Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Život z ptačí perspektivy 5. kapitola/2. část

Embry

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Život z ptačí perspektivy 5. kapitola/2. částTakže je tu druhá část. Doufám, že jsem si neohryzávali nechty napětím? :D (vtip) Děkuji za komentáře a omlouvám se zase za tenhle konec. Zase bych požádalakomentáře. Ať vím, že to aspoň někdo čte. Takových 8 by mohlo stačit :D:D. Já vím, zase přidávám. Kritiky jsem se zatím nedočkala, což jsem z jedné strany ráda, ale z druhé mě zajímá jestli něco zlepšit. Moje nabídka: Edwardův pohled, stále platí. Tak se ozvěte a přeji pěkné počteníčko. blotik

11.12.2009 (15:00) • Blotik • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2748×

5. kapitola/2. část

„Zpátky k tvým schopnostem. Jedna tvoje schopnost je velice zvláštní a zároveň bude určitě velice užitečná při akcích. Je to hýbání předměty jenom svou myslí. Potom máš také dar dělat klony. Ještě sice nevím přesně, jak to funguje, ale na to přijdeme. Potom máš dar ovlivňovat teplo. Taky nevím přesně jak. A taky štít. Ten se u tebe projevoval už od narození.“ zakončil tak svůj dlouhý proslov.

Tak z toho mi šla hlava kolem. I když čemu se divit. To, s těmi klony, může být zajímavé. Těším se. Koho bych tak mohla napodobit? Třeba si budu moct povídat. Akorát nevím, jako bych potom vysvětlila Charliemu tu samomluvu.

Na chvíli se zamyslel a potom nadšeně pokračoval.

„Myslím, že s těmi klony, je to výhoda. Mohla bys naklonovat sebe, kdybys potřebovala rychle na nějakou akci. Jo a ještě jsem ti zapomněl říct. Dneska se ti staly divné věci, že? Nové.“ zeptal se mne.

„Jak to víš?“ je snad nějaký telepat? Možná to je jedna z jeho schopností.

„No, to proto, že každý měnič má lepší smysly. Lépe vidí, slyší a je rychlejší.“ řekl hrdě. Aha tak proto to věděl.

„A ještě něco,“ pokračoval, „můžeme si posílat myšlenky v ptačí podobě, když chceme.“

Tak to je boží. No možná ne tak jako Evanescence (pozn. autorky: toto se líbí mojí sestře :D), ale i tak je to boží.

„Chtěla by ses ještě na něco zeptat?“

Já jsem neměla slov po tom, co mi teď řekl. A to se ho mám ptát ještě na něco? To si ze mě dělá srandu? Takové věci se nestávají. Teda ne mě. A najednou se dozvím, že jsem měnič. Mám lepší sluch, zrak, rychleji běhám… Mám dokonce čtyři schopnosti, což je u nich velice neobvyklé.

Takže si to shrňme. Byla jsem bezvýznamný člověk, kterého si moc lidí nevšímalo, a jeden vypadal, že by mě na místě nejraději zabil. (Asi tušíte kdo.) A teď je ze mě neobvyklé stvoření s ještě nejneobvyklejšímy dary u neobvyklých stvoření. Jak… neobvyklé.

Ale vlastně, pár otázek mě napadalo. Konkrétně pouze dvě.

„Jak to mysleli, že nestárneme. To jsme nesmrtelní?. Nemůžou nás zabít? A jak to myslí ochraňovat vlkodlaky a upíry? Nejsou to jenom pohádky, pro zlobivé děti?“ i když to budou spíše čerti, „To jako fakticky existují?“

No tak z tohohle už jsem byla vyčerpaná. Všechno říct na jeden dech. I když nepocítila jsem nějakou potřebu se potom nadechnout. Asi další záležitost měničů.

„No o měničích si taky neslyšela a teď jedním jsi. Tak proč by nemohly existovat i další mýtické příšery. Například právě vlkodlaci a upíři. A ne, nestárneme. Zabít nás můžou, ale jenom v ptačí podobě. Řekněme to takhle. V lidské podobě jsme nepřemožitelní. Ale v ptačí jsme zranitelní. I když jsme ve vzduchu. Může nás třeba zabít nějaká šelma. Prostě dostane hlad a my budeme snadný zákusek. I když tak bych nás nerad nazýval. Ale zase když jsme v ptačí podobě, více vidíme, to výš výška, a taky komunikujeme.“

Takového ukecaného člověka jsem ještě neslyšela. I já jsem proti němu vrabeček. No, zajímavé přirovnání. Musela jsem se uchechtnout. On si toho ale nevšímal.

I když toho na mě vychrlil až až, připadalo mi, že něco velmi důležitého mi tají. No nic. Tak to z něj budu muset vytáhnout. Vytáhnu to z něj ještě dnes, ať chce nebo ne. Co můžeš udělat dnes… víte jak to je. Řeklo mi jedno moje já. Nesmysl. Kdyby to bylo důležité, určitě by to řekl. A přece to z něj můžeme vytáhnout až zítra. Co se za tu dobu může stát? Takže ano, může to počkat do zítřka. Hádalo se se mnou mé druhé, zřejmě, lepší já. Tak i když jsem měla špatný pocit, raději jsem utekla k tomu druhému hlásku. Je to příjemnější.

„A jak se teda můžu přeměnit?“ zeptala jsem se po chvilce dohadování sama se sebou. Ještě štěstí, že to nemůže slyšet. Co by si o mně myslel?

„Dneska si odpočiň. Po škole budeme zkoušet. A zítra taky jestli budeš chtít. Uvidíme, co se z tebe vyklube. Tak, zatím.“ vytrhl mě z přemýšlení. Ale než jsem mu stačila jakkoli odpovědět, proměnil se v ptáčka modráčka, ani nevím, jak mě to napadlo, a byl pryč.

Na chvilku jsem byla sama. Ale potom se vrátil a já uslyšela v hlavě: Tak ti přeji snad dobrou noc. A byl zase pryč. Jak to myslel snad dobrou? Tohle mě vracelo zpátky k mému druhému hlasu. Že by mělo pravdu a já to z něho měla vytáhnout už teď? No stejně už je pozdě. Tak doufám, že to není nic tak hrozného. A navíc. Jak to vlastně udělal. Vždyť říkal, že jenom v ptačí podobě můžeme posílat myšlenky. A já v ptačí podobě nejsem. Že by další jeho schopnost?

Šla jsem se dolů podívat na Charlieho. Sakriš, to si snad nikdy nezvyknu? Tak dlouho už tady jsem a pořád neříkám tátovi jinak, než Charlie.

Jak jinak. Zase seděl u televize a sledoval fotbal. To by ani nebyl Char… táta.

Vzala jsem nádobí ze stolu a šla ho umýt. Trvalo to jenom chvilku.

Následovala sprcha. Moje dobrá kmoška. Mohla jsem si s ní zazpívat. I když nevím jestli se jí to líbilo. Nikdy neměla žádné námitky. Mohla jsem s ní pokecat. Byla jako vrba. A taky mi vždycky přivodila pohodu. Nechala jsem na sebe stékat proud horké vody. Vždy, když jsem si na tu teplotu zvykla, teplé jsem přidala. Jenom se divím, že jsem se neopařila.

Nádherně jsem si mohla vyčistit hlavu. Co to povídám, spíše urovnat. To by mi scházelo, abych měla v hlavě vygumováno. Tak tedy, mohla jsem si vyčistit hlavu od všech nepříjemných věci.

Vklouzla jsem do pyžama. Takové otrhané tričko a kalhoty. Při troše vůle by se tomu dalo říkat pyžamo, ale co?

Zaplula jsem do postele a zachumlala do peřiny. Musím si ji vyhřát. Netušila jsem však, co mě čeká.

Kolem mě bylo ticho. Naprosté ticho. Ani televize s fotbalem, ani žádné zvuky, které by dráždily můj nový, lepší sluch. Ze začátku to bylo příjemné. Mohla jsem v klidu usínat. Ale spánek ne a ne přijít. Po chvíli už to bylo velice divné ticho. Jako kdyby mi někdo pustil obrázek a v tom obrázku se nic nedělo. V obrázku bylo ticho. A já tomu všemu pouze přihlížela. Bylo ticho jako na hřbitově. Ale toho už se moc bát nemusím. Pouze špatné náhody. Tak dobře, špatné přirovnání. Jako v hororovém filmu, když čekáte, že na vás nějaká příšera vybafne. Ale i stou hudbou by to bylo lepší. Pořád bych věděla, že se něco děje. A ne takové nic. Ani svoje srdce jsem neslyšela. Až teď jsem si uvědomila, že celou tu dobu, co jsem měla lepší sluch, jsem slyšela takový klapot. Ale žádnou váhu jsem tomu nepřidávala. Ale když neslyším ani srdce? To je divné.

S těmito pochybnostmi jsem pomalu usínala. Chtěla jsem, aby to byla moje nejlepší noc. Nová existence. Ale to bylo bohužel jenom přání. Přání, které se bohužel nevyplnilo. To bych měla až moc štěstí.

Usnula jsem, ale spánek byl bohužel to nejhorší, co mě za celý můj dosavadní život zatím potkalo. Kdybych to tušila dopředu, přála bych si, abych nikdy nešla spát. Když jsem totiž usnula…

 

 

Další

Shrnutí

Předchozí

 

Takže by jsem ráda udělala další anketu. Mám sice pár nápadů, ale... Chtěla bych jenom vědět, jak byste nazvali ty měniče, kterým je Bella. No...

 

Autor: Blotik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Život z ptačí perspektivy 5. kapitola/2. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře