Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction poezie » Plamen vášně

Tak málo stačí k tomu, aby se naše city změnily. Pouhých pár vteřin a najednou je všechno jinak. Báseň jsem složila na motiv jedné situace z Rozbřesku. Doufám, že pochopíte jemné náznaky, které se tam občas vyskytnou. Stačí jen popřemýšlet... :)
Příjemné počtení, Patt.

01.06.2011 (16:00) • Patt • FanFiction poezie • komentováno 21× • zobrazeno 2960×

Pro Tačmuda, jinak známého jako SaDiablo

 

Bolest…

Oheň, jenž ve mně hoří,

já nevnímám ho však,

brány pomyslné se ve mně boří,

vztek zastírá mi šálem rudým zrak.

 

Jako krev ten šál je rudý,

jako krev tryskající, jež zřím,

vím, že vina je té odporné zrůdy,

krev dívky, jež pro mě byla vším.

 

Naději halí stín smrti,

zoufalství propadám víc a víc,

bolest mne v prsou drtí,

já však vycházím jí vstříc.

 

Studený kámen padá níž a níž,

bolest síly nabývá,

plíživými kroky blíž a blíž,

času již moc nezbývá.

 

Zmizela jiskra života,

zhasl naděje plamen,

vítá mě jenom nicota…

Vše, co slyším, je pouze amen.

 

Není již nic, jen temnota,

však hněv svůj vnímám více.

V mém srdci zbyla prázdnota,

jako kdyby dohořela svíce.

 

Nyní již nečeká mě dlouhá pouť,

jen krátká, kratičká cesta,

toužím pouze tu hlavu setnout,

toť jedna z mých tuh, jediná ze sta.

 

Dlouhé kroky, čas se krátí,

nemohu déle otálet.

Pospíchám, než Osud mé plány zhatí,

ta zrůda bude mít namále…

 

Třes ovládá moje tělo,

už jen pár kroků mě od cíle dělí,

mé zlomené srdce to zabít chtělo,

tu zachytím však pohled… vyspělý.

 

Ta sladká chuť čokolády,

ten jemný a vzácný porcelán,

to a ono jde dohromady

a plamen vášně byl rozdělán…

 

Jeden pohled stačí k tomu,

aby pochytila mě do svých sítí,

jeden pohled stačí k tomu,

abych zas pro něco mohl žíti.

 

Teprve teď chápu smysl všeho,

až ona otevřela mi oči,

teď mohu se odprostit od všeho zlého,

neboť jen kolem ní se můj svět točí.

 

Renesmé…

 

 

Byla jsi to ty, Moni, kdo mě k této básni inspiroval. Alespoň maličko jsem ti chtěla ukázat, co tvá dokonalá díla dokážou – donutit mě k poezii. Chtěla bych ti poděkovat… za všechno.

Čučmud

Autor: Patt (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie

Sdílet

Diskuse pro článek Plamen vášně:

WoW!! Tak to teda byla krása! Nadherně se to rýmovalo, mělo to smysl a přitom to ze začátku bylo tak tajuplné a postupně to ukazovalo, o koho se to jedná. Až u konce jsem poznala, že je Jacob... (Ale ne až úplně u konce ¨) Hrozně moc se mi líbily ty rýmy a jak jsi je dovedla skloubit dohromady do tak úžasného děje! Bylo to prostě úžasné!!

Patt, to bylo naprosto úchvatné. Nádherná slovní spojení, výrazy, které bych nikdy nedala dohromady.
Popsat tak kratičkou chvíli tolika slovy, přičemž je každé jiné, má svůj význam a přesně zapadá mezi ostatní, to chce opravdu talent. A Ty ho máš.
Kam se na Tebe hrabu.

Tak to bylo úžasné

No, nevím, co ti mám říct. Je to nádherné, procítěné... Gr! Proč já nikdy nic takového nevymyslím!? :D

Páni, já nechápu, jak někdo může dát dohromady něco tak nádherného. Vyzařuje z toho zvláštní atmosféra, je to takové klidné, jemné, tiché. Prostě... pár sekund a nic. Pomalu, rovnoměrně to plynulo a hezky to zní. Neztrácelo to rytmus a zároveň mě nic nerušilo z takového toho okouzlení. Prostě to byla nádhera, krása a všechno možné. Opravdu, hrozně moc se ti to povedlo. Smekám před tebou.

Dokonalé, úžasné, dych-vyrážajúce...

Krásné

Skvělé! Nebudu řešit obsah, nerada u básniček řeším obsah. Ráda řeším, jak zní a co ve mě vyvolávají za pocity. Tahle na mě zapůsobila a to se tady daří málokteré. Když jsem jí četla, zněla jako tajemná melodie. Líbí se mi, jak si hraješ se slovy a jak zapadívají do veršu. Já mám prostě tvojí poezii ráááda, tomu nepomůžeš:D

Přidat komentář:

Nick:

Text: