Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zakázaná láska - 1. kapitola

Dakota jako Jane


Zakázaná láska - 1. kapitolaObyčejný den - tahle kapitola je taková o ničem a je trochu delší, ale i přesto doufám, že se bude líbit!

1. kapitola - Obyčejný den

Pohled Lilien

 Matika proběhla v pořádku a chystala jsme se na dějepis. Přišla jsem do třídy, sundala si židly a čekala jsem na zvonění. Tuhle hodinu je Angela na přírodopise a Jessica má biologii, tak nemám s kým krafat. Smůla! Už zvoní. Mám ještě pět minut na to, abych si připravila, jelikož pan Collins zatím nepřišel. Sedím u okna v poslední lavici. Začíná pršet což je škoda, protože nakupování bude asi odloženo. Přece jen ani jedna z nás ještě nemá auto a z autobusu do nákupního centra v Port Angeles je to kus cesty. A já ten lak na vlasy vážně potřebuji!
Pan Collins vchází do třídy a tváří se nervózně. To zas bude úkolů... Začíná vysvětlovat něco o Gaiusu Iuliusu Caesarovi a mně došlo, že tohle mě prostě bavit nebude. Opíšu poznámky z tabule, překreslím si časovou přímku a se zvoněním doslova letím ven ze třídy, říct holkám co je nového. Jessicu jsem potkala první a došly jsme spolu až k učebně výtvarky, kde čekala Angela. Umění mám ráda a malování, kreslení a vybarvování taky. Tak jsem se na tu dvouhodinovku těšila. Dnes jsme měli téma Nadpřirozené bytosti. Angela kreslila vílu, Jessica čarodějnici, Mike si vybral ducha a Erik (podobně jako ostatní kluci) vytáhl sluchátka a začal poslouchat písničky. Některé holky si vybraly vodníka, prince či princeznu, jiné zvolily například čerty, anděli nebo upíry. Já si však vybrala něco jiného...
Jessica mi najednou hodila papírek a dodala:
„Odpověz!" A pak byla opět zticha. Na papírku stálo:

Dnes to asi nevyjde, co?

A pak už jsme si psali jedna báseň!

Co nevyjde?

Nakupování v Port Angeles.

Proč?

Mrkni jak tam prší a navíc jsi říkala, že máš dnes na starosti Andrewa a George!

Já zapomněla! Dnes hlídám dvojčata. Ale to už mi dává další papírek Angela a píšeme si taky:

Co se děje?

Jen jsem si vzpomněla, že dnes hlídám dvojčata a nemůžu do Port Angeles. Stejně prší!

Máš pravdu. Víš co se stalo? Erik mě pozval na rande! Tak bych dnes taky nikam s vámi nešla.

Fakt? No to je bezva!

Ale to už k nám jde učitelka a všem nahlas čte naše osobní papírky. Při větě Erik mě pozval na rande Angela zrudla jak rajče a po zbytek hodiny byla celá červená. Nevím proč. Tahle událost se musí oslavit! Erik prý totiž Angelu celé roky přehlížel a teď se rozhodl ji pozvat na rande! Kéž by se mi totéž povedlo s Alecem...
Ale učitelka zjevně nemá moc velkou trpělivost a tak jsem začala kreslit svou bytost - elfa. Elf je krásná pohádková bytost, ale na malování je docela těžká. Zazvoní na konec dvouhodinovkya já si začínám sklízet z lavice. Elf se mi povedl - špičaté zeléné uši a krásná zelená róba, která sahá jen nad kolena. Elfí štíhlé nohy jsou jemně nazelenalé, jako její (je to dívka) paže. Moc se mi líbí.
Angela je pořád červená jako rajče, možná už jen jako nedozrálé rajče, protože její červené tváře začínají zelenat.

„Není ti něco?" zeptala jsem se.

„Ne, jsem v poho..." Moc v poho teda nevypadá.

„Vážně ti nic není?" To se pro změnu ptá Erik.

„Ne, vážně mi nic není!" Vykouzlí okouzlující úsměv, ale to mě nepřesvědčí!

„Nelži! Jsi celá zelená." Odvedli jsme Angelu do kanceláře ředitelky a ta nám řekla, že má horečku a musí domů. Na jednu stranu jí závidím. Ulovila si kluka svých snů a teď se ještě uleje ze školy. Ale na druhou stranu je jí špatně a musí ležet. V tomhle případě jí lituji. Angelu odvezli domů a já, Jessica, Erik, Mike a další co s námi mají tuhle hodinu biologii čekáme ve třídě na zvonění. Na tenhle předmět jsem se přihlásila z toho důvodu, že další volné byly jen zeměpis nebo chemie. A taky se mnou na biologii chodí Alec. To je o důvod víc... Ale ten s námi ve třídě nečeká. Zvoní a Alec nikde. Sedím vedle něho. Dnes pitváme červy, fuj.

Tenhle den se moc nevlekl. Hrozně jsem se těšila na kluky, Andrewa a George. Jsou bezva. Vždycky vyvedou nějakou klukovinu a já se do toho s radostí zapojím, protože to vždy stojí za to.
Jenže teď nedávám pozor a jako na potvoru se na mě učitel dívá, což je špatně, protože vypadám zasněně. Myslím na Aleca, na kluky a na to, co zas provedou. Venku se začíná vyjasňovat, tak bych dnes mohla říct Jessice, aby mi s kluky pomohla. Šli bysme třeba do parku, nebo na zmrzku! Zvoní. Poslední hodina u konce! Balím jak nejrychleji můžu a pospíchám do prvního patra pro Renesmee a Amelii, poté i s holkama do vedlejší budovy pro Mandy, Andrewa a George. A máme nejvyšší čas! Autobus jede za zhruba sedm minut a na zastávku ze školy je o tak deset, nanejvýš dvanáct minut pěšky. Kdybych byla upír (jako v té knize od S. Meyer, co jsem četla), byl bych na zastávce do dvou minut. Nebo kdybych nebyla nejstarší dítě a někdo z nás, co chodíme do školy by měl auto. Ale takhle?
Jacob má auto. Asi mu není patnáct jako Renesmee, ale už má auto. Mohl by nás přeci svést! Už jede okolo. Ale co to vidím? On jede směrem k nám! V každé tváři bylo vidět něco jiného. Renesmee byla šťastná, Amelie se tvářila neutrálně, dvojčata dělala různé legrační obličeje a Mandy se trochu styděla. A já? Já v duchu doufala, že nás Jacob sveze domů.

 

 

Pohled Mandy

 

Dnes jsem si den docela užila. Měli jsme hudební výchovu a já neumím zpívat, tak jsem jen otevírala pusu. Taky u nás ve třídě dnes byl pan policista. Ukazoval nám pouta, vyzkoušeli jsme si otisky prstů a tak. Taky nám paní učitelka na matematiku nám rozdala písemky. To nejhorší na tom je, že já jsem dostala dvojku. Bylo mi to moc líto a když jsem to cestou povídala Lilien, brečela jsem. Ona mě ale jako vždy okřikla, ať nebulím. Na autobus jsme letěli, a to doslova. Renesmee mě táhla za ruku, Amelie si vzala na starost George a ségra Andrewa. Ale najednou se všichni zastavili. Okolo jelo auto a v něm seděl Jake, kluk Renesmee. Začala jsem se hrozně červenat. Lilien to asi poznala, protože se na mě chvilku dívala a vypadalo to, jako by zadržovala smích. Jake dojel až k nám a otevřel dveře. V tom jsem spatřila mou sestřenici Renesmee - tvářila se velice šťastně, protože začínalo pršet a Jake nám právě nabídl odvoz domů. Nastoupili jsme tedy dovnitř. Kluci byli proti, prý nepojedou s někým, kdo se cucmá s jejich ségrou. Ale jakmile je Renesmee spražila pohledem který říkal: Buďte zticha nebo uvidíte, kluci ztichli a nastoupili.






Ahoj! Minule jste mě potěšili. Proto doufám, že teď nějaké komentáře taky dostanu! XD
Děkuji, vaše Stefka22



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zakázaná láska - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!