Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Hedvábí mého srdce

Hedvábí mého srdceA tak se Jared otiskl do Kim. Co bylo dál?

Čtěte! AVC

Je těžké žít klidný život, když světlo vašeho života, oběť vašeho otisku, téměř neví, že existujete. I předtím se mi celkem líbila, jenomže ten den… Den, kdy jsem ji opět uviděl, se můj pohled na ni od základu změnil.

Že by mě jak blesk z čistého nebe - tady ne moc čistého - zasáhla láska? Ne! Bylo to silnější než láska. Byl to otisk. Proklatý otisk! Nemohu myslet na nikoho jiného než na ni. I do snů se mi vkrádá.

Věděl jsem jen jednu krásnou věc. Otiskl jsem se do Kim. Otiskl jsem se do anděla. Je krásná jako anděl… Nejkrásnější!

Měl bych být vděčný? Možná ano, ale já nejsem. Jako vlkodlak ji mohu tak snadno zranit.

Pořád myslím na upíry. Pro ně by bylo jednoduché ublížit jí. Ale upíři nejsou jediní… i lidé by mohli. Nemluvě o pravých vlkodlacích.

Musím jí to vše říct! Kvůli mně i jí! Možná při tom poruším hloupá vlčí pravidla, ale to je mi jedno.

Stál jsem před školou, pohledem přikovaný na dveřích. Brzy už vyjde… Brzy už tu bude… Konečně ji zase uvidím! Ten pocit radosti z toho, že na ni budu moci opět pohlédnout, byl neodbytný.

Už chápu, jaké je to otisknout se. Už chápu, jak se musel cítit Sam, když zranil Emily.

Toto by se mojí Kim nikdy stát nemohlo. To bych nedopustil! Ne! To bych neudělal! Nemohl bych…

Zpátky do reality mě vtáhl až andělský zvonivý hlásek. Její hlásek. Povídala si se svými kamarádkami. Zíral jsem na ni jako na přízrak.

Její krásné blonďaté vlasy jí při každém závanu větru zakryly tvář a když na ni dopadly kapky vody padající z nebe, přesně tak modrého, jako byly její oči, byla zas o něco krásnější.

Je krásnější než ty hloupé, krvežíznivé pijavice… Je milá a nevinná… Není takříkajíc potřísněna krví jako oni. Je to můj anděl. Je mi sluncem tady, kde slunce nesvítí. Je mi vším dobrým. A ten její smích… Jak ten je sladký, sladší než med. A její tvář je… je… dokonalá.

Její oči na vteřinu zabloudily ke mně. Zarazila se. Upřeně jsem ji pozoroval a když se naše oči setkaly, byl to pocit krásný jako tenkrát, když jsem se otiskl. Usmál jsem se. Úsměv mi plaše oplatila a otočila se ke svým kamarádkám. Potichu se rozloučily a každá se rozešla svou cestou.

Stál jsem pořád na stejném místě a hleděl na ni. Mé oči ji hltaly plnými doušky. Když procházela kolem mne, usmála se.

„Ahoj, Jarede,“ zašeptala tiše pozdrav a pokračovala v cestě. Otočil jsem se.

„Ahoj, Kim… Musím ti něco říct,“ vyhrkl jsem přehnaně rychle. Otočila se a vrátila se o pár kroků.

„Co?“ Stále se usmívala. Naznačil jsem jí, aby pokračovala ve své cestě. Šli jsme minutku tiše vedle sebe. Já měl hlavu otočenou k ní a pozoroval ji. Ona šla s hlavou sklopenou.

„Co jsi potřeboval?“

„To, co ti povím, je tajemství, mohu mít problém. Prosím tě… hlavně mě nepovažuj za blázna a nikomu to neříkej.“ Byla na ní vidět zvědavost a milým úsměvem mě pobídla, abych pokračoval. Zhluboka jsem se nadechl.

„Víš, Kim, já jsem vlkodlak…“ Úsměv jí z tváře spadl. Zamračila se.

„No, jestli si myslíš, že je tohle nějaký dobrý vtip, tak to se pleteš.“ Vypadala zklamaně. Rychle se rozešla. Doběhl jsem ji a chytl ji za ruku. Obrátila obličej ke mně. Nenechal jsem si ujít tu možnost spojit mé rty s těma jejíma.

Políbil jsem ji. Pokusila se mne odstrčit. V sázce byla mužská hrdost, a tak jsem ji chytil pevněji za zápěstí a přivinul ji k sobě. Moje horké tělo se dostávalo do varu, cítil jsem každý nepatrný záškub jejího těla. Skláněl jsem se stále níže, až jsem se dotkl jejích měkkých rtů. Chvilku se snažila odtrhnout, ale nedovolil jsem jí to. Přestala se bránit. Prodloužila náš polibek, nakonec se však přeci jen odtrhla.

Objal jsem ji. Nebránila se, přivinula se ke mně blíž.

„Miluji tě,“ zašeptal jsem jí do ouška. Cukla sebou, když zaslechla ty dvě slovíčka. Odlepila svou hlavu od mé hrudi a pohledla mi zpříma do tváře.

„Taky tě miluju, ale bylo opravdu nutné vymýšlet si tu historku o vlkodlacích?“ zasmála se. Povzdychl jsem si. Tohle bude ještě na dlouho.

„Kim, to nebyla historka,“ povzdechl jsem si.

„Jarede!“ zaskučela a odtrhla se ode mne.

„Alespoň mě vyslechni.“ Kývla a rozešla se. Zaváhal jsem, vyšel za ní a dal jsem se do vyprávění.

„No, nejdřív bych ti asi měl říct,“ začal jsem nesměle, „že existují upíři, vlkodlaci a měniči…“

„Měniči?“ Protočila při tom oči.

„Jo, měniči,“ přitakal jsem.

„Říkal jsi, že jsi vlkodlak?“ Kývl jsem a chtěl namítnout, že nejsem tak úplně vlkodlak, ale ona pokračovala. „Takže ty se o úplňku měníš v nějakého… ehm…“ Snažila se najít správná slova. „Vždyť víš.“

„Ne, já jsem měnič. Naše rasa se může proměnit v orly, pumy a vlky. Celá naše…“ Před dalším slovem jsem trochu zaváhal, „smečka se proměnila ve vlky. Vše ale záleží na první proměně.“

„Ehm… Jak jako na první proměně?“ Nadzvedla obočí.

„Měníme se na zvíře, ve které jsme se proměnili při první proměně.“

„O úplňku?“ zkusila to.

„Ne, kdy chceme,“ vysvětloval jsem dál.

„A když jsi předtím řekl my, koho jsi tím myslel?“

„No, však víš… Samova partička.“ Neříkalo se mi to lehce, věděl jsem, že Kim nemá Sama moc v lásce.

„Aha.“ Zamračila se. „A dál?“

Šli jsme už poměrně dlouho. Kim nebydlela daleko od školy, ve které studovala. Šli jsme pomalu. Poslouchala mě a myslím, že ji to i zajímalo. Jen u otisku jsem zaváhal.

„A pak je tu ještě jedna věc. Je to důvod, proč ti to všechno vyprávím. A… proč tě tak miluju.“ Tázavě na mně visela pohledem.

„Jaká věc?“

„Mezi námi měniči,“ pokračoval jsem, aniž bych si uvědomil, že jsme se zastavili, „existuje… Říká se tomu otisk. Znamená to, že když se měnič do někoho otiskne, je ten člověk to nejdůležitější, co máš. To, pro co existuješ. Důležitější než rodina. Bez ní jsi jako svíčka bez vosku. Knížka bez textu. Bez ní jsi nikdo…“ Odmlčel jsem se. „Pochop, Kim, teď jsi světlo mého života… Hedvábí mého srdce. Anděl! Jediný důvod mého bytí. Jsi ze všech nejdůležitější!“ zakončil jsem svou řeč a láskyplně na ni pohlédl.

Opatrně se ke mně přiblížila a přiložila své rty k těm mým.

„Už mlč,“ zašeptala. „Chápu to. I když nevím, jestli najednou se smíchem neřekneš apríl.“ Usmála se.

Pomalu jsem k ní přistoupil a políbil ji. Byl to krátký polibek, ale zato něžný.

Začala se překrásně smát. Bylo to jako zvonečky, které cinkají. Byl to krásný smích mojí Kim…

„Nepřerušuj mne, prosím,“ napomenula mě.

„Budu ti věřit, i když je to to nejméně možné, co jsem kdy slyšela.“ Zaváhala. „Znamená to, že spolu chodíme?“ Na odpověď jsem kývl a usmál se. Úsměv mi opětovala. Když jsem viděl, jak líbezně se usmívá, myslel jsem si, že nám naši lásku nemůže nic překazit. Že ji ochráním, i kdyby jí chtěla ublížit třeba armáda upírů…


Komentář by nezabil! Nebo ano?

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hedvábí mého srdce:

 1 2   Další »
19.11.2011 [23:12]

kajka007Moc hezké. Není tu moc příběhů o Kim a Jaredovi, takže taková originální vsuvka se šilka. Tleskám. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. Pretty
25.08.2011 [12:51]

PrettySouhlasím s holkama, taky mi tam moc nesedělo, jak rychle ten fakt přijmula. Ale jinak jsi to napsala opravdu krásně. Emoticon Tleskám. Emoticon Emoticon

13. čiči
24.08.2011 [18:07]

krásný příběh Emoticon

24.08.2011 [15:37]

IsabellaMarieLilyVolturislíbila jsem ti, žře si to přečtu a okomentuju. Tak jsem tu. Povídka se mi moc líbila. Bylo to krásně napsané a velmi procítěné. Jediné, co mi moc nesedělo bylo, že Kim to vzala docela rychle. Myslím, že dokud by jí to neukázal, tak by nevěřila, ale to je vedlejší. Hlavní je, že se mi to moc líbilo a tobě se to hodně povedlo. Vážně krása! Byly tam moc pěkně rozepsané ty jeho dojmy. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. Kačka
24.08.2011 [12:56]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. Gemm
24.08.2011 [10:49]

Gemmno, normálně by to asi nevzala takhle jednoduše, řekla bych. Jé, ty si vlkodlak a protože ses do mě otisknul, miluju tě.

Ale kdo by se s tou druhou variantou odmítání psal a ještě navíc, kdo by to čet, že? Emoticon Tohle bylo úžasný a krásně jsi t napsala, fakt jo, tleskám Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24.08.2011 [7:53]

honzacullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Trošku mi přišlo divný, že to s tím vlkododlakem tak vzala ,ale krása!

8. lilinka
23.08.2011 [22:18]

to bolo krásne Emoticon presne niečo takéto som si chcela teraz prečítať Emoticon dobre mi to padlo, krásny príbeh Emoticon Emoticon Emoticon

7. Barbara
23.08.2011 [22:07]

moc pěkná fakt moc pěkná povídka ;))

23.08.2011 [22:04]

TerulkaCllenNádherná povídka Emoticon moc se ti povedla Emoticon takhle bych to nenapsala moc tě obdivuju dokonala popsanej otisk Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!