Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Láska v jednom lístku - 2. část

Láska v jednom lístku - 2. částMáme tu druhou část, tak snad se Nessie dostane na koncert. ;) Sundance a Darca131

Svěsila jsem ramena a už se otáčela k odchodu, když vtom na mě někdo zavolal.
„Slečno?“
„Ano?“ Otočila jsem se po zvuku toho hlasu a spatřila mladého muže, který se opíral o futra dveří a zvědavě si mě měřil.
„Já vás dovnitř klidně pustím, jestli chcete,“ řekl mi a já vyvalila oči. Že bych měla až takové štěstí?  
„Opravdu? Protože tady ten pán je neoblomný.“ Hodila jsem po něm zamračený pohled, ale on se jen omluvně usmál.
„Já bych ale mohl, kdybyste chtěla,“ oznámil mi ten mladý muž a dveře, mezi kterými stál, pootevřel o trošku víc.
„Samozřejmě, že chci,“ rozzářila jsem se a běžela k němu. „Děkuju.“
„Tak pojďte,“ pozval mě dovnitř.
„Děkuju, jste moc hodný,“ usmála jsem se na něj a podívala se mu do očí.

V tu chvíli se zarazil a jen na mě zíral. A docela dlouho. Jen tak jsme tam stáli a hleděli si do očí, jako bychom byli zamilovaný pár, který nezajímá okolní svět, ale jen naše druhá polovička.

Teprve teď jsem si toho muže mohla pořádně prohlédnout. Měl ostře řezané rysy a na tváři neoholené strniště. Vypadal maximálně na dvacet. Měl krátké tmavé vlasy a hnědé oči. Vypadalo to, že pochází z nějakého kraje, kde jsou indiáni, jelikož měl tmavší pleť. Byl docela hezký.

Najednou se pousmál a ukázal rukou dovnitř. „Prosím, madam.“

„Děkuju,“ zasmála jsem se.

„Jak se vlastně jmenuješ?“ zeptal se, když jsme kráčeli dlouhou chodbou, ze které se na jejím druhém konci ozývaly dunivé zvuky. Tak jsem se těšila, až tam vběhnu a uvidím je na vlastní oči.

„Renesmé, ale nevím nic o tom, že bychom si tykali,“ mrkla jsem na něj pobaveně.

„Dobře, tak s tím asi začneme. Ahoj, Renesmé, já jsem Jacob,“ představil se a napřáhl ke mně svou velkou ruku.

Chopila jsem se jí se smíchem. „Fajn, teď už jsme si vzpomněla.“

„A jak se jmenuješ dál?“ ptal se mě zvědavě a přemýšlel. Nevěděla jsem, co by na mém jméně mohlo být k zamyšlení. Ano, je neobvyklé, ale snad ne zase tolik.

„Cullenová, proč?“ přeměřila jsem si ho pohledem.

„No, dřív jsem znával jednu dívku, která měla matku Renée a její tchýně se jmenovala Esmé,“ řekl mi docela zvláštním hlasem. „To je jedno, teď jdi, nebo z nich nic neuvidíš.“

Vešla jsem do velikánského sálu, kde bylo plno lidí. Všichni křičeli a jásali. Většina z nich měla pohledy zaměřené před sebe, tak jsem se tam taky podívala a uviděla je, jak tam tančí a zpívají. Doopravdy byli hezčí než na všech fotkách, plakátech a dalších věcech. Teď byli realističtější.
„Opravdu ti moc děkuju, že jsi mě sem pustil,“ ohlédla jsem se ještě na Jacoba. 
„Nemáš zač.“
„Tohle je pro mě jedinečný zážitek. Mojí rodině jsem už lezla pěkně na nervy, proto se mě zbavili tím, že mě poslali do New Orleans na tenhle koncert, a já ho málem propásla,“ řekla jsem se smíchem.
„No, ale teď jsi tady, tak se běž bavit,“ popohnal mě.
„Dobře. Ještě jednou děkuju.“
„Není zač. Udělal jsem to rád.“
„A nechceš jít se mnou?“ zeptala jsem se nesměle. Připadalo mi, že mu dlužím aspoň tohle, když mě sem pustil. Vůbec to nemusel dělat a já bych teď mohla trčet venku a volat našim, že jsem ten koncert propásla a potřebuju, aby pro mě přijeli.
„Proč ne?“ souhlasil. Chytila jsem ho za ruku a táhla doprostřed sálu. Zrovna zpívali písničku They don't know about us, a tak jsem si začala zpívat s nimi. Všechny jejich písničky si pamatuju nazpaměť a nemůže za to moje poloupíří paměť, ale to, že si je zpívám pořád dokola.

Došli jsme až do středu haly a já se začala pohupovat do rytmu hudby. Zavřela jsem oči a nechala se tou hudbou prostoupit. Mluvila ke mně a já jí odpovídala svými pohyby.

„Tančíš nádherně,“ ozval se mi u ucha chraplavý hlas.

Lekla jsem se a rychle otevřela oči. Stál tam Jacob a usmíval se jako měsíček na hnoji. „Ehm, díky.“

„Nechceš jít až k pódiu? Mohl bych promluvit s Paulem, jestli by ses potom s kluky nemohla třeba vyfotit,“ navrhl a já vyvalila oči. Cože? Paul je jejich ochranka a také manažer, takže mě dost zarazilo to, že se s ním zná.

„Co ti jsi za člověka?“ zeptala jsem se ho a horlivě přikyvovala.

