Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Fénix vstávající z popela

The Host

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Fénix vstávající z popelaKonečně nastal její den. Může si vzít muže, kterého vždy milovala. Ale co když to nevyjde podle jejích představ? Promiňte, ale více prozradit nemohu. Přeji příjemné počtení. Petruss11

17.06.2013 (15:00) • petruss11 • FanFiction jednodílné • komentováno 2× • zobrazeno 2505×

Konečně je tu ten velký den. Konečně si můžu vzít muže, kterého z celého srdce miluji. Netušila jsem, že na svatbu otec přistoupí tak brzo. Proč by taky měl? Vždyť jsem stále jeho malá holčička. Tak bezbranná. Tedy alespoň podle něj. Můj milý však ví, že se o sebe dokážu postarat. Nejen díky rodině, ale hlavně díky němu ze mě vyrostla soběstačná dívka.

„Teto Alice?“ zakřičela jsem na celý dům, i když jsem věděla, že by mne slyšela, i kdybych šeptala. Čekala jsem pár sekund, půl minuty, minutu… ale teta stále nikde.

Už mi to pomalu začínalo být trochu divné, protože teta přijde vždy skoro v tu dobu, co zavolám. Rychle jsem si tedy nandala svůj rudý župan a vydala se po schodech do obýváku. Trošičku mě přitom studily bosé nohy, ale to jsem nevnímala.

Vešla jsem a spatřila i liduprázdný obývák. Pokusila jsem se znovu někoho přivolat, ale nikdo mi neodpovídal. Na chvíli jsem si sedla na sedačku a zaposlouchala jsem se do zvuků okolí. Nikde jsem neslyšela žádné hosty nebo ptáky. Všude bylo jen mrtvolné ticho.

Přešla jsem tedy do kuchyně, kde jsem našla krabici a dopis.

To si oblékni, za chvíli budeme u tebe. Jen jsme si vyrazili na lov.

Tak tohle určitě psala Alice. Poznala jsem její rukopis, i když byl trochu kostrbatý. Trochu jsem si oddechla a vyšla i s krabicí do pokoje.

Když jsem vyndala obsah, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Vytáhla jsem překrásné šaty, jež zároveň ukazovaly mou nevinnost i sílu. Pod šaty byla schovaná ještě korunka. Ta představovala moji krásu a divokost. Moc jsem za to tetě v duchu děkovala. Rychle jsem se do těch nádherných šatů převlékla a trošičku si prohrábla vlasy.

Pak už jsem jen čekala na návrat své rodiny. Čekala jsem hodinu, dvě… a oni stále nepřicházeli. Sešla jsem tedy bosa po schodech a vyšla z domu. Věděla jsem, že Alice chtěla tu svatbu připravit na louce, kde se do sebe mamka s taťkou zamilovali. Nebylo to ani tak daleko od našeho domu, takže jsem tam byla za chvíli.

Už pár metrů než jsem se probojovala přes lesní porost, jsem ucítila zápach krve. Ne zvířecí, ale lidské. Zaraženě jsem se zastavila, ale pak jsem se rozběhla dál. To určitě bude další vtípek strejdy Emmetta.

Už jen pár kroků a budu u své rodiny. Už jen pár hodin a budu říkat ano svému vyvolenému. Vešla jsem na loučku a zmrzla v pohybu. Před sebou jsem viděla krásné dřevěné lavice, jež byly schovány pod bílou dečkou. Mezi těmito dvěma řadami se rozprostíral překrásný bílý koberec, jenž musel být určitě teplejší než chladná tráva, na které jsem právě teď stála.

Pomalu jsem tedy přešla na ten blíže k lavičkám a zaostřila jsem na hromadu, která byla před oltářem. Na chvíli se mi zastavilo srdce. To byla ta vůně krve, jež jsem cítila cestou. Ta hromada byla přesně jako z matčina snu, o kterém mi jednou vyprávěla. Den před svatbou se jí zdál sen, že jsou všichni mrtví a že leží na hromadě před jejím oltářem.

Snažila jsem se štípnout, abych se konečně probudila, ale nic. V ten moment jsem si to uvědomila. Tohle není sen. To je krutá skutečnost. Chtěla jsem se rozběhnout k hromadě upířích končetin a lidských mrtvých těl, ale někdo mě zezadu objal a nepustil blíže.

Nebyl to však ten, jehož jsem očekávala. Zezadu mě objalo chladné upíří náručí, ne horké náručí mého milého. Pro lidské oko neviditelnou rychlostí jsem se otočila a pohlédla svému „zachránci“ do rudých očí.

„Ale to nic, má drahá, odteď bude dobře,“ začal mi šeptat Aro. V tu chvíli se ve mně vzdmula obrovská vlna zloby a smutku najednou. Odstrčila jsem Ara od sebe a zhroutila se na zem. Začala jsem brečet jako malá holka. Teď tu však nebyl nikdo, kdo by mě zastavil, nikdo, kdo by mě objal a řekl mi, že to bude dobré.

Po chvíli jsem se napřímila, známa svůj osud. Před činem, jež jsem hodlala spáchat, jsem se ještě otočila na Ara. Musela jsem vědět jedinou věc.

„A Jacob?“ zeptala jsem se tvrdě. Aro pouze zavrtěl hlavou a škodolibě se usmál. To mi stačilo. Všichni jsou mrtví, má rodina, moje láska. Nemám pro co žít. Rozeběhla jsem se tedy k útesu, kde se jednou málem zabila matka. Ani jsem nemusela dlouze přemýšlet, zda mám skočit. Nic mě na tomto světě už nedrželo. Dokonce i pud sebezáchovy věděl, že tady to má prohrané.

Stačil jediný krok a já byla volná. Začala jsem padat do rozbouřeného oceánu s jedinou myšlenkou.

Nenechám si vzít duši a rozhodnu si o svém osudu sama. Budu jako Fénix, jenž stává z popela.

Na začátek bych chtěla říct, že se mi nějakým zvráceným způsobem líbí povídky se špatným koncem. Prostě mě baví se trochu lišit.

 

Pokud se divíte nad názvem: pro každého znamená Fenix něco trochu jiného. Pro mě je to bájné stvoření, které o svém osudu umí rozhodovat. Které je nezkrotné a divoké. Přesně tak jsem si v tu chvíli představila Renesmee. Rozhoduje o svém osudu a nenechává se řídit. Prostě povstane z popela a potká všechny, které miluje.

Dále bych se chtěla omluvit čtenářům mé povídky Postarej se o moji dceru, mám teď mnoho školy a ještě dvě mistrovství v basketbale, takže vážně nevím, kde mi hlava stojí. Prosím, přijměte mou omluvu a nezlobte se na mě.

A závěrem bych vás chtěla na kolenou poprosit o komentáře a rady. Chtěla bych vědět, v čem se mám zlepšit a naopak, co se vám líbilo.

Petruss11

Autor: petruss11 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Fénix vstávající z popela:

 1
2. Paxl
17.06.2013 [20:10]

Smutné Emoticon .....ae moc krásné Emoticon

1. Myfate
17.06.2013 [9:10]

MyfateAhoj,
článek jsem Ti opravila, jen si, prosím, dej příště pozor na:

- tečka na konci věty
- zdvojené mezery
- čárka před třemi tečkami
- studili –> studily (nohy)
- čárky
- přímá řeč
- jenž/jež
- oudu –> osudu

Děkuji. Myfate Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře