Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zloději v utajení 7. kapitola Cvičení

30.05.2010 (12:15) • Rosa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2853×

7. kapitola

„Tak to uděláme jinak, Bello pojď si sednout tady za mnou do první lavice,“ řekl Edward.

Nic jsem neříkala a přemístila se za ním. Seděli jsme okolo stolku, každý z jedné strany a dívali se sobě do očí…

On začal zase něco vykládat a mě mezitím napadlo něco ďábelského. Vzala jsem svoji nohu a začala mu jí dráždit jeho citlivé místečko. Bylo vidět, že zalapal po dechu a snažil se pokračovat v látce, ale v jeho hlase bylo slyšet vzrušení. Pak ale zazvonilo a já si sebrala věci a odešla na chodbu. Škoda, že jsem svoji práci nestihla dokončit. Jsem to ale mrcha?

Den ubíhal vcelku rychle, spolužáci si mě hned oblíbili a já jsem tím pádem o nich mohla zjišťovat více. Zjistila jsem, že Damon je velmi zamilovaný do Eleny, i když to odmítá přiznat, a pak i ona do něj. Proč to ti lidi dělají? To neumí říct věci narovinu? Nemohla jsem nic nechat náhodě, a tak jsem se rozhodla, že jim v tom pomohu, trochu je popostrčím. Něco určitě vymyslím. Zároveň jsem taky věděla, že jejich jména určitě nechci říct našemu Amovi, oni si to nezaslouží. Ale nad Jessicou a Mikem jsem mávla rukou, ti měli tak špatnou duši a byli tak zlí, že jich určitě nebude škoda.

Čekala mě poslední hodina a tou byl tělocvik, přemýšlela jsem, čím bych mohla potrápit Edwarda. Vidím, že jsem si našla nový koníček, ale tak důležité je, že se bavím. On to nějak přežije, i když musím říct, že je pěkně těžký oříšek, ale nic není nemožné. Možná bychom se k sobě hodili, ale ne, rozhodně ne, s takovým oslem bych nevydržela.

Když jsem se převlékla, šla jsem ven, dnešní hodinu jsme měli na stadionu, který patřil ke škole. Skládal se z velkého oválného kolečka a uvnitř něj bylo hřiště na fotbal. Okolo byl parčík a nějaké lavečky.

„Tak, na rozcvičku si dáme tři kolečka,“ řekl, a jelikož se mi nechtělo běžet, tak jsem to vzala takovou rychlo chůzí a měla v plánu udělat o kolečko méně, aby mě předehnali ti, co běželi přede mnou a já se zamíchala mezi ně. Super a místo 600 metrů poběžím jen 400. Radovala jsem se nad mým ďábelským plánem. Budu šetřit síly na večer, určitě je ještě budu potřebovat, přeci jen noci s Edwardem mi dávají zabrat.

Můj plán probíhal skvěle, všichni už doběhli, ale pak to pokazil Edward.

„Tak, teď si můžete jít zahrát fotbal,“ řekl a hodil jim míč. Šla jsem s nimi.

„Stát, Bello, ty nikam nejdeš, pokud vím, uběhla jsi o kolečko méně, takže ty tu zůstaneš se mnou a uděláš 100 sedů lehů, a pak se uvidí, co s tebou,“ řekl Edward a zákeřně se usmíval. Nedělalo by mi to problém uběhnout, ale nechtěla jsem mu dopřát tu radost, vím, že by si stejně našel důvod, jak mě týrat. Tyran jeden a ještě určitě má uražené ego.

Ostatní šli už hrát fotbal a já se vydala teda směrem k Edwardovi.

„To jsi nemusel,“ řekla jsem.

„Ale, nevím, kdo si to tady o kolečko zkrátil. Zapomněla jsi, že umím číst myšlenky, a tak si v mysli ostatních přečtu co a jak.“

„Já bych spíš řekla, že jsi mě celou dobu pozoroval a nemohl se přestat dívat na moje vypracované krásné tělo.“

„Nemysli si o sobě tolik, zase takové svaly nemáš,“ odvětil, ale nevyvrátil to, že se na mě díval.

„Takže jsi mě okukoval?“ zeptala jsem se.

„No párkrát jsem se podíval, musím uznat, že máš fakt pěkný zadeček,“ řekl jako by se nic nedělo.

„Ty, zakazuji ti se mně dívat na moje pozadí.“

„Dobře, tak tvoje prsa taky nejsou nejhorší,“ řekl a zatlačil mě k zemi a sedl si mi na nohy.

„Tak měla bys začít dělat sklapovačky,“ pronesl jako by se nic nedělo.

„Nemysli si, že se z toho vyvlékneš, budeš tady, dokud to neuděláš,“ pokračoval a u toho mě zvláštně pozoroval.

Začala jsem tedy pomalu dělat první sklapovačky, já neměla tak ráda sedy lehy. Ještě k tomu, když mě pořád buzeroval pořádně, přidej, za toto máš o deset navíc, to se nedalo vydržet. Jak ráda bych mu zakroutila krkem, očividně si to užíval a vracel mi to za moji drzost z rána.

Hodina už skončila, všichni žáci už odešli domů a my tu zůstali už úplně sami.

Najednou mně začal svou rukou přejíždět po vnitřním stehně a já zalapala po dechu. Pomalu se dostával až k mému citlivému místečku, a pak využil mého vzrušení a položil se na mě a začal mě líbat na rty. Zaražena jsem se nejdříve nechtěla zapojit, snažila jsem se mu všemožně uhýbat, ale on měl výdrž a zkoušel to pořád dál. To už jsem nevydržela a chtěla jsem mu něco říct, ale to jsem neměla dělat. Jen co jsem otevřela pusu, mně do ní vnikl svým jazykem a já už to nevydržela a začala jsem reagovat. Náruživě jsme se líbali, jednou rukou mi vjel pod tričko a já nezůstávala pozadu a začala mu objíždět jeho svalnaté tělo. Bylo to velmi příjemné, nevěřila jsem, že by mi s někým mohlo být tak příjemně. Byla to vášeň mezi námi, všechny ty nadávky, schválnosti, se proměnily v jednu velkou vášeň.

„Já věděl, že ty nebudeš výjimkou a podlehneš mi,“ řekl. To mě hned probudilo, konečně jsem si uvědomila, co dělám a stáhla si tričko, které mi už stihl vyhrnout, odtrhla jsem se od něj a vstala.

„Toto si ke mně nedovoluj, rozumíš,“ řekla jsem.

„Ale nedělej se, já vím, že se ti to líbilo, tak se tomu poddej, oba to chceme,“ řekl.

„Jediné, co chci je toto,“ řekla jsem a vrazila mu facku a odešla.

Autor: Rosa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zloději v utajení 7. kapitola Cvičení: