Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zapomeň na něj! - 2. kapitola

Jacooob , Rosalie


Zapomeň na něj! - 2. kapitolaTak jsem tu po delší době s další kapitolou. Omlouvám se, že to tak trvalo, ale neměla jsem čas. Jinak ke kapitole. Bella se rozhodne udělat zásadní věc, protože si jí matka nevšímá. Telefonuje s Charliem o nějaké věci. O jaké? Doufám, že se vám to bude líbit. Vaše patulka13 :)

Pohled: Bella

Máma si mě nevšímá. Už to tu nevydržím. I kdybych chtěla, nemohu tu už déle zůstat. Byla jediná možnost, co musím udělat. Odstěhovat se k tátovi do Forks. Šla jsem za mámou, abych jí to mohla říct. Byla v ložnici, starala se o Johnyho. Jejího nového syna, kterého má s Philem. Můj malý bráška. Bude se mi po něm stýskat. Hodně.

„Mami?“ zašeptala jsem slabě, protože Johny zrovna usnul. Máma se na mě otočila.

„Ano? Co potřebuješ?“ zeptala se mě bez jakéhokoliv náznaku zájmu.

„Přemýšlela jsem o tom, co se děje poslední dobou,“ začala jsem. „A došla jsem k názoru, že se přestěhuji za otcem do Forks.“ Máma udělala přesně to, co jsem čekala. Kývla hlavou na znamení souhlasu a pokynula mi, ať jdeme na chodbu. Jakmile za námi zavřela dveře, začala.

„Dobře, Bello. Mně to nevadí. Samozřejmě, že mu to ale musíš ohlásit. Kdy pojedeš?“ zeptala se mě nakonec. Tak ta se mě chce zbavit nějak rychle. Ale chtěla jsem odjet co nejdříve.

„Pokud možno dneska. Když to nepůjde, tak až zítra,“ odpověděla jsem jí. Máma se na mě lehce usmála a šla do kuchyně. Já jsem se otočila a šla si balit věci k tátovi. Když jsem měla dobaleno, šla jsem znovu za mámou, aby zavolala otci.

„Mami, už jsi to Charliemu řekla?“ zeptala jsem se, jakmile jsem přišla do kuchyně. Nechápavě se na mě podívala.

„Proč bych mu měla volat já?!“ vyštěkla na mě. „Já tam bydlet nechci, tak si tam laskavě zavolej sama!“ To jsem od mámy nikdy nečekala. No, co se dá dělat? Už nemám v tomhle domě co dělat. Naštvaně jsem odešla zpátky do pokoje. Vzala jsem si svůj mobil a zavolala Charliemu. Zvedl to až po třetím zavolání.

„Prosím, u telefonu náčelník Swan,“ ozvalo se mužským, ospalým hlasem.

„Ehm… Ahoj tati,“ řekla jsem poněkud smutně.

„Prosím? Bello? Jsi to opravdu ty?“ zeptal se hned nadšeně. Zřejmě nečekal, že bych měla v plánu mu někdy zavolat.

„Ano, jsem to já.“ Zasmála jsem se. S tátou už mi bude doufám dobře.

„Co potřebuješ, Bells? Dlouho jsem tě už neviděl. Kdy zase přijedeš?“ ptal se mě hned na různé otázky ohledně toho, jak se mám, kdy se tam stavím a tak různě.

„To je právě ten důvod, proč ti volám,“ přiznala jsem se. Chvíli byl klid, ale pak se Charlie zase ozval.

„Jak to myslíš, Bell?“ zeptal se zmateně.

„No, chtěla jsem se tě zeptat, jestli bych s tebou mohla bydlet ve Forks.“ Byl klid. Znovu. Tentokrát déle.

„Tati? Jsi v pořádku?“ zeptala jsem se opatrně. Slyšela jsem, jak se hluboce nadechl.

„Bells, co tě to vůbec napadá? Proč se ptáš? Vždyť to je snad samozřejmost, ani ptát se nemusíš. Prosím tě, vždyť jsi moje dcera,“ odpovídal pořád dokola. Byla jsem šťastná, že tam budu moci bydlet.

„A kdy přijedeš?“ zeptal se šťastně.

„No, zrovna se chystám, že už půjdu na letiště, takže až dojedu do Seattlu, tak ti napíšu textovku nebo ti zavolám,“ dořekla jsem.

„Tak já pro tebe tedy potom přijedu, jestli chceš,“ nabídl mi.

„To bys byl hodný. Tak já už budu končit. Zatím ahoj a mám tě ráda, tati,“ pověděla jsem mu ještě.

„Já tebe taky, zlatíčko. Šťastnou cestu, už se těším, až přijedeš.“ Zasmála jsem se. Tak s Charliem to bude určitě lepší, než tady. Tipla jsem to, vzala si tašku s oblečením – moc jsem toho neměla – a šla jsem ještě k Johnymu do pokoje. Přešla jsem k jeho postýlce a zlehka ho políbila na čelo. Ještě jsem ho pohladila po narůžovělé tvářičce, usmála se na něj a šla dolů za matkou. Jakmile mě uviděla, divila se.

„Bello? Kam jdeš?“ zeptala se mě zmateně.

„Stěhuji se za Charliem. Už o tom ví a hodně se na mě těší,“ připomněla jsem jí s úsměvem na tváři. Máma se na mě zaraženě dívala.

„Ty se opravdu stěhuješ?“ zeptala se mě nevěřícně. Najednou mi jí bylo líto. Ale jenom na okamžik. Já jsem se k ní nikdy hnusně nechovala. Nikdy jsem ji neodstrčila stranou, ale ona ano.

„Ano, mami. Já už to tady prostě nemohu vydržet,“ vysvětlila jsem jí svůj důvod odjezdu.

„Tak tedy dobře. Ať se ti tam líbí. Mám tě ráda,“ zašeptala se slzami v očích, lehce mě obejmula a odešla do ložnice. Ještě jsem slyšela, jak začala potichu brečet.

„Já tebe taky,“ zašeptala jsem ještě, i když už mě nemohla slyšet. Vyšla jsem ze dveří a šla na letiště. Byl to kousek, takže za chvilku už jsem seděla v letadle, směr můj nový domov, Forks.

 


Věnování Kika57 - díky ní je tato kapitola. Jinak bych se k tomu asi nedokopala. :D Takže, Kiki, díky! ;)


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zapomeň na něj! - 2. kapitola:

 1
11.07.2011 [18:06]

SummerLili Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. wik
27.06.2011 [20:26]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.06.2011 [19:00]

marketasaky Emoticon Emoticon Emoticon

4. AngelJennifer
27.06.2011 [13:42]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. marcela
27.06.2011 [9:04]

Prosím,napiš rychle pokračování.Je to skvělé. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26.06.2011 [20:37]

Kika57Mmmmm... Tak tohle byla síla! Je fakt bezcitná (mamka).. Chápu, že Johny potřebuje péči, ale takhle se chovat ke svojí dceři?? Ccccccc!! Vím jaký to je, když tě rodič ignoruje a věnuje se jenom bráchovi... Soucítím s Bellou a je dobře, že se stěhuje k Charliemu, ale štve mě, že nevim, co bude dál... Takže musim (zase) čekat na další kapitolu Emoticon Snad se jí brzy dočkám!! Emoticon Emoticon
Jinak... Věnování?? Mně?? Pche! Si ho vůůůbec nezasloužím... Jen jsem po tobě chtěla a nutila tě psát další kapitolu... To jsem toho udělala... Ale... Když mi teda za to děkuješ, tak budu muset přitvrdit Emoticon Emoticon
Opravdu krásná kapitolka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
PS: čéče! Já mám takovou radost, že můj komentář bude první (nepočítám adminku Emoticon Emoticon Emoticon )

26.06.2011 [20:14]

SiReeNAhoj, příště si dávej větší pozor na čárky, ji/jí (krátce pouze ve 4. pádě), překlepy, chybějící mezery a nezapomínej na interpunkční znaménka. Díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!