Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zoufalá duše - 5. kapitola

Zoufalá duše - 5. kapitolaEdward stojí za zavřenými dveřmi a je mu těžko u srdce. Nečekaný telefonát od Alice jeho situaci nijak nezlepší. Co mu vlastně řekla? Isabella leží na zemi uprostřed lesa a nemůže se dostat zpět do vozíku. Pomůže jí Edward? Hezké čtení, vaše AlizieCullen.

5. kapitola:

Edward:

Sledoval jsem zavřené dveře s pocitem člověka, který ztratil vše. Proč se šla projít? Vždyť mi tu někde zabloudí. V obavách jsem se podíval z okna. Byla tam. Kodrcala se po kamenité cestě, div z vozíku nespadla. Kéž by mi odpustila

Pevně jsem se rozhodl, že dodělám oběd a pak ji přivedu zpátky. Během takové chvilky se určitě nedostane nijak daleko. Zrovna jsem servíroval jídlo na talíře, když mi zvonil telefon. Popadl jsem ho, strkajíc talíře do trouby, aby vydržely teplé.

„Alice?“

„Edwarde, Isabella se zraní. Nesmíš ji kousnout, jasný?“ mluvila rychle. Zastavil jsem se v pohybu a vstřebával Alicino vidění. To přece nemůže být pravda.

„Co jsi viděla, Alice?“ zeptal jsem se nervózně.

„Isabella se zranila. Za chvíli tě zavolá a ty se neudržíš a kousneš ji. To nesmíš, Edwarde!“ zapištěla hystericky.

„Neboj, Alice, zvládnu to,“ slíbil jsem jí a zaklapl mobil. Opařeně jsem stál. Nemohl jsem uvěřit tomu, co Alice viděla. Jak bych mohl Isabelle ublížit? Je to přece moje láska. Nikdy bych jí přece neohrozil. Zhluboka jsem se nadechl a pochopil, o čem má sestra mluvila. Pro můj čich byl vzduch prosycen vůní krve, té nejsladší krve. V ústech se mi tvořil jed a v krku se mi rozkládal nesnesitelný oheň. Touha po Isabellině krvi byla nesnesitelná. Jen malá část mého já mě nabádala k sebeovládání. Zatínal jsem pěsti tak usilovně, až mi zakřupalo v kloubech.

„Nesmíš, Edwarde, nesmíš!“ křičel na mě vnitřní hlas. Zdálky ke mně doléhalo Isabellino volání. Její hlas byl tak naléhavý, skoro uplakaný. Najednou mi došlo, jak moc tu dívku miluju a spalující bolest byla ta tam. Nechal jsem jídlo jídlem a pospíchal lidskou rychlostí k Isabelle. Řídil jsem se sluchem a každým krokem byl blíž své krásce. Po chvíli jsem byl u ní. Ležela na zemi na boku vedle vozíku a slzami smáčela půdu pod sebou.

„Isabello, co se ti stalo?“ klekl jsem si k ní a pohladil ji po vlasech. Zvedla ke mně hlavu. Oči měla červené od pláče a na tváři trochu krve z dlaní. Přestal jsem dýchat a modlil se ke všem svatým.

„Spadla jsem a nemohla se dostat do vozíku,“ škytala, ukazujíc mi svoje dlaně. Měla v nich zaryté kamínky na můj vkus až moc hluboko. Krev jí téct přestala, ale pokojně schnula na těch krásných ručkách.

„Už je to v pořádku,“ konejšil jsem ji. Pomohl jsem jí do sedu a podal kapesník, aby si osušila oči.

„Pomůžeš mi?“ zahuhňala. Došlo mi, že se zřejmě stydí za svou nemohoucnost.

„Jistě,“ usmál jsem se. Jemně jsem ji vzal do náručí, načež se začala vzpouzet.

„Stačí, když mě posadíš do křesla. Nemusíš mě nosit,“ odporovala mi. Nevěděl jsem, zda by jí to rozčílilo, tak jsem ji raději poslechl a usadil do křesla dle přání.

„Můžeme jet?“ zeptal jsem se. Jen souhlasně kývla se sklopenou hlavou. Celou cestu jsme mlčeli. Bylo mi jasné, že se jí tahle situace nelíbí. Ani jsem se jí nedivil. Nikdo by nechtěl být odkázaný na invalidní křeslo.

Ve srubu jsem ji zavezl do kuchyně. Zvídavě se na mě podívala.

„Vyčistím ti rány,“ řekl jsem a sáhl po lékárničce. Přiklekl jsem si k ní s desinfekcí v ruce. Isabella mi nastavila dlaně blíž k obličeji. Nastříkal jsem jí dlaně. Napadlo mě, kolik bolesti už asi musela zažít. Popadl jsem rychle náplast a zručně jí zalepil jednu, pak i druhou rukou.

„Děkuju,“ zašeptala. Složila si ruce v klíně, pak zvedla hlavu a k mému překvapení se jemně usmívala. Teď to byla zase ta kráska, která mě uchvátila.

„Nemáš zač. Jé, já bych málem zapomněl.“ Klepl jsem se do čela.

„Mám pro tebe oběd.“ Trouba byla stále ještě teplá, takže jsem vyndal oba talíře, z nichž jeden jsem postavil před Isabellu.

„To jsi vážně uvařil?“

„Ano, nech si chutnat,“ podával jsem jí příbor. Hladově se ponořila vidličkou do brambor. Mně sice lidské jídlo připadalo spíše žvýkací polystyren, ale s naučeným výrazem jsem se do svého oběda pustil také.

 

Isabella:

 

Ač nerada, musím uznat, že Edward Cullen uměl vařit výborně. Už hodně dlouho jsem se tak dobře nenajedla. Během oběda jsme ani jeden nepromluvili. Cpala jsem se jako nezavřená, ale i tak jsem ho koutkem oka sledovala. Tvářil se tak nějak znechuceně. Že by to bylo mnou? Nudí se se mnou? To přece nejde. On se o mě tak hezky stará a já ho brzy unudím k smrti.

„Je to výborné, Edwarde,“ prolomila jsem ticho s plnou pusou. Asi na to čekal, protože se po mé pochvale usmál jako sluníčko.

„Jsem rád, že ti chutná.“

Usmála jsem se a odložila příbor na prázdný talíř. Edward ho vložil i se svým do dřezu. Přistoupil ke mně s otázkou.

„Copak bys chtěla dělat?“

„Já… já... nevím.“ Pokrčila jsem rameny. S tím pitomým křeslem nemůže skoro nic, jenže to jsem mu říkat nechtěla.

„A nechtěla by slečna na procházku s mým doprovodem?“ Uklonil se obřadně, skoro až staromódně. Podívala jsem se mu do očí a tváře se mi zalily červení.

„Chtěla, ale musel bys mě vézt,“ sklopila jsem oči studem. Edward se bleskurychle postavil za mě. Naklonil se těsně k mému uchu.

„Tvá přání jsou mi rozkazem,“ šeptl mi temným hlasem, až jsem se zachvěla i v útrobách. Pomalu jsme se vydali ven ze srubu. Bylo něco popoledni, ale temné mraky na obloze nedaly propustit ani tomu nejmenšímu slunečnímu paprsku. Zafoukal silný vítr od západu. Mírně jsem sebou cukla, jak mi naskočila husí kůže.

„Hned jsem zpátky,“ řekl Edward a než jsem se stihla otočit, stál přede mnou v bundě s tlustou dekou v ruce. Tázavě jsem zvedla pravé obočí.

„Přece tě nenechám mrznout.“ Zamotal mě do deky. Koukala mi jenom hlava.

„Děkuju, usmála jsem se plaše. Edward vzal vozík do svých rukou a přiměl ho k pohybu. Jeli jsme tou samou pěšinou, ale dostali jsme se dál než já předtím. Les kolem byl každým krokem hustší. Temnota byla všude kolem nás. Někde poblíž zaskřehotala vrána a mě přeběhl mráz po zádech. Edward mi položil ruku na rameno v konejšivém gestu.

„Neboj se, už tam budeme.“

„Já se přece nebojím,“ ohradila jsem se rychle. Přece mu neodkývnu, jak moc jsem vyděšená z tak temného místa, které neznám. Edward mlčel, za což jsem mu byla vděčná. Ještě chvilku jsme jeli, až se před námi les jakoby otevřel. Stromy řídly a zeleň byla jasnější a jasnější. Z ničeho nic stála před námi průzračná tůňka obklopená mechem, kapradím a všelijakými dalšími rostlinkami, které jsem neuměla pojmenovat. Prohlížela jsem si celou scenerii pořád dokola, až se mi vryl do paměti každičký detail.

„To je nádhera,“ šeptala jsem, jakoby snad vysoký hlas mohl celou tu nádheru nějak zničit.

„Miluju to tady,“ zašeptal medový hlas do mých vlasů. Z jeho teplého dechu se mi rozechvěly snad i prsty na nohou.

„Isabello?“

„Ano?“ otočila jsem se k němu. Měl takový zvláštní výraz, jakoby tajemný. Nedokázala jsem odhadnout, co od něj v tuhle chvíli můžu čekat.

„Víš, chtěl bych se tě na něco zeptat,“ řekl hlasem, ze kterého jsem ihned pochopila, čeho se jeho dotaz týká a který mě ihned postavil do obranné pozice.

„Jestli jde o to, proč jsem na vozíku, máš smůlu. O tomhle se nebudu bavit s nikým, takže ani s tebou!“ vyštěkla jsem na něj zostra, aby pochopil, jak moc tohle téma rozebírat nechci.

„Promiň, Isabello. Já tě nechtěl rozčílit. Jen jsem myslel, že když se někomu svěříš, tak se ti třeba trochu uleví,“ snažil se mě přesvědčit. To tak! Zrovna jemu se určitě budu svěřovat.

„Na to ti kašlu. Já se svěřovat nepotřebuju.“ Otočila jsem a vydala se pryč od něj. Neměla jsem chuť rozebírat s ním nejhorší etapu ve svém životě.

„Isabello, počkej!“

 

 


 

 

U minulého dílu jste mě orhomně potěšili tolika komentáři, za všechny srdečně děkuji. Hranice 20ti komentíků ale stále zůstává. Vaše AlizieCullen.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zoufalá duše - 5. kapitola:

 1
14.07.2011 [21:13]

SummerLili Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27. limetka
04.07.2011 [18:13]

moc hezké

26. empatty
04.07.2011 [1:45]

Krásná povídka. Ale Belly je mi sakra líto. Teda už trochu míň, když už má kamarádku. A vlastně už i Edwarda. Co mě ale štve, že tu budou pravděpodobně i Volturiovci. A že jí zabila rodinu svině upíří, to byl šok. No i přesto se těším na další dílek. Emoticon Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25. kikushwick
02.07.2011 [12:48]

báječné naprosto skvelé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24. Akule
01.07.2011 [16:16]

JE TO TO NÁDHERNÁ POVÍDKA,ÚŽASNĚ PÍŠEŠ!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23. aviso
01.07.2011 [12:59]

:D naprosto perfektni, dufam len ze sa daju spolu dokopy Emoticon

22. smaylík
01.07.2011 [12:59]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21. kvetka
01.07.2011 [12:58]

len tak dalej
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20. katay
01.07.2011 [12:57]

skladam poklonu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19. evička111
01.07.2011 [12:56]

naprosto skvele

18. mirusška
01.07.2011 [12:55]

nemam co dodat Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17. missha
01.07.2011 [12:54]

ja chcem pokracovanie Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon ale rychlo Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16. gabriels
01.07.2011 [12:53]

som velmi zvedava ako to nakoniec dopadne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15. annmarie
01.07.2011 [12:51]

honem dalsiEmoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. vampgirl
01.07.2011 [12:51]

moc sa mi libi tvoje povidka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. lucka cullens
01.07.2011 [12:49]

pises skvele rychlo dalej
Emoticon

12. andiy
01.07.2011 [12:48]

perfektni, uz se moc tesim na dalsi dily Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. milliebells
01.07.2011 [12:47]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon rychlo dalsiu kapitolu, uz sa neviem dockat

10. lovetw
01.07.2011 [12:44]

rychlo dalsiu Emoticon Emoticon Emoticon

9. rosie
01.07.2011 [12:43]

som rada ze si sa rozhodla pokracovat. inak uzasna kapitolka, rychlo dalsiu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Lena
30.06.2011 [23:55]

a já myslela, že tu povídku nedokončíš. Snad jo, byla by to škoda. Emoticon Emoticon

7. Zuzka7
30.06.2011 [23:18]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. marcela
30.06.2011 [19:59]

Skvělý,skvělý,skvělý. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. DAlice
30.06.2011 [19:10]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Niki
30.06.2011 [19:08]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Babča S.
30.06.2011 [18:05]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. maily1709
30.06.2011 [17:54]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.06.2011 [17:04]

RoxanaAhoj,
článek jsem Ti opravila, ale pozor na:

* Čárky;
* Překlepy; (!)
* Přímou řeč; pokud za přímou řečí NEnásleduje věta uvozovací (řekl, zašeptal, zamumlal...), přímá řeč končí tečkou a následující věta začíná velkým písmenem.
* Mně/mě; krátce ve 2. a 4. pádě, dlouze ve 3. a 6. pádě;
* Ji/jí; krátce ve 4. pádě; (!!)

Příště si dávej na tyto chyby, prosím, pozor.
Děkuji... Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!