Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » You are the best of this world, 9.díl


You are the best of this world, 9.dílMoc se omlouvám, že jsem sem dlouho nic nepřidala, byla jsem nemocná a nemohla jsem psát. Tahle kapitola je z pohledu Alice a popisuje z jejího pohledu rozhovor s Clarou. Pohádá se kvůli tomu s Edwardem? Nebo s Jasperem? A co se stane, když uvidí katastrofální vizi? Kde je Jacob? Bude Clara v pořádku?

9.kapitola – Vize (Alice)

 

Seděla jsem na gauči s ostatními a opírala jsem se o Jaspera, který mě jednou rukou objímal. Spokojeně jsem vzdychla a Jasper se na mě usmál. Najednou mi začal zvonit mobil. Volala mi Clara.

„Claro? Ahoj, co potřebuješ? Proč nezajdeš?“ zeptala jsem se energicky.

„Alice, já… nemůžu zajít. Jsem na útěku z domova. Jak to, že jsi to neviděla?“

„Neviděla… Nemáš tam Ja… někoho?“ polkla jsem. Nechtěla jsem to prozradit. Kdybych řekla „Jacoba“, tak by moc nadšená nebyla.

„Ne, nebo o něm aspoň nevím. Alice, prosím tě… Moc tě prosím. Musíš pro mě něco udělat. Oni za tebou pravděpodobně teď někdy přijdou, abys mě našla a přivedla zpátky. Nebo abys mě sledovala. Prosím, neříkej jim o Jakovi!“

„Claro… on pozná, že to vím. Bude mě jako bratr prosit!“

„A já tě prosím jako kamarádka,“ ohradila se prudce.

Zamyslela jsem se. Dokážu to? „Dobře, ale… dávej na sebe pozor, ano?“ řekla jsem nakonec.

„Neboj, budu s ním.“

„No to se právě bojím. Musím končit – už vidím, že jdou. Buď opatrná. Ahoj…“ V hlavě jsem viděla, jak se rozhodli, že ze mě budou páčit informace. Ještě, že mám Jaspera.

„Ahoj,“ zavěsila a bylo ticho. Všichni na mě koukali.

„Co se děje?“ zeptal se Jasper po chvíli ticha. Zřejmě vycítil mou stísněnou náladu. Teda – určitě ji vycítil.

„Ehm… nic,“ řekla jsem a věnovala jsem mu dlouhý pohled do očí. Pochopil, že to teď před ostatními nechci probírat a dál se tím nezabýval.

„Za chvíli přijde Edward s Bellou,“ odvedla jsem řeč.

„Clara taky?“ zeptala se jakoby nic Rosalie.

„Ne, ta ne.“

Po chvíli do dveří vrazil naštvaný Edward a za ním Bella s rozpačitým pohledem.

„Ahoj,“ pozdravila jsem je vesele, ale Edwardův pohled mě umlčel. Sakra. To bude těžký.

„Co? Co bude těžký?“ zeptal se okamžitě Edward.

Kousla jsem se do rtu. „Nic,“ řekla jsem potichu.

„Alice, ona utekla kdo ví kam! Co víš?! Řekni mi to!“ v mžiku byl u mě a třásl mi za ramena.

„Nech mě!“ pokusila jsem se mu vykroutit. Nepovolil.

„Edwarde,“ řekl výhružně Jasper.

„Pusť ji,“ řekla tiše Bella, která stále stála u dveří. Ostatní na nás jen koukali a snažili se přijít na důvod hádky.

Edward mě pustil, ale stále se na mě mračil. Stísněně jsem polkla a zavrtěla jsem se. Jasper mě objal a vyslal ke mně uklidňující emoce. Nelíbilo se mu, když jsem se cítila takhle. Vděčně jsem se na něj usmála.

Bella ke mně přišla a sedla si vedle mě. „Alice, prosím. Řekni mi, kde je…“

„Nemůžu. Pochop to. Ona se vrátí.“

„Ty to vidíš?“ zeptal se sarkasticky Edward a ušklíbl se.

„Ne. Ale tohle dokážu říct i bez vidění, víš? Ona nás má ráda, jenom si potřebuje utřídit myšlenky,“ obrátila jsem se k němu.

„Co když se jí něco stane?“ chytl se Edward zoufale za hlavu.

„To bych viděla…“

„Opravdu? Viděla? Jseš si jistá?“ vloudila se mu do hlasu ironie.

Přikrčila jsem se. Měl pravdu. Nic bych neviděla, pokud bude s ním.

Najednou byl zase u mě a držel mě za ruce. „Koho má? Ty to víš! Vyklop to!“

Jasper vedle mě zavrčel a objal mě pevněji.

Zavrtěla jsem hlavou. „Nemůžu ti to říct, Edwarde. Nejde to. Já jsem jí to slíbila,“ řekla jsem smutně a sklopila jsem oči.

Edward zasténal.

„Promiň,“ řekla jsem mu ještě, potom jsem se zvedla a zamířila jsem ke dveřím.

„Alice…“

„Ne, Edwarde, nemůžu. Ona má právo na soukromí. Na vlastní život. Je to poloupír, nic se jí nestane!“

„Zítra tudy mají procházet ti upíři!“

„Je v bezpečí. Aspoň prozatím. Nech ji. Vrátí se,“ řekla jsem mu a vyklouzla jsem ven. Jasper mi byl v patách. Jako vítr jsem vyběhla do lesa. Když jsem byla dostatečně daleko, zastavila jsem a všechno jsem Jasperovi řekla.

„Měla bys mu to říct. Vlkodlaci jsou nebezpeční…“ řekl potichu.

„Slíbila jsem jí to. A podle toho, co říkala, je šťastná. On jí neublíží. Stejně, jako neublížil Belle. Navíc už není čerstvý, proměnil se, když jsme ještě byli ve Forks,“ řekla jsem sebejistě.

„Když myslíš… ale dávej pozor, kdybys něco viděla,“ usmál se na mě.

„To já pořád,“ oplatila jsem mu úsměv.

Potom už na nic nečekal a políbil mě. Polibek jsem mu oplatila. Zaplavila mě vlna štěstí. Vzdychla jsem a přitiskla jsem se k němu ještě blíž…

 

***

 

Když jsme se k ránu vrátili domů, Edward s Bellou tam ještě byli. Vyšla jsem do pokoje a zavřela jsem se tam. Chtěla jsem být chvíli sama.

Napnula jsem mysl a snažila jsem se ji vidět. Akorát mě rozbolela hlava. Nechala jsem toho a raději jsem se zaměřila na svou rodinu. Nic zajímavého. Co budu dělat? Ty upíři přijdou už za chvíli, ale jenom tudy projdu. Takže není co sledovat. Čím se zabavit. Jistě, mohla jsem jít za Jasperem, ale potřebovala jsem si utřídit myšlenky.

Chvíli jsem jen tak ležela na posteli a relaxovala jsem. Zrovna když jsem se po nějaké době rozhodla, že půjdu za ostatními, pohltila mě vize.

Clara stála v lese a zřejmě na někoho čekala. Najednou se tam objevili ti čtyři upíři. Vyděsila se a couvla o pár kroků dozadu. Jeden z nich se přiblížil a vdechl její vůni. Nebezpečně se usmál a přistoupil blíž. Clara asi věděla, že jim neuteče. Stála a strachy se nemohla ani hýbat. Ten upír jí něco řekl a zasmál se. Přiblížil se zubama k jejímu krku.

Potom se vize zachvěla a zmizela. Okamžitě jsem slétla dolů a málem jsem se na schodech srazila s Edwardem.

„Jak to, že nevidíš?! Kde je?!“ skoro křičel.

„Já nevím, buď je tam vlkodlak, nebo…“ nemohla jsem to dopovědět. Nebo zemře, pomyslela jsem si zoufale. Jsou někde v západním koutě lesa. Měli bysme je najít. Pojď, nemáme čas! Chytla jsem ho za ruku a vlekla jsem ho ven.

„Co se děje?“ zeptala se Bella s lehkou panikou v hlase.

„Clara,“ stihl Edward říct, než jsem ho vyrvala ze dveří. Rozběhla jsem se k místu, kde se moje vidění odehrávalo a Edward běžel za mnou. Nemohli jsme ztratit ani vteřinu. Už jen za tu dobu by jí stihl něco udělat. Vroucně jsem doufala, že je Jacob poblíž a moje vidění zmizelo díky němu…

 

8.kapitola

10.kapitola

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek You are the best of this world, 9.díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!