Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Život tanečnice - 17. kapitola

09.02.2012 (17:15) • Sheela • FanFiction na pokračování • komentováno 27× • zobrazeno 2562×

Edward:

Celý den se mluvilo jen o tom, co Bella provedla a že se Justin zachoval jako úplný srab a bonzák, když to šel vykecat řediteli. Dokonce i Selena na něj byla hodně naštvaná a kdykoliv promluvil, ignorovala ho a mluvila si svoje. Já se nad tím dobře bavil, protože Justin ztratil všechny příznivce, které měl.

„Ahoj,“ ozvalo se za mnou a já se otočil. U mě stála Selena a mile se usmívala.

„Ahoj,“ odpověděl jsem a ukázal jí, aby si sedla. Jedno se muselo nechat. Selena byla opravdu hodně nádherná.

„Nevíš, co je s Bellou?“ zeptala se zvědavě.

„Ano, musela odjet domů potom, co se stalo, takže v tuhle chvíli je už určitě v našem domě a lenoší na posteli. Proč?“ odpověděl jsem a ona se jen usmála a pokrčila rameny.

„Chtěla jsem to vědět, přece jen ji mám ráda a je to má kamarádka. Nechápu, že Justin něco takového udělal,“ odvětila a já se rozhodl, že si zahraju na hodného kluka.

„Ano, to také nechápu. Ať už jsem jakýkoli, tohle bych žádné dívce nemohl udělat. Přiznejme si, že dívky jsou přece jen hodná stvoření, o které by se muži měli starat,“ mumlal jsem a ona mě uchváceně poslouchala. Fajn, a mám ji v hrsti. Takže to bychom měli. Navykládal jsem jí to, co mi celé roky říkal Carlisle, a zjistil, že je to dobrý způsob na balení holek. Přece jen to nějak využiji.

„Víš, já… Chtěl jsem tě už nějakou dobu někam pozvat, ale nevěděl jsem, jak to udělat. Takže, Seleno, nezašla bys se mnou na rande?“ zeptal jsem se nervózně a podíval se k zemi, abych mohl předstírat, jak jsem milý, nevinný a hodný.

„Ano, Edwarde, jistě že ano,“ odpověděla Selena.

„Dobře, takže v pět tě vyzvednu,“ informoval jsem ji a vstal od stolu, abych šel na další hodinu. Myslím, že Selenu bych si mohl nějakou dobu nechat. Přece jen to byla kamarádka Belly a úžasný způsob, jak Bellu naštvat. Určitě Seleně bude rozmlouvat, aby se mnou nechodila a podobné věci, a já se nad tím dobře pobavím. Zákeřně jsem se usmál a šel na biologie, kde už učitel dávno vysvětloval látku.

****

Bella:

Esmé všechno pochopila a zachovala se opravdu úžasně. Udělala mi kafíčko a poslala mě do pokoje, abych si odpočinula, protože toho na mě určitě za jeden den bylo dost. Takhle jsem si představovala pravou matku a ne tu moji, která si nabrnkla takového idiota. Nechápala jsem, kde na něj narazila. Vždyť byl stejné prase jako Justin. Až teď jsem si uvědomila tu podobnost a zděsila se.

„Ťuk, ťuk,“ ozvalo se za dveřmi a já se posadila. Dovnitř vběhl Emmett a chechtal se na celé kolo.

„Teda, Bello. Slyšel jsem, jaká jsi dračice, a nemůžu tomu uvěřit. To bych do tebe rozhodně neřekl, že dokážeš klukovi vrazit. Takhle se mi líbíš,“ smál se Emmett a já jen protočila panenky.

„Emmette, jdi otravovat někoho jiného,“ poprosila jsem ho, ale on se jen smutně usmál a posadil se na postel vedle mě.

„To asi nepůjde. Rosalie, Alice a Jasper jeli pryč a vrátí se až večer. Eda se chystá na rande, Carlisle je v nemocnici a Esmé vaří,“ informoval mě a já se zarazila.

„Eda má rande?“ opáčila jsem zvědavě a on přikývl.

„Edouš asi dospěl! Jindy chodí do botelu, aby našel nějakou holku, ale teď je to prý nějaká holka ze školy. Na S… Stella? Ne, Sara…Ne, počkej… Selena!“ zakřičel a já zavrčela.

„To si ten blbec dělá srandu,“ vrčela jsem a Emmett se na mě zvědavě podíval.

„Žárlíš?“ opáčil a já protočila panenky.

„Emmette, věř mi, že na toho osla bych nikdy nežárlila, ale Selena je má kamarádka a já vím, že jí ublíží,“ odpověděla jsem a on jen přikývl. Pochopil vůbec, co jsem mu říkala? No, to je jedno. Musím k Edwardovi a přikázat mu, aby Selenu nechal na pokoji.

Seskočila jsem z postele a vyběhla na chodbu. Rozrazila jsem dveře od Edwardova pokoje a zarazila se, když naproti mně stál jen v boxerkách. Páni, má vážně pěkný svaly na břiše… Bello, vzpamatuj se! poručila jsem si.

„Ty jdeš na rande se Selenou?“ zeptala jsem se vražedně a on přikývl, ale aby se oblékl, ho nenapadlo.

„A co je ti do toho?“ opáčil a já k němu naštvaně došla a praštila ho do břicha.

„Vím, že Seleně ublížíš, a proto nechci, abys s ní šel na rande,“ odpověděla jsem a on se jen zasmál.

„Ale Bello, ty to rozhodně neovlivníš. Ale možná budu tak hodný, že nezmizím hned, jak se s ní vyspím a vydržím možná i do rána,“ informoval mě a já se už napřahovala, že mu jednu vrazím, ale on chytil moji letící ruku a pevně ji držel.

Prudce si mě přitáhl k sobě a divoce políbil. Druhou rukou jsem se ho pokusila odstrčit, ale moc mi to nešlo. Jazykem mi pootevřel rty a hned do nich vplul.

„Edwarde!“ zasténala jsem, protože jeho rty mi způsobovaly obrovské vzrušení. Chytil mě do náruče a položil na postel. Nalehl na mě a rukou zajel pod tričko.

„Musím si zlepšit chuť,“ zamumlal, a to mě probralo. Vší silou jsem ho ze sebe skopla a rychle se postavila.

„Pokud jí ublížíš, podám si tě,“ upozornila jsem ho a rychle utíkala do svého pokoje, abych se z toho zážitku vzpamatovala. Jak je možné, že se mi jeho polibek líbil, i když se mi tak hnusí? I když jsem nechtěla, musela jsem přiznat, že Edward je opravdu hodně přitažlivý kluk a to nemluvím o jeho dokonalém těle a úžasných rtech.

Já vím, je to krátké, ale jsem ráda, že aspoň něco. Nemohla jsem nic vymyslet, a když už jsem něco vymyslela, tak jsem to hned přepsala. :/ Ale i přesto doufám, že se vám kapitolka bude líbit a zanecháte tu nějaký komentář.

Autor: Sheela (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Život tanečnice - 17. kapitola: