Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » White Swan 4. kapitola

ha ha ha


White Swan 4. kapitolaAhojte, takže další kapča je na světě. Tentokrát jí vydávám já, protože MyLS měla naspěch, takže přeju pěkné počtení a nechte nám nějaký koment ať už kritiku nebo pochalu vaše MyLS a misppule =*

 

4. kapitola

Bella: 

Zdvihla jsem hlavu a byli tam lovci. Zrovna procházeli po kraji jezera a dívali se po okrajích, když jsem je viděla.

Jakmile mi můj – malý – mozeček začal fungovat, vzala jsem nohy na ramena, tedy na křídla a utíkala do zadní časti jeskyně.

Byla jsme schoulená pod malým převisem půdy, ztěžka oddechovala a modlila se, aby brzy odešli.

Kroky i výstřely se začaly vzdalovat. Snad  už odešli. Pomalu jsem se teda zdvihla a ještě pomaleji se vydala ven. Opatrně jsem se rozhlédla kolem sebe a lovce už neviděla. Odešli. Taky jsem si všimla, že za chvíli bude svítat.

Roztáhla jsme křídla a letěla ven, z mého úkrytu. Stihla jsem to jen tak tak - málem jsem spadla do vody.

Přistála jsem na kraji břehu a hned se začala přeměňovat, pak jsem se vydala  domů a uviděla tam stát stříbrné Volvo. Kdo tady má stříbrné Volvo?

Snažila jsem se nepozorovaně vejít do domu zadním vchodem, což se mi také podařilo. Pak jsem po schodech zamířila do mého pokoje, kde jsem si vzala věci a zamířila do koupelny, kde jsem si dala sprchu, oblékla, vysušila si vlasy, které jsem si následovně vyžehlila. Na auto stojící venku jsem skoro zapomněla, tedy až do té doby, dokud se neozvalo drnčení zvonku u dveří.

Otevřela jsem dveře a koho nevidím?! Edward. 

„Co chceš?“ vyjela jsem na něho – ještě jsem nezapomněla na ten včerejšek. 

„Kde jsi byla? Byl jsem tady už v pět a už dvě hodiny tady klepu a zvoním.“ 

„To, kde jsem byla ti může být jedno,“ odsekla jsem. 

„Tak co chceš?“ tázavě jsem se na něj podívala. 

„Myslel jsem, že bys se mnou mohla jet do školy,“ odpověděl jakoby nic. 

„Jasně. V sedm? Do školy?“ uchechtla jsem se. 

„No,“ nervózně se usmál. „Já myslel že teď.“ 

„Ale školu máme skoro až za dvě hodiny," pochechtávala jsme se.

„To nevadí, vezmu tě na snídani, teda jestlichceš.“ 

„No,“ začala jsem, ale zakručelo mi v břiše. 

„To beru jako souhlas," uchechtl se a nastavil mi rámě. Vyplázla jsme na něj jazyk. Rámě jsem nepřijala a místo toho se vydala do domu. 

„Takže nejdeš?“ volal ze dveří. 

„To jsem neřekla!“ křikla jsem nazpět. 

„Takže jdeš?“ 

„To jsem taky neřekla!“ křikla jsem už z pokoje, kde jsem si vzala věci a vydala se zpět dolů. 

„Půjdu, ale pod jednou podmínkou,“ usmála jsem se. 

„Jakou?“ usmál se a ovinul ruce kolem mého pasu. 

„Co třeba,“ zamyslela jsme se a rukama se zapřela o jeho hruď. 

„Co třeba?“ přiblížil se k mým rtům a ozvalo se troubení. 

„Tak děcka, nemůžete to jít dělat někam jinam?“ smál se… Emmett. 

„Měl bys vědět, že tohle je soukromý pozemek a že si tady můžu dělat co chci a taky díky tobě se nic nestalo! Jsi spokojený?!“ vyjela jsem na něho. 

„To víš, že jo, teda vlastně ne, už můžete, jen pokračujte. Jen jsem vás chtěl mít pod dohledem,“ culil se a mrkal jako ta panenka, co jsem měla asi ve třech letech a co o to jedno oko přišla zrovna u prostřed operace, ani vteřinové lepidlo už jí nepomohlo. 

Čapla jsme Edwarda za ruku a chtěla jít, ale Emmett stál v cestě.

„Emmette, můžeš uhnout?“ 

„Hm. Ne,“ odpověděl a začal si pískat. 

Fajn, ještě asi neviděl nikdy nikoho líbat se. Tak mu předvedeme názornou ukázku. Měla jsme sto chutí kopnout Emmetta někam, ale zatím jsem se držela. Otočila jsme se k Edwardovi, jednu ruku mu dala za krk a přitáhla si ho k sobě a naše rty v momentě splynuly.

Začala jsem Edwarda zuřivě líbat a nějak moc, a nebezpečně moc se mi to líbilo, ale nechci se s ním vázat. Po pár letech bych ho musela opustit a to bych asi neunesla.

Jak bylo asi vidět, Edwardovi se to taky líbilo. Přitáhl si mě ještě blíž k sobě. 

Rukou mi přejížděl po zádech a odmítal mě pustit. 

„Děcka to by stačilo,“ ozvalo se za námi, ale já nechtěla, naše rty vytvářely symfonii. 

Nakonec se neodtáhl ani jeden z nás, ale udělal to Emmett, který nás od sebe doslova odtrhl. 

„Co se děje Emme? Rose tě nepustila do ložnice?“ smál se Edward. Rose? Kdo?

 


mysl * mispulle

5. kapitola




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek White Swan 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!