Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Kelímek kávy

Kelímek kávyBella a Edward. Někde jinde - úplně jinak. (A ano, napsáno místo učení se na matiku. :))

Kelímek kávy

Úplně jinde, úplně jinak...

 

Kombinace s opakováním je neuspořádaná kátice z en prvků, kde každý prvek se vyskytuje nejvýše jednou.

Kap. Kap.

Kombinace s opakováním je neuspořádaná - kap.

Naštvaně jsem vstala, až se listy mého sešitu na matiku nadzdvihly zvířeným vzduchem. Napochodovala jsem do maličké koupelny a utáhla páčku vodovodního kohoutku, co mi jen síly stačily.

Kap.

Ta kapka, co natruc utažené baterii spadla a roztříštila se o dno umyvadla, byla ta poslední kapka dneska. Můj osobní pohár přetekl.

Ani jsem se neobtěžovala napsat na lednici další lísteček s velkým nápisem Zavolat opraváře a za tím nejméně deset vykřičníků – stejně už tam přesně takových lístečků viselo pět – popadla jsem bundu přehozenou přes opěradlo, s pocitem zadostiučinění odhodila sešit z matiky na hromadu s učením v rohu stolu a s efektním bouchnutím dveří, které ale způsobily průvan, jsem odešla z bytu.

Venku pršelo. Stejně jako včera. Stejně jako předevčírem. V Seattlu touhle roční dobou prší prakticky neustále. Jak kdyby se mi tím počasí vysmívalo. Doma mě rozčiloval kapající kohoutek, venku jsem kolem sebe měla kapek nepočítaně. Pleskaly do chodníků, karosérií aut, okenních tabulek, deštníků, mých vlasů...

Přetáhla jsem si bundu přes hlavu a vydala se potemnělou ulicí nahoru.

Už se stmívalo, mohlo být něco po deváté.

Strávila jsem nad matikou celé odpoledne! V mozku mi poletovala čísílka. Ale žádné ne a ne se uchytit a ukázat mi nějaký smysl. Zítra ten test – to bude průšvih.

Čím víc jsem se vzdalovala od sídliště, tím byly ulice prázdnější. Hustě pršelo a kdo mohl, byl už dávno doma. Viděla jsem, jak v rozsvícených oknech domů lidé společně večeří, nebo se k sobě tulí na pohovce před televizí. Mámy kontrolovaly starším dětem úkoly a ty menší pracně zaháněly spát.

To jenom moje máma pracuje od svítání do noci.

Přede mnou zazářila výloha kavárny Starbucks. Jsou tady na každém kroku. Zaštrachala jsem v kapse džín a našla pár pokroucených bankovek. Vešla jsem dovnitř.

Rozhodila jsem si vlasy po ramenou, aby proschly. Vlhkostí se mi jako vždy dlouhé tmavé prameny nepříjemně zkroutily.

Dobrý den, co si dáte?“ oslovila mě blondýnka za barem. Její výraz rozhodně neodpovídal vřelosti jejích slov. Znuděně přežvykovala a ani se neobtěžovala odtrhnout oči od časopisu.

Jedno střední presso s mlékem. Nízkotučným,“ objednala jsem si.

Hm. To dělá dolar sedmdesát pět.“

Na moji navlhlou a zmačkanou bankovku mi vrátila pár drobných a postavila přede mě důvěrně známý kelímek. S tichým plunk jsem sundala plastové víčko a k černočernému horkému nápoji vevnitř přičichla. Káva mi prostě neuvěřitelně voní.

Chvilku jsem jen tak zírala do tmy venku. Z nebe pořád padaly provazce deště. Venku nebylo ani živáčka.

Budem zavírat,“ upozornila mě ta blondýna a významně mě sjela pohledem.

Jo, jasně.“

Ještě chvilku jsem váhala a pak jsem vyšla do chladu venku. Dřív, než jsem si stačila zas vytáhnout bundu, napršelo mi za krk. Vzduch voněl vodou a hlínou a smogem velkoměsta. Typický podzim v Seattlu.

Upila jsem kávy. Když mi stékala krkem, rozehřívala každou buňku v mém těle.

Vydala jsem se ulicí dolů, zpátky k sídlišti. Možná že už mamka bude doma. Možná si spolu sedneme a budeme si povídat. Ona je vždycky ochotná si povídat – především o mně a o klucích a o škole. To já ji většinou nemám co říct.

Mráz mi přejel po zátylku. Otočila jsem se.

Ulice za mnou zela prázdnotou. Většina obchodů právě zhasínala své výlohy. V některých bytech se ještě svítilo, v jiných šli už lidé spát. Pouliční osvětlení, slabé a jakoby nakřáplé, všemu dodávalo trochu hrůzostrašnější vzhled.

Zachvěla jsem se a přidala do kroku. Měla jsem velmi nepříjemný pocit. Naskočila mi husí kůže na rukou a nebylo to zimou. Podvědomě jsem prodlužovala krok, až jsem vlastně napůl běžela. Káva mi vyšplíchla na ruku. Byla horká, ale já si toho nevšímala. Už jen dva bloky a budu doma.

Najednou náraz. Svist vzduchu. Studená zeď, o kterou mě neznámá síla opírala. Nemohla jsem dýchat, něco mě svíralo pod krkem. Srdce mě strachy bolestivě tlouklo do žeber.

Zděšeně jsem těkala očima kolem. Místo na hlavní silnici jsem byla na konci postranní uličky, za velkou hranatou popelnicí, kolem nepropustná tma, jen pár sotva znatelných hvězd na nebi, záblesk zlatavých očí a – pohled se mi zamlžil, jak mi došel kyslík.

Promiň. Promiň,“ zašeptal melodický hlas. Nebo se mi to jen zdálo? „Promiň, nemůžu odolat. Tak – tak krásně voníš...“

Něco ostrého mne bodlo ze strany do krku. Horká krev se mi valila po kůži. A pak ta chladivá věc, co se přitiskla na ránu.

Omdlela jsem.

Prázdný kelímek od kávy mi vyklouzl z polomrtvých prstů.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Kelímek kávy:

 1 2 3   Další »
21. Anička
02.11.2011 [20:58]

Emoticon Emoticon Krásné Emoticon

27.09.2011 [22:26]

kajka007Moc pěkné! Emoticon

19. Kika57
19.06.2011 [9:08]

Kika57Páni Emoticon Emoticon Holka je blázen... já bych kolem 9 a ještě k tomu v dešti nikam nešla... nebo možná jo, ale.. Emoticon Emoticon Emoticon Určitě se ti to povedlo! Ale Edward - jestli hádám dobře ... MMMMM... zabil... přeměnil.. zabol... přeměnil... to je otázka Emoticon Emoticon Chudáci jsou oba dva... Tak jako tak Bella přišla o život a Edward tak jako tak zabil (snad to má hlavu a patu a ty jsi to pochopila Emoticon ) Jak už tady holky zmiňují... Píšeš nádherně! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.06.2011 [2:25]

lollipopPáni! To je fakt úžasné! Emoticon Emoticon Nádherně sepsané, originální nápad a dokonale zakončené! Emoticon Emoticon Emoticon Prostě dokonalost sama!

17. Luuuu
16.06.2011 [14:34]

LuuuuNevím co říct ... asi jenom ... Uč se do matiky častěji Emoticon Emoticon nádhera ... umět psát jako ty tak mám na pultech knihkupectví alespon 10 knížek :D Moc se mi to líbilo Emoticon

14.06.2011 [21:51]

SannyBWhiteKdybyste jen viděly, jak se tady červenám! Moc děkuju za chválu! Opravdu, neumíte si představit, jak moc jste mě potěšily :)
Matika nedopadla špatně, ale mohlo to být lepší - ale když místo učení píšu povídky, co můžu čekat? :D Děkuju za podporu a všem, co teď čekají nějaké důležité písemky, taky držím palce a přeji hodně štěstí.
A ještě jednou děkuju za tolik chvály! :)

15. Yriss
14.06.2011 [18:49]

YrissTeda ... To ju Edík zabije a ani ju nezpozná ? Ale milé od neho že sa ospravedlnil . V každom prípade m poviedka ma úplne zobrala a čítala sa sama . Mala som pocit že tam som . Hrozne sa mi páčil ten opis čo sa dialo v iných domoch . Je to úplne fantastické , originálne , nenormálne nemorálne skvelé a nádherné . Máš žasný spôsob písania . Tlieskam ti rukami a nohami . Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. mňamka
13.06.2011 [18:30]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13.06.2011 [14:40]

BellaSwan1992Ohh, úžasná jednorázovka. Souhlasím píšeš báječně, úplně mě to vtáhlo do děje, jako bych tam byla. Nádherné, krásně popsaný děj. Nemohla jsem odtrhnout oči od obrazovky, bylo to tak napínavé, kouzelné. Prostě tleskám a smekám!n Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. Aalex
13.06.2011 [9:32]

AalexPíšeš úžasně. Dokážeš čtenáře skvěle vtáhnout do děje a nechat ho vžít se do hlavní postavy. Jako bych to cítila na vlastní kůži. Skvěle popisuješ atmosféru. Zajímalo by mě, jestli se dokázal odtrhnout, nebo podlehl. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!