Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tři bratři a tři sestry... kdo s koho - 21. kapitola

wsdjizt


Tři bratři a tři sestry... kdo s koho - 21. kapitola Děkuji za komentáře, jste zlatíčka.
Dnešní kapitola je „mixovaná". Jsou tu pohledy kluků i holek, hlavně Alice. Bude vzpomínat na to, jaké byly staré časy, a proč s Bellou tak nevycházela. Bella nebyla taková hodná, byla to mrcha.
Co se tu odehraje? KQC

Tři bratři a tři sestry… kdo s koho – 21. kapitola

Alice:

Z jídelny jsem odešla. Nemohla jsem to vydržet. Ano, holkám jsem to přála, ale unavovalo mě, koukat na jejich škádlení, načež já jsem byla jako páté kolo u vozu. Normálně bych se do toho hrnula po hlavě, ale tentokrát mě něco brzdí. Jako by přede mnou byla neviditelná barikáda. Nemohla jsem s Jasperem flirtovat jen tak, bylo jasné, že na tom něco bude.

Měla bych mít ještě jednu hodinu, ale holky mě omluví. Odjedu domů, musím se trochu probrat. Ostatně jsem nebyla dlouho na lovu, myslím, že je pravý čas, abych si šla ulovit nějakou srnku.

Vyběhla jsem na parkoviště, kde na mě čekala Bella. Ani jsem se nedivila, četla moje myšlenky.

„Víš, že to nemám ráda,“ zakňourala jsem.

„Nemůžu za to, že si stahuješ štít,“ bránila se. Sklopila jsem hlavu a postavila se naproti ní. Měla jsem pocit, že jsem oproti ní malá, nemám žádnou sílu, ani moc. Nemám žádné postavení, tady by se dalo ukázkově popsat vztah mezi pánem a otrokem, i když realita byla jiná. Tvrdší!

„Alice, co se děje?“ Poznala to. Jasně, že ano, je to moje sestra, pozná na mně sebemenší změnu.

„Nevím, necítím se dobře,“ zalhala jsem. Pohladila mě po tváři. „Víš, že mně můžeš říct vše, že ano?!“

„Bello, neboj se, nic to není. Jen jsem… potřebuji si to urovnat v hlavě. Pojedu domů, sejdeme se tam.“ Kývla a pustila mě. Dala mi klíčky do ruky a líbla na čelo. Sesterská péče. Sedla jsem si za volant, neobtěžovala se pásy, nastartovala a vyjela někam, kde budu mít klid… Já a moje vzpomínky.

Potřebovala jsem trochu zavzpomínat na své staré časy, doléhala na mě minulost, moje opakovatelné déjà vu. Nesnášela jsem to, psychicky jsem na tom byla špatně, kdy jsem o vše snášela znovu… opět.

Zastavila jsem na kraji lesa, vylezla jsem na nejvyšší korunu stromu a posadila se na větev, jež zela prázdnotou.

Moje mysl se uvolnila, stáhla jsem štít a nechala jsem své tělo nechráněné. Jen já a moje bezbrannost… ta stará, dobrá Alice.

Hodně jsem se změnila. Jako malá jsem byla zamlklé dítě, které si vystačilo s autíčkem, panenkou či s blbostí, která se dala rozebrat a znovu složit dohromady. Milovala jsem klučicí party, kde jsem se cítila sama sebou. Nemusela jsem předstírat, kdo jsem. Opravdu jsem se řadila mezi kluky.

Pravý opak Belly. Když si vzpomenu, jak jsem vypadala. Je mi zle. Jako baculatá boubelka. Ježaté vlasy, malé oči, které byly schované v obrovském zavalitém obličeji, postava jako miss boubelka a k tomu můj ksicht. Byla jsem ráda, že jsem měla možnost se kamarádit s kluky, neboť pro holky jsem byla jen ostuda.

Tenkrát to bylo v Anglii. S Bellou jsme nastoupily do sedmého ročníku základní školy. Každá jinak kouzelná, každá s jiným charakterem, ale přesto obě tak stejné.

V tomto věku každá dívka touží po chlapci, a stejně to bylo i se mnou. Chtěla jsem pocítit nějaké silné objetí, které by mě uspokojilo a dávalo mi pocit bezpečí. I kdyby nebylo z lásky. Už jen ten pocit, že se po ulici procházíš ruku v ruce s někým, kdo si tě alespoň trochu váží.

Bella takový problém neměla, stačilo jen, aby luskla prstem, a na každém jich měla deset. Záviděla jsem jí. Horoucně jsem doufala, že já si počkám a najdu toho pravého. Později přišel, ale jen na chvilku a hned odešel… Pryč!

Bože, bolí mě srdce, když si na to vzpomenu. Puká mi bolestí, zlostí a nejraději bych zabíjela… Praštila jsem do větve vedle mě, ta se pod náporem mé síly skácela k zemi. Měla jsme takovou zlost, že žádný živý tvor by v mé přítomnosti nepřežil… Žádný.

Běžela jsem do třídy a snažila se udržet všechny věci, co jsem měla po ruce. Zrovna zvonilo na geometrii, pospíchala jsem, co mi nohy stačily, ale narazila jsem do sloupu. Zaklela jsem. Popadaly mi všechny věci. Musela jsem se sehnout a vše posbírat, urovnat a dojít do třídy v kratičkém čase.

V ten moment okolo prošel ten nejkrásnější kluk, kterého jsem viděla. Jeho krása dokázala rozproudit krev v žilách, jeho oči zanechávaly zřetelné stopy na těle i na duši. Nečekala jsem, že si mě všimne, ale jeho gesto mě překvapilo. Přistoupil ke mně, podal mi věci, které se válely po zemi, a zahleděl se mi do očí.

V tu ránu jsem měla pocit, jakoby mi viděl až do duše. Jeho ruka zabloudila na můj obličej a lehce jej pohladil. Neudržela jsem se a slastně vzdychla, poté jsem se červenala. On byl tak krásný a já tak ošklivá, až mi bylo do breku.

„Jsi krásná,“ zazpíval. Jeho hlas byl nepopsatelný. Hezčí tóny jsem nikdy neslyšela.

Pozval mě na rande, pokud se tomu dalo tak říkat, a já s radostí přijala. Začala jsem pociťovat štěstí, měla jsem pocit, že se nade mnou tam nahoře slitovali a poslali mi někoho, i kdyby to mělo být jen chvilku.

Po nějakém čase jsem s ním začala chodit. Samozřejmě jsme byli terčem posměchu, jak by někdo mohl sáhnout na takovou obludu, jako jsem byla já, ale můj ochránce mě vehementně bránil. Dokonce jsem měla pocit, že jsem se zamilovala a on mé city opětuje, ale jen do té doby, než se seznámil s Bellou.

V té chvíli se to, jak jinak, zvrtlo. Náš vztah začal povolovat na uzdě a více času strávil s Bellou, než se mnou. Byla jsem jako kámoška, která ho utěšovala, když byl v koncích, popřípadě doučovací kroužek. Bella s Diegem začala chodit, nebrala ohledy na to, že jsme se čerstvě rozešli. Byla to mrcha.

Probrečela jsem celé noci, ronila jsem potoky slz, kvůli němu, ale nikoho to nezajímalo. Z celého srdce jsem si přála, aby jim to Bůh oplatil, aby poznali, co je to spravedlivost. Jako sestru jsem ji dříve nenáviděla, byla to pomstychtivá mrcha.

Za dva měsíce na to, se v novinách objevil titulek: „Smrt mladého chlapce při autonehodě“. Když jsem viděla jeho fotku v novinách, zhroutila jsem se. Moje polovina srdce odešla s ním, tím jsem si byla jistá.

Pár let po incidentu jsme odjeli na dovolenou do Itálie, a tam jsem se s Bellou dala dohromady, zkoušela jsem to překousnout, ale dodnes mám pocit, že mě kdykoli dokáže zklamat…

Od té doby se ze mě stala tvrdá Alice, která nezná hranice. Divné bylo to, že jsem se dokázala zamilovat do kluka, který do mého života vstoupil náhodou.

Tady byl problém, bála jsem se toho, že kdybych začala s Jasperem hned flirtovat, neužila bych si ten pocit z toho, že mám k dispozici to silné objetí, které potřebuje každá žena. Poslední dny jsem si přiznala něco, čemu jsem se zkoušela ubránit. Jasper Cullen si získal moje srdce a já nejsem schopná si ho udržet od těla…

 

Edward:

Tělocvik byl velice zajímavý. Měli jsme ho spojený, takže jsem celé dvě hodiny měl Bellu na očích a nemohl se na ní vynadívat. Když dělala rozcvičku, kapaly mi sliny na zem. Emmett si mě jen dobíral, ale když jsem vyrukoval s výstupem v jídelně, sklapl.

Celou tu dobu mohla Bella oči nechat na Newtonovi. Měl jsem ten pocit, že mě chce naštvat, abych žárlil, a pokud ano, tak to perfektně zafungovalo. Měl jsem chuť toho parchanta přetrhnout jako hada. Žárlivost je hrozný pocit, jakoby se mi ztrácela před očima a proklouzávala mi pod rukama.

Do šatny jsem vešel poslední a hned jsem si zkazil zbytek dne, když jsem zahlédl Mika.

„Můžu vám říct, že Bella je dračice, dneska jsem ji líbal, stačí kousek a mám ji v posteli,“ vytahoval se. Měl jsem chuť mu skočit po krku a utrhnout mu hlavu, ale Emmett mě chytil za ruku.

„Tady ne, můžeš jinde, ale drž se od něj ve škole,“ poslal mi v myšlenkách.

Rezignovaně jsem spustil hlavu dolů a kajícně se usmál. Já si ho někdy vychutnám, to ti přísahám.

„Jé, ty jsi tu, Edwarde? Já myslel, žes odešel, pro ženy tu už není místo,“ dobíral si mě. Tentokrát se mě zastal Emmett.

„Newtone, zklidni hormon. Mohl by ses k holkám vyjadřovat slušněji a Belle říct, že jsi na kluky, tak ať si s tebou neláme hlavu. Všichni to vidí, stačí, když se vedle tebe někdo postaví, a jde z tebe teplo.“ Celá šatna propukla v smích. Mike zrudnul jako krocan a já se musel usmát, tohle mu Emm nandal.

„Nech si to, Cullene,“ zavrčel. Zčernaly mi zorničky a zavrčel jsem. Mike se stáhl zpět a rychle se oblékl. Byl k pokukání, když jsem viděl jeho vystrašený obličej. Ten nedokáže pořádně ochránit ani želvu, natož nějakou dívku, to už by spíš ona zachránila jeho.

„Vypadni,“ zavrčel jsem a jednou nohou přišel blíže k němu. Couvl a narazil na topení. Miloval jsem bezmoc.

„Eh, Edwarde, nemusíme být přeci tak zlí na sebe, ne? Můžeme to řešit racionálně,“ zkoušel výmluvy. Být rozčílený, tak mu nakopu prdel, že se z ní nezvedne.

„Ty máš černý oči?“ vyhrkl.

Otočil jsem se a oblékl si triko s kalhoty. Musím si dojít na lov, než se večer sejdeme v baru, tedy pokud na to holky nezapomněly. Emmett celou dobu nespustil pohled z Newtona a jsem si jistý, že kdybych mu řekl, na co ten úchylák myslí, tak mu vyškrábe oči z důlků.

Než se Emmett oblékl, běžel jsem za Bellou, zrovna si to mířila přes parkoviště do lesa, asi jim Alice odjela autem.

„Bells, počkej.“ Po tom oslovení sebou trhla, ale nedala na sobě znát žádnou změnu.

„Jo? Děje se něco?“ Snažila se chovat vyrovnaně, ale její hlas, chování a hlavně pohled, ji prozradil.

„No… chtěl jsem vědět, jestli přijdete do toho baru.“ Potutelně se usmála.

„Mám to brát jako ano?“

„No, možná…, nevím, jestli bych tam měla nějakou společnost. Měla bych jednu podmínku.“ Polkl jsem tlustý knedlík, který se mi udělal, měl jsem jistou představu, jak jí dokázat, že pro mě je v tuto chvíli to jediné, co mám?!

Vzala mě za lem košile a zatáhla do křoví, které bylo podél parkoviště. Její síla mě ještě více udivovala, nevím, kde se to v ní vzalo, ale pokud je tak silná i v posteli, tak to Bůh se mnou.

„Polib mě,“ přikázala mi. Nechtěl jsem jí vyhovět, taky trochu škádlení do toho, když by chtěla mojí pusu.

„Co za to?“ Zkusil jsem klasickou otřepanou frázi.

Zamyslela se. „Půjdu s tebou dneska na rande.“ Přiznejme si to, velice lákavá nabídka, ale pro mě moc levná.

„Něco víc.“ Upřel jsem na ní svůj pronikavý pohled.

„Prosím, polib mě,“ zaprosila. To už se mi líbilo. Sklonil jsem se blíž k ní a už se chystal splynout v jedny rty, ale zastavil jsem se těsně, než jsem to udělal. „Chci jednu odpověď.“ Nesouhlasně zamručela, ale podvolila se.

„Přitahuju tě?“ Takovou otázku asi nečekala. Její tělo bylo najednou v pozoru. Cítil jsem její ploché bříško na svém těle a snažil se udržet. Bylo to obtížné, její vůně mě lákala, a co víc. Ona celá mě lákala. Chtěl bych se s ní pomilovat, ale budu si muset počkat.

Nechci, aby to s Bellou bylo rychlé, chtěl bych, aby to chtěla i ona. Aby byla tak rozpálená, že by o to prosila, jako v této chvíli.

„Jak dlouho budu čekat na odpověď?“ tázal jsem se zvědavě. Bella sklopila hlavu.

„Ano, přitahuješ,“ pípla a nechtěla se mi podívat do očí. Styděla se. Byla roztomilá a já se rázem cítil tak veliký a mocný. Zvedl jsem její obličej do úrovně mého a přitiskl své rty na její. Pomalinku jsem se pohyboval na rtech, které byly tak měkké a zároveň tvrdé. Bella neotálela. Zmocnila se těch mých rychleji, než bych čekal. Jako první se začala dobývat jazykem a já ji nechal. Líbilo se mi to. Lehce přejela svou rukou po mém břiše, já jí zavzdychal do úst a jemně její rty skousnul.

„Ehm,“ odkašlal si Emmett. Rychle jsem se od Belly odlepil a narovnal si košili, která měla rozepnuté tři knoflíčky… Už?!

„Koukám, že ruším,“ zazubil se. Chtěl jsem něco říct, a potvrdit jeho domněnku, ale Bella mě předběhla.

„Ne, jen jsme si domlouvali večer, doufám, že se tam ukážete všichni. Měj se, Edwarde,“ poslala mi vzdušnou pusu a odešla. Její boky se pohybovaly do rytmu a já se jen pitomě usmíval.

„Jsi v tom až po uši, víš to?“ Přikývl jsem a zasněně hleděl na moji bohyni… Moment, není to moje bohyně, já ji musím dobýt, ne se jí podvolit.

„Pokud tohle bylo jen domlouvání, nechci vidět, jak bude vypadat vaše noc, to způsobíte pohyb litosférických desek.“ Zavtipkoval. Plácl jsem ho přes rameno a nasedl za volant. Jasper s námi dnes nejel, někam se vytratil a nemám ponětí kam.

Emmett si celou cestu domů zpíval písničku od Michaela Jacksona Black or White, už mě bolela hlava z toho jeho zpěvu. Jako hvězdná pěchota.

„Emmette, sakra, dost už,“ křikl jsem.

„Proč?! Chci dnes zazpívat Rose serenádu.“ Propukl jsem v nemalý smích.

„Co prosím? Serenádu?“

„Něco se ti nelíbí?“ Posadil se tak, že jsem vybuchl smíchy ještě víc. Musel jsem se soustředit na volant, abych s ním netrhl na jinou stranu, protože tohle bylo moc i na mě.

„Jestli začneš zpívat, tak si o tebe neopře ani kolo, věř mi.“ Zbytek cestě uraženě mlčel a hleděl z okna. Vypadal zamyšleně, že bych ho urazil?

„Je ti něco?“

Zakroutil hlavou. „Přemýšlím, jestli na ni vůbec mám,“ přiznal se. Málem jsem zajel do příkopu, kdybych se neprobral. Emmett, ten Emmett, kterého znám, se bojí, že by ho některá odmítla?

„Bojíš se odmítnutí?“

„Ano, ona není jako ostatní. Je jiná, krásná a ze všeho nejvíc, ničeho se nebojí. Dokonce mám pocit, že v její blízkosti, bych se měl bát. Jakoby se v ní mohl probudit ďábel.“ Tak to je zlé. Nikdy jsem neslyšel Emmetta takhle mluvit. Vypadá to vážně.

„Kde je vlastně Jasper?“

„Nevím, neviděl jsem ho od té doby, co zmizel z těláku, mám takový pocit, že se vypařil za Alice.“

„Ten na to jde rychle.“ Společně jsme se zasmáli a zaparkovali jsme u domu. Ani jsme se neohlédli na dům a spěchali do lesa. Oba jsme potřebovali lov, já tedy více. Zajímavé, že se mi dnes zbarvily oči, obyčejně se to nestává, pokud nemám velký hlad.

„Závod?“ zeptal se provokativně Emmett.

„Stejně prohraješ,“ rýpal jsem do něj.

„To se uvidí, kdo bude mít větší úlovek, vyhrál.“ Na souhlas jsem kývl a rozeběhl se vstříc lesu…

Emmett:

Edward se rozeběhl do nitra lesa a já se vydal jinou stranou. Za prvé bych potřeboval být chvilku sám a za druhé, mají na téhle straně medvídky.

Už jsou to dobré dva týdny, co jsem si nasadil pás cudnosti. Asi bych to měl změnit, ale kdy? Nezdá se mi, že by si Rosalie dala tak brzy říct a nemůžu ji obalamutit, že bych se vyspal s jinou. Vlastně já ani nechci. Je možné, že bych se zamiloval? Aby se Emmett Cullen, vtipálek a playboy, mohl zamilovat?

Možné je vše, i to, v co nevěříš…

Zakroutil jsem hlavou a skočil po hnědém medvědovi, který si právě vybíral med ze stromu. Poslední sváča, pomyslel jsem si a zakousl se mu do krku. Neměl jsem náladu na nějaké hrátky, myslím, že si to večer vynahradím, a docela bych rád něco víc…

Nemysli na to! Nakazoval jsem si, když jsem byl pevně přisátý k tepně, která mi pulzovala v puse. Sladká tekutina, opojný pocit. Jaké by to bylo, kdybych se mohl dotýkat její šíje? Byla by taky takhle klidná, nebo dračice? Toť otázka. Zapeklitý oříšek.

„Jak dlouho se s ním pereš?“ zazněl mi u ucha zvonivý hlas. Trhl jsem sebou a pohlédl jí do očí. Měla je jantarové s nádechem zelené. Co to sakra znamená?

Odlepil jsem se od medvěda a otočil se celým tělem k ní. Měl jsem rozervanou košili, polovina hrudi se mohla nadýchat čerstvého vzduchu. Ta druhá si musí počkat do sprchy.

„Co chceš?“ řekl jsem dotčeně. Nemám rád, když mě někdo ruší při lovu.

„Nic, jen jsem se procházela kolem a nějakou dobu jsem tě sledovala.“ Sakra, nečekal jsem tady nikoho.

„Šmíráku…“ Usmála se a prohrábla si vlasy. Její obličej byl… smutný. Stalo se něco? Měl jsem nutkání se jí zeptat, ale za rameno mě chytil Edward.

„Já tě pošlu na lov, dám ti volnost a ty se tu vybavuješ s Rosalie?“ Mrkl na mě a já se zamračil.

„Já ne, to ona.“ Rosalie se usmála.

„Doufám, že dnes večer přijdete… všichni.“ To si piš, kočko. Nenechám si tohle ujít.

„Možná.“ Prohodil ležérně Edward hlavou. Pche, herec. Nikdy by si nenechal ujít takovou příležitost, aby strávil celou noc s Bellou. Než jsem stačil já něco odvětit, Rosalie se vytratila. Zbyla po ní pouhá šmouha a neklid.

„Vypadá to, že největší úlovek máš ty.“ Usmál se Edward. Už to tak vypadá, ale pořád to není trofej, kterou bych chtěl. Tu dostanu dnes večer.

„Jdeme,“ pobídl jsem Edwarda, a vydal se směr náš dům. Budu potřebovat sprchu, zřejmě nepůjdu do baru se špinavou hrudí. A navíc… budu chtít vonět, až budu flirtovat s Rosalie, to ráno bych jí chtěl vrátit, jsem moc zvědavý na její reakci…

 


 

Na konec bych Vám chtěla dát bojový úkol, jestli ho zvládnete... Pevně věřím, že ano.

¤ Ti, co čtou tuto povídku, tak mi prosím dejte vědět alespoň smajlíkem. Budu mít přehled o tom, jak je oblíbená - o čemž pochybuji -, jak je neoblíbená, a co bych tam měla změnit.

¤ Všem, kteří se vyjádří, bude věnovaná další kapitola jako dík za to, že jsou ochotní tuto povídku číst... KQC

shrnutí22. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tři bratři a tři sestry... kdo s koho - 21. kapitola :

 1 2   Další »
02.07.2013 [10:22]

mimuska123 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.03.2012 [22:08]

kikuskaNo páni. Emoticon Emoticon
Takže pekne po poriadku. Najskôr Alice a jej ľudskosť. Ja sa priznám, že mi jej bolo na istý moment vážne ľúto, alebo lepšie povedané, súcitila som s ňou. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Nemala to chuderka ľahké a to, čo jej spravila Bells a Diego bolo naozaj nepekné. Emoticon Emoticon Ale teraz má Jaspera a on nestojí o nijakú Bellu. A neviem, možno sa mýlim, no mám pocit, že práve Alicine úprimné city a Jasperov záujem vyhrajú stávku. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Na nich dvoch mi to proste najviac sedí, pretože Emm je ťažký frajer, Rose tiež, no a Bells s Edom v podstate takisto. Jediný, kto nato ide cez city sú zrovna Al a Jazz. No uvidíme. Emoticon Emoticon Emoticon
Totálne ma dostala scéna Edwarda a Bells. Emoticon Emoticon Emoticon To bolo proste tak úžasné, oni dvaja sú úžasní. Obaja sú v tom až po uši, no aj tak sa hrajú na šutre bez citu. Emoticon Emoticon Emoticon Som zvedavá, kedy prelomia ľady.
Emmettovo cvičenie na serenádu ma dostalo. Emoticon Emoticon Bolo to proste milé spríjemnenie a oživenie dokonalej kapitolky. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon No musím uznať, že Ed ho pekne odpísal. Emoticon Emoticon
No a naša pekná nebezpečná blondínka s Emmettom na scéne... K nim dvom vážne neviem, čo dodať. Emoticon Emoticon Emoticon No stále to v ich vzťahu vidím jednoduchšie, než u Bells a Eda. Emoticon Emoticon Predsa len, ich povahy aspoň nie sú tak tvrdohlavé. Emoticon Emoticon
Vcelku dokonalosť a ja som rada, že opäť po dlhej dobe som si prečítala ďalšiu časť a som zvedavá kedy sa dostanem k tej ďalšej. Ach. Emoticon

9. galka301
06.10.2011 [17:34]

Emoticon Emoticon Emoticon

8. fantomas
05.09.2011 [22:32]

skvele, genialni moc se mi libi jejich hra :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Anie
31.08.2011 [1:16]

Emoticon

6. jajka
12.08.2011 [18:28]

promin ale tisícovka se mi sem nevejde Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. jajka
12.08.2011 [18:27]

sem zvědavá jak to dopadne ale jednoho smajlíka ti věnovat nemohu ale musím ti jich věnovat mnoho za toto úsilííí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Isabella.Volturi
04.08.2011 [11:27]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Nádhera

3. ..
04.08.2011 [11:26]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Afrodita7
09.07.2011 [11:40]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!