Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Všechno, co chci... - 1. kapitola

kris

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Všechno, co chci... - 1. kapitolaTakže, je zde první kapitola. Vracíme se zpátky do přítomnosti. Rose má divný pocit. Myslí si, že se něco stane. Ale co? A kdo je nový student na škole? Přeji hezké počtení :)

31.08.2010 (13:45) • Karamelka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1326×

1. kapitola

Přítomnost – Rosalie:

Už od rána jsem měla divný pocit. Jakoby se mělo něco stát. Ale co to bylo, to jsem nevěděla. Pravděpodobně se mi to jen zdá. Bude to úplně obyčejný den jako všechny ostatní. Nic se nezmění. Kdyby ano, Alice by to viděla. A přesto ten divný pocit zůstával. Byl uvnitř mne a já se jím nechala užírat.

Zrovna jsem byla na lovu. Mé myšlenky se však zaobíraly něčím úplně jiným. Co se dneska stane? Vysála jsem poslední kapku krve a spustila tělo mrtvého zvířete na zem. Vykopala jsem díru a tělo do ní hodila. Byla jsem plná. Schopna přežít další den mezi tolika lákajícími lidmi. Neměla jsem problémy s ovládáním své žízně.

Najednou jsem něco uslyšela. Křupnutí větve a šustění listů. Jako by zde někdo byl. Rozhlédla jsem se kolem sebe, ale nikoho neviděla. Ten pocit ve mně byl ještě divnější. Studený vítr ovál má záda a já se otřásla. Tohle se mi určitě jenom zdá. Ale pro jistotu jsem se vydala domů. Běžela jsem, co nejrychleji jsem uměla. Jsem upír, neměla bych se ničeho bát. Všechno se bojí mne. A přesto mě to něco vyděsilo.

Doběhla jsem domů a zklidnila se. Tady se nic nestane. Strach pomalu mizel, ale ten pocit zůstával stále. Byla jsem nervózní. Z něčeho, co ani neznám. Šla jsem se radši převléknout do školy. Jasper však vycítil mé emoce a zeptal se:

„Co se stalo?“

„Ale nic,“ odpověděla jsem mu. „Jen mám divný pocit. Jako by se mělo něco stát,“ řekla jsem.

„Nic se nestane,“ řekla Alice. „Aspoň jsem to neviděla.“ Tohle mě částečně uklidnilo. Alice ví všechno. Všechno co se stane. Nemám se čeho obávat. Nalhávala jsem si.

„Oblečení máš na posteli,“ řekla Alice a odvrátila se ode mě. Sedla si k Jasperovi na pohovku a políbila ho. Kéž bych já měla někoho, kdo by mi každý den říkal, jak mě miluje a obdarovával mě polibky. Nemohla jsem snést tu lásku. Ale nebyla jsem sama. Carlisle byl neustále v nemocnici. Skoro vůbec nebyl doma. Proč taky? Nic se tu nedělo. Edward byl celé dny kromě školy zavřený v pokoji. A já buď jezdila nakupovat, nebo chodila na lov. Nikdo se nemohl dívat na tu lásku mezi Jasperem a Alice. Připomínalo nám to, že my neměli takové štěstí. My si nenašli spřízněné duše.

Pro mě tu však někdo byl. Jmenoval se Emmett. Problém byl v tom, že ho chtěly všechny holky, a i když já ho mohla mít, neměla jsem tu odvahu, kterou oplývaly všechny ostatní. Přestěhoval se sem nedávno. Dříve ty holky letěly po Edwardovi, ale ten žádnou nechtěl. Tak se nalepily na Emmetta. Pokaždé, když jsem ho viděla ve vřelém obětí s nějakou holkou, jako by mi někdo vrazil nůž do mého mrtvého srdce. A ještě horší to bylo, když jsem ho viděla s nějakou se líbat.

Mohla jsem využít nějakého kluka k tomu, abych ho přinutila žárlit. Ale já taková nebyla. Navenek možná, ale uvnitř ne. Uvnitř jsem byla úplně jiný člověk, kterého nikdo kromě mé rodiny nepoznal.

Oblékla jsem si připravené věci a zkontrolovala svůj vzhled v koupelně. Vypadala jsem perfektně. A přesto to bylo k ničemu. Sešla jsem dolů, kde seděli všichni až na mě. Byl tam dokonce i Carlisle. Přišel z noční směny v nemocnici. Stejně se za chvíli vytratí do pracovny.

„Máme tu dalšího upíra,“ řekl Carlisle a tvářil se u toho tak zamyšleně. A co? Pořád se tu nějaký ten upír poflakuje. Vysaje pár lidí a pak zmizí. Co je na tom? A kvůli tomu musíme vždycky pořádat ty nudné rodinné porady. Poradíme se, co s ním a nakonec to vždycky skončí tak, že než zakročíme, zmizí.

„A co?“ zeptal se znuděně Edward. „Stejně za chvíli zmizí. Pojďte, jedeme do školy,“ řekl a odcházel. Taky jsem na tohle neměla náladu. Alice ještě něco řekla Carlisleovi a pak odešla i s Jazzem s námi. Nasedli jsme do Edwardova Volva a odjeli ke škole. Byli jsme tam za chvíli. Otočila se na nás spousta pohledů. Jako vždycky. Nic zvláštního se stát nemůže! Ujišťovala jsem se. Vystoupila jsem z auta a rozhlédla se po školním parkovišti.

Zahlédla jsem Emmetta u svého Jeepu. Stál tam opřený v tričku s krátkým rukávem a rukou si prohrábl vlasy. Zářivě se usmál na ty dvě blondýny, co byly před ním. Sklopila jsem pohled na zem. Nemohla jsem se na to dívat.

Opodál stála partička Jessicy Stanleyové. Královna školy a její družina. Emmett se s ní nedávno rozešel. Vypadá to, že to ještě nepřekonala. Pořád po něm pokukovala a zaslechla jsem, že si prý dali jenom pauzu. Všechno bude zase v pořádku. Každopádně jsem se tím nehodlala zabývat. Tohle jsem viděla každý den. Nic zvláštního! Nic!

Otočila jsem se zpátky k autu. Alice s Jasperem už mizeli ve školní budově a Edward čekal na mě. První hodinu máme spolu. Z mých myšlenek už musí být úplně na nervy.

„Jo, to teda jsem,“ řekl a usmál se na mě. Edward a já jsme se kdysi nemuseli. On mě proto, že jsem byla namyšlená a já jeho kvůli tomu, že mě nechtěl. Vždycky mě všichni chtěli… Dost! Nebudu vzpomínat na svou minulost. Ta je dávno pohřbená!

„Tak jdeme,“ řekla jsem.

„Co se děje?“ zeptal se Edward. Tak fajn, stejně by to slyšel přes moje myšlenky, tak je to jedno.

„Víš, už od rána mám takový pocit. Takový divný pocit. Jako by se mělo něco stát. Jenže já nevím co. Asi se mi to jen zdá nebo nevím… Každopádně není to nic příjemného,“ řekla jsem mu a povzdychla si.

„Co by se asi mělo stát?“ zeptal se.

„To je právě to, já to nevím. Je to tak… zvláštní.“ Zatřepala jsem hlavou. Nebudu na to myslet. Prošla jsem kolem Emmetta a naprosto ho ignorovala. On se na mě taky ani nepodíval. To mě zabolelo. Nevěnoval mi ani jeden pohled…

Najednou kolem nás prosvištěla černá audi a zaparkovala nedaleko od našich aut. Ten pocit, který ve mně dřímal, se ještě více zvětšil. Tohle auto jsem tu ještě neviděla. Takže někdo nový… Tohle se mělo stát? Otočila jsem se a zase se rozešla. Už jsem byla u školních dveří, když se Edward otočil a zůstat stát jako opařený. Co se mu stalo? Otočila jsme se za ním a už ho chtěla zatáhnout, jenže to, co jsem viděla, mi vyrazilo dech.

„To není možné!“

Kráčela si po školním parkovišti a každý se na ni díval. Hnědé, rovné vlasy jí vlály s větrem a ona jimi pohodila. Zvuk jejich podpatků se nesl až k nám. Pravidelně klepaly o asfalt. Úzké džíny jí prodlužovaly nohy. Měla na sobě bílý nátělník a koženou bundu. Na očích měla černé brýle, takže jsem do nich neviděla. Kráčela si to přímo k nám, a čím byla blíž, tím se její úsměv zvětšoval. Edward tam stál s vykulenýma očima a ani nemrkal.

Postavila se přede mě a úsměv se jí roztáhl ještě víc. Sundala si z očí brýle a já uviděla její hnědé oči. Nebyla jsem schopna slov. Tohle není možné!

„Ahoj sestřičko.“

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Tak co, jak se vám kapitola líbila? :D

Autor: Karamelka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Všechno, co chci... - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře