Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Žlutooký chlapec - 9. kapitola

KS_Vogue


Žlutooký chlapec - 9. kapitolaBella se dozvídá, že Kalona opět někdo vysvobodil. Vystřídaly se tu pohledy Emmetta, Alice, ale samozřejmě nejvíce vypráví Bella. Je to taková chaotická kapitola, ale nejhlavnější bude asi konec. Ale to se nechte radši překvapit. Sundance

Už jsem měla všechny věci doma, a teď jsem je skládala tam, kam od této chvíle patřily.

Nebylo lehké přijít domů a říct, že si jdete pro svoje věci, ale babička mě podržela. Než jsme odešly, tak jsem se zeptala, kdy má přijet Alex. Odpovědí mi bylo, že až s ní budou mluvit, tak jí řeknou, aby mi zavolala.

Alex byla u tety v Jižní Karolíně. Původně jsem měla jet s ní, jenže mamka řekla, že pojede jenom ona, že nebude dávat peníze i za mě. Teta řekla, že to všechno bude na ni, ale mamka rozhodla, že prostě nepojedu.

S Alex se máme hodně rády. Nestačí, že jsme obě na chlup stejné jak vzhledově, tak i povahově, ale my se i chováme jako siamská dvojčata. Jako by nestačilo, že jsme jednovaječná. Jsme pořád spolu, někdy se i stejně oblékneme, abychom si mohly dělat srandu z holek ve škole. Ale to bylo ještě před tím, než jsme se odstěhovaly. Alex má i stejně dlouhé a barevné vlasy jako já a také se jí lesknou na slunci.

„Babi, už mám vybaleno, tak se jdu projít," řekla jsem jí, když jsem procházela okolo kuchyně, kde babička tancovala kolem plotny.

„Dobře, ale nejdéle za dvě hodinky buď doma, potom už je tma," zavolala za mnou, než jsem vyšla ze dveří.

 

 

Pohled Emmetta

 

„Edwarde, sakra, od té doby, co jsi viděl tu holku od vedle, tak čumíš do zdi a je ti jedno, že na tebe někdo mluví," vztekal jsem se, „tak pojď třeba hrát šachy."

„Emmette, není ti něco?" starala se Esmé, když seběhla do kuchyně, kde jsem už hodinu přemlouval Edwarda, ať jdeme něco dělat, protože s Jasperem jsem nemohl zabrala si ho Alice a s Rosalie bych mohl akorát tak skládat dohromady její auto.

„Emmette, vážně jsi v pořádku? Vždyť ty šachy ani neumíš hrát a věř mi, že jsi měl dost času se je naučit," kárala mě Esmé.

„Ne, doopravdy jsem v pořádku, jen nechci, aby se z mého bratra stala troska jen proto, že ho totálně shodila holka, o které ani neví, jak se jmenuje," podal jsem jim řádné vysvětlení. „A šachy hrát umím, jenom nevím, kterými figurkami se dělají jaké tahy, to je rozdíl."

„Jasně, Emmette, my ti to úplně baštíme a o mě si starosti nedělej, jsem v pohodě, jenom ji nemůžu dostat z hlavy. Asi se jdu proběhnout," oznámil nám a vyběhl ze dveří.

 

 

Pohled Alice

 

Vybírala jsem zrovna každému na zítra oblečení do školy, když jsem dostala tu divnou vizi.

Viděla jsem Edwarda, jak běží lesem. Když doběhl na louku, kde stáli tváří v tvář ta holka od sousedů a nějaký nádherný, obrovský, okřídlený chlap, který mě hrozně moc přitahoval, ta dívka se na něj podívala, něco řekla a jeho z nepochopitelného důvodu odfoukl hrozně silný vítr. Ale s Edwardem to ani nehnulo. Potom jsem jenom viděla, jak ta dívka padá k zemi a Edward ji chytá a běží s ní směrem k domu.

„Carlisle, za půl minuty tu bude Edward s tou holkou od sousedů, byla na nějaké louce s fakt velikým, okřídleným chlapem a ona dokázala, aby ho odfoukl vítr, ale s Edwardem to ani nehnulo. Ona potom omdlela. Teda tak to vypadalo."

„Dobře, Alice, dojdi pro její babičku a ty, Jaspere, připrav Edwardovi pohovku, aby ji mohl někam položit," začal Carlisle rozdávat rozkazy.

Po tom, co jsem uklidnila sousedku, že jí to vysvětlíme potom, odvedla jsem ji do našeho domu, kde po pěti sekundách byl už i Edward a v náručí měl tu dívku. Opatrně ji položil na pohovku, kde se k ní shýbla její babička a začala jí něco šeptat.

„Prosím vás, Silvie, potřebuji udělat místo, abych ji mohl vyšetřit," říkal právě Carlisle.

„Ona nepotřebuje vyšetřit, jenom si musí odpočinout. Od tebe, Edwarde, potřebuji, abys mi řekl, co se jí stalo," poučovala Silvie Carlislea a zároveň se ptala Edwarda.

„No, běhal jsem v lese, až jsem doběhl na nějakou louku. Byla na ní vaše vnučka s nějakým obrovským, okřídleným chlapem. Ona jenom něco řekla, ale to jsem přes fičení větru neslyšel. On potom jednoduše ulétl, ale se mnou to ani nehnulo, vůbec jsem ten vítr necítil," dovyprávěl.

„Bože můj, on se vrátil," zašeptala naše sousedka a sesunula se taky k zemi, ale narozdíl od její vnučky neomdlela.

„Babi, my ho porazíme." Ani jsem si nevšimla, že se už probudila. Sakra, ta holka mi brání vidět. Ale jen někdy, čím to je?

„Ach, u-we-tsi-a-ge-ya, to už nepůjde tak snadno, jako to kdysi udělaly naše pramatky," zamumlala Silvie a začala se sbírat z podlahy.

„Ohledně vás vím, co jste zač. Nemyslím, že víte, kdo jsme my, a tak to taky zůstane. Ale pamatujte, že tady máte nějakou smlouvu, a i když se živíte zvířaty, tak vidím, že třeba Jasper si na to ještě nezvykl," řekla ta dívka a i s babičkou se sebrala a šla do svého domu.

 

Pohled Belly

 

„Ptáčátko, jak víš, co jsou zač? A co vůbec jsou?" ptala se mě babička zmateně, když jsme přišly k nám domů.

„No, když jsem stála naproti Kalonovi, tak se mi vybavila legenda, kterou jsi mi kdysi vyprávěla. Byl tam náš kmen, který se dělil o území se ,studenými'. A tys mi řekla, že je poznám podle toho, že jsou nadpřirozeně krásní, mají bledou pleť a červené oči, ale také jsi mi řekla, že my jsme se dělili o území se zlatookými. A tihle měli oči zlaté. Jsou to upíři, ale živí se krví zvířat." Hlas se mi třásl, ale to mi nezabránilo říct to babičce. Nejdříve na mě vykulila oči a pak se začala smát. Já ji nejdříve považovala za blázna, ale ona potom řekla:

„Proč mě to nenapadlo? Bylo vidět, že jsou jiní, ale že až tak? Mě sice napadlo, že by nemuseli být přirozeně krásní a k tomu mluvit jako z jiné doby, ale až takhle hluboko jsem to nepromyslela. Bože, dítě, co bych bez tebe dělala?"

„To, co do teď. Ale teď musíme vyřešit něco trošku jiného. Babi, Kalon se vrátil a věř mi, že je silnější než dřív. Já nevím, co dělat, ale vím, co nedělat. Neměly bychom se kamarádit s Cullenovými," rozhodla jsem neprávem i za babičku.

Chvíli jsme ještě s babičkou diskutovaly o tom, co a jak, když někdo lehce zaklepal na dveře. Podívala jsem se na babičku a opatrně šla otevřít. Prošla jsem halou a stiskla kliku.

Za dveřmi byli všichni Cullenovi.

„Mluvili jsme o tom, co jsi nám řekla," začal mluvit Carlisle. „Nebylo snadné rozhodnout, co dělat, ale už to víme. Mohli bychom si o tom popovídat?"

„Já myslím, že jsem vám řekla všechno, ale jestli si chcete promluvit, tak prosím," řekla jsem hrubě, ale jinak to nešlo. Nechci, aby si mysleli, že všechno ohledně nás bude tak snadné.

„No, my bychom chtěli vysvětlení, jak to o nás víš, a chtěli bychom vyhlásit příměří." Řekl to, jako by se o nic nejednalo, ale tady se jednalo o hodně.

„Dobře, pojďte tedy dál," vzdala jsem to.

Zavedla jsem je do babiččina velkého obývacího pokoje, kde se rozesadili na pohovku a křesla, až zbylo jen jedno, na které si sedla babička, a já si teda ustlala babičce u nohou.

„Tak povídej," vyzval mě Jasper.

„No, babička mi kdysi vyprávěla legendu našeho kmene. Bylo to o našincích a upírech. Babička říkala, že to byli naši největší nepřátelé, studení. Bez milosti zabíjeli naše lidi, rabovali naše příbytky a zabíjeli dobytek. Ničili nás. Až se jednoho dne sešli Gugii a pomohli je zničit. Tak nějak se odehrává i příběh o tom okřídleném chlapovi, kterého jsi viděl na té louce," promluvila jsem na Edwarda.

