Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Underworld - 2. kapitola - Cesta do Mexika

BD


Underworld - 2. kapitola - Cesta do Mexika2. kapitola s názvem Cestado Mexika. Dozvíte se zde, jak si Cullenovi poradí v cizím prostředí a co všechno najdou.

2. kapitola

 

Cesta do Mexika

 

Pohled Edwarda:

 

Po dohodě s rodinou jsme se všichni vydali k sobě do pokojů, abychom se sbalily na cestu. Ani jsem prakticky nevnímal, co si dávám do tašky a jen jsem přemýšlel nad Mirandou. Vzpomínal jsem na naše první setkání. Na naši první schůzku, která skončila katastrofou. Vzpomínal jsem na naši první noc a na její úsměv, když jsem ji žádal o ruku. Když jsem tak balil věci, dostala se mi do ruky naše společná fotka z Ria. Pamatuji jsi, že Miranda byla z toho výletu úplně nadšená, jako dítě. Pořád se smála a neustále mi děkovala, že jsem jel s ní. Tehdy jsem věděl, že ona bude jediná žena mojí věčnosti. Fotku jsem si dal do kapsy a vyskočil oknem do lesa. Musel jsem okamžitě na lov. Ne... Musel jsem si někde vybít zlost a doma by to nebylo zrovna nejlepší.

Jen, co jsem byl daleko od domu praštil jsem veškerou svou silou do nejbližšího stromu, který se pod tou ranou zlomil. Měl jsem zlost. Zlost hlavně na sebe, na to, že jsem ji nechal jít. Kdybych byl přesvědčivější, byla by tady dneska se mnou a chystaly by jsme naši svatbu. a místo toho je teď Miranda bůhví kde a já si tady sám v lese vybíjím zlost.

Klesl jsem na kolena . Proč?! Proč?! Opakoval jsem si pořád. Proč zrovna ona. To se nemohl ztratit někdo jiný?! To se musela zase do něčeho zaplést.

Takhle jsem na zemi seděl do svítání. Nechtěl jsem domů, protože bych se musel dívat na lásku, která je mezi páry a na to teď zrovna nemám náladu.

 

Když se mě dotkly první paprsky slunce, rozběhl jsem se zpátky.

 

„Tak můžeme vyrazit ne?!” zeptal se Carlisle hned, jak jsme se sešly v obývacím pokoji. Všichni jsme přikývly a vyrazily na letiště.

Letadlo nám letělo za pár minut, takže jsme nemusely zbytečně čekat. Letenky jsme měly do první třídy, jako obvykle.

Ihned, jak jsme vzlétly se ke mě naklonila jedna letuška.

Potřebujete něco?” zeptala se přesládlým hlasem a ,,nenápadně´´ si posunula dolů výstřih. Měl jsem sto chutí se jí zeptala, jestli si nechce tu halenku rovnou sundat, protože ten výstřih měla skoro až u kolen.

Ne nepotřebuju!” odpověděl jsem naštvaně. Já jedu hledat svou snoubenku a ta baba mě bude ještě otravovat. sice nemohla vědět, že jsem zadaný, ale kdybych měl zájem, tak ho snad projevím, ne?!

Edwarde uklidni se!” kárala mě Alice, která seděla s Jasperem přes uličku.

Tobě se to řekne, když neslyšíš její myšlenky,” odsekl jsem naštvaně. Dneska opravdu nemám náladu se chovat slušně. Alice si jenom povzdechla, ale nechala mě být-

 

Celou cestu do hlavního města Ciudat de México jsem děla, že spím, protože jsem nechtěl riskovat další otravnou letušku.

Alice to měla skvěle promyšlené, protože jsme v Mexiku přistávaly večer, takže nehrozilo prozrazení.

Nejdříve si vypůjčíme auta a pak se pojedeme ubytovat do hotelu, ano?!” navrhl Carlisle. Už jsem chtěl protestovat, že je to zbytečné, když stejně nespíme, ale Alice mě zadržela.

Potřebujeme se někde ubytovat. Takhle by jsme vzbudily podezření,” otočila se na mě. Musel jsem uznat, že má pravdu. Co by si lidé mysleli, kdyby jsme nikde nespaly, že?!

Každý pár měl jedno auto.

Tak jsme jely do hotelu Four Seasons Hotel México. Samozřejmě to byl jeden z nejluxusnějších a taky jeden z nejdražších hotelů v Mexiko City.

Jen co jsme vstoupily do hotelu, okamžitě si nás lidé začali všímat. Ještě aby ne, když jsme jim připadaly jako andělé.

Ubytovaly jsme se a pak jsme vyrazily do Tichuacánu. Je to bývalé Aztécké hlavní město a právě tam jela i Miranda. Z Mexiko City je to daleko asi 50 km, takže cesta trvala chvíli.

Když jsme dorazily na místo, skoro nikdo tady nebyl. Bylo po setmění, takže se není čemu divit.

Za chvíli zavírají,” řekla potichu Alice.

Tak počkáme až zavřou a pak přelezeme zeď, ano?!” navrhl Carlisle. Jen jsme přikývly a čekaly.

Já se půjdu podívat, jaký je tady bezpečnostní systém,” řekl Jasper a už byl pryč. Ale asi za pět minut byl zpátky.

Není to skoro vůbec zabezpečené. Hlídají to tady dva hlídači, ale ti teď hrají karty, tak by to mělo být bez problémů.”

 

Čekaly jsme asi půl hodiny, dokud jsme si nebyly jistí, že můžeme nepozorovaně dovnitř.

Tak a co teď?” zeptal se Emmet, když jsme přelezly všichni zeď.

Teď se rozdělíme. Edward, Alice a a Jasper půjdou do pyramidy Slunce. Emmet a Rosalie do pyramidy Měsíce a já a Esme se podíváme kolem. Sejdeme se tady za půl hodiny, ano?!” Jak Carlisle řekl, tak jsme se rozdělily.

Já, Alice a Jasper jsme se tedy vydaly do pyramidy Slunce.

Pod pyramidou by měl být tunel, ale nevím, jestli už není zasypaný. A taky je dole jeskyně, ale ta určitě není pístupná veřejnosti,´´ řekl jsem, když jsme vstoupily.

Tak se tam podíváme,” přikývla Alice.

Já se půjdu podívat na vrch, jestli tam něco nenajdu,” řekl Jasper a vydal se zpět ven.

Miranda říkala, že našli nějaký tajný vchod. Je docela možné, že bude někde v jeskyni,” vzpomněl jsem si na náš poslední rozhovor a musel si povzdechnout.

My ji najdeme Edwarde,” řekla povzbudivě Alice. Usmál jsem se na ni a společně jsme sešly dolů do jeskyně.

Hledaly jsme asi čtvrt hodiny, když za námi přišel Jasper.

Venku nic není. A ani ostatní nic nenašli,” pronesl sklesle.

Zkusíme to zase zítra. Když bude světlo. Třeba objevíme něco nového,” řekla Alice a pomalu odcházela. Naposledy jsem se rozhlédl, když jsem si všiml něčeho lesklého mezi kameny. Něčeho, co tady určitě nepatřilo.

Přišel jsem blíže a sáhl pro to. Podíval jsem se a málem jsem radostí vyskočil.

Alice!” zakřičel jsem. Alice s Jasperem se okamžitě vrátili.

Našel jsem její řetízek.” Ukázal jsem co jsem měl v ruce.

Miranda ho nikdy nesundávala, Byla to jediná památka na její lidský život,” řekl jsme třesoucím se hlasem.

Edwarde... Vrátíme se sem zítra a budeme hledat jen v téhle pyramidě, ano?!” řekla Alice hlasem plným autority. Pomalu jsem přikývl.

 

Jen co jsme se vrátily do hotelu, okamžitě jsem se zavřel do pokoje a přemýšlel o Mirandě.

V ruce jsem měl její řetízek a přemýšlel, co všechno se jí mohlo stát. Nechtěl jsem si ani připustit, že není naživu.

Hned druhý den jsme jely opět do Teotihuacánu, ale tentokrát jsme všichni zamířily do pyramidy Slunce. Hledaly jsme celý večer, ale nic jsme nenašly. Až když už jsme odcházely, přiběhl Emmet a měl něco v ruce.

Okamžitě jsem poznal, že je to ta stará mapa, kterou Mirandě poslal ten známý z Brazílie.

Ale kromě té mapy, jsme nenašly nic. Ani památku, že by tady byli nějací archeologové. Ani stopa po Mirandě.

 

Další den jsme se tedy rozhodly, že poptáme v té vesnici, ve které byli ubytovaní. Ale ani tam jsme neuspěly. Prohledaly jsme snad celé město, ale jakoby se po nich slehla zem.

Byly jsme v Mexiku už týden a nic jsme nezjistily. Zrovna jsem ležel na posteli, když jsem uslyšel na chodbě hlasy.

Řekneš mu to ty Alice?!” V tom hlase jsem poznal Esme.

Bude lepší, když mu to řekne Carlisle,” odpověděla váhavě. Proč mám takový pocit, že se baví o mně?!

Ozvalo se zaklepání.

Dále,” vyzval jsem hosta, i když jsem věděl, že je to Carlisle.

Edwarde... Musíme si promluvit,” řekl hned, jak za sebou zavřel dveře.

Děje se něco?” ptal jsem se okamžitě. Ten jeho výraz dával znát, že nepřináší dobré zprávy.

Už jsme tady týden,” řekl mírně váhavě.

Ehm... No a?!” nechápal jsem, kam tím míří.

Edwarde já vím, že Mirandu miluješ, ale nenašly jsme o ní vůbec nic, takže-” přerušil jsem jej, protože mi okamžitě docvaklo co mi chce říct.

To nemyslíš vážně?!” vyskočil jsem na nohy a naštvaně si ho měřil.

Edwarde možná by ses měl s tím smířit, třeba se později najde,” snažil se mě uklidnit, ale nepomáhalo to.

Jsme tady teprve týden Carlisle! Jenom jeden týden. Najdeme ji! Já odsud rozhodně neodejdu!” křičel jsem na něj.

Uklidni se laskavě!” zařval na mě až ve mě hrklo.

Miranda je pro mě jako dcera, taky odsud nechci odjet, ale není jiná možnost. Sami na to nestačíme,” řekl už mírnějším hlasem.

Tak co tedy navrhuješ?” zeptal jsem se už znatelně klidněji. Carlisle si oddechl.

Přemýšlely jsme s ostatními, že bychom požádali o pomoc Volturiovy,” řekl mírně váhavě. Zúžil jsem oči. Nechtěl jsem do toho plést upíří královskou rodinu.

Aro je můj přítel. Jsem si jist, že nám pomůže,” pokračoval, když jsem nic neříkal.

Dobře... Takže to znamená, že jedeme do Voltery?” zeptal jsem se a sedl si na postel. Carlisle se usmál.

Ano zítra ráno odlétáme,” řekl a odešel z pokoje.

Skvěle... Teď můžeme jenom doufat, že bude mít zítra Aro dobrou náladu.

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Underworld - 2. kapitola - Cesta do Mexika:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!