Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Toskánské prázdniny - 9. kapitola

20.07.2012 (19:30) • domcamerci • FanFiction na pokračování • komentováno 41× • zobrazeno 8387×

„To nebylo něžné,“ stěžovala jsem si, když mi strhnul z ramen obě části výstřihu, zatímco mi rty sjížděl od prostoru pod čelistí až na nahá ramena.

„Ticho,“ odbyl mě, stále zaměstnán.

„Tak to už vůbec nebylo něžné! Říkat svojí přítelkyni, aby držela hubu…“

„Nic takového jsem neřekl, ale asi to brzo udělám,“ zavrčel chraplavě. No, chraplavě na jeho poměry. Bylo to, jako kdyby se mojí kůže dotýkalo sklo potažené saténem. Než jsem stačila rozvinout svoji teorii o tom, že to ale přece není normální, zhroutila jsem se pod tlakem vzrušení břichem na postel a nos měla tak zahrabaný v přikrývkách. Pootočila jsem hlavu, abych mohla dýchat, když si kleknul podél mých boků a odhrnul mi vlasy z krku a líbal mě od atlasu až ke kříži, kde byly polibky nejintenzivnější. Pak zatáhl za výstřih na zádech, co končil právě pod křížem, slezl z postele a stáhnul mi šaty po nohách dolů. Zachichotala jsem se do peřin a vykopla nervózně jednou nohou, když mlčel. Bylo mi jasné, proč je náhle absolutní ticho.

„No…,“ hlesl do ztracena, protože zřejmě neměl slov. K uším mi dolehlo zavrčení a hned na to zase klečel nade mnou, ale níž, a rukama mi hladil stehna a rty laskal nahé pozadí. Neměla jsem totiž spodní prádlo. Mně bylo jasné, jak tenhle večer skončí. Jsou prázdniny. Já se nepřijela vdávat, ale užít si.

Jeho dlaně jsem měla náhle pod břichem, když mě zvednul jako nic, tak, abych byla na čtyřech. Instinktivně jsem roztáhla stehna od sebe a on si mě přitáhnul za boky k tělu.

„Musím být něžný,“ poznamenal ironicky a já zatnula zuby, protože jsem litovala svých slov. Teď jsem jen chtěla, aby mě udělal zezadu, a ne aby mě chytal za slovo a dobře se na tom bavil. To jsem ovšem ještě netušila, že tou něžností myslel to, že mi objel rukou bok a zajel s ní mezi moje nohy. Zalapala jsem po dechu, když mi ledovými prsty přeběhnul po mém roztouženém středu.

„To teda musíš,“ hlesla jsem a hlas se mi lámal, když začal kroužit prsty. Byla jsem mokrá od hlavy až k patě a zatínala zuby, jak jsem se snažila nesténat jako pomatená. V zápalu příjemných křečí jsem se prohnula jako kočka a narazila tak do něj zadkem. Přidržel si mě, ale ani nemusel, protože jsem byla tak vlhká, že do mě zajel bez problémů. Nebyl až na dně, no, přesto jsem vystřelila trupem nahoru a natiskla se na zády na jeho hruď. Ten má teda výdrž, protože do mě tvrdě přirážel a přitom stále udržoval splašený rytmus vepředu. Byla jsem mezi mlýnskými kameny a bylo to tak totálně perfektní, že jsem vybuchla chvíli po tom, co spojil naše těla. Přehodila jsem mu ruku kolem krku a zařvala. Prodloužil můj orgasmus, když bříšky prstů dál pečoval o můj klín. Chytala jsem dech a uvolňovala z křečovité pozice prsty na nohou a ruka mi padla z jeho krku bezvládně k tělu. Vyklouzl ze mě, položil mě do postele a přitom mě obrátil čelem k němu. Setřela jsem si hřbetem ruky orosené čelo, když se moje srdce konečně uklidnilo a vrátilo se do svého obvyklého tempa.

„Ještě jednu jízdu, prosím,“ požádala jsem ho, jako kdybychom byli na pouti.

„Vypadám jako horská dráha?“ zeptal se, no, pořád mu stál, tak nevím, proč zdržuje.

„Přesně tak. A já se chci znova projet a máchat rukama ve vzduchu,“ odvětila jsem mu do rtů, když se ke mně s úsměvem sehnul a políbil mě.

„A nebude ti špatně?“ chtěl vědět, když se zase narovnal.

„A co tobě?“ zeptala jsem se posměšně a on se usmál na celá ústa. Odvrátil pohled k boční zdi a pořád se smál. Pak se na mě zase podíval a ten výraz byl něco jako – to jsi neměla říkat. Než jsem se stačila vzpamatovat, roztáhnul mi stehna a přirazil si mě k sobě. Vypískla jsem jako debil, protože jsem to nečekala. Zběsilým tempem do mě přirážel jako smyslů zbavený a přitom si pevně tiskl moje stehno k boku a díval se mi do očí, což jsem milovala. Nesnášela jsem, když chlapi čuměli na všechno okolo a já pak nemohla sledovat jejich reakce. Vypadal pořád nadrženě, ale když se z něj začaly šířit vibrace a výraz mu potemněl, šel z něj strach, který ale ještě víc vybičoval moje vzrušení.

Vycenil mi bílé zuby do tváře a rysy mu zostřily, když vybuchnul, a to stehno mi stiskl ještě pevněji, až to zabolelo. No, byla jsem zhypnotizovaná jeho onyxovýma očima ve světle svíčky, že jsem ani nemukla. Cítila jsem jeho studené semeno, když se do mě udělal, jak mi stéká po stehně, a pořád třeštila oči do těch jeho. Kdyby se tu teď prohnalo tornádo, tak si ho nevšimnu a ani mu nezamávám na rozloučenou.

K mému překvapení ze mě nevyjel. On se uvolnil z křečovité pozice a rozpohyboval znovu. To si šlehnul předtím platíčko Viagry? Protože tohle není normální. Ale byla jsem maximálně spokojená. Ať si bere, co chce, když je raketa pořád připravená ke startu, aby prozkoumala vesmír. On nikdy nehavaruje…

Ráno jsem se probudila rozlámaná a každý sval mě bolel. Klín mě šíleně pálil, a tak jsem zasténala. Rozlepila jsem oči, a tak narazila do Edwardových. Přestala jsem sténat a vyvalila bulvy, protože on tu vážně ležel a usmíval se. Položila jsem mu dlaň na tvář, abych se přesvědčila, že ještě nesním.

„Jsi tady,“ hlesla jsem překvapeně.

„Samozřejmě, že jsem,“ odpověděl. Já mu dám, že samozřejmě. „Něco tě bolí?“ zeptal se, když viděl, jak se ksichtím, a předtím vydávala bolestivé skřeky.

„Jen mě pan Cullen oddělal. Myslím, že si nesednu,“ odvětila jsem. Pochopil a s vědoucným výrazem mi pod dekou položil ledovou ruku do klína a já se uvolnila, když uhasil chladem oheň.

„Můj mrazák,“ šeptla jsem rozespale a přičichla si k jeho hrudi, abych se pořádně mohla zfetovat tou cukrovou vatou hned po ránu.

„Velmi romantické,“ poznamenal.

„Promiň, když ty jsi tak… studený,“ hlesla jsem, když mě stále jemně hladil mezi stehny.

„Jsem přece upír,“ odvětil a blýsknul se úsměvem. Ztratila jsem se v kráse jeho obličeje.

„Tak určitě,“ odvětila jsem okouzleně. V pokoji bylo zvláštní šero. Otočila jsem se a podívala se na obvykle slunečním světlem prozářený balkón, přes který byly zataženy těžké, vínové závěsy.

„Dneska zůstaneme celý den v posteli,“ navrhnul. Panebože, to bych ale zhřešila. Celý den v měkké, obrovské posteli s panem Cullenem.

„A já jsem plánovala vysávat koberec,“ povzdechla jsem si smutně.

„Bello, nechci ti brát iluze, ale jako pokojská nestojíš za nic,“ zamumlal a já napnula čelist. Odtáhla jsem se od něj a jeho ruka mi sklouzla po stehně z mého těla. Přesunula jsem se na druhou stranu postele a hrála uraženou. „Bello,“ zašeptal a začal mě líbat na rameni. Trhla jsem sebou, aby toho nechal. Chci omluvu. Byla jsem skvělá pokojská. Dala jsem mu i levandulové polštářky, co jsem mu osobně koupila ve městě. Nadzdvihl lem vínové přikrývky u mých nohou a jeho rozcuchané bronzové vlasy mě začaly lechtat na vnitřní straně stehen, když mi roztáhl nohy od sebe.

„Nejdřív jdu do sprchy!“ zahlásila jsem a začala se zvedat. Přetahoval se se mnou a já málem slítla z postele, když jsem se po loktech posouvala.

„A já se ti chtěl omluvit,“ řekl, když jsem se mu vysmekla. Sundal ze sebe deku a já si sedla.

„Au!“ vypískla jsem a zase se sehnula zády k posteli.

„Asi jsem to v noci přehnal,“ usoudil, když jsem se potácela z postele.

„To si nemyslím. Příště klidně přidej,“ přecedila jsem skrz zuby.

„Abych tě nevzal za slovo,“ odvětil a vyhoupl si mě do náruče. Vydýchla jsem si.

„Vždyť taky vezmi. Stojí to za to. Navíc mám osobního nosiče, takže svoji invaliditu vytrpím,“ zamumlala jsem. Postavil mě do sprchy a přitom mě nepouštěl z dosahu svého těla, když sáhnul za mě, aby ji zapnul.

„Ááá, studené,“ vřískala jsem a poskakovala, když mi po těle stékala příšerně ledová voda. Za chvíli už tekla horká a ze mě se začalo kouřit. Dala jsem Edwardovi ruce kolem krku a spojila naše rty pod vodou. Potom jsem si vzala gel, ale on mi ho hned sebral a opřel mě o dlaždičky. Stoupnul si přede mě a pořádnou dávku mi vymáčknul na tělo. Mydlil mi svýma rukama, velkýma jako talíře, tělo a speciální péči věnoval mému hrudníku. Zavřela jsem oči a nechala o sebe pečovat mým sexy ex šéfem.

Na břiše jsem ucítila jeho vzrušení, když se na mě přitisknul a jazykem mi sjel po místě, kde mi vyhrávala moje krční tepna. Jenže já bych v sobě teď vážně nic nesnesla. Potřebuju oddych. Aspoň pár hodin, protože jsem rozpíchaná jako jehelníček. Přejela jsem mu rukou po plochém, tvrdém břichu do rozkroku a obepnula mu ruku kolem kořene. Nejdokonalejší penis, co jsem viděla, a měla tu čest mít v dlani. Tvrdý jako kámen a potažený saténem. Bože, ten by mohl s tímhle točit porno a všichni by byli od obrazovky tři centimetry, aby viděli, co nejvíc.

Teď to byl on, kdo byl položený na dlažičkách a já ho měla ve své moci, když jsem klouzala dlaní po celé jeho délce.

„Říkal jsi, že se mi omluvíš,“ poznamenala jsem vítězně, protože to já teď byla král. To na tom mám nejradši. Oni jsou úplně mimo a vy si užíváte svoje postavení, kdy se vám zcela podřizují, zatímco jim působíte tu rozkoš.

„Nemám důvod,“ řekl a já přestala. Otevřel oči a tvář mu zbrázdil vztek. Přitáhl si mě za zápěstí blíž, aby mě mohl tvrdě líbat a řídil moji ruku dál. Už jen párkrát mi kmitl zápěstím a na břicho mi dopadl jeho náklad. Zase hrdelně vrčel a já shrbila ramena, protože mě zaplavil strach.

„Už frkali jako kůň, ale ty vrčíš,“ hlesla jsem, když se uvolnil. Zakroutil očima a otočil se ke mně zády. Začal se mydlit a já zírala na to, jak se mu pohybují zádové svaly jako rozbouřené vlny. Odstoupila jsem ještě dál, abych měla v záběru i jeho dokonalý zadek a mohla roztát.

S tím mýdlem to vzal teda zkrátka, no, stejně voněl pořád dokonale. Ani do vlasů si nedal šampón a přitom byly jako čerstvě umyté, když uschly. Hrabala jsem se mu v nich a zamračeně zkoumala jejich hebkou strukturu, když mi ležel v posteli hlavou na břiše se zavřenýma očima. Vrněl jako kočka.

„Co kdybychom se šli projet? Myslím na koních,“ specifikovala jsem to.

„Na koni? To budu rád…“

„Na koních,“ opravila jsme ho zvýšeným hlasem, aby si nepletl pojmy. Povzdechl si.

„Já… neumím jezdit,“ vymlouval se. Tak on má stáj plnou lesklých plnokrevníků a neumí jezdit na koni. To je teda báječné.

„Já tě to naučím,“ slíbila jsem.

„Takže už si můžeš sednout na koně?“ uhodil hřebík na hlavičku. No, to je taky pravda.

„Tak večer. Noční vyjížďka,“ pronesla jsem zasněně.

„Víš, mě kůň ve své blízkosti moc nemusí. Vlastně žádné zvíře. Nemají mě rádi.“

„Prosím tě, kůň si tak dokáže vybrat, koho má rád a koho ne. Nechceš ho začít učit číst a psát?“

„Uvidíš,“ slíbil.

„Tak určitě… Každopádně ti musím říct, že tohle jsou nejlepší prázdniny mého života,“ řekla jsem spokojeně.

„Jen prázdniny,“ zamumlal.

„Přesně tak.“ I přes svoje slova jsem cítila, že až se na konci léta budu balit, nechám tu kus svého srdce. Možná bych měla přestat dřív, než to srdce bude celé.

Autor: domcamerci (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Toskánské prázdniny - 9. kapitola: