Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Underworld - 14. kapitola - Isabella a Thomas Volturi

Rosalie - Já kůň - Akkisek

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Underworld - 14. kapitola - Isabella a Thomas VolturiDalší kapitola je na světě. V ní se dozvíte, jak to vlastně tenkrát bylo.

05.06.2011 (12:30) • Stregoni • FanFiction na pokračování • komentováno 16× • zobrazeno 3443×

 

14. kapitola

 

Isabella a Thomas Volturi

 

 

Pohled Belly:

 

Vzpomínky jsou někdy strašná věc... Hlavně když vzpomínáme ve špatnou chvíli a na špatném místě. Což tohle opravdu bylo.

 

Před mnoha lety:

 

„Aro? Potřeboval jsi se mnou mluvit?” Do sálu vstoupila dívka. Každý upír v království po ní prahl.

„Isabello, tohle je Thomas. Chci, aby sis jej vzala na starost. Bude z něj jednou silný bojovník,” prohlásil pyšně vládce upírů. V tom okamžiku se mladík otočil k dívce a jejich pohledy se setkaly. Hodnou chvíli na sebe zírali, dokud je nevyrušil hlas jejich vládce.

„Isabell? Byla bys tak laskavá a postarala se o něj?” zeptal se znovu.

„Jistě. To nebude problém,” usmála se sladce na mladíka.

 

 

Pohled vypravěče:

 

Od té doby ti dva spolu trávili veškerý svůj čas. A tak není divu, že se brzy na to vzali. Svatba to byla nádherná. Sešla se na ní spousta osobností z jejich světa.

A s odstupem času se ti dva milovali čím dál tím více. A čím dál více propadali společnému koníčku. Archeologii.

Jednoho dne se stala zvláštní věc. Isabella a Thomas opět trávili volnou chvilku spolu, když na nádvoří vběhl upír. Byl celý od krve a vypadal, že každým okamžikem zemře, když vtom zašeptal: „Isabella.”

Isabella okamžitě vstala a běžela se podívat na toho upíra. Ale už bylo pozdě. Byl mrtev. Avšak když se na něj Isabella podívala pečlivěji, všimla si, že v ruce svírá nějaký kus papíru. Podívala se na něj pořádně a všimla si, že je to nějaká mapa. Ihned se v ní probudila zvědavost.

„Miláčku, podívej!” vběhla do pokoje celá nadšená a uviděla svého manžela, jak jim balí věci.

„Přece tě znám, ne?” Usmál se na ni. Isabella mu skočila kolem krku a samou radostí jej vášnivě políbila.

 

 

Pohled Belly:

 

Tenkrát to vypadalo opravdu tajemně. Nikdy se mi ta proklatá mapa neměla dostat do rukou. Nikdy!

 

„Myslíš, že to najdeme?” ptala jsem se Thomase, když už jsme prohledali všechno a nic jsme nenašli.

„Koťátko, já vím, že to najdeme,” řekl a povzbudivě se na mě usmál. Úsměv jsem mu plaše opětovala a začala znovu hledat.

Když už jsme to chtěli vzdát, protože jsme prohledali všechny zákoutí pyramid, stala se nevídaná věc. Zrovna jsem se bavila s Thomasem, co budeme dělat dál, když vtom se můj bratr Jack opřel o jednu ze stěn a ona se otevřela.

„Jacku! Ty jsi to našel!” zakřičela jsem samou radostí. Všichni jsme se tedy přesunuli za kamennou zeď.

A najednou jsme se ocitli v nějakém pralese. Příroda tady vypadala tak nádherně. Všechno tady bylo nádherné.

„Lásko! Našli jsme to!” zajásala jsem a skočila jsem Thomasovi do náruče a jásala.

 

Pomalu jsme postupovali, dokud většina naší skupiny nepocítila únavu.

„To je zajímavé. Někteří upíři se mění na lidi. Ale na některé to nepůsobí. Opravdu zajímavé,” mumlal si pro sebe Thomas.

Stejně jsme nakonec usnuli všichni.

Když jsme se ráno probudili zjistili jsme, že jeden člen naší výpravy chybí.

„A hledali jste ho pořádně?” zeptal se již posté Thomas.

„Ano, pane. Není po něm ani památky,” obhajoval se voják. Thomas se už nadechoval, ale já ho zadržela.

„Thomasi! Vidíš, že ho opravdu hledali. Je to upír, takže se dříve nebo později objeví.” Pohladila jsem jej po tváři. Zdálo se, že to zabralo.

Dále jsme se tím nezabývali a pokračovali v bádání. Dny ubíhaly a nic zvláštního se nedělo. Až jednoho dne vběhl do našeho tábora jeden z vojáků.

„Našli jsme ho!” zakřičel na nás. Okamžitě jsme se rozběhli za ním. Ovšem to jsme ještě netušili, co nás tam čeká.

„Pane Bože!” zašeptala jsem a odvrátila tvář.

„Kdo, nebo spíše co, mohlo něco takového provést?” ptal se nevěřícně Thomas. Vojáci našli toho ztraceného člena. Tedy spíše to, co z něj zbylo. A moc toho nebylo.

„Co se to děje?” ptala jsem se spíš sama sebe.

 

 

...

 

 

Naše výprava pokračovala dál, i když jsme zažili tak hroznou událost. Jenže záhadná mizení pokračovala, až jsme nakonec zůstali jen čtyři. Já, Thomas, Jack a Sam. A protože bylo nebezpečné nocovat jen tak ve stanech, rozhodli jsme se, že si postavíme nějakou skrýš na jednom z těch vysokých stromů. Dalo to sice práci, ale za pár hodin jsme byli hotovi.

Když jsme se konečně pořádně zabydleli a nasbírali zásoby, začali jsme hledat cestu zpět. Jenže štěstí nestálo na naší straně. Bohužel.

„Bello!” Uslyšela jsem křik. Podívala jsem se dolů na zem a uviděla, jak běží Jack směrem k chýši.

Už jsem chtěla zavolat, co se děje, když se za ním vyřítilo obrovské, chlupaté monstrum.

„Jacku!” zakřičela jsem, ale bylo pozdě. To zvíře po něm skočilo a já viděla, jak umírá.

„Ne!” křičela jsem a chtěla skočit dolů, ale zachytily mě Thomasovy ruce.

„To zvíře tam pořád je,” zašeptal. Ale mě to bylo jedno. Právě jsem ztratila bratra.

„Ššš, srdíčko! To bude v pořádku,” utěšoval mě a objímal.

Byla to pro mě strašná rána. Ale to horší mě teprve mělo potkat.

 

„Thomasi? Děje se něco?” ptala jsem se, protože se nějak zasekl. Místo toho, aby sbíral zásoby, jenom stál a nehýbal se.

„Ani se nehni, Bello,” mluvil velice potichu a nervózně. Podívala jsem se směrem, kterým se díval a zhrozila. Bylo tam něco. Nedokázala bych to popsat, ale vím, že bych to okamžitě vždy poznala. Nebylo to zvíře, ale ani člověk. Ale v tu chvíli to bylo jedno, protože si nás to něco všimlo.

„Utíkej, Bello!” zakřičel na mě Thomas a zaútočil na to. Jenže to nepomohlo. Ten tvor se stejně vrhl na mě a svým obrovským drápem mě škrábl do ramene. Bolelo to. A moc. K mému štěstí a smůle mě zachránil Thomas. Skočil po něm a upoutal veškerou jeho pozornost. Ale ten tvor byl strašně silný a než jsem se nadála, viděla jsem, jak táhne Thomase do toho podivného města.

Rychle jsem utíkala pryč. Právě jsem ztratila veškerý smysl existence. Běžela jsem a běžela, až jsem se najednou ocitla v nějaké vesnici. Myslela jsem, že je to nějaký národ z této zatracené země. Ale překvapení pro mě bylo zjištění, že tohle je španělská vesnice a já se nacházím na jihu Španělska. Na nic jsem tedy nečekala a vydala se na cestu domů...

 

 

Současnost:

 

„Tak co, koťátko?” Podívala jsem se do jeho tváře a nedokázala pochopit, jak tohle může být osoba, kterou jsem tolik milovala.

„Táhni do pekla,” zasyčela jsem.

„Tam už jsem byl. A ty tam za chvíli půjdeš taky,” zasmál se. A v tu chvíli...

Autor: Stregoni (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Underworld - 14. kapitola - Isabella a Thomas Volturi:

 1 2   Další »
16. Nesii
06.07.2011 [11:21]

NesiiNenapínaj. Rýchlo pokračuj. Emoticon Emoticon Emoticon

15. MayaMystery
30.06.2011 [20:53]

MayaMystery Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. tz
15.06.2011 [16:20]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. Simiik
12.06.2011 [20:19]

SimiikLibuješ si v napětí! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. incompertus
06.06.2011 [19:59]

a v tu chvíli? to je nezákonný nás takhle napínat!!! Emoticon Emoticon Emoticon

11. marketasaky
05.06.2011 [21:53]

marketasakyto je tak napínavé! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10.
Smazat | Upravit | 05.06.2011 [21:40]

o.ou wow

9. leacullenfun
05.06.2011 [17:13]

leacullenfunsuper kapitola. ale čo je v tom meste také strašné, že to zmenilo aj mirandu aj thomasa? to všetko tá moc ktorú získali? ale ved bella to zvládla.....

a furt to sekneš v najlepšom......ach.... no rýchlo dalej Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. mary
05.06.2011 [16:46]

zajímavé Emoticon

7. MARKY616
05.06.2011 [16:02]

MARKY616 Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře