Moje prvotina. Doufám, že budete při hodnocení co nejvíc objektivní. Moc se teším, až si někdo tuto mojí povídku přečte. Tak hurá do toho!
30.11.2009 (09:30) • anazuzik • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2161×
Už věčnost jsem jiná!
Prolog
Proč se tohle muselo stát mě? Já se nechci vdávat za nějakého namyšleného panáka! Nikdy jsem ho neviděla. Vlastně, proč si vybral mě… Hezká jako každá jiná holka, na tuhle dobu až moc chytrá, tvrdohlavá.Nesplňuji ani představy svých rodičů… Kde ti vlastně teď jsou? Říkali že přijedou za týden a to už bylo včera!
Musím jít ven.
„Nancy, prosím, nedávejte mi večeři, jdu se projít,” houkla jsem na služku
,,Mám jít s Vámi, slečno? ”
,,Děkuji, ale chci být sama.” Vzala jsem si kabát a šla.
Dům máme blízko lesa, takže jsem věděla, kam zamířím. Musela jsem vybít zlost a tak jsem se rozběhla.
Pomalu se stmívalo a já doběhla na cestu. Najednou se na mě ze zatáčky vyřítilo vojenské auto. Vše okolo mě se zpomalilo. Slyšela jsem kvílení brzd a ucítila prudký náraz a následnou bolest.
Tohle byla poslední vzpomínka z celého života, co mi právě proběhl před očima. Nemohla jsem křičet o pomoc, jen jsem čekala, kdy umřu. Cítila jsem, že smrt přichází. Ztěžka jsem dýchala a pod sebou jsem ucítila mokro, asi mojí krev.
Z ničeho nic se nade mnou skláněl Bůh. Zlaté vlasy jako by byly vyfoukané větrem, karamelové oči plné starosti. Něco mi říkal, ale mé tělo mě neposlouchalo. Z druhé strany se u mě objevila nádherná žena s hustými medovými vlasy. S Bohem spolu mluvili, ale já je neslyšela, jen jsem cítila, jak se mi zavírají oči. Poslední, co jsem zaslechla, než jsem upadla do tmy bylo tiché Promiň.
Pak se mi od krku do těla valila nesnesitelná bolest. Co se to se mnou děje?
1. kapitola
Bolest nepolevovala. Slyšela jsem sama sebe křičet. Občas jsem slýchávala dva hlasy- jeden mužský a jeden žensky, jak mi říkají, že to bude dobré. Chtěla jsem se podívat, komu ty hlasy patří, ale moje tělo bylo ochromené bolestí. Nevím, jak dlouho to trvalo. Hodiny, dny, nevím.
Něco se náhle změnilo. Bolest ustupovala do srdce. To začalo bít jako splašené, a cítila jsem, jak svůj boj vyhrálo. Postupně zpomalovalo, ale počkat - to je moc pomalu!
,,Carlisle, pojď sem rychle, něco se děje!” vyjíkl zděšeně ten ženský hlas
,,Ano?Co to,jsou to jen dva dny,co… Halo, slyšíš mě? ”
Zkusila jsem otevřít oči. Jednou, dvakrát. Viděla jsem všechno. Tím všechno myslím každou částečku prachu, každý paprsek světla. Zalapala jsem po dechu a se mnou i další dvě osoby.
Ohlédla jsem se a uviděla je. Mé anděly ze silnice.
,,Jak se cítíš?”zeptal se ostražitě ten zlatovlasý a posunul se před druhého anděla
,,Ehm…dezorientovaně,” řekla jsem popravdě a mírně se zalekla svého hlasu. Byl tak…nádherný.
,,Já se jmenuji Carlisle a tohle je má žena Esme. A jak se jmenuješ ty?”
,,Omlouvám se, jsem Isabella Marie Swan.”
,,Pamatuješ si, co se ti stalo?”zeptal se Carlisle a popošel se zaujatým výrazem směrem ke mně.
,,No, vím že jsem se byla projít v lese a pak…do mě narazilo auto. Najednou jste se objevili vy a pak už jen byla ta divná bolest. Co se se mnou stalo?”
,,Musím ti říct, že jsi se proměnila v upíra. I když asi jenom částečně-tvé srdce stále bije. Našli jsme tě s Esme jak umíráš na té cestě a nemohl jsem jen tak pozorovat jak umírá tak mladá dívka…”
,,Takže upíři opravdu existují? A já jím jsem? ”přerušila jsem ho.
,,Ano zlatíčko”řekla mateřsky Esme.
,,Co…Co budu dělat? To mám zabíjet lidi?!”zhrozila jsem se
,,To je jedna cesta. My se však živíme krví zvířat. Nenaplní tě to, ale nemáš výčitky svědomí. Tak mě napadá, nemáš žízeň?” Cítila jsem jak se vyhýbá mé první otázce.Přešla jsem to a soustředila se na svojí odpověď. Nic zvláštního jsem necítila.
,,Ehm…ani ne…Měla bych?”zeptala jsem se s obavami
,,Myslím, že ty boříš všechno o upírech. Takže myslím že to není nijak překvapující.”řekl Carlisle pobaveně.
***
Po pár dalších hodinách povídání jsme se dohodli, že se musíme přestěhovat a že mě Carlisle s Esme adoptují. Ani jsem se nechtěla loučit se svým domovem-neměla jsem moc dobré vzpomínky.
A tak pokračoval můj život dál.
Autor: anazuzik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Už věčnost jsem jiná-prolog+1.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!