Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Hledá se žena!

06.08.2010 (19:00) • Jeanine • FanFiction jednodílné • komentováno 4× • zobrazeno 5810×

Jelikož mě tahle povídka napadla při této písničce, tak jsem ji sem taky vložila.

Jsem Edward, Edward Cullen! Jistě už jste o mně slyšeli. Teď momentálně se potýkám s problémem samoty, ale vlastně ne tak já, jako Alice a Emmett. Mně moje samota vyhovuje, ale Alice trvá na tom, že bych si měl najít holku. I přes veškeré mé protesty s Emmettem obvolali všechny upírky a do školy ve Forks vylepili inzerát:

Hledám dívku svého srdce, pokud máš zájem a nebojíš se jakéhokoli nebezpečí, ozvi se!

Zn: Edward Cullen hledá holku!

Myslel jsem, že je zabiju. Emmett se samozřejmě výborně bavil.

Jako první přispěchala Tanya z Denali. Je sice krásná a sexy, ale s tou už jsem to měl dávno vyřešené. Jen doufala, že změním názor.

Jako druhá se dostavila amazonka Zafrina, ale ta se poprala s třetí Kachiri, když zjistila, že má o mě zájem taky, takže zase odjely.

Jako čtvrtá dorazila Jane od Volturiů a pro jistotu s sebou vzala i Heidi, Renatu a Corin. Je až odporný, jak se Volturiovi snaží získat si mě na svou stranu. Samozřejmě ani jedna z nich neuspěla. Jane je na můj vkus moc mladá a šílená. Heidi, ach Heidi, je asi nejhezčí holkou z Volterry, ale strávit s ní zbytek věčnosti? Asi bych brzy zešílel, ale za hřích by stála. Renata je na upírku moc obyčejná a nesympatická. A Corin? S tou bych si hodiny mohl povídat, ale asi bych lásku k ní nenašel. Jediná z nich mě chápala. Přijela jen, aby měla pokoj od Ara. A kdyby Chelsea nebyla s Aftonem, poslal by mi ji taky.

Tímto jsem měl vyřešené upírky! S těma byla aspoň rozumná řeč. Horší to bylo s holkami ve škole.

„Edwarde, tohle je Lucy!“ seznamoval mě Emmett.

„Ahoj, Lucy. Nevím sice, co ti můj bratr nakecal, ale já vážně holku nehledám, ten inzerát psal on,“ řekl jsem. Rozbrečela se a utekla. To už byla asi třetí taková. Lidský holky jsou sice krásný, ale copak můžu jen tak přijít a říct:

„Ahoj jsem Edward, vím miluješ mě. Jsem upír a miluju vůni tvé krve!“ no tak tohle přesně říct nemůžu.

Alice mi dokonce zřídila profil na Facebooku a nutila mě odpovídat na vzkazy. Holky mi tam posílaly své fotky, většinou na sobě neměly vůbec nic. Bylo to až nechutný. Nejvíc se na mě ve škole lepila Jessika. Po dlouhém přemlouvání jsem souhlasil, že s ní půjdu do kina a nějak se jí zprotivím. Šílenej nápad!

„Jsem tak šťastná, že jsi se mnou šel, Edwarde! Víš, pro mě to znamená moc. Vždycky ses mi líbil a po tom, co teď odmítáš jednu holku za druhou. A mě jsi teď řekl, že se mnou půjdeš, to znamená, že…“ bla bla bla, šíleně ukecaná Jessika.

Je tak šílená, že mi pořád něco vyprávěla i během filmu v kině. Po filmu jsem ji odvezl domů, už jsem se těšil, až vypadne z auta.

„Bylo to krásný!“ Teď mě musí políbit! Myslela si a nastavila mi pusu.

„No, Jess, víš…“ nevěděl jsem, jak ji neranit, ale nedalo se to.

„Je moc brzy Edwarde?“ Je tak božský!

„Ne, ale šel jsem s tebou do kina, jen abych ti udělal radost. Jsi tak šíleně ukecaná, že kdybych byl normální člověk, tak mě z tebe bolí hlava. Vždyť jsi nezastavila pusu! Promiň, ale nám by to vážně nikdy neklapalo!“ vychrlil jsem na ni. Koukala s otevřenou pusou a nechápala.

„Co?“ vypadlo z ní.

„Vystup a už za mnou, prosím, nechoď!“ vyhnal jsem ji z auta. Poslechla, ale v duchu mi nadávala. Chtěla mi dát své panenství. Je fakt cvok!

Alice mi samozřejmě vynadala, že jsem ignorant a přinejmenším gay! Že se s Emmettem tak snaží a já na to jen kašlu.

„Alice, víš co?“

„Co Edwarde?“

„Já už nechci! Mám, po posledních pár týdnech, holek plný zuby! Opovaž se mi sem ještě nějakou přivést!“ křičel jsem na svou sestru, kterou jsem jindy míval rád.

„Myslela jsem to dobře, ale jak chceš!“ urazila se a odešla.

„Edwarde, seznam se s Pamelou,“ přivedl ke mně do pokoje Emmett holku jako z Playboye.

„Děláš si srandu?“ vyštěkl jsem na něj. Slečna se na mě hned vrhla a Emmett zmizel.

„Snad tě neobtěžuji?“ sápala se po mně.

„Ale ne, jen pokud bys chtěla brzy zemřít!“ podotkl jsem.

„Co?“ nepochopila, jak jinak. Je to blondýnka.

„Řekl ti Emmett, že jsem nebezpečný predátor?“

„Ano, ale aspoň to bude divoký,“ přikývla.

„Víš, co vypadni, na to fakt nejsem zvědavej!“ naštvaně jsem ji vyhodil ze dveří.

