Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vášnivý vjem - Kapitola 7.

21.06.2011 (18:15) • Roxana • FanFiction na pokračování • komentováno 19× • zobrazeno 2123×

Vášnivý vjem – Kapitola 7.

(Drzý týpek)

Neodporoval. Naopak pokrčil rameny a přikývl. „Tak dobře. Jak chcete.“ Podívala se na něho pozorněji. Čekala, že bude víc odmlouvat, jak má v povaze, ale neučinil tak, a ten odevzdaný tón ji polekal.

„Doopravdy vás to tak bolí?“ zeptala se podezíravě.

ﻺ

Chvíli si ji prohlížel s přimhouřenýma očima a pak pokýval hlavou. Bella se najednou zastavila a promítla si v hlavě jeho pád. Když padal z té výšky, jak se jí srdce málem zastavilo a dech se jí zadrhl. Na jednu stranu si nadávala, že se ho takhle blbě ptá, na druhou si říkala, že by muž takového kalibru, jako je on, měl vydržet i větší bolest.

„Myslím, že není vhodná doba na to, abyste se tu dlouho rozmýšlela,“ řekl jí tichým, ale strohým hlasem. Začal si prsty bloudit po hrudi a rozepínat knoflíčky. Bella stála jako solný sloup a hleděla na trajektorii jeho prstů. Když rozepnul první knoflíček, dalo se to ještě přežít. Bella zatnula zuby a studený vzduch vyfoukla nosem.

Druhý knoflíček… Zatnula pěsti a chytila si lem košile u krku. Skřípala o sebe zuby a prohlížela si jeho skoro nahou hruď. Edwardovi samozřejmě neušla gesta Belly a ještě pomaleji se dobíral k třetímu, když už Bella rezignovaně zvedla ruce a zakroutila hlavou.

„Už ani jeden knoflíček!“ křikla na něj zuřivě. V očích jí svítilo zoufalství a její vůle byla skoro na dně. S roztřesenýma rukama si začala rozepínat svou bílou halenku. Ačkoli se snažila co nejrychleji, aby její pacient nenastydl, ruce se jí třásly a neměla šanci rychle košili rozepnout. Edward pozvedl jedno obočí a nahnul se k ní.

„Chcete s tím pomoc?“ zeptal se jako neviňátko. Nejradši by vykřikla a jednu mu vrazila, aby mu dala jasně najevo, že tu nezastává roli levné dívky, ale reportérku, která kvůli jeho činům umrzne ve stáji, ale odolala a přikývla. Ani nepromluvila, věděla, že by se jí hlas zlomil v polovině a nestála o jedovaté narážky, kterými ji rád obdařoval.

Jeho studené prsty začaly hbitě rozepínat košili a po chviličce byl hotový. Bella ze sebe košili doslova strhla, nedbajíc na to, že za halenku dávala pěkně tučnou sumu.

„Půjde-li vám o cenu, kterou jste za ni platila, nahradím vám ji, jakmile se dostaneme do domu,“ řekl jí Edward do ucha, jako by četl její myšlenky. Bella se snažila jeho provokativní tón ignorovat. Zabalila led do halenky a omotala nateklý kotník. Edward ji po celou dobu vzrušeně pozoroval a samozřejmě mu neuniklo, jak se před ním natřásá. Byla tu jen ve spodním prádle, nechráněná před mrazem, zatímco ho obskakovala.

„Pro-sím vá-s, zve-dně-te, tu no-hu výš,“ zaprosila drkotajícími zuby a Edward jí vyhověl. Když byla hotová, podívala se Edwardovi do očí a v zápětí toho litovala. Jeho oči byly zlaté, až okrové. Na chvíli ho zaujatě pozorovala a mihla se jí hlavou představa, jak asi musí vypadat, když není zrovna oblečený. Nejradši by si dala facku za tak nekalé myšlenky, ale co si o ní musel myslet on, když ji viděl jen ve spodním prádle?

„Myslím, že byste už mohl spát. Ráno budeme muset sehnat zámečníka a doktora, aby se vám na tu nohu podíval,“ zasípala. Edward na ni podezíravě pohlédl a natáhl k ní ruku.

„Snad si nemyslíte, že vás tu nechám mrznout, zatímco já budu spát, ne? To bych byl pěkný vůl. Dovolte mi, Liso, abych vám dokázal, že jste se ve mně mýlila.“ Nevěřila mu ani nos mezi očima, natož jeho slova, který ji ani náhodou nepřesvědčila.

Poklepal na seno vedle sebe. „Pojďte si lehnout ke mně, určitě se navzájem zahřejeme,“ mrkl na ni a oslnil ji svým všemohoucím úsměvem. Na kratičkou chvíli ji jeho úsměv zahřál, ale hned nato se jí po těle rozlila husina a Bella pomalu ztrácela kontrolu nad svým tělem.

„Určitě víte, že dva nazí lidé se rychleji zahřejí, nežli jeden oblečený a druhý nahý. Ještě, abyste byla nemocná, to by mi scházelo. Za nehodu s mou nohou si mohu já, neměla byste kvůli mně nastydnout,“ přesvědčoval ji dál. Bella chvíli váhala, zda by měla jeho nabídku přijmout, ale vtíravý chlad se jí zařezával do morku kostí a ona už to nemohla vydržet.

Zahanbeně přikývla a pomalými krůčky se vláčela k Edwardovi. Chňapl po ní a položil ji jemně vedle sebe. Mohutným kožichem ji a sebe přikryl a přitiskl se na její tělo. Když se dotkl prsty jejího břicha, ztuhl a oči mu ztemněly. Bella si toho samozřejmě všimla, ale slova jí uvízla na rtech. Otočil se zády k ní, narovnal si svůj pochroumaný kotník a křečovitě zavřel oči.

„Prospěte se,“ zašeptal a počítal její těžké nádechy. Bella nečekala takovou odtažitost, popravdě doufala, že se k ní otočí a bude nabourávat její sebevědomí, ale na druhou stranu byla ráda, že jí to ulehčuje.

Mlela sebou jako ryba na suchu. Nemohla usnout a neustále se převalovala z boku na bok. Očkem se podívala na Edwardovu tvář a její pohled zjihl. Pravidelně oddechoval a ve spánku vypadal tak neškodně. Nemohla uvěřit, že tak krásné stvoření by mohlo zpronevěřit peníze a ještě k tomu zabíjet nevinné lidi.

Rty měl pevně semknuté k sobě a dlouhé řasy zdobily jeho krásné oči. Měla nutkání ho pohladit, ale ruce zadržela těsně nad bronzovými vlasy. Krk a hruď měl odhalenou a Bella cítila, že stájí proudí studený vzduch. I jí byla zima, ačkoli už ne taková, neboť se celým tělem nalepila na jeho mužná záda.

Přitáhla lem kožichu a přikryla jím Edwarda až po krk. Ještě jednou se podívala na jeho mramorový obličej a neodolala. Studenou rukou a roztřesenými prsty odkryla pár bronzových pramenů z čela, aby nehalily jeho čelo.

Hrobové ticho proťal Bellin křik, když ji Edward chytil za ruku a rázem se ocitla pod jeho mohutnou hrudí. Ačkoli bylo vidět, že mu to dělá ohromnou námahu, sehnul se k jejímu oušku a jemně jej skousl. Pohrával si s vlnitými prameny na spáncích, které byly slepené potem, a letmo se otřel rty o její.

„Radil bych vám, abyste se ponořila do fantazie snů. Neručím za to, co by se vám mohlo stát,“ zašeptal vášnivým hlasem. Hleděla na jeho vykrojené rty a z nenadání ji přepadlo nutkání políbit ho.

„Omluvte mě, že jsem tak hubatá, ale byl byste tak laskav a slezl ze mě? Nejsem to já, kdo spadl z roury a kdo by měl být v klidu,“ řekla strohým hlasem a hodila po něm rozzlobený výraz. Záleželo jí na tom, aby se co nejrychleji uzdravil, a také na tom, aby ji tolika nerozptyloval a nepřiváděl do rozpaků.

Lehl si vedle Belly a objal ji kolem pasu. Bella samozřejmě měla na jazyku slova protestů a s velkou vervou se hnala do toho, že mu dá co proto.

„Takhle se chová nemocný muž se zlomenou nohou? Že se nestydíte, vy -“ Její rty najednou byly zaneprázdněné jinou činností. Uvěznil ji ve svém pohledu a slova nadávek se ztrácela v jeho polibcích. Bella měla chuť třískat do jeho hrudě, ale neměla na to sílu a ani chuť odtáhnout se, neboť jeho polibky do ní vstřelily proudy vášně, které ji nejen zahřály, ale i uspokojily.

Pokračování příště...

Omluvám se za menší zpoždění, ale někteří vědí, o čem je řeč, takže to tu nebudu rozvádět. Další kapitola je zaopatřená, takže by tak dlouhá prodleva být neměla.

A jak se Vám líbil polibek? Stane se něco v další kapitole? I s naraženým kotníkem dokáže Edward divy.

Chci poděkovat za komentáře u minulé kapitoly a podporu k této kapitole - děkuji!

Roxana → Kapitola 8.

Autor: Roxana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Vášnivý vjem - Kapitola 7. :