„No, asi takový, který tu tenhle koncert zařídil,“ odvětil, tentokrát chytil on mě za ruku a dral se přes všechny ječící fanynky dopředu. Pustil mě až u zábrany, která bránila lidem, aby vylezli na jeviště, a řekl: „Počkej chvilku tady, jdu si s ním promluvit.“

Nestačila jsem říct ani kočka a byl pryč. Sakra, kdo to je? Kouzelník, nebo má snad smlouvu s ďáblem?

Za chvíli přišel Jacob i s Paulem. O něčem se tiše dohadovali, že to nemohli slyšet ani moje poloupíří uši. Byla to docela škoda, jelikož oba se u toho tvářili tak nějak… tajemně.
„Paule, tohle je Renesmé. Renesmé, tohle je Paul,“ představil nás Jacob. Potřásli jsme si rukama a já málem vyletěla z kůže.
Dotkla jsem se manažera One Direction. Ach…
„Těší mě,“ usmál se Paul.
„Mě taky," odpověděla jsem rozechvělým hlasem.
„Tady Jake mi říkal, že by ses s nimi chtěla setkat,“ řekl a ukázal na pódium, kde to zrovna kluci pěkně rozjížděli na písničku Up all night.
„Kdyby to bylo možné, tak určitě,“ odvětila jsem nesměle.
„To se dá zařídit. Až skončí koncert, tak přijďte s Jakem do zákulisí,“ poradil nám.
„Moc vám oběma děkuju. Ani nevíte, co pro mě znamená se s nimi setkat," poděkovala jsem jim a na oba se podívala vděčným pohledem.
„Není zač. Teď se ještě běž bavit. Za chvíli už koncert končí,“ řekl ještě Paul. Rozloučila jsem se s ním a zavedla Jakea co nejblíž k jevišti. Začala jsem si zpívat a tančit.
„Nechápu, jak se můžeš znát s Paulem a už vůbec nechápu, jak jsi to mohl domluvit. Jsi snad čaroděj?“ zeptala jsem se ho s náznakem humoru. Kluci už se s námi loučili, tak jsme se sebrali a šli do zákulisí. Páni, já se s nimi doopravdy uvidím!
„Čaroděj nejsem, ale pořád zapomínáš, že já tenhle koncert zorganizoval, takže s Paulem i ostatními se znát musím, jinak by tu nikdo nebyl,“ odpověděl Jake a vedl mě spletitými chodbami někam do útrob arény.

„A asi bych ti měl něco říct,“ ozval se po chvíli a zastavil se.

Zvědavě jsem se po něm podívala a snažila se vydržet. Byla jsem tak netrpělivá, že jsem se musela pořád nějak hýbat, abych se za nimi nerozeběhla bez něj.

„Víš, zkusil jsem zavolat Belle.“ Hned, jak řekl jméno mé matky, jsem zpozorněla. „... a ona mi potvrdila, že se vdala a má dceru Renesmé, takže… Mno, prý mám jet s tebou zpět a ukázat se jim. Dlouho jsme se neviděli, takže tam prý budu moct na chvíli zůstat. Mohl bych se podívat i do La Push, odkud pocházím,“ zamyslel se a já jen nepřestávala vycházet z údivu. On se zná s mamkou? Bude u nás bydlet? Je z La Push? Sakra!

„Páni. No, já nevím, co mám říct. Svět je malej, co?“ usmála jsem se a zastrčila si pramen vlasů za ucho.

„No, to teda je. Tak jdeme, nebo mi tu pukneš nedočkavostí,“ zasmál se a vydal se dál chodbou.

Bože, jak já se těším. Za chvíli je uvidím. Už jen pár kroků a budu u nich. To snad ani není reálné.

Jake viděl, jak se celá třesu nedočkavostí, a potichu se mi smál. Asi si myslel, že ho neslyším, ale to se teda pěkně mýlil.
„Hele, nesměj se mi!“ řekla jsem naštvaně a drkla do něj loktem. Byl tvrdý skoro jako upír.
„No, ale já nemůžu za to, že vypadáš tak roztomile,“ odporoval mi. Cítila jsem, jak mi nepatrně rudnou tváře.
„Ale to není signál k tomu, aby ses mi začal smát!" ohradila jsem se naštvaně.

„No, tak promiň,“ šeptl Jake omluvně. Chvíli jsme šli mlčky a já přemýšlela, jak se s mamkou mohli poznat. Určitě ve Forks, ale nejde mi do hlavy, co spolu mohli mít.
„Už jsme tady,“ řekl a ukázal na dveře před sebou. Otevřela jsem je a málem omdlela. Když jsem je viděla, srdce se mi zastavilo a pak se rozběhlo strašnou rychlostí. Bože! Jsou tam! Asi dostanu infarkt. Tohle je opravdu můj nejlepší den vůbec. 

 


Tady od nás máte druhou část a doufáme, že se vám líbila. Komentář potěší. ;) 

 

Sun a Darca131



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska v jednom lístku - 2. část:

 1
04.01.2013 [21:28]

dcvstwilight Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Bože, nezbývá mi nic jiného, než se tomu tlemit! Emoticon
Tohle se mi vážně líbilo! Už tolik nespěcháš... ale stejně bych uvítala ještě trošku ubrat na rychlosti... ups. Emoticon Emoticon
Líbí se mi ten vztah a to její pobláznění z ní přímo tryská! :) Jen tak dál. Emoticon

04.01.2013 [20:47]

NeyimissAhoj, článek jsem ti opravila, ale příště si dej, prosím, pozor na níže uvedené chyby. Děkuji. =)

* Špatně dělená slova;
* přímá řeč;
* čárky;
* oddělování oslovení;
* chybějící interpunkční znaménka;
* odkaď => odkud;
* René => Renée.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!