Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Za svitu luny 28. kapitola - Boj o život

A-Warriors-heart1


Za svitu luny  28. kapitola - Boj o životV této kapitolce se dozvíme, jak bude Luna společně s ostatními Culleny bojovat o bratrův život.

Carlisle ihned přiskočil ke Calebovi a začal kontrolovat jeho zranění. „Jak je to dlouho?" ptal se mě se zachmuřeným výrazem. „Nevím." Veškerá moje soustředěnost šla do kytek, moje příliš roztěkaná mysl nedokázala rozumně uvažovat. Carlisle mě popadl za ramena. „Luno, podívej se mi do očí," držel mě tak silně, až to bolelo, ale neměla jsem sílu zvednout zrak. „Sakra Luno, podívej se na mě," zavrčel a zatřásl se mnou. S námahou jsem se podívala do jeho vyhladovělých očí. „Soustřeď se, kdy se to stalo?" „Je to asi dvanáct minut," oba jsme věděli, že je pozdě. Jed se stačil rozšířit po celém jeho krevním oběhu a pomalu ho zabíjel. „Je mi to líto," sklonil v zoufalství hlavu. „Nedokážu ho zachránit... Odpusť..."

Caleb se na chvilku probral z bezvědomí. Neskutečná bolest a oheň, který se mu rozléval po těle se přenesl i na mě. Právě kvůli těm příšerným bolestem nedokázal udržet svou mysl uzavřenou, stejně jako jsem mu kdysi dala pocítit své zlomené křídlo, teď jsem "umírala" s ním. V hlavě jsem slyšela jeho slabý hlas, omlouval se za muka, která mi způsobuje. Svíjela jsem se na zemi v šílených křečích, mé tělo spaloval oheň, křičela jsem z plných plic, z očí se mi řinuly slzy. Adrenalin se mi rozproudil v žilách a nakopl moje mozkové závity. Moje myslenky se na okamžik uspořádaly, poté mě to napadlo... Jak náhle bolest přišla, tak ustoupila ve chvíli, kdy Caleb znovu omdlel. Jeho slábnoucí tep mi zněl v hlavě jako údery kostelní zvonů plačících nad ztrátou drahého člověka.

Odstrčila jsem od něho Carlislea. Přeměnila jsem se do své okřídlené podoby a jako břitvy ostré nehty zarila bratrovi do ramene abych odtrhla maso, kterého se dotýkaly ty proklaté upíří zuby. Moje zlomená ruka se mi s dalším prasknutím připomněla. Vztekle jsem sykla, odhodlaně prokousla tvrdou kůži na zápěstí a nechala svou krev vytékat do bratrovy rány. Ještě několikrát jsem to musela zopakovat, jelikož se moje  "zranění" zacelovalo příliš rychle. Carlisle na mě nechápavě zíral. Zřejmě si uvědomoval, že moje stříbrná krev na bratra bude působit obdobně jako jeho jed.

„Musíme do lékárny," vykřikla jsem. Carlisle už tomu vůbec nerozuměl. „Nemohla bys mi ..." větu nestihl dokončit. „Během boje jsem si zranila ruku, a když se má krev dostala do oběhového systému upírů, zabilo je to. Vzpoměň si.." „Mikroskop, no jasně, tvoje krev rozkládá..." „Váš jed, ale potřebuju zneutralizovat to zatracené stříbro..." „Takže musíme sehnat jeho antigen," navzájem jsme za sebe dokončovali věty. Naše souznění předčilo mé očekávání.

Až teď jsem si uvědomila že několik metrů za námi stojí všichni ostatní. Díky bohu v pořádku. Edwardovi plálo v karmínových očích rozčílení. Určitě si vyčítal, že jsme neochránili Bellu, ta na rozdíl od něho vypadala dosti spokojeně, konečně dosáhla to, čeho se snažil tak dlouho docílit, stala se jednou z nich. Přejela jsem očima ostatní a nemohla si nevšimnout, že i Aliciny a Emmettovi oči září rudě. Před očima mi probleskla kratičká vize. Nejen že je mučili fyzicky, ale přikročili i k psychickému teroru. Několikrát k nim do cely vhodili lidskou oběť. Dlouho se snažili odolávat, ale bolest, kterou jim Jane způsobovala je rychle oslabovala. Čtvrtý den k nim do cely vhodili krvácejícího člověka. V té chvíli už se neovládli, přesto že se jim snažil Carlisle postavit do cesty, nepovedlo se mu je zastavit, místo toho od nich získal několik šrámů, kousanců a poté spoustu omluv... On jediný byl schopný odolat.

Zaregistrovala jsem Jasperův utrápený výraz. „Alice, Jaspre prosím vás mohli byste někde sehnat ten antigen? Chtěla bych zůstat s bratrem." Všichni si všimli toho, jak se Jasperovi ulevilo. Vnímat všechny emoce mu jistě na náladě nepřidávalo. V jeho pohledu jsem zahlédla vděk za to, že může z tohoto depresivního prostředí aspoň na okamžik vypadnou.

„Půjdu si promluvit s Arem a jeho bratry," pronesl odhodlaně Carlisle. Už od nich nehrozilo vůbec žádné nebezpečí, to oni byli v ohrožení vlastních životů, přesto svou aroganci nedokázali plně potlačovat. Viděla jsem, že nastane mír a oni nám dají navždy pokoj. My jsme teď  v postavení těch, kdo mají vládnout, přesto se nad nimi „slitujeme" a necháme to břímně na jejich bedrech. „Máme ještě nevyřízené účty," zavrčel Edward směrem k Emmettovi. „Vyhlašuješ loveckou sezónu?" zašklebil se škodolibě Emm. Bella se zatvářila, jako by chtěla zaprotestovat, ona byla Jacobovi vděčná, už bude navždy se svým milovaným Edwardem, nakonec ale mlčela. „Jdeme," zavelela Rosalie, na tuhle chvíli čekala hodně dlouho. Přeci jen to byl Jacob, kdo na ni a na Emmetta v minulosti bezdůvodně zaútočil a chtěl je zabít. Toužila po pomstě. Carlisle se ani nesnažil jim to rozmluvit, věděl, že to nemá smysl.

Čekala jsem, že po mém zásahu se Calebův stav o něco zlepší, ale to jsem se zřejmě přepočítala. Jeho tep nesílil, aspoň, že se jeho stav nezhoršoval. Dýchal a to bylo důležité. Držela jsem ho opět za tlapu a snažila se ho nějak utěšit. „Vydrž bráško, za chvíli tu bude pomoc. To zvládneš," po trávřích se mi koulely slabé pramínky slziček. Na chvilku se zase probral k vědomí, jeho stav se trochu zlepšil, ten oheň v jeho žilách se zmírnil, přesto stále trpěl. „Brácho, slyšíš mě?" slabě zavrčel. „Musíš se přeměnit na člověka, jinak se nedostanu přes tvou silnou kůži, abych ti mohla píchnout ten prolék." „To nezvládnu," jeho hlas se rozezněl v mojí hlavě jako siréna. „Pomůžu ti s tím." „Jak?" jeho hlas slábl, opět se propadal do bezvědomí. „Vydrž Calebe!" zakřičela Alice, která se s Jasperem objevila za náma. „Jaspere, potřebuju, abys ho uklidnil. Jedině pak budu schopná mu pomoci..." „Jasně," v jeho hlase se ozvalo nadšení, chtěl bratrovi pomoci, už dávno to pro ně nebyl jen smrdutý pes, náš společný souboj nás spojil. Jsme  jedna rodina.

Cítila jsem jak se bratr uklidňuje, přebrala jsem kontrolu nad celým jeho vědomím a soustředila se za něj, aby se mohl přeměnit na člověka. Trvalo mi to dlouho a jeho to stálo příliš energie, ale povedlo se. Ihned jsem se chopila injekce a zabodla jí rovnou do žíly. V tu chvíli se jeho srdce zastavilo...

„Néééé," zoufalý výkřik se mi vydral z hrdla, přesto jsem se nemohla vzdát. Dostali jsme se příliš daleko, než abych ho teď nechala zemřít. Ihned jsem skočila na jeho hrudník a začala s masáží srdce. „Sakra, Calebe, dotali jsme se tak daleko, teď to nesmíš vzdát. Bojuj!" Dvakrát jsem mu vdechla vzduch do plic a pokračovala s masáží. „Calebe bojuj, bojuj!" křičela jsem na něho a cítila v zádech Alicin a Jasperův sklíčený pohled. „Bojuj," hlas se mi zlomil a já se zhroutila , obklopila mě hustá nepropustná tma.

 

Předchozí kapitola  SLZY STRACH A BEZMOC



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Za svitu luny 28. kapitola - Boj o život:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!