Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Úsvit - 34. část

24.05.2010 (20:00) • looca • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1333×

Alicin pohled:

Od našeho návratu už uplynulo skoro čtrnáct dní. S Jasperem prožíváme strašně krásné období, skoro pořád spolu trávíme čas, hlavně tedy mimo dům, abychom mohli být sami, hlavně daleko od Emmetta. Jasper už se stačil s ním poprat, protože ho strašně vytočil, sice jsem se ho snažila uklidnit, ale Jasper mě jen s omluvným pohledem odstrčil a vrhnul se na Emmetta, samozřejmě, že Jasper vyhrál a Emmett byl pěkně naštvaný. Od té doby Emmett začal otravovat ještě více, hlavně když Jasper byl zavřený ve své studovně a přemýšlel. Ale Jasper se tím nenechal vytočit, prostě začal více chodit sám ven. Našel si jedno místo, které ho uklidňuje a může tam v klidu přemýšlet. Několikrát mě tam vzal, ale většinou tam trávil čas sám, my dva jsme si našli místo asi o deset mil na jih od jeho místa. Tam také pořád chodíme.

Dnes máme naplánovaný společný lov, potom chci jet s Rose nakupovat, když si vzpomenu, jak jsme nakupovaly s Lily, tak se mi po ní začíná stýskat. Na Jasperovi vidím, že se mu po ní a Lucasovi také moc stýská, více než mě. To je asi logické, když vezmeme v úvahu, že s nimi strávil poslední dva roky a já s nimi strávila pouze pár dní, ale i tak mi přirostli k srdci.

Seděla jsem v pokoji a pořád nad tím přemýšlela, než mě vytrhl příchod mé lásky.

„Alice, Rose už nás vyhání, abychom šli na ten lov, jinak prý nestihnete otevírací dobu a všechno vám tam ostatní vykoupí, to ti mám od ní vyřídit,“ pousmál se na mě. Podívala jsem se na hodiny a zjistila, že už je pět hodin ráno. Rose měla pravdu, měli bychom už vyrazit na lov, jestli chceme stihnout otevírací dobu včas.

„Dobře, tak jdeme, ne?“ vyskočila jsem nadšeně, už jsem se těch nákupů nemohla dočkat. Jasper jenom s úsměvem zakroutil hlavou.

„Co se děje?“ zeptala jsem se zmateně.

„Takhle jsi mi připomněla Lily, ta také vždy byla takhle nedočkavá, co se týkalo nákupů,“ pousmál se. Teď potichu konečně přiznal, že se mu po ní stýská, nikdy mi to nechtěl říci nahlas, ale teď mi to konečně řekl.

„Stýská se ti, že ano?“ podívala jsem se mu do očí a položila mu ruku na tvář.

„To nepopírám, ale jsem rád, že jsem tu s tebou,“ přiznal.

„Promiň,“ omlouvala jsem se mu, vzal mou tvář do dlaní a přinutil mě se podívat mu znovu do očí.

„Alice, neobviňuj se pořád, ty za nic nemůžeš, je to má volba, ano?“ už jsem chtěla něco namítnout, ale nenechal mě. Přejel mi prstem po rtech a zašeptal něžně: „Pššt, teď nemluv.“

A políbil mě. Užívala jsem si ten polibek, jako kdyby byl náš poslední. Ruce jsem opět měla položené na hrudi a hladila jsem ho přitom tam. Zatoužila jsem po něčem více, než byl polibek, poznala jsem na Jasperovi, že je na tom stejně, ale vypadalo to, že se chce odtáhnout, že se prostě drží zkrátka. Ač jsem nechtěla, odtáhla jsem se, potřebovala jsem se dozvědět, proč se tak chová.

Celá zadýchaná jsem se od něj odtáhla, podívala jsem se mu do očí, ve kterých byla vidět touha, něha a láska.

„Nechtěla jsi jít ještě před chvilkou na lov a pak na nákupy s Rose?“ zeptal se mě zadýchaně, ale s úsměvem. S tímhle měl pravdu. Nákupy s Rose jsme už plánovaly před týdnem, ale až teď jsme se k tomu dostaly. A teď bychom to už asi neměly odkládat. Uvědomila jsem si, že mi Jasper dává prostor, abych mohla být i s někým jiným než s ním. Pousmála jsem se a až teď si uvědomila, že mám tričko shrnuté z ramenou, podívala jsem se na Jazze, který měl rozepnuté některé knoflíčky na košili. Ani jsem si nevšimla, že jsme tohle všechno udělali. Narovnala jsem si tričko a počkala na Jazze až si zapne košili, potom jsme vyrazili na lov.

Já jsem si dala nějakého losa a Jasper si trochu pohrál s ledním medvědem. Po vydatném lovu jsme se vydali zpátky domů, kde na nás už čekali. Teda spíš na mě čekala Rose. Zašla jsem se převléknout a šly jsme společně s Rose do mého Porsche, kterým jsme vyjeli na nákupy.

Přijeli jsme tak akorát na otevírací dobu. Všimla jsem si, že asi pět míst od nás zaparkovalo červené Porsche Turbo 911 Cabriolet, přesně takové auto měla Lily, problesklo mi hlavou. Dívala jsem se ještě chvíli na něj a z něho vylezla drobná upírka s blonďatými vlasy a zlatými oči. Nevypadala, že by si nás všimla, proto jsem na ni zavolala: „Lily!“

Jmenovaná se otočila a zdálo se, že nemůže uvěřit svým očím, hned se ke mně vrhla a objala mě.

„Alice!“ vykřikla radostně.

„Lily, co tu děláš? Já myslela, že jsi v Texasu, a kde máš Lucase?“ chrlila jsem ze sebe jednu otázku za druhou. Chudák Rose nevěděla, která bije.

„Strašně se mi po vás stýskalo, proto jsme vás chtěli navštívit a popřípadě u vás zůstat, jestli teda vaše nabídka platí,“ sklopila hlavu a čekala, co řeknu.

„Samozřejmě, že to platí, Jasper bude mít velikou radost. A ještě jsi mi neřekla, kde jsi nechala Lucase,“ zeptala jsem se radostně.

„Lucas si zašel na lov. Má mě vyzvednout za čtyři hodiny,“ odpověděla mi. Potom se podívala na Rose, přešla k ní a představila se: „Ty musíš být Rose, já jsem Lilian, Jasperova sestra.“

Nabídla jí ruku. Rose ruku přijala se slovy: „Těší mě.“

„Když se tedy stěhujete k nám, tak můžeš jít s námi nakupovat, co ty na to, Rose?“ zeptala jsem se své sestry.

Rose se na mě nedůvěřivě podívala, moc Lily nevěřila, ale nakonec přikývla.

S Lily jsme začaly nakupovat jako posledně v Texasu, po chvíli se k nám přidala i Rose. Viděla jsem na ní, že jí Lily začíná přirůstat k srdci. Už nebyla tak odtažitá, ale chovala se, jako kdyby Lily byla její sestra už dlouho.

Po čtyřech hodinách jsme se vydaly k autům do garáží, kde měl Lucas čekat na Lily. Došli jsme tam a na nás tam čekal i někdo jiný než Lucas, byl tam i Jasper. Spolu se opírali o Lucasovo auto a povídali si. Hned, jak jsme se k nim přiblížily, Lily se rozběhla a skočila Jasperovi rovnou do nachystané náruče. Rose opět koukala jako vyoraná myš, do očí ji totiž byla podoba mezi Jasperem a Lily.

Lily si mezitím šla dát tašky do svého auta a já jsem se mezitím přivítala s Lucasem, podali jsme si ruce a pozdravili, také jsme mu s Jazzem představili Rose a naopak. Nastoupili jsme do našich aut a rozjeli se domů. Jasper jel tentokrát s Lily.

Cesta nám uběhla poměrně rychle, už jsem se nemohla dočkat, jak se budou tvářit ostatní, až k domu přijedou místo jednoho auta rovnou tři. Doufám, že Edward nezkazí překvapení.

Jasperův pohled:

Uplynuly skoro dva týdny, co jsem se vrátil ke Cullenům, od té doby se toho moc změnilo, s Alicí zažíváme krásné období, které jsem už dlouho nezažívali. Trávíme spolu skoro každou volnou chvíli. Snažíme se vždy být, co nedál od Emmetta, se kterým jsem se stačil už poprat. Vyprovokoval mě jednou k nepříčetnosti, pořád se nás snažil načapat a já už jsem toho měl právě dost. Alice se mě snažila zastavit, ale já jsem jí jen odstrčila a skočil jsem na Emmetta. Od té doby mě otravuje ještě víc. Někdy, když mě zastihne stesk, uchýlím se do své studovny a vzpomínám na své dva roky v Texasu s Lily a Lucasem. Před Alicí to nepřiznám, ale stýská se mi po nich. Po našem trénování darů anebo lovech. Teď mě Emmett ruší i tady, když jsem sám, proto jsem si našel místo, kam chodím vzpomínat a přemýšlet. Na toto místo jsem vzal pouze Alici, i když jsem párkrát, většinou trávíme naše společné chvilky na jiném místě, které je od tohoto místa asi deset mil na jih.

Dnes máme s Alicí naplánovaný společný lov a potom jede s Rose nakupovat. Chtěl jsem jít ještě na chvíli do své studovny, když si mě odchytila Rose.

„Jazzi, slyšela jsem, že chcete jít s Alicí na lov, jestli ano, měli byste už vyrazit, jinak nestihneme s Alicí otevírací dobu a ostatní nám tam všechno vykoupí, to jí, prosím tě, vyřiď,“ řekla a odešla do své ložnice, povzdechl jsem si a šel do mé a Aliciny ložnice, abych jí vyřídil vzkaz od Rose.

Vešel jsem do pokoje a našel ji, jak přemýšlí. Opět. To dělá poslední dobou pořád. Když jsem vešel, všimla si mě a usmála se na mě.

„Alice, Rose už nás vyhání, abychom šli na ten lov, jinak prý nestihnete otevírací dobu a všechno vám tam ostatní vykoupí, to ti mám od ní vyřídit,“ pousmál jsem se na ní.

„Dobře, tak jdeme, ne?“ vyskočila nadšeně, čímž mi strašně připomněla Lily, když měla jít nakupovat. Pobaveně jsem se usmál a zakroutil nad tím hlavou.

„Co se děje?“ zeptala se zmateně.

„Takhle jsi mi připomněla Lily, ta také vždy byla takhle nedočkavá, co se týkalo nákupů,“ přiznal jsem jí. Přešla ke mně a položila mi ruku na tvář se slovy: „Stýská se ti, že ano?“

„To nepopírám, ale jsem rád, že jsem tu s tebou,“ přiznal jsem potichu. Ucítil jsem z ní lítost.

„Promiň,“ omlouvala se a já ani nevěděl za co.

„Alice, neobviňuj se pořád, ty za nic nemůžeš, je to má volba, ano?“ chtěla už něco namítnout, ale umlčel jsem ji něžně. A potom jsem jí políbil.

Líbali jsme se a já jsem ucítil její ruce na svém hrudníku, na kterém mě hladila. Potom ale jsem z ní ucítil touhu, která spalovala i mě. Dal jsem jí ruce na ramena a shrnul z nich její tričko. Ona mi mezitím stihla rozepnout pár knoflíčků na košili. Ale teď jsem si uvědomil, že tohle nemůžeme teď dělat, protože máme jít na lov a potom má jít Alice s Rose na nákupy. A kdyby nepřišla, myslím, že nám sem Rose vlítla a to by nemuselo být moc příjemné, jak pro nás, tak pro ni. Proto jsem přestal reagovat na její dotyky a brzy se ode mě celá udýchaná a zmatená odtáhla.

„Nechtěla jsi jít ještě před chvilkou na lov a pak na nákupy s Rose?“ zeptal jsem se jí zadýchaně. Pousmála se, v rychlosti si narovnala tričko a já zapnul košili. Vyrazili jsem na lov, Alice se spokojila s losem, ale já jsem si trochu pohrál s ledním medvědem.

Doprovodil jsem svého andílka domů a potom jsem znovu odešel na místo, kde jsem trávil některé chvíle. Ležel jsem tam a vzpomínal. Znovu.

Najednou jsem uslyšel něčí kroky a ucítil něčí vůni, kterou jsem znal až moc dobře. Zvedl jsem se, otočil na zdroj kroků a vůně. Byl jím Lucas, který vypadal dost vykuleně. No, myslím, že jsem na tom nebyl o moc lépe.

„Jaspere,“ řekl překvapeně.

„Lucasi, co tu děláš?“ optal jsem se ho překvapeně.

„Lily se už po tobě strašně stýskalo, proto mě přemluvila, abychom vás jeli alespoň navštívit, nebo jestli prý platí Alicina nabídka, tak u vás zůstat,“ přiznal.

„Budeme rádi, když u nás zůstanete,“ usmál jsem se radostně na něj.

„Kde je vůbec Lily?“

„Jeli jsme okolo nákupního centra, takže ti ani nemusím popisovat, jak jí zářily oči, když jsme jeli kolem,“ pousmál se, „mám se pro ní za chvíli stavit, pojeď se mnou, bude mít radost.“

„Dobře, myslím, že pokud jela sem blízko, potká Alici a Rose,“ zamyslel jsem se nad tím.

„Takže můžeme počítat s tím, že vykoupily celé obchodní centrum. Když si vzpomenu na nákupy Alice a Lily v Texasu, no nevím, jestli tam něco zbude,“ zamyslel se pobaveně, ale měl naprostou pravdu. A navíc, když se k nim přidá ještě Rose.

Doběhli jsme k autu a vyjeli do města. Přijeli jsme o trochu dřív, a tak jsme na ní museli čekat. Zaparkovali jsme v podzemní garáži a já si všiml červeného porsche a o pár míst dál žlutého. Takže je tu i Alice a Rose. Přemýšlel jsem, jestli mám tu čekat jen na Lily nebo i na Alici s Rose.

Pak jsem ale dostal odpověď jinou, protože všechny tři přišly společně. Alice se na mě překvapeně podívala, ale to už Lily ke mně běžela. Objal jsem jí, byl jsem rád, že je tu konečně.

Rose se zdála vykulená. Představil jsem jí Lucase a Lily mezitím šla si dát věci do auta. Rozjeli jsme se domů, sedl jsem si za volant Lilyina auta a vyjeli jsme. Alice s Rose jeli hned za mnou a Lucas jel jako poslední. Jsem zvědavý, jak se budou ostatní tvářit, když Alice odjela sama s Rose a teď se tam objevím s nimi já a ještě k tomu má sestra a její přítel.

< Shrnutí >

Autor: looca (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Úsvit - 34. část: