Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Threat - 8. kapitola

bella narozeniny


Threat - 8. kapitolaRozkol mezi Charliem a Bellou se stupňuje. Nechá jí volnost, jakou si přeje, nebo jí raději přistřihne křidélka?

Došel jsem až do kuchyně, kde Bella právě připravovala nějaké jednohubky. Vypadala spokojeně a já jí to nechtěl kazit, ale některé věci jsme si přeci jen museli vyjasnit. A to teď hned.

„Tak co, tati, v pohodě?“ usmála se na mě od hromádky šunky a papriček. „Jo, oslava je dobrá. Děkuju.“ Přestala napichovat jídlo na párátka a obezřetně, tentokrát bez úsměvu, se mi zahleděla do očí.

„Ale něco v pohodě není. Co se děje?“ Ztěžka jsem se posadil na židli a unaveně si promnul tvář. „Bello, překousl jsem, že tvůj kluk je upír, protože po tom všem to nešlo jinak. Neříkám, že mi to nečiní potíže, ale na Carlislovi vidím, že to jde zvládnout. Věřím mu.“

„Tak v čem je hlavní problém?“ špitla, protože už zřejmě tušila, co chci říct. „Ten jeho dar… prostě se mi to nelíbí. Netvrdím, že být upír je normální, ale tohle už se fakt vymyká všemu, co jsem ochoten akceptovat.“

Má slova na ni měla neuvěřitelný účinek. Asi doufala, že se to nikdy nedozvím a překlenu tak jejich vztah a smířím se s ním. Posadila se naproti mně a mě v tu chvíli napadlo, že tahle kuchyně, tenhle starý oprýskaný stůl a lehce rozvrzané židle se pro nás stanou symbolem vážných rozhovorů.

„Tati, ale on za to nemůže,“ zašeptala se sklopenýma očima. Bylo mi jí líto. Bylo na nich obou vidět, jak jsou zamilovaní, ale přeci jen – ona byla ještě velmi mladá a časem by si určitě našla někoho jiného.

„Já vím, říkal mi to,“ povzdychl jsem. „To ale nic nemění na faktu, čím je a co umí. A já si nepřeju, aby si s ním byla. Chci, abys věděla, že tě miluju. Vím, že ti to moc neříkám, ale skutečně mi na tobě záleží. A nechci, aby sis zničila život unáhleným vztahem s někým takovým.“

Podívala se mi do očí. Ty její byly plné slz, které mi trhaly srdce, ale v těch mých byla zavilost a neoblomnost, které si určitě byla vědoma. „Bello, snaž se mě pochopit. Tohle je naprosté narušení mého nejosobnějšího soukromí. To, aby někdo věděl, co si myslím, prostě překousnout nemůžu. Tohle už se mě to totiž dotýká víc než jsem si ještě včera vůbec uměl představit.“

Jen se na mě dívala, ale mlčela. Slzy jí bezhlesně kanuly z očí a z pootevřených úst jí vycházel zrychlený dech. Věděl jsem, jak jí právě teď ubližuju, ale nemohl jsem jinak. Prostě nemohl.

„A ty se zase snaž chápat mě. Nenechám se od něj odloučit. Nikdy. Cullenovi už mi nabízeli, abych se k nim přestěhovala, což by v tuhle chvíli bylo, jak vidím, nejlepší. Nechci ho ztratit.“

„Ale já nechci ztratit tebe!“ vykřikl jsem takřka zoufale. Copak jí to vážně nedocházelo?! Byla pro mě důležitější než cokoliv na světě! A to, že ho miluje… Láska je věc ošemetná. Já Reneé taky miloval a i když se mi to špatně přiznává, miluju jí dodnes. A taky to dopadlo jinak, než jsem si představoval.vím, možná jsem málo bojoval, asi jsem neměl tolik zavilosti a tvrdohlavosti jako Bella teď. Ale nechtěl jsem, aby mě zase opustila. Protože i když jsem ve finále zjistil, že její minulý odjezd byl jen zástěrka pro to, aby se dostala do Seattlu, bolelo to hrozně. A já nechtěl, aby se to opakovalo.

„Neboj, tati. Nebudu daleko. Pro nás pro všechny to teď bude nejlepší,“ uzavřela vše lehce roztřeseným hlasem. „Dojdu se sbalit.“

Zvedla se ze židle a na kuchyňskou linku odhodila utěrku, kterou až doteď nervózně žmoulala v rukou. Nemohl jsem uvěřit tomu, co právě hodlala udělat. Když kolem mě procházela, chytil jsem jí za ruku, což už jsem neudělal zatraceně dlouho.

„Bello, nechci, abys odešla.“ V jejích očích se kromě slz objevilo i odhodlání a lítost. „Musím, tati. Promiň.“ Pak vysmekla svou dlaň z mé a zmizela z kuchyně a v patře do svého pokoje.

Zůstal jsem sedět jako opařený. Ona je kvůli němu opravdu ochotná odejít! Bože, co se to s touhle rodinou děje? Copak vždycky všechno musím zničit já? To jsem opravdu tak hrozný otec, že nejsem schopný se s vlastní dcerou dobrat nějakého kompromisu?

Zaklepání na dveře mě probralo ze zadumání. „Dále,“ vyštěkl jsem. Ve dveřích se překvapivě objevila nejprve Esme, v závěsu za ní Carlisle.

Neměl jsem teď pro ně slov. Tušil jsem, že Edward všechno slyšel nebo minimálně viděl v mé hlavě a řekl jim to. Přišli snad za mnou apelovat jako rodiče k rodiči? Co ale oni mohou vědět o skutečné otcovské lásce a strachu…

„Nemusíš se o ni bát, Charlie,“ promluvil jako první tiše Carlisle. „Je u nás vítaná a věř mi, že bude v bezpečí.“ „Ale já ji chci mít tady!“ bouchl jsem v náhlém návalu vzteku rukou do stolu. „Tady je její domov!“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Threat - 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!