Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Úsvit - 3. část

1.Ranya-NewMoon

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Úsvit - 3. částAhojky. Tady je další část úsvitu, tak si hezky počtěte.

15.11.2009 (16:45) • looca • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1517×

Alicin pohled:

 

Zrovna jsem byla ve svém šatníku, když jsem slyšela, jak se otevřely a zavřely dveře mého a Japserova pokoje. Potom jsem slyšela klapnout dveře Jazzova šatníku. Jasper si jde asi ještě něco dobalit, pomyslela jsem si a začala hledat věci, které bych si mohla vzít do Biloxi.

Asi po hodině jsem měla konečně sbaleno. Kufr jsem nechala mezi dveřmi svého šatníku a šla jsem si pro mobil, abych si mohla zařídit letenku do Jacksonu, odkud asi pojedu autem do Biloxi. Tam se podívám do toho blázince, kde jsem strávila poslední roky svého lidského života. Chci vědět, co tam se mnou prováděli.

Z tohoto přemýšlení mě vytrhl příchod Jaspera, mé lásky. Nádherně se na mě usmál a všechny starosti, jako by byly rázem pryč. Náhle uviděl můj kufr mezi dveřmi mého šatníku.

„Ty se taky někam chystáš?“ podivil se.

„Ano, chystám se do Biloxi, chci zjistit o sobě ještě něco,“ přikývla jsem. Jazz se tak zvláštně na mě podívat, nevěděla jsem jak si ten pohled mám vysvětlit, ale viděla jsem tam něco jako zápor. Pak se ale jeho pohled opět změnil na něžný.

„Kdy tam chceš odjet?“ zeptal se.

„Chci odjet stejně jako ty,“ přikývl, sedl si vedle mě na naši postel a á ho chytla za ruku. On mi ji trochu stiskl a nehodlal mě v tuto chvíli nikam pustit. Po chvilce si mou ruku prohodil do té druhé a potom mě objal kolem ramen. Trochu víc jsem se k němu přitiskla a on mě políbil do vlasů. V tu chvíli jsem chtěla, aby se čas zastavil a zůstali jsem takhle navždy, ale čas se nám neúprosně krátil a než jsme se nadáli tak byl zase bílí den. Ten čas tak rychle běží a nám do odjezdu zbývají jen tři dny.

Náhle jsem dostala vizi, ve které se nás Emmett snaží opět při něčem nachytat. Ten si s tím opravdu nedá pokoj, pomyslela jsem si.

Jazz se na mě tázavě podíval: „Jde sem,“ řekla jsem mu a on hned pochopil o co jde. Povzdechl si, políbil mě naposledy na čelo a šel k sobě do šatníku si vzít ještě nějaké věci na cestu. Já jsem taky odešla do svého šatníku, abych si zkontrolovala jestli jsem si vzala všechno, co jsem chtěla. Sice to bylo zbytečné, ale nechtěla jsem, aby měl Emmett na mě nějaký kecy. Zrovna jsem zašla do svého šatníku, tak jsem uslyšela, jak Em rozrazil dveře našeho pokoje a zařval: „Mám vás!“ Tomu jsem se musela usmát. On si pořád nemůže dát pokoj. Nikdy nás nemůže načapat.

„To není fér,“ zaskuhral Emmett.

„Život prostě někdy není fér, to nevíš Emmette?“ dobíral si ho Jazz, Emmett něco zavrčel a odešel, přičemž nezapomněl naštvaně třísknout dveřmi.

„Ten už se nikdy nezmění,“ povzdechl si Jasper a usmál se na mě.

 

Jasperův pohled:

 

Šel jsem za svým andílkem do našeho pokoje, ale nikde jsem ji tam neviděl, podle vůně, kterou jsem cítil, tak byla ve svém šatníku. Proto jsem tedy šel do svého šatníku a sbalil jsem si ještě nějaké věci. Potom jsem si vzal mobil, potichnu jsem vyklouzl za našeho pokoje a zavolal jsem na letiště abych  zarezervoval dvě letenky do Austinu, odkud se Sethem pojedem do Houstonu. Když jsem měl letenky zamluvené, tak jsem šel za Edwardem, abych ho požádal jestli by mi nepůjčil jedno z jeho aut. Nakonec jsem od něho dostal klíčky od jeho Antona Martina. Potom jsem, šel do své studovny, kde jsem si vzal ještě nějaké knihy a ty jsem si dal do batohu. Už jsem měl skoro sbaleno. A tak jsem tedy šel za svým andílkem.

Seděla na naší posteli a byla zamyšlená. A já ji svým příchodem z jejího přemýšlení vytrhl. Usmál jsem se na ní a potom jsem si všiml, že její kufr stojí mezi dveřmi jejího šatníku.

„Ty se taky někam chystáš?“ podivil jsem se.

„Ano, chystám se do Biloxi, chci zjistit o sobě ještě něco,“ přikývla. To mě trochu zarazilo. Sice jsem ji chápal, ale vím, vím že má bolestivou minulost a dost ji zasáhlo to, když zjistila že pochází z blázince. Nechci, aby trpěla ještě víc. Ale nechal jsem to být.

„Kdy tam chceš odjet?“ zeptal jsem se.

„Chci odjet stejně jako ty,“ přikývl jsem a sedl jsem si vedle ní na naši postel. Alice mě chytla za ruku. Trochu jsem ji její ruku stiskl. Po chvíli jsem jí chytl druhou rukou a objal ji kolem ramen. Ona se ke mně přitiskla o něco víc a já ji políbil do jejích nádherně vonících vlasů. V tu chvíli, kdy se k mně přitiskla jsem si přál, aby se čas zastavil. Jenže on běžel snad rychleji než normálně a než jsme se nadáli tak byl zase bílý den. Takže už nám zbývají tři dny. Ten čas tak letí, pomyslel jsem si.

Náhle můj andílek ztuhl, měla vizi. Díval jsem se jí do jejích mrtvých očí než se zas vrátily do normálu.

Tázavě jsem se na ní podíval. „Jde sem,“ řekla a mě bylo hned jasné, co tím myslí. Emmett se nás snaží nachytat každou chvíli.

Povzdech jsem si a políbil ji na čelo, šel jsem ještě k sobě do šatníku dobalit si poslední věci na cestu. Zrovna když jsem si dával nějaké oblečení do batohu, tak jsem uslyšel, jak se k nám do pokoje přiřítil Emmett a zařval: „Mám vás!“ tomu jsem se ušklíbnul, on nás nikdy zatím nenachytal. Ani dnes ne.

„To není fér,“ zaskuhral, když jsem vyšel ze svého šatníku.

„Život prostě někdy není fér, to nevíš Emmette?“ dobíral jsem si ho se smíchem a pozoroval jsem, jak se to v něm vaří. Pak něco na mě zavrčel ve smyslu ať si trhu nohou nebo tak nějak a odešel, přičemž nezapomněl prásknout dveřmi. Měl jsem chuť mu ještě říct, že ty dveře mají kliku, ale Em už byl vytočený takhle dost a nechtěl jsem ho ještě více dráždit, protože posledně to dopadlo tak že jsme zničili půlku obývacího pokoje a Esme z toho moc radost neměla.

„Ten už se nikdy nezmění,“ povzdechl jsem si a usmál se na svého andílka.

< Shrnutí >

Autor: looca (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Úsvit - 3. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře