Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Upíří život - 16. kapitola

Lol


Upíří život - 16. kapitolaahojte, po chvilce oddychu jsem snad zdárně dopsala další díleček mé povídky - název je jednoduchý - Otisk - snad si domyslíte, co se stane. Příští kapitolka bude z pohledu Edwarda a bude to 15+, tak se máte alespoň na co těšit. Snad se mi to povede. No nic, užijte si četbu a nechte mi nějaké komentíky, zda se líbílo nebo ne...zatím ahoj

16. Otisk

 

Bellin pohled

 

Tak to jsem opravdu nečekala. Cokoliv, ale tohle určitě ne. Nechápu co přimělo Jacoba aby přišel až k nám domů. Zatím musí být něco velice důležitého. Sám od sebe by Jacob do domu plného upírů nepřišel. Vrtalo mi to hlavou a snažila se pochopit, co za tím vším stojí.

Edward byl špatně naladěn. Z naší návštěvy byl spíše rozčilen. Držela jsem malou a přešla k němu a sedla si na klín. Políbil mě do vlasů a hlasitě vzdychl.

,,Myslím, že tvému kamarádovi asi něco udělám, jestli bude tak drzý jako při našem posledním setkání...nesnesu aby ti ubližoval." Řekl smutně a vypadal, že je opravdu pevně rozhodnutý, že to udělá.

,,Edwarde, prosím takto nad tím nesmíš přemýšlet, Jacoba beru jako příbuzného a rodinu a rozumím mu. Nechce mi ublížit naschvál a to proč přichází musí mít svůj důvod, jen tak by sem nepřišel a jistě přijde sám. Je mi to líto, ale nedovolím, aby se mu něco stalo." Řekla jsem také smutně a už chtěla odejít, ale Edward mě odmítal pustit.

,,Bello, já jsem to tak nemyslel, omlouvám se..." řekl a objal mě okolo ramen a políbil Renesmee na čelo. ,,vy dvě jste to nejdůležitější v mém životě a mám o vás strach, nechci vás ztratit a nechci aby vám někdo ubližoval. Bez vás by neměl můj život smysl. Prosím, uvědom si to a odpusť mi." Dodal a přitiskl si nás ještě blíž a silněji. Potom se napřímil a obličej se mu zkřivil do bolestné grimasy.

,,No to si snad ze mě dělá srandu." Vykřikl a už byl na nohou.

,,Co se děje?" ptala jsem se, protože jsem ho vůbec nechápala a víc přitiskla Renesmee, měla jsem takový strach, že mi ji někdo vezme, ale vůbec nechápu z jakého důvodu.

,,Už je tu, za chvíli zaklepe a já zřejmě půjdu pryč, nebo bych mu musel zlámat všechny končetiny a dej mi prosím Renesmee, budeme nahoře, tady být nemusím." Řekl naštvaně Edward a já mu podala malou, jeho výraz byl nečitelný. ,,a buď prosím opatrná, ano?" dodal a políbil mě.

Za okamžik se ozvalo hlučné zaklepání na dveře a všichni v místnosti zpozorněli a zkameněli. Když se nikdo neměl k tomu, že půjde otevřít, tak jsem šla sama.

Ve dveří stál jak jinak Jacob. Na sobě měl pouze staré černé tepláky a byl bosý. Vlasy měl neupravené a rozházené a od deště velice zmáčené. Byl snad ještě větší než když jsem ho viděla naposledy. Nakonec jsem si nechala jeho oči a výraz. Výraz měl kamenný, podobný, když se Edward snaží vypadat, že o nic nejde, ale mě jen tak neoklame a jeho oči zračily něco co jsem nechápala. Byly šťastné, ale neupíraly se mým směrem jako vždycky, spíše hledaly něco po domě. Začínala jsem mít strach, snad se Jacob nechce s Edwardem být. Jak bych se zachovala? Jistě bych se je snažila od sebe odtrhnout. Edward je celý můj život a moje opravdová rodina a Jacob? Jacoba už teď beru skoro jako bratra, kterého jsem nikdy neměla. Ale něco mě na jeho výrazu prostě nesedělo. Zdráhavě pozdravil a já ho tedy pozvala dál.

Rosalie cosi zabrblala, něco jako že tu s tím smradlavým čoklem nebude a odkráčela si to nahoru zřejmě za Edwardem a Renesmee.

,,Ahoj Bello, potřeboval bych s tebou mluvit ohledně jedné dosti ošemetné záležitosti." Řekl a nasucho polkl a očima těkal po místnosti. ,,osamotě, prosím." Dodal a zřejmě hledal Edwarda.

,,Edward tu není?" zeptal se.

,,Je, ale jaksi tě nechce vidět a já tomu teda vůbec nerozumím, co se tady děje Jacobe, začínám mít opravdu strach."

,,Strach mít nemusíš, nejedná se o nic velkého."

,,Že nemusí mít strach?? A že se nejedná o nic velkého????....si snad z nás děláš srandu....okamžitě vypadni z tohoto domu nebo ti pomůžu a běda jestli se tu ještě někdy ukážeš psisko" Edward přišel na schodiště a v náručí držel naši dcerku, z očí mu šlehaly plameny.

,,Řekne nám konečně někdo, co se tady děje?" řekli všichni unisono a hleděli na Edwarda, kterého vztek rozhodně jen tak neopustí.

,,Zeptejte se tady našeho psiska, s čím se přišel pochlubit, nejradši bych ti za to zlomil tu tvou čelist, jak jsem ti už slíbil a teď už se tě ptát rozhodně nebudu."

,,Edwarde, já za to opravdu nemůžu, prostě to přišlo samo a s tím už nic neudělám. Omlouvám se, ale prostě bez ní nemůžu být." Řekl Jacob a sklonil hlavu. Vůbec jsem to nechápala a zřejmě jsem nebyla sama. Všichni nechápali, až na Edwarda a Jacoba. Co se tu k sakru děje?

,,Ty psisko, je to moje dcera a tak si na ni nedělej nějakej blbej vlčí nárok." Vykřikl Edward, v životě jsem ho tak nezdvořilého neslyšela, ale jeho slova mě vrátila do reality. No to snad ne!!! Otočila jsem se směrem k Jacobovi, ale teď do útočné pozice, natolik mě to rozčílilo, že mi bylo jedno kdo proti mně stojí.

,,Jacobe Blacku, okamžitě vypadni z tohoto domu a už se nikdy nevracej. Naši dceru ti nedáme, je naše a ty vaše vlčí otisky mě vůbec nezajímají, moje dcera nebude s nějakým smradlavým psiskem, je vyjímečná a je mi to líto, ale už tě nikdy nechci vidět. Odejdi.!!!"

Pomalu jsem se k němu přibližovala, v zádech mi už ale stál Jasper a snažil se mě uklidnit, nic ale nepomáhalo. Jacob těkal pohledem po všech v místnosti, nakonec ale skončil u mé dcery a nepatrně se usmál.

,,Vrátím se pro tebe," řekl tiše a to mě rozlítilo ještě více.

,,Vypadni" zařvala jsem a Jacob se rychle otočil a už utíkal lesem v podobě obrovského vlka.

 

Odkaz na další díl: http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/upiri-zivot-17-kapitola/

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Upíří život - 16. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!