevinná pusa, ale viděla jsem, že pro něj to rozhodně znamenalo o hodně víc.

„Co… Proč?“ vypadlo z něj.

„Abys to měl snazší,“ odvětila jsem a políbila ho. Bylo to milé a příjemné. A takhle začal náš vysněný pohádkový život. 

 


Tak jste dočetli až sem, gratuluji. Snad jste se aspoň trošku pobavili, zasmáli i zaculili. ;) 

Docela by potěšil koment. :) 

 

Sun a Darca131



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska v jednom lístku - 3. část:

 1
23.01.2013 [16:09]

dcvstwilightTakže, jak jsem slíbila, jsem zpátky s pořádným komentářem. :)
Kapitolku jsem přečetla jedním dechem, nezasekávalo se to. Naštěstí o 1D něco vím, takže jsem všechno pochopila a zasmála jsem se. Ty vtipy se vám moc povedly, holky! Emoticon
Jak říkám, celkově to vůbec není špatné, jde znát, že jste si psaní užívaly a že jste se snažily, za to máte plusové body určitě a bezpochyby. Emoticon Emoticon
Jedinou věc bych však opět vytkla. Neberte si to tak, jakože do vás reju, nebo že vás chci schazovat, to ne, já s touto věcí mám sama také problém. Je to plynulost děje. Přijde mi to trošku moc hr. Opravdu, celej začátek kapitoly super, jako už každého dílečku, ale ten konec byl zase trošku moc rychlý. Emoticon
Ale jak říkám, když to sečtu a podtrhnu, celkově to vůbec nepůsobí zle nebo špatně. Vlastně je to povedené, jak tak nad tím přemýšlím. Emoticon
Určitě pište dál. Nepochybuji, že si od vás zase něco přečtu. Emoticon

Emoticon Emoticon Emoticon

22.01.2013 [14:53]

dcvstwilightAhojky. Tahle kapitola mi nejak utekla a precetla jsem si ji az ted. Jsem na mobilu takze vetsi koment sem pridam az budu na PC. :-)

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!