Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Together we are strong 16. kapitola

05.02.2012 (17:15) • kari94 • FanFiction na pokračování • komentováno 15× • zobrazeno 3739×

Z pohledu Alice:

Po škole k nám přišli Volturiovi, všichni jsme byli děsně zvědaví, ale začali jsme my. Vyprávěli jsme jim naše příběhy a pak byla řada na nich. Příběh Angely jsme samozřejmě znali, ale čekali jsme na zbylé tři. Jane a Alec byli obvinění z čarodějnictví a málem je upálili, ale ten, na koho příběh jsme čekali, si dával na čas. Tak jsem ji musela trochu popohnat. „A co ty, Francesco?“ A ona tedy promluvila. Když povídala svůj příběh, bylo na ní vidět, že toho kluka asi stále miluje, ale co mě udivovalo, bylo to, že se s tím asi už smířila.

Když ji Esmé litovala, řekla, že je za to, co se jí stalo, vděčná. Pak nás ale překvapil Edward: „Někdo se sem blíží.“ Ale v tom už se rozrazily dveře a v nich stála naše stará známá. Edward už se na ni chtěl vrhnout, ale zastavila jsem ho.

První promluvila Victorie: „Zdravím vás, Cullenovi. Běžela jsem jen tak kolem, ale když jsem zjistila, že jste tady, tak jsem se stavila na návštěvu.“ Když uviděla Francescu a její rodinu, ušklíbla se. „Vidím, že máte novou hračku.“

Edward se na ni chtěl znovu vrhnout, ale překvapivě ho zarazila Francesca. Když se konečně uklidnil, tak se otočila na Victorii.

„Zdravím tě, Victorie,“ řekla ledovým hlasem, až jsme se všichni otřásli.

„Ale, ale. Že bys uměla kousat. To se musí uznat, ta minulá skoro nic nevydržela.“ Všichni jsme zavrčeli, byla to jasná narážka na Bellu. „Jak vůbec znáš mé jméno?“

Než odpověděla Francesca, promluvila Angela: „Ode mě. Ty všechno vždy zkazíš. Konečně jsem na tebe skoro zapomněla a ty sem teď přijdeš.“ A přitulila se blíž k Alecovi.

„Angie, drahoušku, dlouho jsem tě neviděla. Myslela jsem, že jsi mrtvá, stejně jako ostatní. Vypadá to, že sis našla nové kamarády.“ Se zájmem pohlédla na Aleca. Ten ji naprosto ignoroval, ale to se nedalo říct o Jane. Celou dobu ji propalovala pohledem.

„Měla bys odejít, Victorie, dřív, než se ti něco stane!“ varovala ji Francesca, ale Victorie to neřešila a vrhla se po Angie, ale dřív ji zasáhl modrý blesk od Francescy a odhodil Victorii na skleněnou vitrínu, která se roztříštila na střepy.

Victoriini druhové, kteří dosud stáli v koutě, se teď vrhli na Francescu. Chtěli jsme jí pomoct, ale než jsme se vzpamatovali, už oba leželi na hromadě. Jak překvapivé bylo skloubení krásy a nebezpečí ve Francesce. Byla opravdu anděl pomsty. Alec mezitím už venku rozdělal oheň a pomalu do něj házel kousky těla Victorie a jejích pomocníků.

„Myslím, že je čas se rozloučit,“ řekla už milým hlasem Francesca a společně se svou rodinou odcházeli ke svým autům.

Ale já ji nenechám uniknout jen tak snadno: „Ty zítřejší nákupy platí, nemyslete si, že se z nich vyvlíknete.“

„S tím jsme počítali. Tobě v nakupování nezabrání ani atomovka,“ řekla se smíchem Francesca.

OoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoOoO

Super, je to tady, nastal den D. Jedu s Jane, Angie a Francescou na nákupy. Jsem jako malé dítě, když jde do cukrárny. Tohle budou ty nejlepší nákupy, jaké jsem kdy zažila. Rosalie a Esmé jsou amatérky, to Jane je profesionálka. Je přece z Itálie, domova módy. Škoda, že existuje zavírací doba. Musím vyjet, určitě už na mě čekají. Vezmu si svého miláčka, žluté Porsche, které mi koupil Edward jako úplatek za to, že se nebudu koukat na Bellinu budoucnost.

„Tak já jedu,“ řekla jsem, aby mě všichni slyšeli.

„Miláčku, nech tam taky něco. Nemusíš přece koupit vše, už máš šatnu skoro plnou.“ To je teda urážka, asi ho příště vezmu s sebou. Edward se škodolibě zasmál. Abych nevzala i jeho. Smích ho hned přešel. Dobrá technika, asi to budu používat častěji.

„Ale já přece nenakupuju jen pro sebe. V čem byste chodili, nebýt mě? Jako nějací vagabundi. To přece nejde. To je porušení proti módě! Já... já....“ Musela jsem odejít, jinak bych byla první upír, který dostal infarkt. Měla jsem s sebou několik papírů, od rezervace na soukromé letadlo až po lístky na módní přehlídku v New Yorku.

Cestu k nim jsem zvládla v rekordním čase, ale holky byly ještě vevnitř, a tak jsem šla dovnitř. Jane lítala po domě a řvala, že neví, co si vzít na sebe, a tak jsem nejdříve zamířila k ní do pokoje. A málem jsem dostala druhý infarkt, její šatna byla snad dvakrát větší než ta moje. Jasper bude mít co zařizovat, až se vrátím domů, protože se nenechám takhle zahanbit.

„Slyšela jsem, že máš problém s oblékáním, nechceš pomoct?“ zeptala jsem se Jane a ta hned přikývla. Začala jsem se přehrabovat v jejích věcech, až jsem našla červené šaty se zavazováním za krk. Na to si může vzít černý sáčko. „Tady to si vem a jdeme, ať to stihneme, než otevřou,“ řekla jsem a pospíchala dolů do haly, kde už čekaly Angela s Francescou. Za chvíli se přiřítila i Jane a měla na sobě to, co jsem jí vybrala.

„Takže, děvčata,“ promluvila jsem, „na tento víkend nikdy nezapomenete. To bude ta nejlepší dámská jízda, jakou jste kdy zažily.“

Autor: kari94 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Together we are strong 16. kapitola: