Tak tohle byl momentální impuls. Viděla jsem obrázek, prsty se mi rozeběhly po klávesnici a už to bylo. Je to kratší, tak si snad najdete chvilku na přečtení a zhodnocení. Děkuju. Obrázek najdete hned na začátku.
03.09.2010 (15:00) • Wildrose • FanFiction poezie • komentováno 0× • zobrazeno 2360×
Slunečnice
Když procházíš se po poli,
Emoce hned opouští tě.
My všichni byli bláhoví,
tady rostou slunečnice.
Semínko lásky zasadit jsme chtěli,
aby vzrostlo v silný květ,
to jsme ale nevěděli,
co za ptáky tu bude pět.
Slavičí píseň ode dneška,
životem nás provádí.
Tady běží, tu zas mešká,
správnou cestou navádí.
Co jsme to provedli, Edwarde?
Šli jsme po cestě a nevnímali čas.
Už nejsi mé garde
a věčnost... ta pohltí nás.
Zpět do věčné nicoty, kde nic jen jedno je stálé.
Kde slunce nehřeje a krev je stálá.
Proč je tu to ticho náhlé?
Prosím tě, Bello, snad by ses nebála.
Svět už je takový, to nezměníme,
sami sebe... ale změnit smíme.
Autor: Wildrose (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie

Diskuse pro článek Slunečnice:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!