Pak jsem si podal Emmetta. Už jsem odmítl snad všechny možné kandidátky, tak mi dali pokoj, ale ne na dlouho.

Seděl jsem ve svým pokoji a četl jsem si knihu. Najednou jsem zaslechl tlukot srdce a ucítil lahodnou vůni krve. To snad ne, už zase! Napadlo mě, že zase někoho přivedli.

„Alice, řekl jsem, už dost!“ vyšel jsem z pokoje a narazil na Alice s nějakou dívkou. Byla nádherná, jako anděl, její krev zpívala, jako potůčky v lese a její mysl pro mě byla totálně nedobytná! Jakto?!

„Edwarde, tohle je Bella, je tu nová. Jdu ji doučovat, jestli ti to nevadí!“ nechápavě se zatvářila Alice.

„A-a-ahoj, jsem Edward,“ pozdravil jsem jí koktavě.

„Bella, těší mě,“ usmála se a já měl pocit, že mé srdce poskočilo.

„Na to zapomeň! Tahle není pro tebe!“ křičela v duchu Alice a odvedla Bellu k sobě, ta mi ještě darovala jeden kouzelnej úsměv.

Zapadl jsem do svého pokoje a snažil se naslouchat Aliciným myšlenkám, moc to nešlo. Ale proč nedokážu číst mysl té dívky?

Alice samozřejmě důmyslně myslela na učení, a tak jsem šel hrát na klavír. Tuhle dívku – Bellu bych chtěl upoutat. Asi po dvou hodinách konečně sešly obě ze schodů a chichotaly se.

„Ahoj, Edwarde,“ volala na mě Bella.

„Nepotřebuješ odvézt?“ vnucoval jsem se.

„Odveze mě Alice, ale díky,“ usmála se a zmizela za zavřenými dveřmi. Alice se na mě mračila.

Netrpělivě jsem vyčkával, až se Alice vrátí, abych jí mohl položit pár otázek. Pak vešla a pořád se na mě mračila.

„Je to dcera náčelníka Swana, Edwarde! Tuhle dívku fakt ne!“ odpověděla mi na nejdůležitější otázku.

„To nějak půjde, nemusíme ji proměnit hned! To ani nechci!“ snažil jsem se Alici vysvětlit, že se mi Bella fakt líbí.

„Jestli to poděláš, tak tě vlastnoručně naservíruju Volturiovým do Itálie,“ souhlasila nakonec Alice. „Mimo jiné, taky se jí líbíš!“ dodala ještě.

Druhý den jsem Bellu hned oslovil.

„Ahoj, když jsi tady nová a moc to tu neznáš, nevyšla by sis se mnou?“ zeptal jsem se na rovinu.

„No, ale já to tady znám, jezdívala jsem sem jako malá,“ usmála se.

„Aha,“ zatvářil jsem se smutně.

„Ale ráda si s tebou vyjdu,“ dodala a zamrkala. Byla tak sladká.

„Co zítra?“ navrhl jsem.

„Fajn, tak tě vyzvednu, v 5 u tebe, jo?“ byl jsem nadšený.

„Fajn, tak ahoj,“ zase se kouzelně usmála.

Druhý den bohužel svítilo slunce, tak jsem nemohl do školy. Ale v 5 hodin přesně, jsem zvonil na zvonek jejich dveří.

Přišla mi otevřít, ale oblečená byla v teplákách a vytahaném tričku, takhle se přece na rande nechodí?!

„Ahoj, Edwarde,“ pozdravila rozmrzele.

„Tak jdeme?“ zeptal jsem se, i když jsem doufal, že se ještě převleče, třeba jen neměla čas.

„Edwarde, já nikam nejdu. Mluvila jsem s pár holkama ve škole, varovaly mě před tebou a o takový nafoukance, jako jsi ty, nestojím!“ zabouchla mi dveře před nosem.

„Co?“ zvonil jsem znova na zvonek. To už mi, ale otevřel náčelník Swan.

„Přejete si?“ zeptal se.

„Chci mluvit s Bellou, ona to asi špatně pochopila. Netušila, že jsem se těch dívek chtěl zbavit, jen proto, že jsem čekal na někoho, jako je ona. S ní do mého života vstoupilo slunce a že jsem se mu dlouho vyhýbal! Její úsměv mě okouzlil natolik, že mám chuť skládat chóry a opěvovat její neskonalou a nevinnou krásu. Její oči mě učarovaly tak, že se v nich topím, jako v oceánu lásky. Prosím, dovolte mi s ní promluvit,“ prosil jsem ho.

„To je dobrý, tati,“ ozval se za dveřmi Bellin hlas. Náčelník Swan odešel a ona se se mnou posadila na verandu. Nespustil jsem z ní oči.

„Myslel jsi to vážně?“ zeptala se.

„Vždycky říkám, co cítím. Miluju tě od prvního okamžiku, co jsem tě spatřil,“ vyznal jsem jí lásku.

„Musím uznat, že mi ještě nikdo takhle lásku nevyznal,“ usmála se.

„Tomu nevěřím!“

„Teď budu mít tátovi, co vysvětlovat.“

„Nechtěl jsem ti zavařit, jen ti to vysvětlit,“ pohladil jsem ji po tváři.

„To je v pohodě. A mimo jiné, Jessika je vážně nesnesitelně ukecaná!“ začala se smát a já s ní.

Teď nebylo důležité, že jsem upír, to snad naše láska překoná a bylo mi jedno, že na našem prvním rande je v teplákách. Přitiskl jsem se na její rty a ona mi polibek oplatila.

Našel jsem svou životní lásku, ve chvíli, kdy jsem toužil být sám. Alice a Emmett už mi dali pokoj.

Teď jen najít způsob, jak se jí přiznat, kdo jsem a neztratit ji…

Konec!

Povídky od jeanine