„Takže vy jste čarodějky?“ ptala se Esmé.

„Teoreticky ano.“

„A prakticky?“

„Taky ano.“

„Oh, tak to je drsný,“ žasl Emmett.

„Moment, vy jste čerokézky?“ ptal se s údivem Carlisle.

„Ano, jak to víte?“

„Já jsem se s jednou kdysi setkal. Dokázala ovládat oheň. Uměla třeba zapálit krb nebo podpálit balík sena. To taky umíte?“

„Ano, ale my jsem mnohem silnější. Babička je Gugia, takže už od malička umí ovládat všech pět živlů. Vzduch, oheň, vodu, zemi a ducha,“ vyjmenovávala jsem a ukazovala na prstech.

„Ale, u-we-tsi-a-ge-ya, zapomněla jsi říct, že ty umíš ovládat taky všech pět, a to nejsi Gugia, ale určitě jednou budeš,“ poukázala babička.

„Ale babi, to nepotřebují vědět,“ zamračila jsem se na ni.

„Ale ano, potřebují. Nevím, jestli budete bojovat po našem boku, nebo po boku Kalona, ale nemusíte být na straně nikoho z nás,“ obrátila se na Cullenovy.

„Já jsem samozřejmě na vaší straně,“ řekl Edward a otočil se na mě. „A povíš nám, jak se jmenuješ?“

„No, možná až budu vědět, že vám můžu věřit,“ odpověděla jsem a vyplázla na něj jazyk. To ohromně rozesmálo Emmetta.

„A můžeš nám říct, jak se odehrál ten příběh o Kalonovi?“ zeptal se Carlisle. No jo, zvědavec se nezapře, ale copak mohu úplně cizím lidem – no, vlastně upírům – říct, co se stalo asi před tisíci lety? Jedno moje já to lepší říkalo, že jsou to naši přátelé, ale že jim přeci nemůžu říct úplně vše. To moje druhé já mi naopak radilo, že i když jsou to naši nepřátelé, tak proč bych to někomu neřekla? Vždyť nezáleží na tom, jestli jsou dobří, či zlí, stačí vědět, že jsou nějací.

Nakonec jsem se rozhodla poslechnout tu horší část sebe.

„No, prý to původně byl bojovník naší bohyně Nyx -“ Chtěla jsem pokračovat, ale Esmé mě přerušila.

„Bojovník? To jako že ji chránil, když na ni někdo zaútočil?“

„No, já to asi neřekla přesně, naše bohyně je na onom světě. Není přímo v nebi, ale také nežije na Zemi. On byl vlastně její anděl strážný. Nyx měla manžela, Ereba. Erebus dal Kalonovi úkol na celý život. Kdyby někdy hrozilo jeho bohyni nebezpečí, musí udělat vše, aby ji zachránil. On to slíbil a rovnou to začal plnit. Ale po čase se do ní zamiloval a potom už nechtěl být jen ten, kdo bude dělat vše pro to, aby byla šťastná a byla v pořádku.

Chtěl něco víc, něco, co mu dát nemohla a ani nechtěla. Chtěl od ní, aby si místo Ereba vybrala jeho.

Ale ona odmítla. Poslala ho na zem jako stvoření, které bylo daleko větší než ostatní lidé, ale také mu nechala křídla, která měl, když jí ještě sloužil. Ale nenechala mu je bílá, obarvila mu je na černo, aby každý věděl, že je zlý. Každý, kdo ho viděl, se děsil, ale později, když už o něm věděli všichni, se ho nadále báli jen muži.

Ženy se mu začaly klanět, nazývaly ho bohem, který sestoupil z nebe. On začal mít touhu, která se zdála být nesplnitelná chtěl, aby si lidé přestali dělat nároky na různé tituly.

Náš kmen byl jiný než ostatní. Uctívali jsme vzduch, vodu, oheň, ducha, ale nejbližší nám byla země. Po několika staletích, kdy zemi Kalona okupoval, začal cítit nesnesitelný chtíč.

Začal znásilňovat ženy z našeho kmene. Bylo mu jedno, kolik jim je. Většinou ženy porodily mrtvé věci. Ale někdy se podařilo, že žena porodila tvora, který měl lidské údy a tvar očí, ale tělo měl ptačí a oči červené. Pohrdali svými matkami a radši se řídili radami svého otce.

Začali jsme jim říkat Krakouni.

Jednoho dne se sešli Gigui ze všech kmenů z okolí. Měli dost toho, jak se Kalona choval k lidem, kteří mu byli skoro stejně rovni.

Vytvořili pannu, která -“ Nedopověděla jsem větu, protože mě tentokrát přerušil Jasper:

„Jak ji vytvořily? Jako normálně udělaly?“ ptal se vykuleně. Než jsem mu ale odpověděla, podívala jsem se na ostatní, jak reagují na přísun nových informací.

Tvářili se celkem dobře, až na Emmetta, který vypadal, že za chvíli vrhne. Asi prostě tolik informací naráz nepobere.

„Kdybys mě to nechal dopovědět, už bys to věděl,“ ohradila jsem se, ale potom jsem se zasmála. „Z hlíny uplácaly tvar ženského těla. Nejrychlejší Gigua, která tam byla, jí pohladila nohy, aby byla rychlejší než Kalona. Nejlepší zpěvačka jí zašeptala pár slov, aby měla překrásný hlas, ale také aby uměla velmi dobře zpívat. Nejlepší švadlena jí utkala vlasy, které jí splývaly po zádech až k pasu. Ale ta samá švadlena jí ušila i šaty. Pojmenovaly ji A-ya, což znamená já.

Potom ji vyvedly z jeskyně, ve které ji připravovaly na setkání s Kalonem. Po cestě k potůčku, ve kterém se každý den koupal, jí ještě našeptávaly, kam ho má zavést. Potom jí pouze popřály štěstí a šly se schovat.

A-ye bylo jedno, co se s ní stane. Ona tam byla kvůli nějakému úkolu, až ho splní, bude volná. Bude mít lidské city, na které nebude zvyklá. Bude cítit fyzickou bolest, ale bude ráda. Bude se moci sama rozhodovat, ale až od doby, kdy splní svůj úkol.

A-ya Kalonu svedla a zavedla ho do jeskyně, kde se kolem nich shlukly Gigui odříkávajíc něco jako kouzlo. Kalona se nemohl bránit, a tak se kolem něj ovinuly ruce A-yi. V jejím objetí zůstal uvězněný donedávna. Někdo ho musel osvobodit. Nevím proč. Jediné, co vím, je, že někdo nechce, abychom já a babička dělaly nějaké potíže. Jednoduše se nás chtějí zbavit. A já asi vím, kdo -“ Teď mě nepřerušil ani Jasper ani Esmé, ale domovní zvonek. Vstávala jsem, když jsem dostala něco jako vizi.

Byla jsem tam já, jak otevírám dveře, a za nimi byla moje nejoblíbenější osoba.

Tady vize skončila.

Vyskočila jsem z pohovky a ještě křikla na babičku, ať hádá, kdo bude za dveřmi. Děláváme to takhle vždycky, abychom zjistily, kdo je lepší v intuici. Ale teď jsem měla vizi, takže bylo jasné, že vyhraji.

Rychle jsem rozrazila dveře a už jsem vbíhala do náruče osoby, která to čekala stejně, jako já jsem věděla, kdo bude za dveřmi…

 


 

Samozřejmě můžete opět hlasovat, z jakého pohledu byste chtěli další kapitolu, s kým má Bella zůstat na konci povídky, ale také přiložíte ruku k dílu, když tady necháte alespoň smajlíka.

Tato kapitola mi přijde jako hatla-matla, ale to posuďte sami.

Sundance



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Žlutooký chlapec - 9. kapitola:

 1
7. martty555
23.03.2012 [19:36]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. ZuzunQa
14.02.2012 [21:29]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Ella
11.02.2012 [19:29]

Alex, že ?!!! Rychle další, prosííííím!!!!!!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. BLADE
26.01.2012 [17:01]

rychle další !!!!! je to super Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. LidkaH
17.01.2012 [15:06]

náhodou je to pekna kapitolka! uz ted se tesim na dalsi, pekne pises a tato povidka me velice zaujala! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.01.2012 [14:33]

Annie115 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15.01.2012 [19:30]

NeyimissČlánek ti vracím, máš v něm příliš mnoho chyb. Při opravě se zaměř zejména na:
* skloňování jmen;
* shodu podmětu s přísudkem (!);
* aby jsme => abychom (!);
* mi/my (!!!);
* jsi/si;
* správné psaní uvozovek (!);
* špatně dělená slova;
* oddělování oslovení;
* malá/velká písmena;
* přebývající mezery;
* chybějící písmena;
* čárky.

Pokud si sama s gramatikou nevíš rady, najdi si korektora, který ti s ní pomůže.

Až si VŠE opravíš, zaškrtni "Článek je hotov". Děkuji.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!