Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Threat - 12. kapitola

Official poster - La Push werewolfs


Threat - 12. kapitolaPoklidný večer se mění v horor. Dokáže se s tím Bella poprat? A dostane vůbec Charlie šanci na život?

Ač mě Bella ujistila, že o jídlo se postará, rozhodl jsem se v rámci nudy, nervozity a potícího procesu kvůli náběhu na chřipku uklidit celou kuchyň. Vyházel jsem všechno, co už opravdu nebylo poživatelné v žádném stavu, vydrbal linku a přeskupil hrnce tak, aby do sebe konečně zapadaly a ta zatracená skříňka šla zavřít.

Nakonec jsem se úplně vyřízený svalil na židli a obhlédl své dílo. Pravda, všechno se lesklo čistotou, ale jediné, co mi zbylo k jídlu, byly vajíčka, mouka, mléko a koření. Z toho bych udělal tak maximálně nějaké placky, ušklíbl jsem se navzdory své třeštící hlavě. Tohle chtělo nákup.

Oblékl jsem se a vyrazil. Domů jsem se vracel s několika taškami jídla a pití. Kdyby nic, aspoň tu budu mít tak na půl roku co jíst. Není nad mražené potraviny, konzervy a polotovary, že…

Udělalo se mi trochu líp, tak jsem ještě vyrazil trochu zkulturnit zahradu. Po prášcích jsem se potil jak na Sahaře, ale musel jsem uznat, že ve spojení s čerstvým vzduchem mi opravdu prokázaly dobrou službu, ať už jsem je nesnášel jakkoliv.

Šero se postupně snášelo na Forks a já seděl na zadní verandě a popíjel kávu. Čekal jsem, až uslyším nezaměnitelný zvuk jejího rozhrkaného náklaďáčku, které neustále opečovávala jako Porsche. Čekal jsem, až zase bude se mnou. Až se vrátí domů.

Pak jsem v houstnoucí tmě zahlédl něco v rohu zahrady. Že by se mi sem dostal nějaký pes?

Odložil jsem hrníček, zvedl se a šel vykoumat, co za nezvaného návštěvníka to tu mám. Přemýšlel jsem, co s tím psem budu dělat, jestli ho nedokážu zahnat. Kdybych zavolal klukům do práce, vysmáli by se mi. Ale tak snad by mi aspoň dali číslo na nějakou odchytovku. Ach jo, proč zrovna teď, když má přijet Bells? To si nemohl hledat adoptivní páníčky na jiném dvorku?

Došel jsem až na konec zahrady, tam, kde jsem ho zahlédl. Světlo z verandy už sem takřka nedopadalo a já byl rád, že si vidím aspoň na nohy. Proč jsem si sakra nevzal baterku?

Vtom mě někdo zezadu udeřil do hlavy a s rukou pod krkem mě srazil na zem. Přistál jsem tvrdě na kolenou a naprosto nelogicky jsem v tu chvíli zalitoval, že jsem dnes shrabal listí, protože pád do něj by byl přeci jen o něco příjemnější.

Pak jsem dostal kopanec do žeber a svalil jsem se na bok. Vyhekl jsem a snažil se vyhrabat zpátky na nohy. Žebra i hlava mě pekelně bolely, ale v tu chvíli to bylo vedlejší. To, že tu mám nějakého hajzla, kterému ani nevidím do tváře a který má navíc evidentně navrch, bylo prvořadé. Naštval mě.

Ale já jeho zjevně něčím taky. Než jsem se stačil postavit, uchopil mě zezadu pevně za ramena, zkroutil mi hlavu ke straně a něčím mě bodl do odhaleného krku. Poslední, co jsem si před tím šíleným náporem bolesti stačil uvědomit, byla světla Bellina náklaďáčku, parkujícího vedle domu. Bože, prosím, hlavně ať se nic nestane jí. Ať jí nechá na pokoji. Prosím…

 

---------------

 

Viděla jsem ho. Nevěděla jsem přesně, kdo to byl, ale bylo mi jasné, co tátovi dělá.

Silně jsem zatroubila a vyletěla z auta jako neřízená střela. Hystericky jsem křičela tátovo jméno a běžela na konec zahrady, kde leželo jeho zhroucené tělo. Za sebou jsem slyšela prudké brzdění a ostrý svist pneumatik, ale v tuhle chvíli mi to bylo ukradené. Nemohla jsem přijít o Charlieho.

Edward, Emmett, Jasper a Carlisle mě ale dokázali předběhnout. Kluci svou šílenou rychlostí běželi kamsi za zahradu, Carlisle se sehnul k tátovi. Když jsem s vytřeštěnýma očima a bez dechu poklekla vedle něj, jen zavrtěl hlavou.

„Je mi líto, Bello, ale dostal jed přímo do krční tepny. Nedokážu ho z něj vysát.“

Bože, tohle ne. To nemůže být pravda! Táta přece nemůže být…

„Tati? Tati, to jsem já, Bella. Slyšíš mě?“ snažila jsem se ho probrat. Byl však v jakémsi polovičním bezvědomí, díval se na nás, ale přesto nás nevnímal. Celé jeho tělo sebou škubalo v křečích, jak se mu upíří jed postupně dostával krevním oběhem do těla, které si s něčím takovým nedokázalo poradit.

Zhroutila jsem se vedle něj a pevně ho uchopila za ruku. Silně se chvěla, ale já jí přesto držela tak nejpevněji, jak jsem dokázala. Chtěla jsem, aby věděl, že jsem s ním ve chvíli, kdy se stalo něco, co se nikdy stát nemělo. Kdy se vyplnily ty nejhorší obavy, které mi kdy prolétly hlavou.

Proboha, ale proč on? Proč ne já? Zemřela bych pro něj. A on teď kvůli mně a tomu, jak a s kým žiju, umírá místo mě. alespoň po fyzické stránce. Ztrácela jsem ho. Ztrácela jsem Charlieho, tátu a přítele, kterého jsem milovala. Jediné, v co jsem doufala, bylo nevyslovené přání, aby to jeho srdce vydrželo a on dokázal… žít. Žít jako Cullenovi.

 

---------------

 

Nepustila jsem jeho ruku, dokud jsme se nedostali domů. Esme s Carlislem pak jemně vykroutili jeho ruku z mé a odnesli ho do jednoho z horních pokojů, zařízeného coby lékařský.

Složila jsem se na schody a nebyla schopná myslet. Alice na mě mluvila, omlouvala se mi, že své vidění měla pozdě a tak kluci nestihli přijet včas. Prý se mi snažili dovolat, ale já si nechala mobil tady a oni neměli, jak mi dát vědět, co se chystá.

Objímala mě, ale já to necítila. Jediné, co ve mně zbylo, byl žal a bolest. Stalo se mu to kvůli mně. A já to moc dobře věděla, ať už se mi Alice snažila namluvit cokoliv. Kdybych od něj neodešla, kdybych se nezdržela na nákupu a přijela jen o trochu dřív, kdybych… Byla jsem vinna. A mým soudcem byl sám život.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Threat - 12. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!