Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » The vampires princess - 5. kapitola

22.10.2010 (12:30) • simi1918 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3594×

5. kapitola

Edward:

Ta holka mě dožene k šílenství. Princezna Isabella Marie Volturi. Nevím, co mám dělat. Na jednu stranu mi leze strašně na nervy, ale na druhou se mi líbí. Sakra, na co to zase myslím. Vůbec se mi nelíbí. Je to rozmazlená holka, nic víc, nic míň. Když jsem včera přijel do školy a uviděl ji tam tak stát s mými sourozenci, strašně se mi zalíbila. Její tělo je to nejpřitažlivější na světě. Ještě jsem nikdy nepotkal dívku, která by mě tak přitahovala. V té chvíli jsem se prve rozhodl, že nebude problém si jí klidně vzít i ve škole, ale když mi řekla své jméno, ztuhl jsem. Nemůžu se přece jen tak vyspat s dcerou Ara, princeznou upířího světa. To prostě nejde. Kdybych to udělal, uvalil bych na svojí rodinu velké potíže nebo při nejhorším smrt. Rozhodl jsem se, že budu dělat, jako že tam vůbec není, ale moji sourozenci mi to vůbec nezjednodušovali. Naopak. Byli pořád s ní a neustále na ni mysleli. Při hodině biologie jsem měl co dělat si ji nevzít hned tam. Naštěstí tam byla i Lucy, a tak mi trošku pomohla se odreagovat, ale když zazvonilo a mě padl pohled na Belliny nohy, doopravdy chybělo jen málo. A proto ji na jednu stranu nesnáším a na druhou zbožňuji. To, že si jí nesmím vzít, mě vytáčí. Já mohu mít jakoukoliv holku, na kterou si ukážu a zrovna tu nejpřitažlivější ne. Strašné.

Asi zajedu za Samantou, nutně potřebuju nějaké rozptýlení, nebo mě za chvíli zabijí moje vlastní myšlenky. Zvedl jsem se z postele a vydal se do garáže. Nasedl jsem do Volva a vyjel za Samantou. Je to docela kus, i když její myšlenky mi lezou krkem.

U jejího domu jsem byl za pár minut. Zaposlouchal jsem se a zjistil, že je doma sama, super příležitost. Vystoupil jsem z auta a došel ke dveřím a zazvonil. Uslyšel jsem kroky a poté mi otevřela blondýna se zelenýma očima a pěknou postavou. Je jedna z nejlepších a navíc neusiluje o vztah se mnou. Bere to jako já. Prostě občasné, příjemné rozptýlení.

„Ahoj, Edwarde, co potřebuješ?“ zeptala se mě koketně a opřela se o futra. Neodpověděl jsem a rovnou si ji přitáhl k sobě. Lačně jsem si bral její rty a ona mi vycházela vstříc. Zatáhla nás dovnitř a já nohou zabouchl dveře. Vyhoupl jsem si jí do náruče a ona mi obmotala nohy kolem pasu. Rovnou jsem si to s námi zamířil do jejího pokoje do prvního patra a tam nás položil na postel. Strhl jsem z ní triko a ona zůstala jen v kalhotkách, protože neměla podprsenku. Odtrhl jsem se od jejích rtů a přisál se na jednu její bradavku.

„Edwarde,“ zavzdychala a já se přesunul na druhou. Začala mi rozepínat košili, která pak odletěla do rohu pokoje. Chvíli jsem si hrál s jejími bradavkami, ale pak se zase přisál na její rty. Sundal jsem jí i poslední kus prádla a začal dráždit. Vzpínala se pode mnou, ale z jejich myšlenek jsem přečetl, že se jí to líbí. Byla už značně vzrušená a tak jsem přidal. Své dva prsty jsem zanořil do jejího lůna a začal kmitat. Začala sténat. Asi po půl minutě jsem zrychlil kmity. Moje prsty byly celé od jejích šťáv a začal jsem na nich pociťovat stahy jejího nitra a následně dosáhnutí orgasmu. Celou dobu jsem ležel na ní a tak si mě teď přehoupla pod sebe. Sedla si na mě obkročmo a sundala kalhoty i s boxerkami. Sehla se a začala mě líbat. Zadečkem se přitom otírala o moji chloubu a mě to po chvíli začalo trochu vzrušovat. Jenže mi zase začaly létat myšlenky k Belle a tak jsem Samantu přesunul pod sebe a vnikl do ní.

„Ach,“ vyšlo z ní a její boky mi vycházely vstříc. Pohyboval jsem se v ní a přitom dráždil její prsa. Líbal jsem jí na krku a ona jen sténala. Začal jsem přirážet rychleji. Z jejích myšlenek jsem vycítil, že za chvíli bude a proto jsem ještě zrychlil. V mém podbřišku to začalo cukat a pak jsem dosáhl docela dobrého orgasmu. Svalil jsem se na postel a Samanta vedle mě. Po chvíli jsem se zvedl a začal sbírat svoje svršky. Oblékl jsem si je a chtěl odejít.

„Edwarde?“ zavolala na mě Samanta. Otočil jsem se a podíval se na ní. Ležela nahá na posteli na boku a hlavu podepřenou rukou.

„Přijď, nebo zavolej, až budeš mít zase chutě. Pro tebe jsem vždy volná,“ řekla laškovně. Jen jsem kývl a beze slova odešel.

Nasedl jsem do auta a vyjel za město. Potřebuji už lovit. Moje oči už jsou černé a jelikož nikomu nechci ublížit, tak na něj jít musím. Ze srnek a jelenů se mi pomalu dělá blbě a tak si udělám trochu delší zajížďku. Zase jsem musel myslet na Bellu. Přehrával jsem si celé včerejší odpoledne u ní, když jsme tam byli na návštěvě.

Mají nádherný dům. Hodně podobný, jako dělá Esme. Přišli jsme ke dveřím a zazvonili. Otevřela nám žena, upírka s hnědě kaštanovými vlasy na mikádo a zlatýma očima protkané rudými nitkami. To bude určitě žena Ara a matka Belly. Pozdravila nás a pozvala dál. Jakmile se dala Alice s Rose a Bellou do řeči, začaly mluvit o módě. Myslel jsem, že mi praskne hlava a tak jsem je okřikl. Jenže jsem nečekal, že mi to Bella oplatí a tak jsem raději zmlkl. Carlisle s Esme se začali představovat a pak představili nás. Samozřejmě rodiče se hned začali bavit s Arem a Reneé a tak jsme si sedli k Belle na sedačku. Rose pochválila Belle dům a ta jí řekla, že ho dělala její máma. Hm, dobrá náhoda. Emmett navrhl zahrát si nějakou hru a ostatní nadšeně souhlasili. Nechápu je. Jak je to může bavit. Také jsem to řekl nahlas a Alice mi řekla, že hrát nemusím, když nechci. No jistě a to se na ně jako mám dívat, nebo co? Větší nudu už jsem dlouho nezažil. Ale Bella na mě vyjela, že tu vůbec být nemusím a můžu jít klidně domů. Radši jsem už nic neřekl. Kdybych teď odešel, mohl bych tím urazit Ara a Carlisle by mě asi pak roztrhal a zakopal do země.

Bella zašla pro tu hru a když ji po chvíli přinesla, navrhla, abychom šli k ní do pokoje. Souhlasili jsme a tak jsme se tam společně vydali. Když otevřela dveře a já vešel dovnitř, začal jsem se usmívat. Měla ho skoro stejný jako já. Rozhlížel jsem se a zaznamenal, že toho budeme mít možná spoustu společného. V poličkách jsem uviděl CD s písněmi, které mám doma. Našel jsem tu i mojí nejoblíbenější. V knihovně jsem zase uviděl moje oblíbené knížky.

Všichni jsme si sedli do kruhu a doprostřed dali Dostihy. Emmett se začal vytahovat, že vyhraje, ale Bella ho odbyla s tím, že je nejlepší ve Volteře a ať se připraví na prohru. Ostatní začali sázet. Alice s Jasperem si vsadili na Bellu a Rose chtěla taky, ale jelikož si to nechtěla rozházet u  Emmetta, tak radši vsadila na něj. Když se všichni otočili na mě a čekali, na koho si vsadím, očima jsem přejel Emmetta a zůstal u Belly. Dívali jsme se jeden druhému do očí a já se v těch jejích utápěl. Měl jsem pocit, že jsme tam jen my dva. V jednu chvíli jsem zapomněl, že jsem uspokojovač dívčích chtíčů a Bella princezna upířího světa a díval se na ni tak, jak to v hloubi duše cítím. S láskou a něhou. Měl jsem pocit, že jsem zase ten starej, dobrej kluk, který na holky myslí pouze jako na kamarádky a ne jako na bytosti uspokojovací moji touhu. Díval jsem se na ni takhle asi pár vteřin, když jsem si všiml, že si toho všimla. Okamžitě jsem všechny předešlé myšlenky zahnal a zase se stal tím arogantním klukem. Ano, to jsem určitě já. Cc, láska, co to vůbec je? Poblouznění? Chtíč? No přestal jsem se tím zabírat a vsadil na Emmetta.

