Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zakletá Popelka 51. kapitola

22.08.2014 (16:30) • CatherineCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 2445×

51. kapitola

„Nedělej to. Nesmíš to udělat!“ ozvalo se z bíla kolem mě. Otočila jsem se a uviděla Charlieho. Překvapilo mě to, protože jsem ho neměla již nikdy spatřit. Postavila jsem se k němu čelem a dala ruce v bok.

„A proč bych neměla? Ty jsi už pár let mrtvý a já vdaná žena. Můžu si dělat, co chci, a ty mi do toho už nikdy více nebudeš kecat! Už nejsem vázaná tvou kletbou! Tvá slova se naplnila. Vdala jsem se za muže, který mě miluje nade všechno a položil by za mě život. Už ti nepatřím. A Clover může s těma svýma dcerama klidně chcípnout za všechno, co mi kdy udělaly. Už s tebou nemám nic společného a nechci tě už nikdy vidět, abys mi otravoval život, který jsi mi dal a skoro vzal za to, co se stalo matce,“ řekla jsem povýšeně a užívala si poprvé a naposled jeho výraz, který naštvaně růžověl, až rudl.

„Vypadni, Charlie, z mého snu, i z mého života, navždy. Nejsi můj otec. Můj otec se jmenuje Carlisle Cullen a má mě rád tak, jak ty jsi nikdy neměl a neuměl. Tak už, kurva, padej!“ rozkřikla jsem se a chtěla mu jednu natáhnout, ale už byl pryč.

Otevřela jsem oči a chvíli mrkala, než jsem se zorientovala. Co se stalo? Kde to jsem? Kde je moje postel, na které spím od narození? Zvedla jsem hlavu a uviděla moře a pláž. To je divné. Co se to…?

A pak jsem si vzpomněla. Zaklonila jsem hlavu a uviděla Edwarda, jak klidně oddechuje, usmívá se a objímá mě. Já jsem… vdaná a… svobodná! Nadšeně jsem se usmála a sedla si. Pomalu, abych Edwarda nevzbudila.

Na všechno jsem si vzpomněla. Na svatbu, kde jsem se stala paní Masenovou, na svatební hostinu, kde jsme se všichni bavili, a nakonec na cestu do přístavu, kde jsme nasedli na loď a jeli sem, na ostrov Esmé, kde jsme spolu strávili noc.

Znovu jsem se usmála, ale i se začervenala. Milovala jsem se s Edwardem a bylo to úžasné. Je ze mě žena a jsem navždy volná. Už se nemusím vracet ke Clover, můžu klidně žít po boku Edwarda, Alice a mé nové rodiny.

Opatrně jsem se zvedla z postele, abych nevzbudila svého manžela. Tak krásně to zní. Můj manžel. Edward se malinko zavrtěl, ale spal dál. Odtrhla jsem od něj pohled a rozhlédla se. Což jsem asi neměla, protože jsem se zděsila.

Taková spoušť! Byli jsme asi hodně divocí, když po tom zbylo tohle. Na podlaze se válely mé svatební šaty, závoj, korzet, Edwardův oblek, kravata, prostě všechno, co jsme včera měli na sobě.

Podívala jsem se znovu na Edwarda, který stále sladce spal. Vypadal tak nevinně a bezbranně. Kolem celé postele jsem dala zvukotěsnou stěnu z mého štítu, abych ho nevzbudila, až tady budu uklízet.

Až pak jsem si uvědomila, že jsem nahá. Vletěla jsem do koupelny a zarazil mě můj odraz v zrcadle. Vlasy jsem měla divoce rozčepýřené a přiblble jsem se usmívala. Nepotřebovala jsem Jaspera, abych zjistila, co se se mnou děje. Jsem šťastná.

Usmála jsem se a skočila do sprchy. Celá jsem se umyla, a když jsem se dotýkala svého těla, vzpomněla jsem si na včerejšek, jak se mě dotýkal Edward. Zarazila jsem se. Jezdila jsem po svém těle a znovu prožívala to, co včera.

Hned jsem toho nechala, abych se nepřivedla k orgasmu, navíc musím uklízet. Usušila jsem se a zase nahá šla do ložnice, kde pořád stály naše kufry. Otevřela jsem jeden a zjistila, že ten je můj.

Chvíli jsem se v něm prohrabovala, než jsem se rozhodla, co si vezmu. Je tady celkem horko, takže nějaké šaty v tuto chvíli nepřipadaly v úvahu. Vybrala jsem si nakonec dvoudílné, květinové, bíločervené plavky a kraťásky, které jim byly dost podobné. Žádné ponožky nebo tričko jsem si nebrala, na to mi bylo až moc veliké horko.

Okamžitě jsem se pustila do úklidu. Nejdříve jsem posbírala naše oblečení, které bylo všude po zemi, srovnala ho a dala do krabice, kterou jsem uložila dospod ve skříni. Všechno si schovám a budu udržovat zuby nehty. Nikomu nedovolím, aby mi to vzal.

Rovnou jsem i vybalila a kufry dala pod postel, aby nepřekážely. Ještě jsem porovnala několik věcí, aby bylo všechno dokonalé. Včera jsme museli být vážně divocí, když jsme způsobili tohle všechno. Tak, tady jsem měla všechno.

Poslala jsem Edwardovi vzdušný polibek a vyšla ze dveří, abych si to tady prohlédla. Vešla jsem do obýváku a žasla. Esmé je fakt geniální. Chtěla jsem dále prozkoumávat, ale zakručelo mi v žaludku tak hlasitě, že jsem to nemohla ignorovat.

Rose říkala, že při milování se spaluje více kalorií, než kdybych uběhla marathón stokilometrovou rychlostí a nepolevila. Měla pravdu. Tak, další zastávka bude kuchyně a lednice.

Otevřela jsem lednici a žasla. Byla plná k prasknutí. Co bych mohla udělat svému manželovi? Rozhodla jsem se pro klasickou snídani po rušné noci. Palačinky s čokoládou, jahodami a sirupem.

Vyndala jsem všechno potřebné a dala se do práce. Nejdřív jsem udělala těsto a pak začala smažit. Vonělo to úžasně. Po chvíli mi došlo těsto. Pár jsem si jich nandala a snědla s nutelou a jahodami. Mňam.

Zbytek jsem naskládala na hromadu a na tu horní napsala čokoládou: Miluji tě. Překryla jsem je stříbrnou pokličkou, aby to nevystydlo. Jen doufám, že ten nápis vydrží. Tak a co budu dělat teď?

Edward spí a budit ho nebudu, nedokázala bych to. Jsem sama v obrovském domě, který navrhovala moje tchýně. Šla jsem do obýváku a sedla si na gauč. Vzala jsem do ruky ovladač a zapnula televizi.

Chvíli jsem ji bezmyšlenkovitě přepínala, když jsem narazila na jednu hudební stanici, kde zrovna hrála písnička, kterou jsme s Edwardem zpívali na té soutěži. Usmála jsem se a sledovala to.

Vyvolalo to vzpomínky. Vzpomněla jsem si na chvíli, kdy jsem se s Edwardem rozešla. Byly to nejhorší chvíle mého života. Ale tahle písnička nás zase spojila, dokonce ve svazek manželský.

Když ta písnička skončila, začala hrát další od Edwarda. Usmála jsem se a poslouchala. Ale nevydržela jsem sedět. Vstala jsem, ze skříňky vytáhla štětku na prach a začala ho utírat po celém domě a při tom jsem tančila za zvuku televize, kterou jsem dala na plné pecky.

Tančila jsem, ani pořádně nevěděla co. Různě jsem se kroutila do rytmu písničky, ať hrála jakákoli, jako bezpáteřný had a utírala při tom prach. Cítila jsem se trochu zfetovaně, ale hrozně šťastně. Cítila jsem tu svobodu, kterou jsem dřív neměla, nebo byla spíše utlačována. Ale tohle byl božský pocit. Cítila jsem, že můžu dělat cokoli.

Tančila jsem stále dál, když jsem si všimla, že nejsem sama. Otočila jsem se a koukala do Edwardových očí, které byly udivené. Stál ve dveřích, opíral se o futra a pobaveně, ale i nechápavě mě pozoroval.

„Dobré ráno, miláčku,“ zašvitořila jsem vesele, přiskočila k němu a dala mu takovou pusu, jaké dávají ty pipiny, kdy má kluk celou pusu od rtěnky. Nalepila jsem se na něj, spíše pověsila, a pořádně.

„Huh, takové ráno bych bral častěji. Jen bylo trochu drsné probuzení, když jsem se v posteli probudil sám, vylezu z ní a málem ohluchnu. A pak zjistím, že tady moje manželka tančí se zapnutou televizí jako pro nahluchlý a vypadá, jako by ji osvítil duch svatej,“ vyčetl mi tohle všechno na jeden nádech. Já byla až moc nadšená, než bych se s ním začala hádat.

„Promiň. V televizi začala hrát písnička, kterou jsme zpívali na tvé soutěži. A pak hrála další od tebe, a já se neudržela vsedě, tak jsem začala uklízet a tančit. Snídani máš v kuchyni, dobrou chuť. A já si jdu zaplavat do moře, zatím čau,“ vychrlila jsme na něj na jeden nádech, políbila ho a běžela ke dveřím na pláž.

Sundala jsem si ty kraťásky, nechala je na židli u dveří a běžela co nejrychleji až do vln, do kterých jsem skočila šipku. Změnila jsem se v upíra, abych se nemusela tak často nadechovat a potopila se hlouběji.

Všechno bylo tak krásný. Rybičky přede mnou nejdříve prchaly, ale když jsem si dala lidskou vůni, byly v pohodě a necítily se ohroženy, naopak, vyšly mi vstříc. Viděla jsem poprvé v životě naživo korálové útesy. Všechno bylo tak krásné.

Najednou se cosi obtočilo kolem mého pasu a táhlo mě to ke dnu. Co to je? Edwarde! Pomoc!

Autor: CatherineCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zakletá Popelka 51. kapitola: