Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » When you want cry... - Kapitola II. - Ta druhá

mafinky/malé tortičky twilight


When you want cry... - Kapitola II. - Ta druháA máme tu pokračování. Přichází první zvrat - Bella se vydává vysledovat, zda jsou Cullenovi ještě doma... A co neobjeví! Edward ji opustil kvůli jiné! Upírce! Sledujte další její potřeštěný příběh a těšte se se mnou na další díl. Předem díky za komentáře, Es.

When you want cry… - Kapitola II.

– Ta druhá

Probrala jsem se až ráno, ležela jsem v posteli zabalená do peřin, na nočním stolku stál budík ukazující, že je sedm hodin a ve vzduchu se nesl pach spáleniny. Ale já nic z toho nevnímala. No, vlastně ano, všechno jsem to vnímala, ale jen mlhavě. Bylo mi… bylo mi, jako kdybych se právě probudila z noční můry. Moje srdce mi bolestivě pumpovalo krev do žil. A jedním jsem si byla jistá, jako nikdy předtím. Je pryč. A ta neuvěřitelná prázdnota mě pohltila. Docela celou. Už se nevrátí.

Sýpavě jsem se nadechla a zavřela oči. Bála jsem se, že byť jen jednu vzpomínku ztratím. Všechno byla jen mlha, nic, jen on stál v jasné záři mé pozornosti. Strachovala jsem se, že zapomenu, křivky jeho obličeje, nádherná odstín jeho očí, každý úsměv, pohled dotek… tu jedinou noc, kterou jsme byli svoji… Ale vzpomínky, myšlenky na něj, mě trhaly na kousky.

Vzal mě do výšin, tam, kam se spolu dováží jen milenci a pak.. a pak… Mě opustil. Definitivně. Bylo to horší než jsem čekala. Už nikdy neuvidím Alicinu rozesmátou tvář, Carlisleův chápavý pohled, Jasperův pobavený obličej, Esmeinu lásku a jeho. Rosalie, ač jsem si to nepřiznávala, mi bude taky chybět. Nestává se to každý den, aby se někdo mohl dívat na takovou krásu. Věděla jsem to. Byla nádherná.

Přerývavě jsem vdechla a rukama si odejmula hrudník. Ale pach spáleniny už byl příliš silný a mě se vybavil oheň, který v mých žilách zažehl James. To mě dostalo z postele. Z posledních sil jsem napnula svaly, vstala a doklopýtala dolů.

„Charlie?“ Můj vlastní hlas mi zněl cize, mrtvě. Obývák byl prázdný a kupodivu ani televize nehrála.

„Bello? Tady jsem, kočičko.“ Přešel jemu nelibé oslovení. Charlie a v kuchyni? Obyčejně by to vyvolalo okamžité zděšení, ale teď… Monotónně jsem se doštrajdala ke kuchyňským dveřím. Ani mě nijak nepřekvapil výjev, který se mi zjevil před očima. Ostatně Charlie v kuchyni… To nemohlo dopadnout jinak, než katastrofou. A taky dopadlo.

Charlie z pánvičky seškraboval spálená vejce a topinky, které se na oleji s pánví doslova spekly.

Ani jsem se neobtěžovala podotknout, že se nožem na teflon nesmí. Tenhle už byl stejně zničený. Automaticky Jsem zauvažovala, na kolik tátu nová pánev přijde.

„Co jsi prováděl, Ch-tati?“ Bezmocně ke mně vzhlédl a pak se zoufale podíval na zničenou pánev.

„Chtěl jsem udělat snídani, ale volal Billy a já na to úplně zapomněl…“ Pokrčil rameny a naléhavě se na mě podíval.

„Jsi v pořádku? Včer jsem tě našel u lesa celou promočenou… Vypadáš bledě.“

Přikývla jsem a jako bez ducha, navzdory tomu, kolik života jsem se do toho snažila dát, jsem se natáhla pro hrníček a varnou konvici. Malátně jsem napustila vodu a konvici zapnula zatímco jsem vybrala čajový pytlík, aniž bych věděla jaký. Připadala jsem si jako loutka, jíž někdo ustřihl provázky na ovládání. Věděla jsem, že většina mě odešla s Edwardem – a zmizela tak v nenávratnu. A že se s tím budu muset naučit žít… Ta myšlenka se mi příčila.

„Budu muset do práce, holčičko… Zvládneš to tady sama? Mohl bych zavolat do La Push…“

Ostře jsem zakroutila hlavou. Teď jsem nechtěla být pod dohledem. Měla jsem vlastní plány. Charlie se na mě znepokojeně podíval, ale pak jen s povzdechem pokrčil rameny, dal mi letmou pusu na čelo a otočil se k odchodu.

„A promiň za tu snídani, zlato!“ zavolal přes rameno těsně předtím, než se dveře zabouchly. Za chvíli už zvuk motoru zmizel kdesi za cestou. Mě se ulevilo. Vyběhla jsem nahoru a rychle se oblékla do džínsů a volného khaki trička a rázem jsme zamknula dům a sedala do náklaďáčku.

 

********

 

Jela jsem cestou přímo k nim domů a proklívala čas, který pracoval proti mně. Zmučeně jsem vyhlédla z okna a zastavila. Pokud jsem nechtěla, aby viděli nebo slyšeli můj náklaďáček, musela jsem zbytek dojít pěšky. Přijela jsme z druhé strany, než jezdil Edward, byl přede mnou kus lesa, který byl nutný překonat.

Odhodlaně jsem vyrazila vstříc té zdivočelé vegetaci a po půl hodině šlapání jsem dorazila k stružce za domem. V tu chvíli jsem uslyšela vysoký, cinkavý ženský smích a proto jsem se obratně schovala za strom, jak nejrychleji jsem dokázala a jedním očkem vyhlédla směrem k domu. To, co jsem viděla, mě silně ranilo.

Edward právě vystupoval ze svého nádherného Volva a spolu s ním i neznámá, krásná dívka. Na první pohled upírka. Měla křídově bledou pleť, vlnité zlaté vlasy, plná, rudá ústa a štíhlou postavu modelky. Ani mě nepřekvapilo, že takové dal přednost. Ale vždycky jsem v koutku srdce doufala, že to, co mi říkal byla pravda a že mě miluje. Jenže tohle všechna ta fakta vyvracelo. Dokonce popíralo.

Smáli se spolu a jak šli do domu, vzal ji za ruku. V tu chvíli jsem měla pocit, že se ohlédla… Rychle jsem trhla hlavou za strom, ale i tak jsem měla podivné tušení, že mě viděla. Přesto se jen zachichotala vtipu, který jí šeptal do ouška, když jí přidržel dveře a dělala, jako že nic. Moje srdce se naplnilo bolestí. A pochopením.

Vstala jsem, jakmile se za nimi zavřely dveře. Běžela jsem zpátky k náklaďáčku a jen jednou jedinkrát jsem se podívala do okna a setkala se přímo s jejíma očima. K mému zděšení úplně černýma s náznakem rudé okolo zorniček. Věnovala mi široký, pohrdavý úsměv a pak zmizela od okna rychlostí blesku.

Zmatená jsem nasedla do auta a jela domů…

 

pokračování

...předchozí

shrnutí

Esaiel



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek When you want cry... - Kapitola II. - Ta druhá:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!