Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ztracené srdce - 2.kapitola

Ztracené srdce - 2.kapitolaBella se poddává svému trápení, ale na štěstí má někoho, kdo ji drží po hromadě...

2. kapitola

„Bells? Bells?“ Trošku jsem se hněvala, že mě vyrušil, ale mnohem více jsem měla radost, že je už zpět a nezraněn.

Nakonec jsem se ozvala, „Jakeu?“

Byla totiž už úplná tma.

„Bello, jsi v pořádku?“  ptal se Jacob celý vyděšený, když zjistil, že ležím na zemi.

„Dívám se na hvězdy,“ odpověděla jsem stručně. Viditelně si oddechl. „A ty Jakeu?"

"Jo, já jsem v pohodě. Můžu se přidat nebo chceš hodit domů?“ A mile se usmál. Ten úsměv mě celý rozehřál. Jak říkám Jacob je moje osobní slunce. Úsměv mu povadl. „Tak co, Bells?“ Musela jsem vypadat jako padlá na hlavu… no ono to není asi úplně od věci.

„Ještě se mi nechce domů“, odpověděla jsem.

„Tak tedy?“

„Sedni si,“ pokusila jsem se o úsměv. „Víš, dneska je nezvykle jasné nebe."

„No to máš pravdu,“ řekl Jacob opět s úsměvem a sedl si vedle. Já si taky sedla a opřela se o jeho rameno. Jednou rukou mě objal kolem pasu. Nádherně hřál. Až teď jsem si uvědomila, že mi je zima.

„Jaký jsi měl den?“

„No, Victoria se dnes nikde neukázala, je to jako klid před bouří. Děsí mě to.“

„To mě taky“, otřásla jsem se. Jake mě víc stiskl.

„Neboj, nedovolím, aby ti ještě někdo ublížil.“ Na to mě políbil do vlasů.  Nebyla jsem si jistá, jestli se mi to líbí nebo ne, ale nechtěla jsem mu ublížit. Nakonec jsem zvedla hlavu a tiše pozorovala nebe. Pořád jsem tam viděla Edwardovu tvář. Jake udělal to samé a pak řekl něco, co mě úplně vyvedlo z míry. „Bells, poslyš, mně připadá, že v těch hvězdách vidím tvář toho tvýho Cullena.“ Zastavilo se mi srdce.

„Ty taky?“ řekla jsem rozechvěle. Myslela jsem, že to vidím jen já, protože ho vidím všude. Jake mě znovu políbil do vlasů.

„Možná Bello, možná, že se na tebe dívá a dává na tebe pozor.“

„To určitě,“ odfrkla jsem si. „Jemu na mně už dávno nezáleží.“

„Třeba se mýlíš, nenapadlo tě někdy, že odešel právě proto, že tě miluje?“

„To nechápu, nedává to smysl,“ namítla jsem tvrdohlavě.

„Víš, možná odešel, aby tě ochránil před svojí podstatou…možná odešel z lásky.“

„Děkuju, Jacobe, děkuju za to, jaký jsi.“ Je to příjemné, takhle se balamutit. I tak to nevysvětluje, že ve hvězdách vidíme oba jeho tvář.

„No třeba je to boží znamení…," usmál se Jacob. Tím jsme uzavřeli téma Edward.

Nevím, jak dlouho jsme tam na tom útesu spolu seděli, minuty či hodiny? Já se balamutila a představovala si, že mě Edward stále miluje. Když ticho prolomil Jacobův hlas.

„Bello, měli bychom jít…už je velmi pozdě.“ Nechtělo se mi domů a vrátit se do kruté reality, nechtěla jsem spát, protože vím, že jako každou noc budu prožívat tu chvíli, kdy mě opustil. Pro všechny ostatní by můj sen nebyl asi příliš děsivý, ale pro mě to bylo peklo na zemi. Běžela jsem lesem, prodírala se kapradím a volala jeho jméno… Jen jsem běžela a běžela, bez nejmenší naděje, že někdy najdu cíl.

Otřásla jsem, když jsem si na svůj sen vzpomněla.

„Bello? Slyšela jsi mě?“

„Ano, půjdeme…než Charlie vyhlásí celostátní pátrání.“

Pobaveně se uchechtl. Pomohl mi zvednout se na nohy. Byla jsem cela přesezená. O mé rovnováze ani nemluvě. Po třech krocích, při kterých jsem málem z toho zatraceného útesu spadla, mě Jacob vzal něžně do náruče a odnesl až do auta. Zavezl mě k domu. Zaparkoval náklaďáček a políbil mě do vlasů.

„Tak zítra, Bells.“ Tázavě jsem zdvihla obočí. „Dnes tady bude hlídkovat Sam a Embry,“ odpověděl mi.

„Aha.“ Neměla jsem náladu ani sílu zjišťovat proč to tak je. Ještě jsem se otočila a vděčně ho objala. Usmál se a zmizel v lese.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ztracené srdce - 2.kapitola:

 1
3. Babča.S.
12.10.2019 [10:50]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.10.2019 [16:55]

MilagrosEdwardsAhoj, děkuji za to info k odkazům na kapitoly. Ale bohužel jsem už omylem odpinkla tento text se špatnými odkazy dřív než jsem si přečetla zprávu od tebe.
Když u této kapitoly kliknu na PŘEDCHOZÍ DÍL, tak se to přesměruje na cizí povídku. Já to už nemůžu sama opravit. Povolíš mi ještě úpravy nebo to prosím opravíš? Omlouvám se za komplikace.

1. Petronela webmaster
03.10.2019 [20:13]

PetronelaKapitolu jsem ti opravila, ale vracím ti ji pro případ, že by ses rozhodla změnit název.
Co se však týká samotného textu, doporučila bych ti přečíst si následující článek - www.stmivani.eu/40-pomoc-autorum/pravidla-psani/ - měla jsi totiž na tak krátký text velké množství chyb v přímé řeči. Tím hlavním byl fakt, že každá přímá řeč začíná na novém řádku - hlavně pokud se ti střídají postavy. Navíc každá řeč musí být nějak zakončena ať už ".", ",", "?", "!" nebo "...".
Víc se však dozvíš v onom článku.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!