Docela jsem se u toho i bavil. Smáli jsme se a na oko se hádali. Dokonce jsem se jednou usmál na Bellu, ale ona to bohužel zaregistrovala a tak jsem na ni hodil škleb a dál už se na ní nepodíval.

V devět hodin nás Carlisle zavolal, že jedeme domů. Bella upíří rychlostí uklidila hru a společně jsme sešli dolů. Ze všemi jsme se rozloučili a jeli domů.

Tak tohle se včera odehrálo na návštěvě u Volturriových. Mezitím, co jsem si tu návštěvu přehrával, jsem dojel až k hranicím s Kanadou a zaparkoval v lese. Rozběhl jsem se a vydal se do jedné rezervace právě v Kanadě. Doběhl jsem tam za čtvrt hodiny a zavětřil. Ucítil jsem lahodnou vůni a vydal se za ní. Za jedním stromem právě číhala puma na svoji kořist. Napjal jsem se a připravil se ke skoku. Akorát, když puma vystartovala po svojí kořisti, já vystartoval po ní. V jedné sekundě jsem ji chytil a jedním pohybem zlomil vaz. Doskočil jsem na zem a zakousl se jí do hrdla. Jakmile jsem ucítil tu lahodnou tekutinu, začal jsem sát jako o život. Dopil jsem jí a hodil do díry, kterou jsem vyhrabal. Tu jsem pak zase zahrabal a běžel si pro další kořist. Za dnešek jsem ještě vypil jednu pumu a medvěda. Po lovu jsem úplně cítil, jak ve mně ta krev šplouchá. Doběhl jsem zpátky k autu a vyjel domů.

Doma jsem byl za hoďku. Zaparkoval jsem v garáži a vyběhl nahoru.

„Edwarde, ty zmetku!“ zakřičel na mě Emmett. Otočil jsem se na něj a jelikož jsem mu vyčetl z hlavy, že chce po mě skočit, uhnul jsem. Těžce dopadl na zem a udělal v podlaze díru.

„Emmette, co jsem ti říkala o dírách v podlaze!“ přiřítila se sem naštvaná Esme.

„Mami, já za to nemůžu, to Edward,“ snažil se to shodit na mě.

„Já? Já tu jen stojím,“ obhajoval jsem se.

„Ne ne, ty jsi mě na tu podlahu hodil,“ začal se obhajovat i on i když nepravdivě.

„Nehodil, ty jsi po mě vystartoval a já uhnul,“ řekl jsem popravdě.

„Protože jsi slíbil, že s námi o víkendu do té rezervace, kde jsi před chvíli byl, pojedeš. Jestli jsem to správně pochopil, tak slova „Super, jedu s vámi“ znamenají souhlas,“ vyčítal mi.

„Já vím, že jsem vám to slíbil. Snad poprvé jsi něco pochopil,“ řekl jsem a Emmetta pochválil. Emmett se na poslední větu zašklebil, ale nevšímal si jí.

„Ale ty už jsi tam byl!“ vykřikl na mě naštvaně.

„No a co! Měl jsem hlad! Ze srnek a laní a všech býložravců se mi už zvedá kufr. Navíc jsem neměl co dělat, a tak jsem se tam vydal. Neboj, o víkendu tam s vámi pojedu,“ vysvětlil jsem mu a potvrdil svůj slib.

„Mě je jedno, kdo uhnul, nebo kdo vystartoval, ale tu díru jsi udělal ty, takže ještě jednou, nebo navrhnu Rose, aby na měsíc s holkami a s klukama někam odjela a ty tu budeš sám bez ní!“ vyhrožovala mu Esme. Emmett se zamyslel nad měsícem bez Rose a zhrozil se.

„Maminko, promiň mi tu podlahu. Já už to nikdy neudělám, slibuji. Neboj, do zítra bude opravená. Sám to zařídím. Hlavně jí neříkej o té dovolené beze mě, prosím,“ omlouval se Esme a snažil si ji udobřit.

„Dobře, když mi slíbíš, že už to neuděláš, tak jí to neřeknu. A tu podlahu si radši zařídím sama. Naposledy, když jsi to dělal ty, jsme měli plovoucí podlahu v obýváku růžovou,“ řekla.

„Slibuji, maminko, slibuji,“ sliboval.

„Dobře, tak jděte, oba.“ Nechala nás jít. Emmett okamžitě běžel za Rose a já k sobě do pokoje. Vzal jsem si knížku, kterou jsem uviděl u Belly, lehl si na postel a začal číst.

Bella:

Dojeli jsme ke škole a vystoupili. Uchechtla jsem se nad výrazy spolužáků, když zaznamenali, že jsem přijela s těma divnýma Cullenama. První hodinu jsem měla s Alice a Rose angličtinu. Po zazvonění jsme se vydaly do třídy a sedly si do lavic. Holky si sedly spolu a já před ně do prázdné lavice.

První hodina utekla jako voda a druhou jsem měla s Jasperem dějepis. Mě nikdy dějiny moc nebraly, ale když mi o nich Jasper vyprávěl, uchvátily mě. S upířím sluchem jsme se slyšeli, i když jsem si jako by šeptali pro sebe a tak na nás nikdo nepřišel. Díky Jasperovo vyprávění mi i druhá hodina utekla a třetí jsem měla s Emmettem španělštinu. Vydala jsem se tedy do třídy, kde už na mě čekal. Sedla jsem si k němu do lavice a začali si povídat. Vyprávěl mi různé vtipy a já se popadala za břicho. Když zazvonilo a přišel učitel do třídy, pokračovali jsme dál, akorát jsme šeptali, aby nás nikdo neslyšel. Španělsky jsme oba dva uměli perfektně, takže jsme dokázali odpovědět i když jsme nedávali pozor. Hodina s Emmettem také utekla a mě čekala biologie s Edwardem.

Přišla jsem do třídy a sedla si do prázdné lavice. Ještě tu nebyl. Přišel až po zvonění těsně před učitelem. Bez sebenemenšího pozdravu si sednul, vytáhl si sešit na poznámky, aby si je jako psal a vůbec si mě nevšímal. Já udělala totéž a začala poslouchat učitele. Jenže jsem po chvíli zaznamenala, že mě Edward pozoruje. Snažila jsem se na něj neotočit, ale nešlo to. Nepatrně jsem pootočila hlavu a zahleděla se do jeho krásných zlatých očí. Byly jak roztavené zlato a já se v nich začala zase topit. Dívali jsme se na sebe a já po chvíli dokázala uhnout. Dívala jsem se před tabuli a ani nevím proč, jsem se začervenala. Periferním viděním jsem zaznamenala, že to Edward uviděl a usmál se. Ještě více jsem zčervenala a on se ještě více usmál. Snažila jsem se pak už na něj nepodívat ani jednou, ale ani teď se mi to nepovedlo. Zase jsem trochu pootočila hlavu a uviděla jeho šibalský úsměv. Byl tak krásný. Zase tyhle myšlenky. Je to arogantní sukničkář, nabádala jsem se po celou tu dobu, ale ani to mi nezabránilo mu úsměv oplatit. Radši jsem se otočila a děkovala bohu, že zazvonilo. Vylítla jsem ze třídy, jako by mi za patami hořelo a zamířila na další hodinu, kterou jsem měla sama.

Zbytek hodin jsem měla za sebou a mířila si to na oběd. Koupila jsem si kuřecí salát a vodu a vydala se ke stolu Cullenových. Edward tu už byl a jako obvykle nedal zájem o pozdrav a dál si povídal s Emmettem. Já pozdravila všechny mimo něj a zapojila se do dívčího hovoru. Po obědě jsem měla tělocvik s holkami. Vydaly jsme se do šatny, kde jsme se převlékly a oblečené ve školním úboru jsme šly do tělocvičny. Tělák je pro nás nudný, protože nemůžeme použít svoji sílu, ale i přes to jsme ho přežily.

Převlékly jsme se a vydaly na parkoviště. Nastoupila jsem do jeepu a všichni jsme vyjeli ke mně domů, tedy mimo Edwarda. Ten jel, nevím kam. Vyhodili mě doma, já se s nimi rozloučila a vydala se do domu. Pozdravila jsem rodiče a šla k sobě do pokoje. Udělala jsem si domácí úlohy a pak si pustila televizi. Když už byl večer a já unavená, šla jsem se umýt a vyčistit zuby. Převlékla jsem se do pyžama a šla dát dobrou noc rodičům. Potom už jsem si jen lehla do postele, nařídila budíka a usnula.

------------------------------------------------------------------------------------------

Doufám, že se vám dílek líbil a že mi to dáte najevo ve vašich komentářích, jako v minulé kapče. Ohromně mě to potěšilo a dodalo ohromnou chuť do psaní. Opravdu mockrát děkuji za komentíky, moc mě potěšily. Troufám si napsat, že za patnáct komentíků tu bude další dílek, protože jich tu mám i více, nebude to snad problém. A chtěla bych se vás zeptat, líbil se vám pohled Edwarda? A mám v něm pokračovat? Odpovědi mi prosím piště do komentíků. Děkuji, vaše simi1918. XD

Autor: simi1918 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek The vampires princess - 5. kapitola: