Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zpěv sirény - 2. kapitola

Vampire with volvo

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zpěv sirény - 2. kapitolaDalší!

03.03.2010 (14:15) • Crystal • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3764×

 

Je až zarážející, jak dokonale vypadá východ měsíce na horizontu. Je to překrásný pohled, když se jeho svit odráží od poklidné hladiny oceánu. Tomu se nic nevyrovná. Když jsem poprvé ve svém novém bytí tohle spatřila, když jsem viděla tmu všude okolo a když pak noční oblohu rozzářil svit měsíce, který se na ni vyhoupl a v zápětí vykoukly hvězdy, věděla jsem, že jsem se rozhodla správně a, že svůj život budu milovat. Byla to ta nejkrásnější věc, kterou jsem kdy viděla…

 

Nevyrovná se tomu ani Edwardova krása. Edward, osoba, která tolik zasáhla a změnila můj ubohý lidský život… ptám se, ale opravdu bylo to k lepšímu? Nejsem si jistá. On navždy zůstane v mém chladném srdci sirény. Vždy tam pro něj bude dost místa, dost místa pro mé vzpomínky na něj. Tolikrát jsem se snažila zapomenout na to co jsem k němu cítila, na cit, který již vychladl, tolikrát se mi to nepodařilo. Já ho milovala z celé duše, opravdu, ale zradil mě. Jen mě využíval, byla jsem jen pouhé rozptýlení, nic víc. Jen hračka a každá hračka časem omrzí. Tolikrát mi řekl, že mě miluje, že jsem pro něj vším, že jsem jeho život…

 

Lhal mi, to jediné mu neodpustím. Protože já nezapomínám, neodpouštím. Nikdy…

Celý náš rádoby vztah byla jedna obrovská lež, kterou mi ublížil a já ještě stále cítím všechnu tu bolest, která mě pomaličku zabíjí… jen škoda, že již jsem mrtvá.

 

Musela jsem zemřít, aby ze mě bylo tohle. Nelituji toho a udělala bych to zase.

Ano, bije mi srdce a v mých žilách proudí chladná krev, přesto jsem mrtvá. Jediné, co mě a náš druh udržuje na živu jsou duše lidí, které zabijeme a naše bolest, kterou budeme cítit do konce našich existencí. Bolest, kterou dokážeme utlumit, někdy téměř nevnímat, ale nikdy, nikdy se jí nedokážeme zbavit. Je to naše součást, se kterou se musíme naučit žít… spíše přežívat.

 

Můj zrak se opět přesunul k měsíci, již se stačil z obzoru přehoupnout vysoko na mou hlavu. To on nám umožňuje, že tři dny v měsíci můžeme vystoupit na břeh a lovit…

 

Kdysi, před mnoha a mnoha lety sirény vystupovaly na břeh pouze z hladu a potřeby získat svou kořist. Tehdy pouze vylezly a snažily se najít co největší množství lidí, které by mohly zabít. Když se jim to podařilo, zpívaly a lákaly je do moře… Někdy i třicetičlenné skupiny následovaly jedu naši, jako když jdou krysy za krysařem, hrajícím na píšťalu.

Tohle bylo kdysi, kdy jim šlo jen o zabíjení, ale doba se mění a my s ní.

 

Dnes nám stačí pouze jedna zabitá duše do měsíce, je zbytečné jich hledat více. Ubírá nám to čas, které můžeme strávit jako lidé. I přes to že jimi nejsme, ovšem pro se nebavit jako oni? Ano, plavat s delfíny, provokovat žraloky nebo sledovat jiný podmořský život je překrásné, ale občas to chce něco víc.

 

Tak proč si nezajít třeba do kina, navíc když dokážeme přimět lidi, aby nás tam pustili zadarmo, nebo něco zaplatili za nás… když k tomu stačí jen pár tichých, leč překrásných tónů. Některé zážitky z lidského světa mohou být nezapomenutelné.

 

Je zajímavé, jakou rychlostí dokáže utíkat čas, když můžete žít věčně. Protože když máte věčnost, čas je nedůležitý. Nepočítáte ho na dny, nýbrž na roky desetiletí. Už to bude devadesát let, co žiji v moři. Někdy se ptám, jestli mi můj lidský život nechybí a já znám odpověď. Ne a nikdy mi chybět nebude.

 

Všichni mí příbuzní jsem již dávno mrtví a přátele také… jediné, co mě s mým lidstvím ještě spojuje je ta bolest a jedna rodina, která nemůže zemřít. Možná i Jacob nebo někdo jiný z té jejich smečky… Nikdy jsem neměla potřebu je hledat, doufám, že ani mít nebudu. Já už je nechci nikdy vidět. Na to mi příliš ublížili.

 

„Is, co to zase děláš? Já myslela, že už jsem přes svůj lidský život přenesla a pak tě tu najdu a utápíš se ve své bolesti,“ řekla posmutněla Ang. Opravdu zajímavé, ty jména. Jak jsem je slyšela poprvé, nemohla uvěřit.

„Ale já už se přes to přenesla… Ale oni tam pořád někde jsou a já, já už je nechci potkat,“ odpověděla jsem a otočila se k pevnině. Za pár dní se tam opět vydám, tentokrát bych mohla do Seatllu. Už jsem tam nebyla pár let.

„Myslím, že oni se zpět do Forks ještě pár let nepodívají…“ šeptla.

„Proč ne? Oni si myslí, že už jsem určitě mrtvá. Pro ně jsem vždy byla jen ubohý bezvýznamný člověk. Jen hračka,“ odvětila jsem a byla to pravda. Ale já už nejsem jen člověk.

 

„Vím, jak moc tě to bolí. Já si toho taky prožila. William mi sliboval věčnou lásku a oddanost… Nikdy nepochopím proč...  Možná by to vyšlo, kdybych nenajala tu služku. Měl s ní poměr, ale já si to nechtěla připustit. Jednoho krásného dne mě vzal na loď. A když mě přehodil přes palubu, poznala jsem, že zas tak krásný den to nebyl.“

 

Má cenu pokračovat??

<< Shrnutí >>

Autor: Crystal (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zpěv sirény - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře