Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Už nejsem ta malá holčička... - 4. kapitola

20.07.2011 (21:00) • Kajushqa1 • FanFiction na pokračování • komentováno 46× • zobrazeno 3142×

Bella

„Asi bychom měli jít,“ zašeptal po dlouhé chvíli tíživého ticha.
„Jo, měli.“
Zvedli jsme se ze země a ruku v ruce se vraceli do haly…

Když jsme se vrátili zpět k dráhám, Emmett a ostatní tam pořád byli. Všichni nás podivně pozorovali a pak mi teprve došlo, že pořád držím Johnovu ruku. Rychle jsem ji pustila a zářivě se usmála.

„Tak jdeme hrát, nebo co?“ řekla jsem hlasitě a všichni z mojí nové party zajásali.

Po očku jsem se podívala na Emmetta. Koukal přímo na mě, ale pak se rychle otočil a políbil svoji nejnovější přítelkyni. Místo toho, abych se opět rozbrečela, jsem zachovala chladnou hlavu. Dneska už se ničím rozházet nenechám. Soustředila jsem se jenom na kuželky, které jsem měla porazit. Představila jsem si místo nich obličeje všech holek, se kterými byl Emmett v posledním týdnu. Usmála jsem se a napřáhla se. Než jsme se nadála, zahrála jsem strike.

„Bella je nejlepší,“ zakřičela Vicky jako správná roztleskávačka a ostatní z party mi začali tleskat. Usmála jsem se a šla si pro pití.

„Jednu colu, prosím,“ řekla jsem barmanovi, který zrovna obsluhoval.

„Všechno pro šampiónku,“ usmál se barman a mrkl na mě.

„Dobrá rána,“ uslyšela jsem za sebou známý hlas. Emmettův hlas.

„Díky,“ řekla jsem.

„Takže co ty a ten kluk? Chodíte spolu?“ zeptal se mě Emmett s úsměvem.

„Jmenuje se John a ne, nechodíme spolu. Je to ale skvělej kamarád,“ řekla jsem a vzala si svou colu.

„Jo a co ty a tvoje brunetka? Chodíte spolu?“ zeptala jsem se.

„Znáš mě, Bello. Já s holkama nechodím,“ řekl Emmett.

„Pokud už mě omluvíš, musím za svými přáteli,“ řekla jsem a otočila se.

„Já věděl, že to máš v krvi,“ poznamenal ještě Emmett.

„Co tím myslíš?“ zeptala jsem se.

„Podívej se, kolik lidí tě následuje. Přesně jako tvůj brácha,“ řekl Emmett.

„Přestanou se o mě zajímat ve chvíli, kdy zjistí, že jsem úplně obyčejná,“ řekla jsem.

„Bello, jsi všechno, jen ne obyčejná,“ řekl Emmett a usmál se na mě tak, že se mi málem podlomila kolena.

Jenom jsem se usmála a šla za ostatními. Měla jsem na Emmetta vztek. Nemůže mi říkat takovéhle věci a nemůže se na mě dívat tím svým pohledem. Prostě nemůže. Ne, když jsme jen přátelé.

Po dvou hodinách jsme se všichni rozloučili a rozjeli se domů. Já nakonec jela s Codym, Emmettem a ostatními z jejich party. Přece jenom jsem to takhle měla domů blíž. Celou cestu jsem seděla vedle Alice a Jaspera, kteří si nadšeně vyměňovali sliny, i když pořád lepší než sedět vedle Emmetta, který řídil.

„Já tě tak miluju,“ slyšela jsem Jaspera říkat Alice.

„Já tebe taky,“ řekla Alice.

Zvedla jsem oči v sloup a nasadila mučednický výraz. Za námi ještě seděl Cody s dvěma bárbínkami a náramně si to užíval. Ach Bože, za co?

Nejvtipnější ale stejně bylo pozorovat dvě bárbínky, jak se loučí.

„Papá, čumáčku, uvidíme se brzy. Zavolej mi,“ řekla ta Codyho, když vystupovala a dala mu pusu na tvář.

Ta druhá už byla o něco odvážnější, ještě Emmetta vášnivě políbila a vystoupila z auta.

Když nás Emmett konečně vysadil doma, ihned jsem zapadla do postele.

(…)

Následující dny, byly skvělé. Se svou partou jsme skoro každý den něco podnikali. Bylo to skvělé. Nenudila jsem se a netrápila se kvůli Emmettovi. Navíc mi pořád dělal společnost John, který mi byl opravdu skvělým přítelem.

Pomalu se začalo mluvit o různých večírcích, které se budou pořádat. Nijak jsem se do toho nezapojovala. Řekla jsem si, až nějaký bude a dostanu pozvánku, začnu to řešit. Nemusela jsem čekat dlouho a jednoho dne jsem dostala čerstvě vytištěnou pozvánku od Alice.

„Vezmi si s sebou lidí, kolik chceš. Čím víc, tím líp,“ řekla a šla k dalšímu stolu.

Hannah a Sam, se kterými jsem zrovna trávila přestávku, mi nakoukly přes rameno, aby dobře viděly. Na pozvánce bylo napsáno datum a čas, kdy večírek začíná. Měl se konat v domě Cullenových. Jejich večírky byly pověstné a každý je jenom vychvaloval.

„Tak co, půjdeme?“ zeptala jsme se holek.

„Děláš si srandu? Jasně, že jo,“ řekla Hannah a usmála se. Sam jenom přikývla.

„Tak dobře, napište i ostatním,“ řekla jsem.

„Už na to jdeme,“ řekla Sam a začala psát sms jako o život.

„No nic, já jdu na hodinu. Uvidíme se na obědě,“ řekla jsem holkám a vydala se do třídy.

Cestou jsem potkala Emmetta.

„Ahoj,“ pozdravil mě a zářivě se usmál.

„Ahoj,“ řekla jsem a cítila, jak se mi zrychlilo srdce.  Bože, jak on je nádherný.

„Tak co, jdeš na tu párty,“ zeptal se mě Emmett.

„Jo, jasně, společně se svými přáteli,“ řekla jsem.

„Ok. Uvidíme se,“ řekl Emmett a pohladil mě po rameni.

Co to sakra? Odkdy mě hladí po rameni? Neříkám, že mnou v tu chvíli neprojel hřejivý pocit, ale přesto mě to dost vykolejilo. Radši jsem nad tím moc nepřemýšlela a vešla do třídy. Posadila jsem se vedle Vicky, která rychle klikala do telefonu nějakou sms.

„Tak co, dostala jsi zprávu o té párty?“ zeptala jsem se jí a ona nadskočila.

„Jo, dostala a neděs mě takhle, málem jsem dostala infarkt,“ řekla Vicky.

„A?“ zeptala jsem se.

„A samozřejmě, že jdu,“ řekla a schovala mobil do kabelky, když vešel profesor.

„Bezva,“ řekla jsem ještě a začala se soustředit na profesorův výklad.

Když jsem se po chvíli začala nudit, přemýšlela jsem nad Johnem. Poslední dobou jsme často byli spolu. Cítila jsem se s ním dobře. Věděla jsme ale, že bych k němu nemohla nikdy cítit takovou lásku, jako k Emmettovi. Emmett měl svoje vlastní kouzlo, kterému nikdo nemohl konkurovat. Milovala jsme jeho smích, jeho vtipy, milovala jsem ho celého. I přesto, že mi neustále ubližovalo vidět ho s jinými dívkami. Jsem si ale jistá, že hluboko v srdci Emmett není takový a je schopen opravdu milovat.

Po hodině už byl oběd. Šla jsme tam společně s Vicky, která neustále mluvila o té párty u Cullenů. Chápala jsme její nadšení. Každý chtěl jít na párty, kterou pořádají Cullenovi. Když jsme došly na oběd, byl náš stůl už skoro plný mých přátel. Zbývalo tam ještě pár míst. Pro mě, pro Vicky a pro Johna. Vzala jsme si salát a džus a šla se posadit.

„Bello, děkujeme, že nás bereš na tu párty,“ řekla hned ze začátku Sam.

„Nemáte zač. Co bych tam jinak dělala?“ řekla jsem a všichni se zasmáli.

Na svém místě jsem měla dobrý výhled na stůl, kde seděl Emmett, Cody, Alice a Jasper. Tentokrát tam s nimi nebyly žádný holky. Překvapivě. Přestala jsem raději zírat na Emmetta, než si toho všimne a vrátila se zpět k jídlu a přátelům. O chvíli později přišel John a sedl si vedle mě.

„Ahoj,“ řekl a usmál se.

„Ahoj,“ řekla jsem a taky se usmála.

„Hej, co vy dva spolu máte?“ zeptala se Hannah.

„Nic,“ řekli jsme jednohlasně a všichni se zasmáli.

Opravdu jsme s Johnem nic neměla.  Byl to můj velice dobrý kamarád, to je celé. Je pravda, že spolu trávíme hodně času, ale to ještě neznamená, že spolu něco máme.

„No nezapomeňte, že nejlepší vztahy jsou ty, které započaly přátelstvím,“ řekla Vicky. Já se jenom usmála. Kdyby věděla.

„Co ty o tom víš?“ zeptala se jí Hannah.

„Nic moc, ale hodně lidí to říká,“ řekla Vicky a pokrčila rameny.

„Aha,“ řekla prostě Hannah a po očku se podívala na Chrise.

Aha, řekla jsme sama sobě. Tak o tohle tu jde. Hanně se líbil Chris. Nevěděla jsem, jak s touto informací naložit. Mám s Hannou promluvit? Prostě jsem nevěděla, co mám dělat, ale něco jsem udělat musela. Byla to moje kamarádka. Rozhodla jsem se, že si s ní promluvím, až se budeme u mě doma připravovat na párty.

(…)

Oblékla jsem si i svůj nový fialový top a k tomu černou sukni. Připravovala jsem se na párty u Cullenů společně s ostatními holkami.  Když jsem se už oblékla, šla jsem za Hannah, která už byla taky oblečená.

„Sluší ti to,“ řekla jsem a usmála se na ni.

„Díky,“ řekla a dál se dívala z okna.

„Jsem si jistá, že se Chrisovi budeš líbit,“ řekla jsem a Hannah se prudce otočila.

„Jak?“ zeptala se jen.

Tak jsme se nemýlila. Hanně se opravdu líbil Chris.

„No když před pár dny začala Vicky s tím, že nejlepší vztahy jsou ty, které vzniknou z přátelství, viděla jsem, jak se díváš na Chrise,“ řekla jsem.

„Já si prostě nemůžu pomoct. Nemůžu sama sobě poručit, abych ho neměla ráda. To jednoduše nejde,“ řekla Hannah.

Jenom jsme ji objala a chlácholila. Věděla jsme, jaké to je být zamilovaná do kamaráda. Není to snadné. Není to vůbec snadné.

„Já vím, jak ti je,“ řekla jsme, ale Hannah to nijak nekomentovala. Měla svých starostí víc než dost.

Když jsme se všechny připravily. Naskládaly jsme se do Codyho auta a jeli s ním na párty. Říkala jsme si, co si asi myslí lidi okolo, když vidí Codyho a kolem něj čtyři holky.

„Bello, zkus se tam moc neztřískat,“ řekl Cody.

„Znáš mě, já nepiju,“ řekla jsem.

Když jsme dorazili, párty už pomalu začínala. Bylo tam už dost lidí a všichni vypadali, jako že se baví. Zamávali na nás kluci a my šly k nim.

„Tak co?“ zeptala jsme se jich.

„Bomba,“ řekli jednohlasně.

Pak ale Dj. Ano, Dj, kterého si Cullenovy najali. Začal hrát pomalou písničku. Zůstalo tam pár párů a zbytek si šel pro punč nebo pro něco k snědku. Usmála jsme se a šla si pro trochu chipsů. To by mě ale nesměl zastavit John.

„Zatančíme si?“ zeptal se mě.

„Proč ne,“ řekla jsem a šli jsme na provizorní parket.

Kousek od nás tančila Hannah s Chrisem. Že by ho pozvala? Anebo on ji? Budu se jí muset zeptat.

„Tak, jak se ti zatím líbí párty?“ zeptal se mě.

„Je to fajn,“ řekla jsem.

Dál už jsme nemluvili. Nebylo co říct. Po skončení písničky jsme si šla pro chipsy a potkala Hannah.

„Chris mě vyzval k tanci,“ řekla blaženě a šla se mnou pro chipsy.

„No vidíš, třeba se mu taky líbíš,“ řekla jsem vesele.

„To nevím, ale bylo to úžasný, pořád jsme si povídali,“ řekla a nalila si punč.

Po nějaké době punč došel, jak si ho lidi pořád nalívali, všimla jsme si toho a šla to říct Alice, která šla před chvílí do kuchyně. U dveří jsem se ale zastavila, Cody a Emmett se totiž bavili o mně.

„Víš, že Bella je do tebe zamilovaná a víš to už dlouho,“ řekl Cody.

„Jo, vím,“ řekl Emmett. Ve mně hrklo. Jak to ví? Nikdy jsem nebyla tak nápadná. Nikdy jsem nic nedávala najevo.

„Proč nic neuděláš? Mohl bys jí alespoň něco říct. Mně připadá, že ty si to vyloženě užíváš,“ řekl Cody.

„Neříkám, že ne, ale cokoliv bych řekl, jí zlomí srdce. Mám radši tu veselou Bellu,“ řekl Emmett.

Cítila jsem, jak se mi slzy derou do očí. On to věděl, celou dobu to ví. A neudělal nic, vůbec nic. To si myslí, že bych se před ním hystericky rozbrečela a už nikdy se neusmála? Rychle jsem odešla pryč, vyhledat něco, co mi zlepší náladu. Bylo mi pod psa. Na stole v obýváku ležela láhev piva. Alespoň něco. Ležel tam i otvírák, tak jsem si ji otevřela. Pořádně jsme se napila a šla si sednout ven. Byli tam i někteří moji přátelé.

„Bello, co blbneš?“ zeptal se mě Jimmy.

„Neblbnu,“ řekla jsem a znovu se napila.

Zvedla jsem se a šla jinam. Nechtěla jsem slyšet žádný poučování. Dnes večer ne.

Autor: Kajushqa1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Už nejsem ta malá holčička... - 4. kapitola: